Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Jiří Matějka

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky, oddělení CII, hrob č. 64
Poznámka:

Letecký pozorovatel čet. asp. Jiří Matějka od 3. letky LP1 (letecký pluk T.G.Masaryka), zahynul při srážce letadel nad Prahou - Bohnicemi dne 6.3.1930. Stalo se to při vojenské přehlídce u příležitosti narozenin prezidenta republiky T.G.Masaryka, proto se o nehodě hodně psalo v novinách.

V ranních Lidových novinách ze 7.3.1930 je psáno (zjevné chyby jsou opraveny): Tragické neštěstí letecké. Praha 6. března. K dnešní přehlídce pražské posádky chystaly letecké oddíly malé překvapení: chtěly se objevit nad hradem ve formaci písmen T.M. Bohužel, mohla být provedena jen část této demonstrace. Skupina, jíž velel štábní kapitán Malkovský a která měla tvořit písmeno M. octla se mezi Trójí a Bohnicemi, kde se ve výši 1500 m formovala, v nízkých mracích, přičemž se dvě letadla srazila a zřítila se na okraj bohnické silnice. Jeden z pozorovatelů při pádu vyskočil. Na zemi byli nalezeni délesloužící četaři Cabalka a Kříha a četař aspirant Matějka mrtvi, čtvrtý z nešťastných letců do večera nalezen nebyl. Je to podporučík Josef Bečka.

V odpoledních Lidových novinách ze 7.3.1930 je psáno (zjevné chyby jsou opraveny): Letecké neštěstí u Prahy. Čtyři letci zahynuli při srážce letadel. Včera v 15.45 hod. stalo se nad Bohnicemi u Prahy velké letecké neštěstí. Srazily se tam dva vojenské letouny. Podrobnosti neštěstí oznámily již ranní Lidové noviny. Večer byla zjištěna jména čtyř letců, kteří při neštěstí zahynuli. Jsou to délesloužící četař-pilot Jaroslav Cabalka a pozorovatel podporučík Josef Bečka, kteří zahynuli v letounu Ab-111.81. Na druhém stroji Ab-111.90 zahynuli délesloužící četař-pilot Kříha a pozorovatel četař-aspirant Jiří Matějka. Jeden z nešťastných letců, četař Cabalka, snažil se zachránit skokem s letadla padákem. Padák se mu však neotevřel a Cabalka se při pádu na zem zabil.

V novinách Pozor ze dne 15.3.1930 vyšel článek: Úřední zpráva o velké leteckém neštěstí u Bohnic. Praha 14. března. Ministerstvo národní obrany sděluje výsledek šetření o leteckém neštěstí, které se přihodilo 6. března při skupinovém letu nad Bohnicemi. Příčiny neštěstí byly vyšetřovány jak normální komisí leteckého pluku č. 1, tak členy poradního sboru pro bezpečnost v letectví. Obě komise pracovaly paralelně a konstatovaly toto:
1. Nácvik skupin byl prováděn již od ledna t.r. za vedení škpt. Malkovského. Skupinové lety, třebaže početnější, úplně zapadaly do rámce leteckého výcviku. Vzdálenost letounů do stran byla nařízena 30 metrů; předepsáno jest minimálně 20 metrů. Posádky letounů byly pečlivě vybrány a během výcviku byli letci ne plně vyhovující zaměněni. Délesloužící četař Vojtěch (sic) i četař Cabalka Jaroslav byli velmi dobří a spolehliví letci. Výcvik pilotní ukončili před 1 a půl rokem. Let nastoupili v úplném zdraví, jak též podpisem potvrdili.
2. Příčiny neštěstí byly tyto: Pravděpodobně následkem neočekávaného lokálního nárazu větrného ze strany a současného sražení letounu Ab-111.81 dolů, tento letoun vybočil do levé strany a narazil levou stranou do křídel letounu Ab-111.90. Po tomto nárazu dali piloti obou letounů plný plyn a snažili se letouny vytáhnouti do výše. Letoun Ab-111.81 byl však pokažen, takže se znovu převrátil a poznovu narazil do kormidel letounu Ab-111.90, které deformoval. Při tomto druhém nárazu vypadl pozorovatel četař aspirant Jiří Matějka. Po té šly oba letouny v nepravidelných vývrtkách k zemi, když se před tím od sebe oddělily. Letouny dopadly na zem ve vzdálenosti 560 kroků od sebe. Komise došly k názoru, že po obou srážkách letounů posádky byly již pravděpodobně raněny, snad i v bezvědomí, takže nebyli schopni použít padáků. Pouze pilotovi Cabalkovi se podařilo vyskočiti (neb byl z letadla ve vývrtce vymrštěn), avšak v poměrně malé výši necelých 100 metrů nad zemí, takže se sice padák vytáhl z brašny, ale k úplnému rozevření a zabrzdění rychlosti pádu dojít nemohlo, protože padák funguje bezpečně teprve při skocích z výše skoro 200 metrů. Pokud se týká povětrnostních poměrů, v kritickou dobu byly úplně normální.

