Spolek pro vojenská pietní místa

Památník obětem holokaustu z Plzeňska - Zahrada vzpomínek

Umístění: Plzeň - město, Smetanovy sady 80/5, vnitroblok, Stará synagoga Plzeň
Poznámka:

.....
Žofie Zappnerová, nar. 28.2.1869. Poslední bydliště před deportací Jivina. Transport T, č. 473 (26.1.1942, Plzeň-Terezín). Zahynula 28.9.1942 Terezín.
Zdeňka Weislová, nar. 28.5.1889. Poslední bydliště před deportací Plzeň. Adresa/místo registrace v Protektorátu Plzeň. Transport R, č. 328 (18.1.1942, Plzeň-Terezín). Transport AAi, č. 253 (13.6.1942, Terezín-neznámé místo). Zahynula.
Helena Weislová, nar. 16.9.1922. Poslední bydliště před deportací Plzeň. Adresa/místo registrace v Protektorátu Plzeň. Transport R, č. 326 (18.1.1942, Plzeň-Terezín). Transport AAi, č. 252 (13.6.1942, Terezín-neznámé místo). Zahynula.
Arnošt Weis, nar. 13.5.1883. Poslední bydliště před deportací Louňová. Adresa/místo registrace v Protektorátu Blovice. Transport R, č. 492 (18.1.1942, Plzeň-Terezín). Transport By, č. 153 (26.10.1942, Terezín-Osvětim). Zahynul.
Malvína Weisskopfová, nar. 6.12.1875. Poslední bydliště před deportací Šťáhlavy. Transport R, č. 480 (18.1.1942, Plzeň-Terezín). Transport Al, č. 112 (23.4.1942, Terezín-Lublin). Zahynula.
Valerie Hellerová, nar. 3.9.1891. Poslední bydliště před deportací Starý Plzenec. Adresa/místo registrace v Protektorátu Plzeň. Transport R, č. 764 (18.1.1942, Plzeň-Terezín). Transport Ds, č. 1463 (18.12.1943, Terezín-Osvětim). Zahynula.
Alois Hübscher, nar. 3.7.1873. Poslední bydliště před deportací Plzeň. Adresa/místo registrace v Protektorátu Plzeň. Transport R, č. 281 (18.1.1942, Plzeň-Terezín). Transport Ds, č. 1451 (18.12.1943, Terezín-Osvětim). Zahynul.
Gizela Huková, nar. 18.1.1897. Poslední bydliště před deportací Plzeň. Adresa/místo registrace v Protektorátu Plzeň. Transport Ck, č. 636 (22.12.1942, Praha-Terezín). Transport Cr, č. 233 (23.1.1943, Terezín-Osvětim). Zahynula.
Jindřiška Hermannová, nar. 21.5.1924. Poslední bydliště před deportací Blovice. Adresa/místo registrace v Protektorátu Blovice. Transport T, č. 490 (26.1.1942, Plzeň-Terezín). Transport Aa, č. 562 (11.3.1942, Terezín-Izbica). Zahynula.
Helena Hahnová, nar. 26.9.1871. Poslední bydliště před deportací Plzeň. Adresa/místo registrace v Protektorátu Plzeň. Transport R, č. 487 (18.1.1942, Plzeň-Terezín). Zahynula 13.10.1942 Terezín.
Robert Koretz, nar. 26.3.1900. Poslední bydliště před deportací Plzeň. Adresa/místo registrace v Protektorátu Plzeň. Transport R, č. 863 (18.1.1942, Plzeň-Terezín). Transport El, č. 1397 (29.9. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynul.
.....
(zdroj: www.holocaust.cz )

Památník byl vytvořený ve dnech 16. – 19. dubna 2002, když se připomínalo 60. výročí transportu židovských obyvatel Plzně do Terezína.

V těch dnech probíhala ve Staré synagoze akce Napiš jedno jméno. Dobrovolníci z řad plzeňské veřejnosti, zejména studenti středních škol, přicházeli do synagogy a zapisovali jména plzeňských obětí holocaustu na oblázky. Každý dobrovolník napsal jedno jméno s datem narození na jeden oblázek. Oblázky pak byly ukládány na plochu torza sousední bývalé pomocné synagogy, tzv. Židovské školy. Postupně tak byl vytvořen pietní památník, na jehož vzniku se podílel téměř stejný počet tvůrců, jaký byl počet zapsaných jmen obětí. V rozmezí deseti dnů mezi 17. a 26. lednem 1942 byly z Plzně ve třech velkých skupinách vyvezeny více než dva tisíce plzeňských občanů všech sociálních vrstev a profesí. Byly mezi nimi celé rodiny, staří lidé i velmi malé děti. Na základě genealogického původu a nacistických kritérií a bez ohledu na jejich vlastní národnostní či konfesní cítění byli definováni jako židé, osoby právně i lidsky méněcenné. Postupně byli zbavováni všech občanských práv a svobod, postavení, majetku, zaměstnání a byli vystaveni vzrůstajícímu administrativnímu, psychickému i fyzickému útlaku. Cílem tří zvláštních vlakových souprav vypravených z plzeňského hlavního nádraží 17., 22. a 26. ledna bylo pevnostní město Terezín. Spolu s plzeňskými odjelo dalších 540 židů - mužů, žen a dětí - z blízkého či vzdálenějšího okolí - z Rokycanska, Kralovicka, Radnicka, Zbirožska, Blovicka, Manětínska, Hořovicka. Plzeňské transporty byly mezi ostatními z měst na území protektorátu a později z dalších měst obsazené Evropy jedny z prvních.

Několik dní před deportací byli účastníci - stovky mužů, žen a dětí - internováni v budově Sokola Plzeň 1 v dnešních Štruncových sadech. Spali na slamnících na zemi, tísnili se, šlapali po sobě. V určené dny odjezdu je k vlakům po skupinách seřazených do čtyřstupů odváděly ozbrojené strážní oddíly německé okupační armády už jako vězně. Každý měl na krku cedulku se jménem, s písmenem označujícím transport a osobním číslem v transportu. Stejné označení měla i příruční zavazadla, ve kterých si deportovaní vezli všechen svůj poslední majetek do váhy padesáti kilogramů na osobu. Po mnoha hodinách jízdy dojel vlak na nádraží v Bohušovicích, vzdálených od Terezína asi dva a půl kilometru. Odtud šli deportovaní se zavazadly pěšky do Terezína doprovázeni českými četníky; vlečka do města tehdy ještě nestála. Někteří staří a nemocní byli odvezeni nákladními auty. Po příchodu do Terezína byly rodiny rozděleny, k ubytování sloužily některé vyklizené kasárenské objekty. Zvlášť byli ubytováni práceschopní muži, zvlášť ženy a děti do dvanácti let, zvlášť staří lidé a nemocní. Ubikace ale nebyly na nové obyvatele připraveny; lidé spali často na slámě na holé zemi, problémy byly s hygienou i se stravováním. Takto obydlená kasárna se stala novým “nájemníkům" vězením - byla střežena četnictvem bez možnosti volného pohybu, což se změnilo až 27. června 1942 v souvislosti s dokončením vystěhování civilního obyvatelstva.

Plzeňské transporty byly označeny písmeny R, S a T. Přímo z Plzně v nich odjelo 2064, z přilehlých okresů celkem dalších 540 osob. Nejstarší byla devadesátiletá Marie Ebenová z Litohlav, která zemřela čtvrtý den po příjezdu do Terezína. Nejmladší deportovanou osobou byla osmiměsíční Eva Fischerová - přežila s matkou v Terezíně.

V březnu 1942 bylo do transportů Aa a Ab směřujících z Terezína do východopolského ghetta v Izbici zařazeno 620 mužů, žen a dětí z plzeňských transportů. Do dalších ghett a koncentračních táborů v lublinské oblasti bylo během téhož roku vypraveno dalších 14 transportů, v nichž odjela více než polovina k likvidaci určených Plzeňanů (zhruba 1320 osob). Vedle Polska byla řada plzeňských obyvatel deportována do koncentračních a vyhlazovacích táborů v Bělorusku, Estonsku a Lotyšsku. 26. října 1942 byl z Terezína vypraven první transport do Osvětimi; tábor KL Auschwitz II - Birkenau (Osvětim II - Březinka), jak zněl oficiální název, se stal cílem všech pozdějších z Terezína odjíždějících transportů.

Z více než dvou tisíc lidí deportovaných v roce 1942 z Plzně do Terezína se konce války dožily 204 osoby.
(zdroj: www.krizkyavetrelci.plzne.cz )

Souřadnice: N49°44'41.42'' E13°22'26.83'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf