Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Karel Kosička

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 237
Poznámka:

učitel, k vojenské službě byl povolán 16.11.1916, ale není známo, kde působil, po skončení první světové války bojoval, ještě jako dobrovolník na Těšínsku proti Polákům, domů se vrátil 1.2.1919 a ihned pokračoval ve školní výuce
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

Hrob Ladislav a Vladimír Langer

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 84-85
Poznámka:

fota vojáků v uniformách

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

Hrob Josef Dlezek

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 152-153
Poznámka:

za první světové války musel 8.10.1914 k odvodu, dne 2.1.1915 odjel se 14. zeměbraneckým pěším plukem na východní frontu. U Lvova přeběhl 21.3.1915 s pěti kamarády k Rusům a byl zajat. Zajatci byli přepraveni spolu s dalšími ze Lvova do Kyjeva, odtud 20.4.1915 do malého zajateckého tábora v Ašchabadu v Turkmenistánu až u hranic s Iránem. Odtud odjel 2.7.1915 velký transport asi 500 zajatců k Taškentu, kde se stavěl velký zajatecký tábor. Zde Josef Dlezek v prosinci onemocněl spolu s dalšími zajatci skvrnitým tyfem. Po uzdravení sloužil jako saniťák na ošetřovně do srpna 1916. Poté odjel s transportem zajatců do Taganrogu poblíž Rostova na Donu. Zde pracovali zajatci ve zbrojní továrně. Jejich podmínky byly slušné: dostávali plat, dokonce založili jednotu Sokola, pravidelně cvičili a pořádali i veřejná vystoupení. Měli dokonce Českou revoluční demokratickou organizaci, v níž platili příspěvky a jako její členové měli právo svobodného pohybu v Taganrogu a Rostově. Protože oblast se ocitla ve frontovém pásmu bojů bolševiků s junkery, dali čeští zajatci 23.3.1918 výpověď ve zbrojovce, vyzvedli si platy a zvláštním vlakem se vydali na sever, aby se připojili k čs. legionářům. Jejich vlak dostihli 1.4.1918 v Penze. Josef Dlezek se stal střelcem 8. střeleckého pluku „Slezského“ v 7. rotě. Legionářské vlaky mířily přes Kuzněck do Samary, kam přijeli legionáři 12.4.1918 s nadějí, že brzy dosáhnou Vladivostok a vydají se na cestu domů. Vladivostok byl však dobyt až 21.6.1918 a po devítidenním pobytu přišel rozkaz vrátit se zpět na Sibiř. Následovalo 22 měsíců, kdy legionářské vlaky pojížděly po sibiřské magistrále mezi městy Chabarovsk, Irkutsk a Jekatěrinburg, střídavě bojovali s bolševiky, kteří napadali legionářské vlaky, střídavě čekali na další přesuny. Do Vladivostoku přijel J. Dlezek se svým plukem 9.5.1920 a po skoro měsíčním pobytu v kasárnách bývalé carské armády se konečně nalodil 6.6.1920 na parník „M. S. Dollar“ (28. transport), kterým odpluli 7.6.1920 ke kanadským břehům. Do Vancouveru připluli 22.6.1920. Odtud byli přepraveni pohodlnými vlaky na východ. Dne 1.7.1920 byli slavnostně uvítáni ve městě Quebeck. Zde se zdrželi 14 dní, během nichž předvedlo asi 400 mužů dne 11.7.1920 cvičení z předválečného sokolského sletu v Praze. Další plánované cvičení se pro nepřízeň počasí již neuskutečnilo. Vlaky pak legionáři odjeli do přístavu Halifax, kde se 17.7.1920 nalodili na parník „S. S. Belgie“, se kterým připluli 26.7.1920 do německého přístavu Cuxhaven. Odtud se repatriačními vlaky vrátili do svobodné republiky. S 8. plukem přijel J. Dlezek do Opavy, po několika dnech pobytu odjel 4.8.1920 do Slatiny. Demobilizován byl 28.9.1920. Jak spočítal podle svého deníku, který si po celou dobu vedl, „na cestu ze Slatiny kolem světa zase do Slatiny“ potřeboval pět a půl roku života, jako zajatec najel tisíce kilometrů po Rusku, další tisíce kilometrů jako legionář po Sibiři, lodí přes Pacifik 7 900 km, skoro 5 000 km vlakem přes Kanadu, 4 500 km lodí přes Atlantik a další stovky kilometrů přes Německo a ČSR. Za tu dobu přečetl stovky knih českých, ruských a německých, které do plukovní knihovny dodaly mezinárodní organizace ze spřátelených zemí
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf Antonín Petrůj

