Autor: archiv PaedDr. Josef Velfl
Vladimír Šebesta
* 31.9.1909 (Sušice)† 19.2.1945, 13:00 hod (Brandenburg)
Mezi odsouzenými odbojáři z Příbramska byl i ředitel živnostenské pokračovací školy v Dobříši, por. bývalé čs. armády v záloze Vladimír Šebesta, o kterém se nám podařilo získat několik doposud méně známých materiálů z pozůstalosti jeho rodiny.
Před válkou byl aktivně činný v organizaci Sokol, byl důstojníkem čs. armády v záloze, velkým vlastencem.
K jeho zatčení došlo 4. den razie gestapa, 16. 11. 1943. Příslušníci táborské služebny německé tajné státní policie ho odvlekli z rodinného kruhu od těhotné manželky Jiřiny a tehdy sedmiletého syna Vladimíra. Ona strašná doba postihla zcela nemilosrdně nejen Vladimíra Šebestu, ale i jeho rodinu. Několik dnů po Šebestově zatčení se předčasně narodila dvojčata Jiří a Dana a dlouhou dobu i ona spolu s matkou Jiřinou bojovala o život. Vysílená, ustaraná a psychicky zlomená manželka pozbyla své opory v době nejkritičtější. Tehdy byl Vladimír Šebesta již internován v písecké věznici, kam ho gestapo převezlo z Příbrami spolu s ostatními zatčenými. Odtud putoval do Tábora, následně do Terezína, poté do Prahy na Pankrác a pak zpět do Malé pevnosti Terezín. Koncem léta roku 1944 byl transportován ve skupině hlavních obviněných z odbojové činnosti do Gollnova u Štětína v Pomořanech.
Dne 18. 11. 1944 zaslal manželce Jiřině Šebestové právní zástupce Vladimíra Šebesty ex offo ze Stargardu v Pomořanech dopis tohoto znění, cituji: „V trestní záležitosti proti Stanislavu Vojířovi a dalším Vám sděluji na prosbu Vašeho manžela - ředitele učňovské školy Vladimíra Šebesty, že byl také on odsouzen rozsudkem soudního lidového dvora ze dne 17. listopadu 1944 k smrti. Podpis: Dr. Dietrich Harenburg, právní zástupce Vladimíra Šebesty, Stargard.“
Snad každý si asi dovede představit, jaké zděšení v Šebestově rodině tato zpráva zanechala. Bohužel přes všechny snahy a zákroky právních zástupců byla nakonec i v případě Vladimíra Šebesty poprava vykonána. K exekuci došlo v nechvalně proslulé věznici v Brandenburgu u Berlína (nyní součásti tohoto města).
Ze dne popravy se dochoval Šebestův dopis na rozloučenou, cituji: „Brandenburg, 19. února 1945. Předrazí! Jest Vám souzeno vypíti za mne pohár trpké hořkosti až do dna. Právě bylo mi oznámeno, že říšský ministr spravedlnosti odmítl moji žádost o milost a že rozsudek bude vykonán asi o 13. hodině. Tedy Bůh se rozhodl povolati mne k sobě. Byl jsem na vše připraven a moji druzi také. Jsem duševně vyrovnán, a poněvadž věřím v Boha, odcházím klidně, neboť vím, že Vás již více postihovati nebude, ale že Vám všem a vše za mne vynahradí. Loučím se s Vámi se všemi na poslední cestě. Jiřinko, moje předrahá, děkuji Ti za tvou nesmírnou manželskou péči, krásné děti, obětavost, utrpení, práci, což jsi mi vždy s láskou přinášela. Jest mi nesmírně líto, že jsem Jiříčka a Danušku nepoznal. Ale pro ně to bude lépe, alespoň moji ztrátu tak nepoznají. S Vládíčkem to bude horší, ale jest již 15 měsíců ode mne odloučen, tak to již nepozná. Jiřinko, buď stále statečná, nezoufej a pamatuj si, že poslední mou prosbou k Tobě jest, abys v brzké době statečně přenesla tyto osudové rány a vedla děti k bázni Boží do dalšího života beze mne a vzpomínala jen v dobrém a odpustila mi vše, čím jsem se proti Tobě v životě prohřešil. S Bohem Vám oddaný Vláďa.“
Zdroje (mimo informací z desek):
Informace poskytl PaedDr. Josef Velfl
VPM:
kenotaf - Sušice, okres Klatovy
pomník - Sušice, okres Klatovy
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.