a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archiv vets.cz

Štábní kapitán in memoriam Oldřich Pechal

* 12.3.1913 (Osvětimany)
† 22.9.1942 (KT Mauthausen)

Člen československé zahraniční armády ve Velké Británii. Velitel paradesantní skupiny ZINC.
Oldřich Pechal se narodil 12. 5. 1913 v Osvětimanech na statku v Hruškovicích. Otec Josef Pechal byl hajným. Dětství prožil malý Oldřich Pechal ve vsi Vřesovice, kam byl jeho otec jako hajný přeložen. Oldřich Pechal studoval na Gymnáziu v Kyjově. Zde v roce 1934 maturoval, a poté vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Jmenován do hodnosti poručík byl 1. srpna 1937. Později sloužil na Slovensku. Po okupaci Československa v roce 1939 emigroval přes Balkán do Francie, kde se zúčastnil bojů proti Němcům jako poručík. Dostal se do Velké Británie, osobní číslo J-1478. Ve Skotsku absolvoval speciální parašutistický výcvik. Sám se později dobrovolně přihlásil k výsadku do Protektorátu. Dne 27. března 1942 v 19:55 odstartovalo letadlo typu Halifax řízené polskými piloty. Na palubě letadla byly dvě skupiny: ZINC a OUT DISTANCE. První velel npor. Oldřich Pechal a jejími členy byli rotmistr Arnošt Mikš a telegrafista Viliam Gerik. Velitelem druhé skupiny byl npor. Adolf Opálka a členy desátník aspirant Ivan Kolařík a rotný Karel Čurda. V obou těchto skupinách byli budoucí zrádci: V. Gerik a K. Čurda. 28. března 1942 v 01.15 hodin je vysazena skupina ZINC, seskok z výšky 250 m. Cílem výsadku byla oblast Chřibů (asi 4 km od Vřesovic). Pro nepřesnost navigace však byli vysazeni na Slovensku u Gbel. Skupina se zde rozdělila s tím, že se pokusí přejít na Moravu a tam se v Chřibech sejdou. V noci z 29. na 30. 3. 1942 přecházel hranice u obce Petrov Oldřich Pechal. U Radějovického potoka byl chycen hlídkou dvou německých celníků, kteří jej legitimovali a chtěli odvést na strážnici. Při potyčce Pechal jednoho zastřelil a druhého smrtelně zranil a podařilo se mu uprchnout. Udělal však fatální chybu, zapomněl si vzít zpět svou padělanou legitimaci, kterou mu předtím odebral německý celník. Gestapo tak získalo jeho fotografii a podle ní byl Oldřich Pechal záhy identifikován. Stačil ještě navštívit své rodiče, setkat se na Nové Louce s členy skupiny Mikšem a Gerikem, kterým oznámil, že skupinu musí rozpustit. Člen skupiny Viliam Gerik se sám ohlásil na policejním ředitelství v Praze a skončil v rukou gestapa. Arnošt Mikš se při přestřelce s protektorátními četníky zastřelil ranou z pistole 29. 4. 1942 u obce Lužná na Křivoklátsku. Oldřich Pechal se ukrýval v Chřibech, kde unikal zátahům gestapa také díky pomoci učitele Žižlavského, rolníka Berky a dalších. Npor. Pechal se nechal vlákat do sítě gestapa konfidentem Viktorem Ryšánkem, který jej vylákal na chatu nedaleko Brna. V přesile byl zatčen a odvezen do Kounicových kolejí v Brně. Kruté výslechy zde trvaly až do léta 1942. Gestapáky udivoval po zatčení obrovskou tělesnou silou, protože se mu podařilo zohýbat dvoje ruční pouta systému Schwarz. Proto byl v Kounicových kolejích připoután ve svěrací kazajce k posteli, zůstával stále pod dozorem, jídlem ho krmil některý vězeň. Podroben velkému týrání. Mezi tím byli popraveni Pechalovi rodiče, sourozenci a příbuzní. Na Kyjovsku přišlo o život dalších téměř dvacet osob. Nadporučík Oldřich Pechal nepromluvil, byl odsouzen k smrti. 22. 9. 1942 byl popraven oběšením v koncentračním táboře Mauthausen.
Oldřicha Pechala velice obdivoval parašutista Karel Čurda - když se dověděl z novin 13. 6. 1942, že v Brně bylo předchozí den popraveno osm příbuzných z rodiny Pechalovy, definitivně dospěl k rozhodnutí vyzradit účastníky atentátu na R. Heydricha.
Osudy dalších členů výsadku ZINC: Mikš se dostal později do Prahy, navázal spojení se členy dalšího z výsadků, padl 30. 4. 1942 při přestřelce s četníky. Gerik se také dostal do Prahy, ale na dvou adresách, které dostal pro poskytnutí pomoci, neuspěl. Přihlásil se na četnickém ředitelství, zřejmě se domníval, že jej jako příslušníka Slovenského štátu pošlou domů. Předán však gestapu, stal se konfidentem. Protože neplnil své úkoly ke spokojenosti gestapa, byl uvězněn a poslán později do koncentračního tábora v Dachau. Po osvobození se přihlásil našim úřadům, souzen Mimořádným lidovým soudem a po odsouzení k smrti popraven 29. 4. 1947.
Vyznamenání:
1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1945 Československý válečný kříž 1939
2011 Kříž obrany státu ministra obrany České republiky

Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.cervenebaretycsr.cz/index.php/cz/component/phocagallery/category/55-pechal-oldrich-fotogalerie
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
https://cs.wikipedia.org/wiki/Oldřich_Pechal
http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/oldrich-pechal--malo-znamy--ale-opravdovy-hrdina-83707/
http://www.vhu.cz/oldrich-pechal-malo-znamy-ale-opravdovy-hrdina/
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4564
Šulc, Jiří: Dva proti Říši, Knižní klub, Praha 2007
Nedbal, Lubor: Voják, vlastenec a národní hrdina štábní kapitán pěchoty Oldřich Pechal.

VPM:
pamětní deska - Kyjov, okres Hodonín
pomník - Osvětimany, okres Uherské Hradiště
pomník - Vřesovice, okres Hodonín
pomník - Vřesovice, okres Hodonín


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.