pilot nadporučík Vladimír Skrejšovský
* 3.9.1896 (Tábor)† 28.10.1924 (Kováčová u Rožňavy, SK)
Pilot 8. letky Leteckého pluku č. 3 zemřel při letecké nehodě při štafetovém letu k výročí vzniku Československé republiky. Za špatného počasí narazil do kopce u obce Kováčová v okrese Rožňava na Sovensku. Spolu s ním zemřel pozorovatel Vladimír Braun (hrob v Plzni na vets.cz)
Narodil se 3.9.1896 v Táboře, otec průvodčí ČSD Josef Skrejšovský, matka Terezie (matrika 23, 5602 narozených římskokatolické farnosti Tábor 1893 – 1898, str. 284)
Školní docházku zahájil v Táboře, kde vychodil pět tříd obecné školy, pak pokračoval ve vzdělání v reálné škole, kde za tři roky absolvoval dva ročníky. Po smrti otce v roce 1908 se s matkou přestěhoval do Plzně a pokračoval ve studiu na Druhé státní reálce. Zde absolvoval třetí a čtvrtý ročník, ale v pátém se mu opět nezadařilo. Opakoval jej zpočátku v Plzni, ale od října se přestěhoval ke strýci do Sušice, kde na místní reálné škole dokončil i pátý ročník.
Vojenskou kariéru začal Vladimír Skrejšovský začátkem první světové války, kdy 19.9.1914 nastoupil na kadetní školu pěchoty ve Lvově, krátce studoval i ve Vídni. Po třech letech kadetní školu dokončil (asi nebyla tak náročná jako civilní reálka), a 17. 8.1917 nastoupil ke 34. střeleckému pluku rakousko-uherské armády. Rakousko – Uherská monarchie i armáda byly mnohonárodnostní a 34. pluk byl většinou polský – Vladimír Skrejšovský tedy ovládal češtinu, němčinu i polštinu. 34. pluk byl umístěn v Jaroslawi, v roce 1917 to bylo již za frontou v zázemí. Pak byl přeložen k výcvikové skupině 187 u 51. domobraneckého pluku v Haliči. Z výcvikové skupiny se vrátil 10. dubna 1918. Pak byl přeložen s pracovní rotou 51. domobraneckého pluku do Dalmácie, kde se v roce 1918 rovněž nebojovalo. 18.9.1918 byl přeložen k 7. střeleckému pluku do Plzně, kde dočkal konce války. Je tedy možné, že i když byl vojákem po celou první světovou válku, na frontu se ani nedostal.
Po porážce a rozpadu Rakousko – Uherska vstoupil hned 29.10.1918 do armády nového Československa, a byl členem Národní gardy v Plzni. Od 13. listopadu 1918 do února 1919 patřil k pochodovému praporu 7. střeleckého pluku v Rumburku, z toho však dva měsíce strávil na dovolené ze zdravotních důvodů.
K letectvu nastoupil 12.2.1919, kdy zahájil výcvik leteckého pozorovatele, a po jeho dokončení byl přidělen k 1. polní letecké setnině. S ní se zúčastnil bojů s Maďarskem na Slovensku. Od 4. května 1919 byla 1. polní letecké setnina umístěna v Pezinoku, odkud létala na operační lety, pozorovatel Vladimír Skrejšovský létal s piloty Bohuslavem Hrazdilem, Rudolfem Horáčkem, Josefem Kalným, Aloisem Vreclem, možná i s dalšími. Letěl i na bombardovací nálet na Maďary obsazené město Levice. Boje skončily 4.7.1919, a velitel 1. polní letecké setniny kpt. Hugo Betka zhodnotil svého podřízeného por. Vladimíra Skrejšovského slovy: „Veselý, chováním trochu lehkovážný následkem svého mládí. K vedení důstojnického sboru nezpůsobilý. Před nepřítelem velice srdnatý“. K tomuto později připsal kpt. Otto Jindra (bývalý nejúspěšnější český stíhač za první světové války dosáhl 9 sestřelů): Souhlasím s popisem kpt. Betky, jinak velice dobrý letecký pozorovatel, před nepřítelem srdnatý a chladnokrevný“. Až do dubna 1921 létal jako letecký pozorovatel u 1. letecké setniny Brandenburg, později přejmenované na 5. leteckou rotu. Dne 25.6.1920 s pilotem Milošem Šmahelem nouzově přistáli u polního letiště Velká Paludza pro poruchu motoru, a 30.6.1920 s pilotem Václavem Belzou havarovali při startu tamtéž. 13.7.1929 nouzově přistáli s pilotem Oskarem Wietržným.
Pilotní výcvik v Leteckém učilišti v Chebu zahájil Vladimír Skrejšovský 5.4.1921 a ukončil jej 8.7.1922 s vynikajícím prospěchem. Poté létal u Leteckého pluku č. 3, umístěného na Slovensku, a v roce 1924 byl u 8. letky. Dne 24.2.1924 dostal čtrnáct dní domácího vězení za nízké létání nad městem. Musel být velmi dobrým pilotem, když byl vyslán na prestižní štafetový let k 6. výročí vzniku republiky, s pozdravem prezidentu republiky.
Dne 28.10.1924 letěl s pozorovatelem Vladimírem Braunem na štafetový let. Štafetového letu se zúčastnila letadla všech tří leteckých pluků. Z Košic měly letět tři Aera A-12 (každé od jednoho pluku) do Nitry, z Nitry tři Brandenburgy do Bratislavy, z Bratislavy tři Avie BH-11 do Olomouce, a z Olomouce tři Šmolíky Š-6 do Prahy. Vladimír Skrejšovský letěl první etapu z Košic do Nitry s letadlem Aero A-12.1. Byla však velmi špatná viditelnost, a v mracích a mlze byly schované slovenské hory. V tomto počasí uletěli jen 50 km, a narazili velkou rychlostí do horské planiny. Oba letci byli při nárazu vymrštěni z trosek letadla. K nehodě došlo u obce Kováčová, ležící 13 km východně od města Rožňava. V časopisu Hobby historie, je místo nehody uvedeno jako kóta 805, dle bakalářské práce Norberta Brzkovského (zdroj VHA Praha) to bylo 2200 m jižně od Kovačové, u kóty 725. Další o jejich nehodě na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Ostatky Vladimíra Skrejšovského byly 4.11.1924 zpopelněny v Praze. Pohřeb zaplatili důstojníci Leteckého pluku 3, vzhledem ke špatné finanční situaci pozůstalých (dle práce Norberta Brzkovského).
Dle Pražského ilustrovaného zpravodaje z listopadu 1924 (via Tlustý) byli oba letci převezeni do Plzně.
Zdroje (mimo informací z desek):
dle textu
Kaše, Lukeš: Salmson 2A2 v Československu
Bakalářská práce Norberta Brzkovského
Hobby historie, č. 33, rok 2016
BADATELNA:
hrob - Plzeň - město, okres Plzeň - město
urna - Praha 1, okres Praha 1
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.