á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ľ | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | ť | u | ú | v | w | z | ž (vše)

plk. Pravomil Ladislav Raichl

* 31.1.1921 (Skůry, okres Slaný)
† 25.2.2002

Pravomil Raichl se narodil v roce 1921 v obci Skůry nedaleko Velvar. Po absolvování základního vzdělání absolvoval ještě lesnickou školu v Písku a 1. března 1939 byl odveden do armády. Jeho vojenská služba ale skončila kvůli nacistické okupaci již o tři týdny později.
Ještě během roku 1939 vyšetřovalo Pravomila Raichla Gestapo, zřejmě ho někdo udal, že s kamarády ukrývají zbraně a vedou protiněmecké řeči. Byl sice propuštěn, ale rozhodl se odejít z protektorátu a připojit se k zahraničnímu odboji.
Pravomilu Raichlovi se podařilo přejít hranice na Slovensko a odtud do Maďarska. V Budapešti se pokusil proniknout na francouzský konzulát, ale nepodařilo se mu to, a tak pokračoval v cestě do Jugoslávie. Ještě na maďarském území byl ale zatčen a dopraven zpět do Budapešti, do vojenské věznice. Nakonec ho v květnu 1940 Maďaři odvezli zpět na slovenské hranice a tam propustili. Na Slovensku byl zatčen, ale nakonec se mu podařilo uprchnout a přes okupované Polsko dojít k sovětské hranici. V Sovětském svazu byl zatčen a obviněn z nedovoleného překročení hranice a špionáže. Jeho tvrzení, že chce bojovat proti nacistům se vyšetřovatelé NKVD smáli a vysvětlovali mu, že i Adolf Hitler bojuje za práva dělníků, odsouzen byl na pět let. Pravomil Raichl prošel v Sovětském svazu několika tábory Gulagu. Během věznění poznal krutou realitu komunistického režimu a život mu zachránilo pouze to, že se po čase věznění stal pomocným sanitářem v táborové ošetřovně.
Teprve na konci roku 1941 byl Pravomil Raichl propuštěn a bylo mu dovoleno odjet do Buzuluku, kde se formovala československá vojenská jednotka.
Na začátku října 1943 se Pravomil Raichl konečně dočkal bojového nasazení proti nacistickým jednotkám. Účastnil se těžkých bojů o Kyjev a s jednotkou Ludvíka Svobody došel až v Dukle. Během bojů, při kterých došel až na Slovensko, byl pět krát raněn, z toho dvakrát těžce. Po posledním zranění byl převezen do týlové nemocnice na Kavkaz, kde se léčil prakticky do konce války.
V květnu 1945 se Pravomil Raichl vrátil domů a nastoupil službu v armádě. Vzhledem k narůstajícímu komunistickému tlaku na ozbrojené složky několikrát uvažoval o odchodu z armády, také mu vadilo, jak snadno se Československo vzdalo Podkarpatské Rusi. Když zjistil, že se o něj zajímá Reicinovo Obranné zpravodajství, jakási komunistická tajná služba v armádě, odešel během roku 1946 do Bavorska a začal spolupracovat s americkými zpravodajci. Nejvíce ho udivilo, že někteří Američané stále považují Stalina za spojence. V roce 1947 se vrátil do Československa a pokusil se přesvědčit svoji manželku k emigraci, což se mu nepodařilo.
V lednu 1947 byl Pravomil Raichl při pokusu vrátit se do Německa zatčen, brutálně vyslýchán, a nakonec uvězněn v Praze na Pankráci. Vyslýchal ho osobně i Bedřich Reicin. Propuštěn byl na svobodu až po přímé intervenci ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny.
Ještě během roku se komunisté pokusili Pravomila Raichla diskreditovat provokací, později nazvanou Mostecká špionážní aféra. Hrdinu druhého odboje vyhledali dva údajní Američané a tvrdili, že jsou zpravodajskými důstojníky a mají za úkol shromažďovat informace. Ve skutečnosti se jednalo o provokatéry Evžena Abrahamoviče a Emila Orovana, kteří se později nechvalně proslavili realizací falešné státní hranice při akci Kámen. Za informace z armády slibovali Pravomilu Raichlovi umožnění odchodu do USA, ale nakonec ho nechali v listopadu 1947 zatknout a při domovní prohlídce mu pod postel podstrčili dokumenty, týkající se československého uranu.
Po vyšetřování, které se protáhlo až do května 1948, byl Pravomil Raichl za smyšlenou špionáž a údajnou vojenskou zradu odsouzen k trestu smrti, jednalo se o první komunistický zmanipulovaný politický proces. Prezident Beneš odmítl trest smrti podepsat a trest byl změněn na doživotí.
Pravomil Raichl byl vězněn v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech, v Ostrově u Karlových Varů a na Příbramsku v lágru Vojna, kde se pokusil o útěk a po dopadení strávil spoutaný šest dní v betonové kobce.
V roce 1951 byl převezen do slovenské věznice Leopoldov, ze které se mu podařilo v lednu 1952 při hromadném útěku šesti vězňů uprchnout a dostat se do Německa a odtud do USA.
Po roce 1989 se několikrát vrátil do vlasti, od roku 1995 zřejmě plánoval útok na komunistického prokurátora Karla Vaše. V roce 2002, těsně před realizací útoku, zemřel Pravomil Raichl na infarkt.


Zdroje (mimo informací z desek):
text Jiří Padevět

VPM:
pamětní deska - Plzeň - město, okres Plzeň - město
pamětní deska - Beřovice, okres Kladno
urna - Beřovice, okres Kladno


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.