Praha 4
Pamětní tabule Julius Fučík
Umístění: Praha 4, U družstva Ideál 1133/23, na stěně do ulice U družstva RepoNápis:
Místo zatčení Julia Fučíka
a jeho spolupracovníků
byt manželů Jelínkových v domě U družstva
Ideál 1133/23 (tehdejší Chittussiho ul.), Praha 4
V bytě manželů Jelínkových došlo 24. dubna 1942 k zatčení Julia Fučíka a několika
dalších členů odboje. Byt sloužil k ilegálním schůzkám funkcionářů KSČ, i jako
tzv. přepážka pro distribuci ilegálních tiskovin. Gestapo se o jeho dozvědělo
od konfidenta Václava Dvořáka. Inkriminovaného dne, v pátek 24. dubna 1942,
se policejní oddíl, vedený Willi Leimerem - šéfem protikomunistického referátu
pražského gestapa, vydal původně do Vršovic zatknout jiného vedoucího funkcionáře
ilegální KSČ - Jana Vyskočila (1901 - 1943). Tomu se však podařilo uniknout.
Následně se zatýkací oddíl (asi 9 policistů) prakticky naslepo vydal k bytu Jelínkových.
Zde v pozdních večerních hodinách došlo k zatčení Julia Fučíka, Jaroslava Klecana,
manželů Pavla Frieda a Rivy Friedové-Krieglové, a bytných Josefa Jelínka, Marie
Jelínkové a jejího bratra Vojtěcha Pavlíka. Příslušníci německé tajné policie zprvu
vůbec nevěděli, koho se jim vlastně podařilo zatknout.
Julius Fučík, v době zatčení ozbrojený dvěma pistolemi s celkem 18 náboji, se oproti
jasné direktivě ilegální KSČ vydal do rukou gestapa bez boje a nepokusil se ani
o případnou sebevraždu. Tyto události zjevně pociťoval jako své velké selhání a mimo
jiné se snažil vysvětlit a zdůvodnit na stránkách své Reportáže, psané na oprátce.
Jediná přeživší těchto událostí, Riva Friedová-Krieglová, ve svých pozdějších
výpovědích Fučíkovo chování za osudné noci hodnotila vždy velmi příkře
a nesmlouvavě. Souhrou okolností úspěšná zatýkací akce ve svém důsledku
vedla k definitivnímu rozbití ilegálního Národního výboru revoluční inteligence,
jemuž Fučík předsedal a k jehož hlavním organizátorům náležel.
Chcete se dozvědět více o životním osudu Julia Fučíka? O jeho
Reportáži, psané na oprátce - dodnes náležející k nejpřekládanějším
českým literárním textům nebo o důvodech vzniku a rozvinutí celého
"fučíkovského" kultu? Pokud ano, navštivte výstavu: RepoTvář
Julia Fučíka v Národním památníku na Vítkově.
NÁRODNÍ MUZEUM
Ústav pro studium
totalitních režimů
popisky k fotografiím:
Policejní fotografie
Julia Fučíka a jeho
"pobočníka" Jaroslava
Klecana pořízené
gestapem po jejich
zatčení a po prvních
velmi tvrdých, brutálně
vedených výsleších.
Falešná občanská legitimace
Julia Fučíka na jméno prof.
Jaroslav Horák.
Obálka prvního německého vydání
Reportáže, psané na oprátce Julia Fučíka.
Místo zatčení Julia Fučíka
a jeho spolupracovníků
byt manželů Jelínkových v domě U družstva
Ideál 1133/23 (tehdejší Chittussiho ul.), Praha 4
V bytě manželů Jelínkových došlo 24. dubna 1942 k zatčení Julia Fučíka a několika
dalších členů odboje. Byt sloužil k ilegálním schůzkám funkcionářů KSČ, i jako
tzv. přepážka pro distribuci ilegálních tiskovin. Gestapo se o jeho dozvědělo
od konfidenta Václava Dvořáka. Inkriminovaného dne, v pátek 24. dubna 1942,
se policejní oddíl, vedený Willi Leimerem - šéfem protikomunistického referátu
pražského gestapa, vydal původně do Vršovic zatknout jiného vedoucího funkcionáře
ilegální KSČ - Jana Vyskočila (1901 - 1943). Tomu se však podařilo uniknout.
Následně se zatýkací oddíl (asi 9 policistů) prakticky naslepo vydal k bytu Jelínkových.
Zde v pozdních večerních hodinách došlo k zatčení Julia Fučíka, Jaroslava Klecana,
manželů Pavla Frieda a Rivy Friedové-Krieglové, a bytných Josefa Jelínka, Marie
Jelínkové a jejího bratra Vojtěcha Pavlíka. Příslušníci německé tajné policie zprvu
vůbec nevěděli, koho se jim vlastně podařilo zatknout.
Julius Fučík, v době zatčení ozbrojený dvěma pistolemi s celkem 18 náboji, se oproti
jasné direktivě ilegální KSČ vydal do rukou gestapa bez boje a nepokusil se ani
o případnou sebevraždu. Tyto události zjevně pociťoval jako své velké selhání a mimo
jiné se snažil vysvětlit a zdůvodnit na stránkách své Reportáže, psané na oprátce.
Jediná přeživší těchto událostí, Riva Friedová-Krieglová, ve svých pozdějších
výpovědích Fučíkovo chování za osudné noci hodnotila vždy velmi příkře
a nesmlouvavě. Souhrou okolností úspěšná zatýkací akce ve svém důsledku
vedla k definitivnímu rozbití ilegálního Národního výboru revoluční inteligence,
jemuž Fučík předsedal a k jehož hlavním organizátorům náležel.
Chcete se dozvědět více o životním osudu Julia Fučíka? O jeho
Reportáži, psané na oprátce - dodnes náležející k nejpřekládanějším
českým literárním textům nebo o důvodech vzniku a rozvinutí celého
"fučíkovského" kultu? Pokud ano, navštivte výstavu: RepoTvář
Julia Fučíka v Národním památníku na Vítkově.
NÁRODNÍ MUZEUM
Ústav pro studium
totalitních režimů
popisky k fotografiím:
Policejní fotografie
Julia Fučíka a jeho
"pobočníka" Jaroslava
Klecana pořízené
gestapem po jejich
zatčení a po prvních
velmi tvrdých, brutálně
vedených výsleších.
Falešná občanská legitimace
Julia Fučíka na jméno prof.
Jaroslav Horák.
Obálka prvního německého vydání
Reportáže, psané na oprátce Julia Fučíka.
Souřadnice: N50°3'26.04'' E14°26'47.7''
Pomník přidal: Jiří Padevět