Umístění: Brno, Šlapanická, hřbitov Brno-Slatina, skupina 2, hrob č. 187-188
Poznámka:

Antonín Petrůj * 5.12.1885 Brno-Židenice – † 9.10.1914 Medynia Glogowska, okres Przeworsk v Haliči, padl v první světové válce jako první slatinský občan, na frontu odešel 1.8.1914, zemřel již za dva měsíce
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )
Petrůj Antonín: Inft., IR. Nr. 8, 1. Komp. Dle vojenské matriky +8.10. a téhož dne na místě pohřben.
(zdroj: VHÚ)

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Doplnění informací: A. Glaser

Kenotaf Ladislav Langer

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 309
Poznámka:

český zahradnický odborník a pedagog, od roku 1931 profesor státní vyšší ovocnářsko-vinařské a zahradnické školy na Mělníce, za druhé světové války, v roce 1941, zbyl zatčen gestapem, vězněn v Terezíně, odkud na podzim 1941 deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 14. března 1942 zemřel, jeho jméno je vzpomenuto na pomníku s nápisem „Zemřeli – abychom žili…“, padlým a umučeným členům Sokola za 1. a 2. světové války u Tyršova domu v Mělníce a na pamětní desce obětem 2. světové války a komunismu na mezipatře schodiště rektorátu Mendelovy univerzity v Brně, kde mu byl in memoriam udělen titul RTDr, v brněnské Slatině je po něm pojmenovaná ulice Langrova
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Langer )

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf Adolf Bílek

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 319-320
Poznámka:

Adolf Bílek, +1945 Terezín, pracovník na dráze, duševně onemocněl za protektorátu, vyhýbal se lékařské pomoci, různě se schovával, byl odvezen do Terezína, kde zemřel v roce 1945
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf František Pokorný

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 33-34
Poznámka:

student, sokol, do první světové války byl povolán 8.10.1914, padl 3.10.1915 (podle sokolské kroniky zůstal v roce 1916 nezvěstný), bylo mu pouhých dvacet let
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )
Pokorný František: podle matriky IR. Nr. 8, kde sloužil u 8. Komp. v hodnosti tit.Zugsf. zemřel v k. k. MobResSpit. Nr. 1/7 4.10.1915, Wladymir Wolynski (dnes Volodymyr-Volynskyj, Ukrajina) na úplavici. Téhož dne na místě pohřben.
(zdroj: VHÚ)

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Doplnění informací: A. Glaser

Kenotaf František Křehlík

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 3
Poznámka:

během druhé světové války Křehlík také spolupracoval s protinacistickým odbojem, dále byl v roce 1958 vzat do vyšetřovací vazby a obviňován ze spolupráce s knězem Janem Dokulilem, který se v letech 1950–1957 ukrýval v okolí Velkého Meziříčí před zatčením, Křehlíkovi bylo konkrétně kladeno za vinu, že Dokulilovi přes své známé posílal jídlo a peníze, Dokulila se podařilo zatknout až v srpnu roku 1957 a následovala perzekuce jeho skutečných či domnělých podporovatelů, režimu rovněž vadila Křehlíkova značná obliba u jeho farníků, od vězení nakonec oblíbeného kněze zachránila prezidentská amnestie, státní moc jej však nechtěla nechat zcela bez postihu, na brněnskou kapitulní konzistoř byl proto vznesen požadavek, aby byl Křehlík odstraněn z Brna, konzistoř nátlaku podlehla a František Křehlík byl s účinností od 15. září 1958 z Brna přeložen až do Pavlic blíže hranic s Rakouskem
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org )

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf Ondřej Veselý

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 238-239
Poznámka:

v rakousko-uherské armádě sloužil u 17. praporu polních myslivců, zajat: 21.7.1916, Styr. do čs. legie v Rusku zařazen v červenci 1916, 1. střelecký pluk, desátník, konec v legiích 2.2.1920, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník, po návratu z první světové války vykonával svou původní profesi malíře pokojů, když v době hospodářské krize nemohl najít zaměstnání, přihlásil se do služeb pošty, jako listonoš ve Slatině v době okupace zadržoval udání na gestapo, po prozrazení činnosti uvězněn v Brně, popraven v koncentračním táboře Flossenbürg, vyznamenání a pocty: Čs. válečný kříž 1914–1918, Čs. revoluční medaile, Spojenecká medaile, pamětní deska na domě na ul. Řípská č.p. 346/8, Brno- Slatina
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf Jindřich Šmaha

Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 214-215
Poznámka:

foto vojáka v uniformě, uveden na pomníku obětem 1. světové války před hřbitovem

Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla