Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Hynek Hájek

Umístění: Nové Město na Moravě, u silnice směrem na Zubří, cca 1 km od vlakového nádraží
Poznámka:

Na tomto místě byl 13.4.1945 německou hlídkou zastřelen četnický velitel a partyzán Hynek Hájek z Nového Města na Moravě a těžce zraněn jeho syn Miroslav.
Původní pomníček (smírčí kříž) byl začátkem roku 2020 nahrazen zcela novým křížem, který byl usazen několik metrů od původního místa Nadačním fondem Nového Města na Moravě.
(více informací: https://hm.nmnm.cz/hynek-hajek/
https://noviny.nmnm.cz/nadacni-fond-se-zameri-historii-noveho-mesta/)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6108-09718
Souřadnice: N49°34'13.4'' E16°5'53.9''
Pomník přidal: Martin Drápalík

Hrob Vincenc Makovský

Umístění: Nové Město na Moravě, Brněnská, evangelický hřbitov
Poznámka:

Profesor Vincenc Makovský
(1900, Nové Město na Moravě - 1966, Brno)
Byl to český akademický sochař, malíř, designér, profesor brněnské techniky a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Jako člen ilegálního Národně revolučního výboru inteligence se účastnil odboje. Je považován za čelného představitele meziválečné avantgardy.

Souřadnice: N49°34'1.56'' E16°4'26.88'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: František Mrvka

Hrob Josef Batelka

Umístění: Nové Město na Moravě, Brněnská, evangelický hřbitov
Poznámka:

studoval na Komenského gymnáziu ve Vídni, zažil nucený odsun v roce 1938, zatčení jednotkami SS 17. listopadu 1939 a deportaci do koncentračního tábora Sachsenhausen, po válce a krátkém členství v KSČ se vydal duchovní cestou, jako farář Českobratrské církve evangelické čelil novému pronásledování a ponižování ze strany komunistického režimu, na konci šedesátých a sedmdesátých let kandidoval na synodního seniora ČCE
(zdoj inforamcí: bakalářská práce Osobnost Josefa Batelky ve společenských proměnách 20. stoleti, autor Adam Chroust, Brno 2011, odkaz https://is.muni.cz/th/reki2/ )

Souřadnice: N49°33'38.02'' E16°4'57.73'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla

Hrob Adolf Slonek

Umístění: Nové Město na Moravě, Brněnská, evangelický hřbitov
Poznámka:

narozen dne 29.2.1884 v Rokytnu u Nového Města na Moravě, domovská obec Nové Město na Moravě, vyznání evangelické, povoláním truhlář, v době zajetí v Dubu dne 8.9.1914 sloužil u 81. pěšího pluku R-U armády v hodnosti svobodníka, dne 28.10.1917 zařazen k 6. střeleckému pluku Československých legií v Rusku v hodnosti vojína, dne 31.3.1920 demobilizován, legionářská organizace: ČsOL - Nové Město nad Metují, číslo členského průkazu: 38077
(zdroj informací: http://legie100.com )

Souřadnice: N49°33'38.02'' E16°4'57.73'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla

Hrob Josef Věromír Pleva

Umístění: Nové Město na Moravě, Brněnská, evangelický hřbitov
Poznámka:

český spisovatel pro děti a mládež, jehož nejznámějším dílem je román Malý Bobeš, byl v roce 1917 jako osmnáctiletý odveden a poslán do Korutanských Alp na italskou frontu, odkud dezertoval, ale byl chycen a po vězení eskortován zpět, patřil mezi orodovatele za nespravedlivě uvězněné katolické spisovatele v 50. letech, především za Jana Zahradníčka, celou dobu normalizace, i když nebyl přímo perzekvován, prožil v ústraní, v roce 1977 však podepsal tzv. Antichartu, jeho ostatky byly uloženy na evangelickém hřbitově v Novém Městě na Moravě, pod náhrobkem se symbolickou sochou jeho největšího knižního hrdiny
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org )

Souřadnice: N49°33'38.02'' E16°4'57.73'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla

Kenotaf rodina Bradyova

Umístění: Nové Město na Moravě, Brněnská, evangelický hřbitov
Poznámka:

Karel Brady Metzl (28. května 1898, Třeboň – 14. července 1942 v Osvětimi) byl český obchodník a oběť holokaustu. Byl otcem Hany Bradyové (1931-1944), jejíž osud je zpracován v románu Hanin kufřík a ve stejnojmenném filmu. Narodil se jako syn Emilie a Ludwiga Metzlových. Měl šest sourozenců. Jeho strýc a teta, Adolf a Karolína Bradyovi zůstali bezdětní a přijali dvě děti Karolininy sestry Emilie, Karla a Hedviku. Karel hrál ochotnicky divadlo, byl členem Sokola, dobrovolných hasičů, aktivní fotbalový hráč a "komentátor" závodů. Kromě toho také podporoval finančně a materiálně skauty a dětský domov. V roce 1927 se oženil s o deset let mladší Markétou Dubskou. Pár měl maloobchodní prodejnu v Novém Městě na Moravě, žili nad svým obchodem. Rodina byla jedinou pouze židovskou rodinou v tomto městě. Před obchodem vybudoval první čerpací stanici ve městě a zavedl jeden z prvních obchodů s uhlím v maloobchodě a také získali jako první rodina telefon: jeho telefonní číslo bylo původně 1, to bylo později převedeno na číslo 11, číslo 1 posléze patřilo četníkům. Manželé také podporovaly umělce, například avantgardního sochaře Vincence Makovského, který byl Karlovým bývalým spolužákem.
Karel a Markéta Brady-Metzlovi měli dvě děti – Jiřího (narozen 9. února 1928) a Hanu (narozena 16. května 1931). V roce 1939 byl Karel zatčen Gestapem, odsouzen a musel na dva měsíce do vězení do Jihlavy. Zákony, které vstoupily v platnost v roce 1939 znamenaly pro celou a jedinou rodinu v Novém Městě na Moravě vyloučení, bylo to těžké zejména pro děti, kterým bylo zakázáno navštěvovat školu. V březnu roku 1941 byla zatčena i Markéta a byla poslána do Koncentračního tábora v Ravensbrücku – její bratr utekl do Belgie a nechal ji a jejímu manželovi poslat peníze. Po okupaci Belgie byl s pomocníky zatčen, našel se seznam příjemců a dárců a tam bylo i jméno Karla Bradyho-Metzla. Karel tak byl 23. listopadu 1941 znovu zatčen a uvěznen v Jihlavě. Pár hodin po jeho zatčení si jeho švagr Ludvík vzal děti. Byl katolického vyznání a byl manželem Karlovy sestry. Děti měly zůstat s ním a s jeho rodinou na venkově. Dle nacistických zákonů měli být Hana a Jiří dne 14. května 1942 odvlečeni do deportačního střediska v Třebíči . O čtyři dny později byly odvlečeny jejich děti do Terezínského ghetta. Mezitím musel Karel Brady-Metzl ve vazbě leštit parketové podlahy. V jihlavském vězení však žil v relativní svobodě, měl povoleno dokonce jít na nákup, ale neodvážil se utéct, protože se bál, že jeho děti slouží jako rukojmí. Nakonec však byl převezen do Brna. Z Brna pak byl dne 11. června 1942 převezen do koncentračního tábora Osvětim, kde byl v červenci 1942 zavražděn.[1] Jeho manželka Markéta byla odvlečena dne 29. října 1942 do Koncentračního tábora v Ravensbrücku a tam byla zavražděna.
Jejich děti byli později také deportováni do Osvětimi. Jiří přijel dne 28. září 1944 do Osvětimi a Hana dne 23. října 1944. Hana byla okamžitě po příjezdu zavražděna v plynové komoře. Tehdy šestnáctiletý Jiří přežil koncentrační tábor z toho důvodu, že byl schopen pracovat. Dne 17. ledna 1945 začala evakuace tábora v Osvětimi a Jiřímu se podařilo uprchnout. Holokaust nakonec přežil.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana )

Souřadnice: N49°33'41.18'' E16°4'27.05'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Pomník Mistr Jan Hus

Umístění: Nové Město na Moravě, Komenského náměstí, parčík před evangelickým kostelem

Souřadnice: N49°33'47.83'' E16°4'32.97''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Umístění: Nové Město na Moravě, Komenského náměstí 3
Poznámka:

Autor: ak.soch.Vincenc Makovský
Deska byla odhalena u příležitosti 55. výročí osvobození v květnu r. 2000. Reliéf znázorňuje umírajícího vězně v kobce koncentračního tábora.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6108-09723
Souřadnice: N49°33'46.19'' E16°4'33.67'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Martin Drápalík

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Umístění: Nové Město na Moravě, Leandra Čecha 152, ve vstupu do budovy Gymnázia Vincence Makovského

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6108-09725
Souřadnice: N49°33'49.43'' E16°4'18.05'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Radek Šmíd
Příprava dat: Vojtěch Stráník

Pomník vojákům Rudé armády

Umístění: Nové Město na Moravě, Malá, katolický hřbitov u kostela Nanebevzetí Panny Marie
Poznámka:

Džabar Džalilov, rudoarmějec, nar. 1923, padl 8.6.1945.
Petr Filipov, partyzán, padl 1945.
Michail Ivanovič Galkin, svobodník, nar. 1901, padl 10.5.1945.
Nikolaj Goušorov, partyzán, padl 1945.
Moisej Aronovič Kogan, seržant, nar. 1911, padl 1945.
Nikolaj Ivanovič Krasnov, rudoarmějec, nar. 1911, padl 10.5.1945.
Aleksandr Aleksandrovič Lutikov, staršina, nar. 1918, padl 10.5.1945.
Viktor Fedorovič Pankratov, rudoarmějec, nar. 1917, padl 11.5.1945.
Pavel Davidovič Rogoza, kapitán, nar. 1907, zemřel 30.6.1945.
Vasilij Ivanovič Simutin, gardový vojín, nar. 1924, padl 13.5.1945.
+ tři padlí neznámí rudoarmějci.
(zdroj: CEVH MO )

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6108-9727
Souřadnice: N49°34'4.12'' E16°4'31.12'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka