Praha 3
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 3, Husitská, proti domu 502/36ZDE PADLI V BOJI ZA VLAST A SVOBODU
VE DNECH KVĚTNOVÉHO POVSTÁNÍ 1945
VLADIMÍR HAUFF ZE ŽIŽKOVA
FRANTIŠEK ŠMEJKAL Z TAVIKOVIC
7 NEZNÁMÝCH BOJOVNÍKŮ
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20832
Souřadnice: N50°5'12.62'' E14°26'43.55'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pamětní deska Bohumil Maršíček
Umístění: Praha 3, Husitská, u křižovatky s ulicí Trocnovskou, přes ulici je divadlo PonecZDE PADL ZA VLAST
5. KVĚTNA 1945
BOHUMIL MARŠÍČEK
33 ROKŮ STÁR
ČEST JEHO PAMÁTCE
Bohumil Maršíček narodil 7. září 1911 v Pardubicích. Po pěti třídách obecné, třech měšťanské a dvou pokračovací školy se vyučil obchodním příručím v textilu. Vojenskou prezenční službu nastoupil 1. listopadu 1933 k 3. cyklistické rotě instrukčního praporu, v hodnosti vojína odešel 1. ledna 1935 do zálohy.
V roce 1938 absolvoval mimořádné cvičení od 24. září do 17. října 1938.
Padl 5. května v boji.
(zdroj: MAREK, J. a kolektiv. Padli na barikádách. 2. vydání. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2020. ISBN 978-80-7278-797-5.)
Souřadnice: N50°5'12.62'' E14°26'43.55'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Doplnění informací: Imrich Vetrák
Pamětní deska Jan Kurcek
Umístění: Praha 3, Husitská 22/42, na opěrné zdiZDE PADL 5.5.1945
JAN KURCEK
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Několik metrů od této pamětní desky se nachází místo, na kterém původně nějaká deska byla. Je možné, že je deska odtud pouze přesunuta.
Souřadnice: N50°5'12.62'' E14°26'43.55'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Husité
Umístění: Praha 3, Husitská 106/1, Žižkov, na nároží s ul. U Památníku, na fasáděHusité
Stoupenci zásadního reformačního proudu pozdního středověku,
podníceného vystoupeními a učením pražského univerzitního
mistra Jana Husa. Usilovalo o dalekosáhlou reformu církve.
Po Husově upálení v roce 1415 se masově šířilo v podobě často
odlišných směrů – od radikálních až po umírněnější.
Charakteristickým znakem bylo přijímání podobojí.
Název ulice od roku 1947
Souřadnice: N50°5'14.05'' E14°26'38.05''
Pomník přidal: František Nový
Pomník Jaroslav Seifert
Umístění: Praha 3, Chelčického, u tramvajové zastávky Lipanská.. TO SLOVO LETĚLO JAKO PTÁK DO SÍTĚ HVĚZD…
JAROSLAV SEIFERT
1901-1986
Památník žižkovského rodáka, jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu a jednoho z prvních signatářů Charty 77, je umístěn poblíž míst, kde básník žil, na malém pozemku mezi ulicemi Seifertova, Chelčického a Táboritská. Výtvarné dílo sochaře Jana Roitha má podobu stužky a zároveň svým obrysem připomíná iniciálu básníkova jména, s citátem ze Seifertovy básně Prosinec 1920. Dílo bylo odhaleno v r. 2016.
Souřadnice: N50°5'0.2'' E14°27'27.14'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Antonín Hrdina
Umístění: Praha 3, Chlumova 204/9ZDE PADL 5.V.1945
ANTONÍN HRDINA
ČEST JEHO PAMÁTCE
Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:
Antonín Hrdina, nar. 1.2.1909, dozorce finanční stráže, bydliště: Praha XII Královské Vinohrady, Italská 26, padl 7.5.1945 na Žižkově v úseku Parukářka
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-20786
Souřadnice: N50°5'3.91'' E14°27'9.5'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Kameny zmizelých - Růžena Rezková
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
RŮŽENA REZKOVÁ
ROZ. NEUMANNOVÁ
NAR. 1892
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 22.10.1942
V TREBLINCE
Růžena Rezková byla do Ghetta Terezín deportována 12.9.1942 transportem Bg. Do vyhlazovacího tábora Treblinka byla deportována 22.10.1942 transportem Bx.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/117904-ruzena-rezkova/ )
Souřadnice: N50°5'8.71'' E14°27'9.79''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Chval Řepický z Machovic
Umístění: Praha 3, Chvalova, Žižkov, sloup osvětlení u křižovatky s Bořivojovou ulicí.Chval Řepický z Machovic
(přelom 14. a 15. století)
Český zeman, vojevůdce, Žižkův stoupenec, jeden z prvních
táborských hejtmanů, později písecký hejtman. Roku 1420
se spolu s Janem Žižkou a Janem Roháčem zúčastnil
věroučného hádání pražských mistrů s táborskými kněžími.
Souřadnice: N50°4'57.14'' E14°26'59.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Pomník Obětem 2. světové války
- + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
Praha 3, Izraelská 1.
Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
Zdroj: Wikipedia
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
OBĚTEM NACISMU
PADLÝM ŽIDOVSKÝM HRDINŮM
V DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE,
ZAHYNULI NEZNÁMO KDE.
POMODLETE SE
ZA SPÁSU JEJICH DUŠÍ.
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
VĚNOVAL ARTUR BUSCH
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-53467
Souřadnice: N50°4'49.22'' E14°28'51.71'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem 1. světové války
- + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
Praha 3, Izraelská 1.
Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
Zdroj: Wikipedia
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
PADLÝM ŽIDOVSKÝM VOJÍNŮM
1914 - 1918
SŽJ
POSTAVIL SPOLEK ŽIDOVSKÝCH VÁLEČNÝCH POŠKOZENCŮ
A INVALIDŮ V PRAZE
V KVĚTNU 1927.
20./VI.
1926
Kámen s deskou s datem 20.VI.1926 je možná základní kámen pomníku.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-53466
Souřadnice: N50°4'49.22'' E14°28'51.71'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl