Autor: archiv vets.cz
Plukovník in memoriam Jan Kubiš
* 24.6.1913 (Dolní Vilémovice)† 18.6.1942 (Praha)
Jan Kubiš (24. června 1913, Dolní Vilémovice – 18. června 1942, Praha) byl příslušník československé zahraniční armády ve Velké Británii a hrdina protinacistického odboje a jeden z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Narodil se v Dolních Vilémovicích č.p. 79 v okrese Třebíč v rodině Františka Kubiše a Kristýny rozené Mikyskové. Jeho otec, chudý obuvník šijící pro třebíčskou továrnu, pocházel z Horních Radslavic č. p. 14, kde později v rodném domě žila jeho sestra Aloisie Lišková. Jan Kubiš měl pět vlastních sourozenců, dva však zemřeli.[2] Matka mu zemřela, když mu bylo šest let. Vdovec František se v roce 1920 znovu oženil s vdovou Marií Dusíkovou, rozenou Čechovou, která měla již čtyři děti. Z nového manželství vzešly další čtyři a rodina pak žila ve Vilémovicích v domě č.p. 71.
Po absolvování povinné školní docházky pracoval jako čeledín v Rudíkově, kde byl aktivním členem Orla,[3] a topič v cihelně. Dne 1. října 1935 byl povolán k výkonu základní vojenské služby. Nastoupil k 31. pěšímu pluku "Arco" do Jihlavy. Jako absolvent poddůstojnické školy dosáhl hodnosti desátníka a převelen do Znojma. Poté, již jako délesloužící, byl převelen do 34. pěšího pluku "Střelce Jana Čapka" v Opavě, službu vykonával u podřízeného strážního praporu v Jakartovicích. Zde byl povýšen do hodnosti četaře. Při mobilizaci sloužil jako zástupce velitele čety v lehkých opevněních na Opavsku. Po demobilizaci byl 19. října 1938 z armády propuštěn a vrátil se zpět do Vilémovic, kde pracoval opět jako topič v cihelně.
Dne 16. června 1939 ilegálně přešel státní hranice do Polska, kde se připojil ke vznikající československé vojenské jednotce v Krakově. Po krátkém pobytu v táboře Malých Bronovicích byl 28. července 1939 přepraven s transportem na lodi Chrobry do francouzského Alžíru, kde 2. srpna vstoupil s pětiletým závazkem do Francouzské cizinecké legie a byl přiřazen k výcvikové jednotce 1. pluku v Colomb Bechár a Sidi Bel Abbes. Po vypuknutí 2. světové války byl závazku v legii zbaven a byl prezentován v Agde a zařazen k 2. pěšímu pluku. V jeho řadách se účastnil bojů na Loiře, za které dostal francouzský válečný kříž. 22. prosince 1939 byl povýšen na rotného.
Po porážce Francie byl 13. července 1940 egyptskou lodí Rod el Farag evakuován do Anglie. Zařazen byl k 1. pěšímu praporu čsl. smíšené brigády. V únoru 1941 absolvoval kurz pro rotmistry pěchoty a březnu 1941 byl povýšen do hodnosti rotmistra. V prosinci 1940 se přihlásil do výcviku pro speciální úkoly. Od 15. srpna do 27. prosince 1941 absolvoval parakurz, kurz střelby, kurz pro práci s výbušninami a kurzy sebeobrany a řízení motorových vozidel. Mezitím byl na žádost rtm. Gabčíka zařazen do výsadku Anthropoid, kde nahradil zraněného rtn. Svobodu.
Dne 29. prosince 1941 byl Kubiš pod krycí identitou Otto Strnad společně s Gabčíkem vysazen v protektorátu. Vinou navigační chyby to bylo u obce Nehvizdy ve středních Čechách, přičemž plánované místo seskoku byly 100 km vzdálené Ejpovice u Plzně.Přesunuli se na Plzeňsko, kde se dočkali pomoci na záchytných adresách. Poté byli s pomocí domácího odboje přesunuti do Prahy. Společně s dalšími parašutisty se zúčastnil operace Cannonburry, při které se britské letectvo pokusilo bombardovat plzeňskou Škodovku a která skončila fiaskem. Kontaktoval se i se svou rodinou. Jeho bratr mu ušil oblek, ve kterém se účastnil i atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27.května 1942.
Heydrich měl být podle původního plánu zabit Gabčíkem střelbou ze samopalu Sten Gun MK FF 209. Zbraň se však zasekla, a proto Kubiš použil modifikovaný protitankový granát vzor 73. Při explozi granátu byl Kubiš zraněn nad levým okem. Heydrich později zemřel na následky vážných zranění a otravu krve (celkovou sepsi organismu) v libeňské nemocnici Na Bulovce.
Spolu s dalšími atentátníky se poté skryl v podzemních prostorách pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Nacisté je však s pomocí Čurdy vypátrali a 18. června 1942 na kostel zaútočili. Během tohoto útoku společně s dalšími dvěma výsadkáři, A. Opálkou a J. Bublíkem, bojoval na kůru. Po výbuchu granátu upadl do bezvědomí, proto na rozdíl od Opálky a Bublíka nebyl schopen spáchat sebevraždu a na následky vykrvácení zemřel v lazaretu SS v Podolí. Jeho tělo, stejně jako těla ostatních výsadkářů, bylo později dopraveno do německého ústavu soudního lékařství pro účely identifikace a pitvy. Poté skončilo v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích.
V roce 1942 byl in memoriam povýšen do hodnosti kapitána pěchoty.
Z jeho široké rodiny bylo postupně zatčeno 250 lidí nejvíce z Dolních Vilémovic a Horních Radslavic. Nejbližší rodina byla pak odeslána do koncentračního tábora Mauthausen. Z jeho příbuzných byli popraveni 24. října 1942 společně se spolupracovníky parašutistů a rodinou parašutisty Valčíka:
• František Kubiš (*1887) - otec Jana Kubiše
• Rudolf Kubiš (*1912) - bratr
• Marie Kubišová roz. ? (*1912) - manželka Rudolfa
• Františka Právcová roz. Kubišová (*1915) - sestra
• Rudolf Právec (*1912) - manžel Františky
• Jaroslav Kubiš (*1916) - bratr
• Marie Kubišová (*1920) - sestra z 2. manželství otce
• Vlasta Kubišová (*1924) - sestra z 2. manželství otce
• Jitka Kubišová (*1925) - sestra z 2. manželství otce, všichni Dolní Vilémovice
• Aloisie Lišková roz. Kubišová (*1881) - teta, žijící v rodném domě otce v H. Radslavicích
• Anežka Lišková - sestřenice, žijící v rodném domě otce v H. Radslavicích
• Josef Liška - bratranec, žijící v rodném domě otce v H. Radslavicích
• Jan Lapeš (*1909) - bratranec
Německou odplatu z vlastní rodiny Františka Kubiše přežili jen jeho druhá manželka Marie, nezletilý syn František (*1928) a dcera Anežky Liškové, syn Rudolfa Právce a syn Rudolfa Kubiše.
V roce 1945 byl in memoriam povýšen na nadporučíka pěchoty. Jeho jméno nese ulice v městské části Praha 8, nedaleko od místa atentátu, dále jeho jméno nesou též ulice v několika dalších městech, vesměs spjatých s atentátem, v Třebíči, Pardubicích, atd. Pamětní deska s jeho jménem je umístěna na Orlovně v Rudíkově jeho jméno se nachází na pamětní desce na pravoslavném kostele v Resslově ulici a je též na pomníku obětem války v Dolních Vilémovicích. V rodné obci má také na obecním úřadě pamětní desku, pamětní síň a usiluje o opravu rodného domu č.p. 79 pro nové umístění expozice. 30. června 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Část jeho pozůstalosti a pozůstalosti po dalších parašutistech byla vystavena v Armádním muzeu na Žižkově a nyní se nachází v Národním památníku hrdinů heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze.
Koncem června 2013 v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku byl po náročné rekonstrukci slavnostně otevřen rodný dům Jana Kubiše ku příležitosti stého výročí, které uplynulo od jeho narození. Na rekonstrukci (v hodnotě 3,4 milionu korun) se podíleli místní mladí dobrovolníci, financována byla z veřejné sbírky. V objektu je umístěno muzeum s dobovými fotografiemi, dokumenty, s částí Kubišovy uniformy a s oblekem ve kterém byl Jan Kubiš po atentátu nacisty dopaden v úkrytu. Jsou vystaveny i artefakty, které při opravách dělníci našli ukryté v tajné schránce pod schody. Před rodným domem byla zároveň slavnostně odhalena (ještě ne úplně dokončená, zatím na provizorním podstavci) busta Jana Kubiše od sochaře Stanislava Františka Müllera. Po dokončení bude definitivně umístěna buď na fasádě opraveného domu, nebo na prostranství před ním.
Vyznamenání
1940 Croix de guerre 1939–1945 (Francie)
1940 Československý válečný kříž 1939
1942 druhý Československý válečný kříž 1939
1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1945 třetí Československý válečný kříž 1939
1947 Certifikate of the KINGs Commendation
1949 Československý vojenský řád Za svobodu
1968 Čs. vojenský řád bílého lva Za vítězství I. stupně
1992 Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy
2008 Kříž obrany státu ministra obrany České republiky
Zdroje (mimo informací z desek):
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Kubiš
VPM:
pomník - Praha 2, okres Praha 2
památné místo - Praha 2, okres Praha 2
pomník - Tuchlovice, okres Kladno
pamětní deska - Dolní Vilémovice, okres Třebíč
pamětní deska - Praha 2, okres Praha 2
pamětní deska - Rudíkov, okres Třebíč
pamětní deska - Opava, okres Opava
pamětní deska - Bruntál, okres Bruntál
pamětní deska - Sádek, okres Opava
pamětní deska - Tábor, okres Tábor
pamětní deska - Praha 22, okres Praha 22
pamětní deska - Praha 2, okres Praha 2
pamětní deska - Rovensko pod Troskami, okres Semily
pamětní deska - Praha 3, okres Praha 3
pamětní deska - Plzeň - město, okres Plzeň - město
pomník - Arisaig, stát Velká Británie
pomník - Leamington, stát Velká Británie
památné místo - Dolní Vilémovice, okres Třebíč
pomník - Nehvizdy, okres Praha - východ
pomník - Dolní Vilémovice, okres Třebíč
pomník - Litultovice, okres Opava
pomník - Nehvizdy, okres Praha - východ
pomník - Praha 8, okres Praha 8
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.