Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob František Čech

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl VIII-1, hrob 100

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0008-20287
Souřadnice: N50°8'15.22'' E14°28'55.33'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Jaroslav Čuřík

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl IV-6, hrob 130
Poznámka:

V roce 1950 tajně vysvěcen na kněze, po týdnu v rámci Akce K internován v Oseku a do roku 1954 sloužil v PTP, 1957 odsouzen na 3 roky za podvracení republiky a tajnou salesiánskou činnost.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°8'13.36'' E14°28'46.67'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Antonín Dvořák a Ladislav Vik

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl IV-6, hrob 134
Poznámka:

Antonín Dvořák (15.5.1907 – 20.2.1999)
Salesiánský kněz, 2. provinciál řádu, 1950 internován v Oseku a Želivi, za tajné styky se salesiány odsouzen na 21 let, vězněn na Mírově, Jáchymovsku, Příbramsku, v Bratislavě, Leopoldově a Olomouci, propuštěn po 13 letech. Tři roky pak pracoval manuálně
Ladislav Vik (25.3.1923 – 22.7.2011)
V roce 1947 vstoupil do řádu salesiánů, 1950-1955 internován v Oseku a v Želivi, následně pracoval jako skladník a dělník na stavbě přehrad. V roce 1960 tajně vysvěcen na kněze.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°8'13.55'' E14°28'46.86'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Oldřich Hrdlička

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl VIII-1, hrob 107
Poznámka:

*11.5.1911 +6.5.1945. zaměstnanec magistrátu
(zdroj: Marek, J. et al: Padli na barikádách, VHU Praha 2015, on- line https://digitalnistudovna.army.cz)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0008-20293
Souřadnice: N50°8'15.28'' E14°28'54.85'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Antonín Jeník

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl VIII-1, hrob 162
Poznámka:

Padl na Proseku v Křížené ul. 129 (již neexistuje, byla západně od kostela sv. Václava)
(zdroj: Marek, J. et al: Padli na barikádách, VHU Praha 2015, on- line https://digitalnistudovna.army.cz)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0008-20305
Souřadnice: N50°8'15.59'' E14°28'54.57'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Josef Kohout

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl VIII-1, hrob 162
Poznámka:

*23.5.1894 +5.5.1945. drogista, padl na Staroměstském náměstí
(zdroj: Marek, J. et al: Padli na barikádách, VHU Praha 2015, on-line https://digitalnistudovna.army.cz)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0008-20322
Souřadnice: N50°8'15.5'' E14°28'55.23'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Václav Komárek a Václav Teplý

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl IV-6/135
Poznámka:

Václav Komárek (12.10. 1929 – 22.5. 1994), salesián
V roce 1947 složil slib a pokračoval ve studiu v salesiánském studentátu v Přestavlkách, po zrušení řádu a zavření církevních škol pracoval jako pomocný dělník, později jako laborant. Vystudoval střední zdravotnickou školu a současně studoval v tejné církevní škole. V roce 11968 byl vysvěcen na kněze a v letech 1969-1972 měl státní souhlas, v roce 1973 souhlas odňat.
Václav Teplý (18.12.1928 – 27.12.2016), salesián
V letech 1947–1950 pobýval na internátě u salesiánů v Praze-Kobylisích a 14. dubna 1950 zde zažil salesiánskou internaci v rámci Akce K. Tajně studoval teologii, v roce 1954 složil soukromý slib
15. března 1955 byl ve Zlíně zatčen, následně odsouzen za „velezradu a rozkrádání národního majetku“ k 12 letům odnětí svobody. V roce 1960 amnestován.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°8'13.51'' E14°28'46.83'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Alfons Kováč a Jan Křížek

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl IV-6/133
Poznámka:

Alfons Kováč (11. 8. 1919 – 22.4.1994), salesián koadjutor
V březnu 1950 zatčen, odsouzen "za velezradu" na 11 let. Vězněn v Ruzyni, na Pankráci, v Mladé Boleslavi, na Borech a na Mírově. Propuštěn byl na amnestii v roce 1960.
(zdroj: web sdb)
Jan Křížek (26.8.1922 – 23. 4. 2009)
V roce 1945 vstoupil do salesiánského noviciátu, v letech 1952–1955 studoval na Pedagogické fakultě v Olomouci matematiku a fyziku. Tyto obory posléze vyučoval na průmyslové škole v Zábřehu. Jako politicky nespolehlivý musel v roce 1957 přejít do manuálního zaměstnání. Od roku 1957 pracoval jako údržbář a v dalších profesích.
(zdroj: Wikipedie)

Souřadnice: N50°8'13.59'' E14°28'46.91'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Marie Krajíčková

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl VIII-1, hrob 104
Poznámka:

*5.5.1889 +7.5.1945, bydlela a padla v Novovysočanské ulici
(zdroj: Marek, J. et al: Padli na barikádách, VHU Praha 2015, on-line https://digitalnistudovna.army.cz)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0008-20347
Souřadnice: N50°8'15.26'' E14°28'55.05'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Václav a Václav Lysákovi

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov, oddíl IV-2, hrob 62-63
Poznámka:

Václav Vasilij Lysák (17.9.1895 – 3.7. 1942)
V roce 1916 přeběhl do ruského zajetí a přihlásil se do čs. legií, sloužil v 1. čs. střeleckém pluku. Absolvoval důstojnickou školu, účastnil se bitvy u Zborova i putování po transsibiřské magistrále. Dne 10. února 1920 se přes Vladivostok a Singapur vrátil do vlasti v hodnosti kapitána, pokračoval jako voják z povolání.
Po okupaci se společně s generálem Ingrem zapojil do organizování ozbrojeného odporu a podílel se i na zakládání Obrany národa. Působil zejména na. Stal se náčelníkem štábu Zemského velitelství ON Morava a později Morava-západ. Podílel se na organizování odchodu bývalých důstojníků do exilu, zajišťoval zbraně a finance, vyvíjel i zpravodajskou činnost.
V prosinci 1939 zatčen, 1941 odsouzen k trestu smrti. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků. V roce 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála.
V rodišti Trnava (u Třebíče) je pamětní deska Václava Lysáka, jeho jméno je na pomníku v objektu ministerstva obrany v Tychonově ulici

Syn Václav Lysák (*10.1.1923) byl v roce 1949 vyloučen ze studia na Právnické fakultě MU v Brně a zařazen na 18 měsíců do tábora nucených prací. Rehabilitační akademický titul JUDr. mu byl udělen 17. 11. 1990.
(zdroje: Wikipedie, https://encyklopedie.brna.cz, https://legie100.com/krev-legionare)

Pohřební uvedeni v databázi SDH

Souřadnice: N50°8'12.98'' E14°28'50.48'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový