Orlík nad Vltavou

Hrob František Mála

Autor: Marek Lanzendorf, 22.07.2018
Umístění: Orlík nad Vltavou, hřbitov
Nápis:
FRANTIŠEK MÁLA
ROLNÍK A NADPORUČÍK V ZÁL. 11. P. PL.
*19. 6. 1887 - +22. 2. 1939

Souřadnice: N49°30'38.38'' E14°9'53.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Ludvík Ruppert

Autor: Marek Lanzendorf, 22.07.2018
Umístění: Orlík nad Vltavou, hřbitov
Nápis:
LUDVÍK RUPPERT
ÚŘEDNÍK ČESKÉ OBCHODNÍ SPOL.
C. A. K. JEDNOROČNÍ DOB. PĚŠÍHO PLUKU Č. 94
*1. / 8. 1888. +3. / 12. 1915.
Poznámka:

Ludvík Ruppert, vojenská hodnost: jednoroční dobrovolník, narozen: 1. 8. 1868 (na desce je 1. 8. 1888) Zalužany, zemřel: 3. 12. 1915 Orlík, příčina smrti: TBC plic, armáda: Rakousko-Uherská, pěšák c. a k. pěš. pluku č. 94, uveden v soupisu 17 vojáků pohřbených na hřbitově v Orlíku nad Vltavou v příslušných archiváliích VHÚ-VHA v Praze
(zdroj: CEVH)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3108-54079
Souřadnice: N49°30'38.38'' E14°9'53.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrobka Schwarzenberg

Autor: Cheva, 16.08.2019
Umístění: Orlík nad Vltavou, na trase Naučné stezky Orlík nad Vltavou
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

hrobka Schwarzenbergské sukundogenitury. Uvnitř jsou pohřbeni tito významní vojevůdci:

Karel I. Filip Schwarzenberg (15. 4. 1771 Vídeň – 15. října 1820 Lipsko).
Proslavil se v bojích proti republikánské i císařské Francii a Napoleonovi, a zároveň diplomat u carského dvora v Rusku a ve Francii u téhož císaře Napoleona. Byl zakladatelem mladší, tzv. orlické větve Schwarzenbergů, a tedy i prvním knížetem ze schwarzenberské sekundogenitury.
Tělo Karla I. bylo původně pochováno ve hřbitovním kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně a srdce v kapli na Orlíku, později, v únoru 1865, bylo jeho tělo přeneseno do nové hrobky na Orlíku.

Edmund Leopold Friedrich Schwarzenberg
(18. 11. 1803 Vídeň – 17. 11. 1873 Orlík)
Polní maršál a majitel c. k. husarského pluku č. 15.
Po studiích v Lipsku a na vídeňské polytechnice vstoupil roku 1821 jako kadet do 33. pěšího pluku a v následujícím roce dosáhl hodnosti rytmistra. V roce 1832 již měl hodnost majora a v roce 1844 byl v hodnosti generálmajora přidělen válečné dvorské radě. V roce 1848 sloužil jako velitel brigády pod maršálem Radeckým a zde ve střetnutí u Milána získal vojenský řád Marie Terezie. Krátce na to byl poslán na bojiště do Uher, kde se účastni zimních bojů 1848/1849. Nemoc mu zabránila převzít velení nad 3. armádou. V roce 1859 se účastnil bitvy u Solferina. V roce 1860 byl ze zdravotních důvodů zproštěn služby. V roce 1867 byl povýšen na polního maršála.

Karel II. Schwarzenberg
(21. ledna 1802, Vídeň – 25. června 1858, Vídeň)
V roce 1821 byl kadetem u pěšího pluku Colloredo a již v roce 1823 byl hodnosti kapitána (Hauptmann) u 11.pěšího pluku. V roce 1831 byl povýšen na majora ve 42. pěším pluku. V roce 1834 byl povýšen do hodnosti plukovníka a velel 4. pěšímu pluku. Od roku 1842 velel brigádě v Praze. V roce 1847 se stal majitelem 19. pěšího pluku. Ve válce v letech 1848/49 velel divizi C.K. Italské armády pod velením maršála Radeckého. Po válce se stal vojenským a civilním guvernérem Lombardie a od roku 1851 Sedmihradska. V roce 1854 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra.

Bedřich Schwarzenberg (30. září 1800 Vídeň – 6. března 1870 Vídeň)
Na podzim roku 1816 nastoupil jako kadet ke schwarzenberským hulánům. V roce 1818 byl povýšen na nadporučíka. V roce 1820 se účastnil ve válce proti Neapoli. V prosinci roku 1830[zdroj?] navštívil svého bratra Karla a přenechal mu knížecí hodnost a starost o rodový majetek. Ve stejném roce se zúčastnil tažení Francouzů proti Alžíru. Po návratu do Vídně sepsal roku 1834 zážitky z tohoto tažení. Roku 1846 se účastnil jako rakouský důstojník války v Haliči. V roce 1848 se účastnil potlačení povstání v Itálii a Uhersku. V roce 1851 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Jako válečník na volné noze se účastnil karlistických válek ve Španělsku.

Karel III. Schwarzenberg
(8. července 1824 Praha – 29. března 1904 Praha)
Nastoupil do armády Rakouského císařství, kde dosáhl roku 1848 hodnosti poručíka a roku 1847 nadporučíka. V revolučních letech 1848–1849 se účastnil tažení Josefa Radeckého z Radče v Itálii. Armádu opustil roku 1856 v hodnosti majora.

Karel V. Schwarzenberg
(26. února 1886, Praha – 6. září 1914, Vukovar)
Záložní c. a k. poručík v hulánského pluku čís. 2


Souřadnice: N49°31'0.53'' E14°9'38.44'' (střed hrobky)
Pomník přidal: Milan Lašťovka