vojín (střelec) Vincenc Pleva
* . (městys Maršovice, okres Benešov)† 4. dubna 1919 (Brenner)
Vincenc Pleva pravděpodobně narukoval během 1. světové války do rakousko-uherského 102. pěšího pluku, který byl nasazen na italské frontě od listopadu 1915 do srpna 1918 (poslední dislokace jednotky na řece Pijavě mezi městy Oderzo a Bigollino). Dne 26. října 1919 byl název jednotky změněn na 48. československý pěší pluk a pod tímto označením pokračovala jeho historie v rámci ČS ozbrojených sil. Ačkoliv v italských záznamech o hrobu je údajně vojín Pleva veden jako „legionario cecoslovacco“, nebyl československým legionářem ze zákona, ale příslušníkem Československé domobrany v Itálii („Druhá Československá armáda“) – armádní sbor o síle 60 000 mužů, který byl vytvořen bezprostředně po skončení 1. světové války (začátek formování v prosinci 1918) z rakousko – uherských zajatců, kteří se stali občany ČSR a dobrovolně vstoupili do nově vniklých Československých ozbrojených sil. Československá domobrana v Itálii měla velký význam pro vznik nové Československé armády v prvním roce existence ČSR, kdy bylo nezbytné vojensky převzít kontrolu nad územím nového státu v plném rozsahu. Příslušníci ČS domobrany v Itálii se po návratu do vlasti aktivně zúčastnili vojenských operací v československém pohraničí a bojů na Slovensku proti maďarské armádě.
Vincenc Pleva byl příslušníkem 1. praporu Československé domobrany v Itálii, který byl před návratem do vlasti umístěn v severoitalském městě Solbiate Olona (Region Lombardie, provincie Varese). Dne 2. dubna 1919 odjela první část praporu (3. a 4. rota v počtu 11 důstojníků a 405 příslušníků mužstva a poddůstojníků) z nádraží ve městě Gallarate do ČSR. Velitelem transportu byl kapitán Železný. Do tohoto transportu byl zařazen i vojín Vincenc Pleva. Dne 4. dubna 1918 tragicky zahynul během transportu poblíž města Brenner/Brennero, které se po konci 1. světové války nově stalo součástí italského území. Příčinou úmrtí byl pád z vagonu za jízdy a následné přejetí vlakovou soupravou. Italské úřady nepovolily převoz ostatků do ČSR. Jak uvádí badatel Jan Solpera ve své publikaci o historii ČS domobrany v Itálii (Československá Druhá armáda – 2. díl) vydané v roce 2014 Jihočeským muzeem, dobový úřední protokol čs. vojenské komise uvádí: „Před Brennerem v Tyrolích vypadl z vlaku jeden střelec a byl přejet. Mrtvola jeho ponechána v Brenneru. Bude pochován italskými vojenskými úřady.“ Okolnosti tragické nehody podrobněji popsal ve svých pamětech důstojník ČS legií a následně i domobrany v Itálii Rudolf Procházka (kniha „V italském zajetí“, Praha 1938). Poručík Procházka (pozdější podplukovník ČS armády) byl jedním z výše uvedených 11 důstojníků tohoto transportu, který dorazil na nádraží v Českých Budějovicích dne 5. dubna 1919. V jeho pamětech je uvedeno i místo narození zemřelého - městys Maršovice, okres Benešov. Není známo datum narození vojína Plevy, zřejmě se ale jednalo o mladšího vojáka (v Procházkově knize označen jako „mládenec“).
Hrob vojína Vincence Plevy je jediným známým dochovaným hrobem československého domobrance v Itálii mimo centrální vojenský hřbitov v benátském městě Cittadella a mimo městský hřbitov v Solbiate Olona. Jeho osud je připomínkou méně známých kapitol významného italského podílu na vzniku Československé armády v prvním roce její existence. Tragická nehoda Vincence Plevy je rovněž paralelou podobného osudu většího množství československých legionářů, kteří zemřeli v letech 1918 – 1920 během lodního nebo železničního transportu do vlasti.
Zdroje (mimo informací z desek):
PhDr. Ing. Jozef Špánik
VPM:
hrob - Varna, stát Itálie
pomník - Maršovice, okres Benešov
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.