á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ľ | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | ť | u | ú | v | w | z | ž (vše)
Autor: Archiv Muzea genpor. Františka Peřiny Morkůvky

F/O Jaroslav Dobrovolný

* 10.12.1915 (Velké Hostěrádky okr. Břeclav)
† 6.5.1996 (Praha - Hloubětín)

Jaroslav Dobrovolný se vyučil strojním zámečníkem v brněnské Zbrojovce a po roce praxe se přihlásil do vojenské pilotní školy při 1. leteckém pluku v Praze. Od června 1936 do května následujícího roku prošel pokračovacím a stíhacím kurzem u 4. leteckého pluku v Hradci Králové, odkud odešel k 38. letce 3. leteckého pluku do Vajnor na letouny Avia B-534. Na Slovensku sloužil až do 14. března 1939, kdy byl vyhlášen Slovenský štát. Po propuštění z armády pracoval v pražské Avii ve svém původním oboru.
Za pomoci Svazu letců překročil 8. června 1939 hranice do Polska a ještě týž měsíc byl v Krakově zařazen do čs. vojenské skupiny. Po krátkém pobytu se přihlásil do řad polského vojenského letectva a od července začal působit jako učitel létání v leteckém učilišti v Deblinu. Od 1. září 1939, kdy Německo napadlo Polsko, přelétával s letounem přes celé území, až byl 17. září jako polský pilot zajat rudoarmějci. Po dlouhém vyčerpávajícím pochodu byl internován s 25 000 Poláky v Šepetovce. Prošel ještě dalšími tábory, avšak již s příslušníky čs. vojska. Následoval tábor Oranky a nakonec železniční stanice Bogoljubovo, odkud byl převezen s dalšími třiceti letci do Oděsy. Zde začíná jejich dlouhá plavba přes Turecko, Egypt, Indii, okolo Afriky zpět k Evropě, až konečně 27. října 1940 přistávají v Liverpoolu.
Služba Sgt. Dobrovolného v RAF začala v březnu 1941, kdy nastoupil jako zalétávač letounů u opravárenské jednotky 27. Maintenance Unit v Shawbury. Odtud odešel do přeškolovacího kurzu na letiště Old Sarum a poté končí na Hurricanech v Debdenu.
Od 14. července 1941 se stává příslušníkem 312. čs. stíhací perutě. Létá na hlídky nad konvoji, startuje proti hlášenému nepříteli, zprvu na strojích Hurricane IIB, po přezbrojení jednotky na Spitfirech VB. Od roku 1942 se účastnil řady dalších bojových letů včetně 25 operací nad nepřátelským územím. 21. března 1942 byl při souboji nad mořem těžce zraněn zápalnou fosforovou střelou do pravého stehna a břicha, toto zranění mu zanechalo trvalé následky i po 32 prodělaných operacích. Po vyléčení se účastnil letecké bitvy nad francouzským Dieppe.
V dubnu 1942 odchází již jako PO na pětiměsíční odpočinek a přelétává nové letouny k bojovým jednotkám. K vojenským operacím se vrátil 1. října 1943, tentokrát k 313. peruti na letiště v Ibsley. Účastnil se doprovodu bombardérů nad Francii, útoků na odpalovací základny létacích pum V1, za invaze v červnu 1944 hlídkoval nad prostorem vylodění. V bojovém létání pokračuje nepřetržitě až do konce války, celkem má na kontě 119 letů nad nepřátelským územím.
Do vlasti se vrátil 13. srpna 1945 ve skupině 54 spitfirů, které toho dne přistály na Ruzyni. Na těchto letounech sloužil do roku 1946 u 10. stíhacího pluku v Praze. 20. března 1947 se oženil se slečnou Věrou Čejpovou a 1. května 1948 se jim narodil jediný syn Ivo. Po opakovaném stěhování se rodina usadila v Hloubětíně.
V červnu 1946 demobilizoval a nastoupil jako zkušební a dopravní pilot u letecké správy Ministerstva dopravy, kde v rozmezí 1946 – 1950 nalétal 458 571 km. Jako bývalý západní letec byl však odtud v lednu 1951 propuštěn a o necelé dva měsíce později zatčen StB, uvězněn a souzen pro zločin ohrožení a poškozování republiky. Po propuštění jej nechtěli nikde přijmout do zaměstnání, nakonec se uchytil ve firmě Křižík, kde pracoval jako dělník, později skladník a hospodářský pracovník.
V roce 1968 byl vojensky částečně rehabilitován a v roce 1990 jmenován plukovníkem letectva v záloze a plně rehabilitován, avšak bez finanční náhrady. V roce 1971 odchází do důchodu a 6. května 1996 v pražském Hloubětíně zemřel.
Jaroslav Dobrovolný byl nositelem čtyř Československých válečných křížů, tří medailí Za chrabrost před nepřítelem, polského válečného kříže Virtuti military a dalších našich a spojeneckých řádů a medailí.


Zdroje (mimo informací z desek):
Archiv obce Velké Hostěrádky a Morkůvky

VPM:
pamětní deska - Velké Hostěrádky, okres Břeclav
pamětní deska - Ivančice, okres Brno - venkov
pomník - Praha 1, okres Praha 1


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.