Hrob Václav Holý

Autor: František Nový, 25.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/9b
Nápis:
VÁCLAV HOLÝ
ROTMISTR I. LEG. PLUKU JANA HUSI
* 27. X. 1892 – + 10. X. 1922

Souřadnice: N50°4'47.9'' E14°27'57.1'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Ladislav Malý

Autor: František Nový, 25.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/9b
Nápis:
LADISLAV MALÝ
* 21. 7. 1901 + 8. 5. 1945
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých Digitální studovny MO ČR: https://digitalnistudovna.army.cz/view/uuid:23bf1424-be72-11e9-9cb5-2a2ae2dbcce4?page=uuid:95a663e4-be72-11e9-9cb5-2a2ae2dbcce4


Souřadnice: N50°4'47.4'' E14°27'56.1'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Jindra Hermuthová

Autor: František Nový, 25.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/9a
Nápis:
JINDRA HERMUTHOVÁ
NEVINNÁ OBĚŤ NACIS. REŽIMU
* 26. 6. 1902 + 29. 6. 1944
Poznámka:

Odsouzena k smrti pro přechovávání osob říši nepřátelských. popravena 29.06.1944 v 16:38 na Pankráci.
(zdroj: https://www.ustrcr.cz/uvod/pankracka-sekyrarna/#rejstrik)


Souřadnice: N50°4'46.3'' E14°27'54.3'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob ( kenotaf ) Bohuslav Maleček

Autor: František Nový, 25.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/16
Nápis:
plk. BOHUSLAV MALEČEK
12. 1. 1893 – 1. 1. 1941
Poznámka:

Jeho vojenská kariéra započala po vypuknutí první světové války v Rakousko-Uherské armádě a poté, co vstoupil do československých legií v Rusku, kde se stal jedním z pobočníků ruského legionáře, generála Radola Gajdy. V československé armádě prošel celou řadou velitelských funkcí, jako například velitel hraničářského praporu 6 „Sibiřských úderníků“ v Domažlicích.
Do zcela nových bučovických kasáren dorazil v listopadu 1938 se svým cyklistickým praporem 2, který před tím, v rámci všeobecné mobilizace vyhlášené 23. září 1938, působil v sestavě 2. rychlé divize, která měla v případě napadení republiky Německem v operaci Grün, čelit útokům 14. armády Wehrmachtu z Rakouska.
Po zániku republiky v březnu 1939 se zapojil do vojenské podzemní organizace „Obrana národa“, kde jeho činnost neunikla německému gestapu, kterého na základě podnětu bývalého příslušníka cyklistického praporu 2 zatklo uvěznilo. V důsledku týrání a věznění zemřel 1. ledna 1941 ve věznici v Breslau v Německu.
(zdroj: https://7mb.army.cz/aktuality/historicke-vyroci-plukovnika-pechoty-bohuslava-malecka)

Osudy B. Malečka jsou námětem knihy M. Vaňourka „Plukovník pěchoty Bohuslav Maleček“


Souřadnice: N50°4'47.6'' E17°27'51.5'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Karel Miškovský

Autor: František Nový, 30.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/12a
Nápis:
M.U.DR
KAREL MIŠKOVSKÝ
C. K. PLUKOVNÍ LÉKAŘ
* 18 16/10 76 + 19 7/1 13

Souřadnice: N50°4'44.5'' E14°27'57.8'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Jan František Hájek

Autor: František Nový, 30.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/12b
Nápis:
ING. JAN HÁJEK
+13.4.1895 +3.7.1953
Poznámka:

Text informačního panelu u hrobu:
Jan František Hájek
Olšanské hřbitovy VI, odd. 12b, hrob 69-0070
Ruský legionář, plukovník Jan František Hájek (13. 4. 1895 – 3. 7. 1953) se narodil v radnicích u Plzně. Studoval strojní inženýrství, ale po vypuknutí první světové války musel narukovat do Rakousko-Uherské armády k 91. pěšímu pluku. V září 1915 byl v hodnosti četaře zajat ruskou armádou v obci Mlynov-Dubno. 15. února 1916 vstoupil v Trockoe-Samara do řad Československých legií v Rusku a jako vojín byl zařazen k 1. dělostřelecké brigádě. V letech 1918 – 1920 byl velitelem obrněného vlaku Orlík, která operoval na transsibiřské magistrále v takzvané penzenské skupině. Svoji činnost v legiích ukončil 9. července 1920 v hodnosti kapitána. Lodním transportem číslo 27 z Vladivostoku se spolu s dalšími legionáři vrátil do Československé republiky a v hodnosti kapitána vstoupil do řad její nově vzniklé armády, kde působil jako technik zbrojíř. Roku 1947 byl v hodnosti plukovníka z jejích řad propuštěn.
Na záchraně tohoto významného hrobu se jako adopční nájemce podílí Československá obec legionářská


Souřadnice: N50°4'44.7'' E14°27'56.5'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Antonín Urban a Viktor Černý

Autor: František Nový, 30.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/10a
Nápis:
ANTONÍN URBAN
PODPLUKOVNÍK V. V.
* 18 20/IX 66, + 19 29/VI 26.

VIKTOR
ČERNÝ
PLUKOVNÍK V. V.
1860 1935
Poznámka:

Viktor Černý - na levé spodní desce za menší kytkou a zlatým deštěm, viz foto celého pomníku, nápis je z fotky nezřetelný.


Souřadnice: N50°4'48'' E14°27'51.5'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Rudi Šik

Autor: František Nový, 30.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/10a
Nápis:
M.U.C. RUDI ŠIK
*23.VIII.1919 +5.V.1945
FUCILATO NELLA RIVOLTA A PRAGA
Poznámka:

Zastřelen v Pražském povstání


Souřadnice: N50°4'47.9'' E14°27'52.3'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Karel Borský

Autor: František Nový, 30.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/10b
Nápis:
KAREL BORSKÝ
BRIGÁDNÍ GENERÁL
*13.5.1921 +9.8.2001
Poznámka:

Karel Borský (do roku 1946 Kurt Biheller, 13. května 1921 Fryštát – 9. srpna 2001 Praha) byl československý generál, příslušník 1. československého armádního sboru a poválečný politický vězeň.
Po německé okupaci v březnu 1939 byl Kurt Biheller společně se svým otcem, ruským legionářem Josefem Bihellerem pro židovský původ zatčen gestapem. Z koncentračního tábora uprchl a dostal se do Lvova. Na jaře 1940 byl ale zatčen příslušníky NKVD a umístěn do pracovního tábora u Parsova. V květnu 1942 se přesunul do Buzuluku. Zde prodělal výcvik, poté se na jaře 1943 zúčastnil bojů u Charkova a Sokolova. Díky Kurtu Bihellerovi pak vzniklo mnoho cenných fotografií mapující historii 1. československé samostatné brigády. V listopadu 1943 byl zraněn při pořizování dalších snímků z bojů o Kyjev. Po návratu byl ustanoven velitelem roty u 3. československé samostatné brigády stavěné převážně z Volyňských Čechů. Během Karpatsko-dukelské operace byl dvakrát raněn. Po vyléčení byl ustanoven velitelem velitelské dělostřelecké baterie a zúčastnil se postupu severním Slovenskem. Konec války jej zastihl na Moravě v prostoru Němčic v hodnosti poručíka.
V roce 1946 si Kurt Biheller změnil jméno na Karel Borský. Zůstal v armádě a kariérně stoupal. V roce 1951 ze své funkce odvolán, vyhozen z armády a zatčen. Vězněn a vyšetřován byl v ruzyňské věznici a nechvalně proslulém Domečku. Nebylo mu sděleno žádné obvinění a v dubnu 1952 byl bez udání důvodu propuštěn. Pracoval ve stavebnictví a v roce 1956 byl povolán zpět do armády. Sloužil v Čáslavi, následně jako vojenský přidělenec a velvyslanec u Komise neutrálních států při OSN v Koreji. Závěr kariéry odsloužil na oddělení zahraničních styků při Generálním štábu. Dosáhl hodnosti plukovníka. V důchodu se stal činovníkem Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské. Publikoval vzpomínková díla a autobiografické knihy. Po vzniku Armády České republiky byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Zemřel po dlouhé nemoci 9. srpna 2001.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Borsk%C3%BD )


Souřadnice: N50°4'49.6'' E14°27'52.6'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Jan Vondruš

Autor: František Nový, 30.10.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VI/10b
Nápis:
JAN VONDRUŠ
KPT. V. V.
*8.IV.1877 +20.VIII.1948

Souřadnice: N50°4'48.9'' E14°27'52.9'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový