a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž (vše)

Stanislav Broj

* 28.9.1901 (Volduchy)
† 23.5.1950 (Praha-Pankrác, popraven)

Narodil se 28. září 1901 do rodiny sedláků ve Volduchách nedaleko Rokycan. Krátce po vzniku republiky v roce 1918 vstoupil do agrárního dorostu, později se stal předsedou místní organizace a členem okresního výboru. Stal se předsedou místního Sboru dobrovolných hasičů a zastával různé funkce v Sokolu. Broj absolvoval gymnázium a hospodářskou školu a kromě regionální politiky v agrární straně převzal také statek po otci. Ve druhé světové válce se podle vzpomínek jeho syna Jana také rodina zapojila do odboje. Podle jeho vzpomínek měl otec spolupracovat také s místním odbojem a ukrýval zbraně.
Po válce chtěl Stanislav Broj pokračovat v politice, jeho agrární strana už ale nebyla obnovena. Broj tak kandidoval ve volbách v roce 1946 na druhém místě plzeňské kandidátky lidovců. A u voličů uspěl, stal se poslancem. Už při předvolební kampani ho ale sledovaly bezpečnostní složky, v archivu jsou zachovány jeho projevy z poválečného období, ve kterých kritizoval agresivní politiku komunistů. I přes své angažmá v politice ale Stanislav Broj stále také pracoval na rodném statku, kde hospodařil na 17 hektarech půdy. Byl také v kontaktu s dalšími zemědělci, aby jejich návrhy a přání mohl při jednáních v Praze ostatním tlumočit. Zastával se zatčených z politických důvodů a tím na sebe poutal další pozornost komunistů, kterým podobný člověk překážel v uskutečňování jejich plánu. 26. února 1948 pak StB podala na Broje trestní oznámení za jeho výroky o ministerstvech, která řídili komunisté. Kritizoval například rozkrádání majetku i plýtvání penězi. Komunistům už došla trpělivost, Broj byl ale stále poslancem a chránila ho poslanecká imunita. Když ho tak 23. března 1948 zatkli, za dva dny byl propuštěn. Poslanecký mandát Brojovi skončil za dva měsíce, 5. června. A hned 8. června ho StB přijela zatknout znovu. U soudu 6. prosince 1948 dostal Broj pětiletý trest, který si měl odpykat na plzeňských Borech. Komunistům ale zřejmě dál vadil, navíc vyloučili jeho předčasné propuštění, protože by prý mohl svým návratem ohrozit proces kolektivizace. Stal se tak proto následně nedobrovolně a bez vlastní viny aktérem monstrprocesu, který vedl k jeho justiční vraždě.
Mezi dozorci na Borech byl i Čeněk Petelík, který byl údajně k vězňům shovívavý, nosil jim cigarety a také jim předával zprávy z domova, ale i z poslechu zahraničního rozhlasu. Podobných dozorců, kteří sympatizovali s politickými vězni, bylo zřejmě více, proto se komunisté podle historiků zřejmě rozhodli udělat z Petelíka odstrašující případ. Z Petelíka udělali vůdce plánované vězeňské vzpoury, do které se měl podle obvinění zapojit také Stanislav Broj. Ten ale veškerou vinu i přes tvrdé výslechy odmítal a tvrdil, že o ničem podobném neví. Existovalo také podezření, že Petelík schoval poslední nedopalek cigarety, kterou před smrtí vykouřila další oběť tehdejších monstrprocesů – Heliodor Píka. Petelík měl pak tento nedopalek dát právě Brojovi, který se ho měl pokusit jako vzácnou památku na zemřelého generála dostat ven z věznice.
Broj i Petelík tedy dostali trest smrti, stejně jako další vězeň René Černý, voják a protinacistický odbojář z organizace Obrana národa.
Žádost o milost nebyla u prezidenta Klementa Gottwalda vyslyšena a 23. května 1950 v šest hodin ráno byl tak Broj na Pankráci zavražděn, bylo mu 48 let. Rodina nesměla dostat jeho ostatky, ty byly zahrabány v hromadném hrobě na Ďáblickém hřbitově. Také domnělý nedopalek Píkovy cigarety se nikdy nenašel.
Brojův majetek po rozsudku propadl státu a jeho synové nastoupili do služby k Pomocným technickým praporům. Rodinu nadále sledovala Státní bezpečnost a stali se z nich občané druhé kategorie. V době uvolnění na konci 60. let žádali o rehabilitaci otce, ale než stačila být vyřízena, nastalo období normalizace a soud žádost zamítl jako nedůvodnou.
Stanislav Broj byl plně rehabilitován až po sametové revoluci, v roce 1992. V ten samý rok získal také in memoriam od prezidenta Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2010 se stal také čestným obyvatelem Rokycan.

Zdroje (mimo informací z desek):
https://ct24.ceskatelevize.cz/

VPM:
pohřebiště - Praha 8, okres Praha 8
památné místo - Lešetice, okres Příbram
pamětní deska - Volduchy, okres Rokycany
pomník - Praha 4, okres Praha 4


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.