V časopisu L+K 2013, č. 11, v článku Vzpomínky prvorepublikového pilota, vzpomíná na ten den pilot Václav Kubec, který tehdy taky letěl: Patnáct hodin deset minut dne šestého března roku jeden tisíc devět set třicet. Dá se to napsat docela zkráceně, a sice 6.3.1930 v 15.10, ale to datum pro mne musí být celé, neboť se mi vrylo tak významně do paměti, jako máloco jiného. Tedy! V tuto chvilku byl na pražském letišti nezvyklý a také málokdy vídaný ruch a šum. Ani letecké dny, kolik jich kdy bylo, ani přehlídky na letišti neměly nikdy tolik letounů, pohybujících se po ploše letiště, jako šestý březen. Na start se řadily dvě veliké eskadry letectva. První dvoumístná, asi 40 letounů a druhá jednomístná a také tolik. Vzduch se chvěl bouří motorů a sotva vyběhlá jarní travička se pod proudy hvízdajícího větru od vrtulí vyděšeně krčila k zemi. 15.20 start! Běží skupina první, sotva se odlepí, žene se za ní druhá, třetí. V jedné z těch skupinek, jako vedoucí číslo sedím já se svou Ab-11.70 a hledím co nejdříve dohonit skupinu předcházející, abych se s ní i těmi ostatními sloučil v jedinou kupředu letící masu. Konečně jsme se srovnali. Máme 600 m výšky. Tak se mi v té velkoskupině zdá, že není hukot motorů ani slyšet a jakési podivné ticho, jistě větší, než když letím sám, rozprostírá se kolem mne. Nevysoko nad námi se válí kupy šedých mraků a dole leží v dolíku jako na dlani trochu stisknutá naše zlatá Praha. Jistěže tisíce a tisíce očí hledí právě v tu chvilku nahoru, na veliké hučící mračno, ženoucí se pod nebem velikou rychlostí kupředu. Ty oči jako by každý z nás na sobě cítil, protože je to na celé skupině patrné: jak přesně se drží, jak úzkostlivě každý dbá, aby vypadala co nejkrásněji. Přeletěli jsme Prahu, a točíme se pomalým obloukem zpět, abychom v jiné formaci proletěli tutéž dráhu. Skupina se točí jako obrovský kolotoč a rozvíjí se jako had. Už nastupujeme znovu. Je právě 15.55 hodin. Jen ještě dva letouny přede mnou se přiblíží trochu k sobě a nové seskupení bude hotovo. Dívám se na ně, jak se přibližují. Všechno další následovalo jako rána do hlavy. Jako na povel vyrazily proti sobě a vzápětí vrtule levého letounu drtí bok letounu pravého. Byly to jen krátké vteřiny, ve kterých se to vše odehrálo. Kusy křídel, stovky třísek rozlétávajících se na všechny strany, lidská těla, která se mezi tím vším mihla k ničemu nepoutána, a potom to všechno zmizelo v propasti pod námi. Vzduch byl zase čistý jako dříve, jen skupina se nepatrně zakolísala, aby za několik minut dostala rozchod. Cabalka, Kříha, Bečka, Matějka - a čtyři lůžka na světnici zůstala ten večer prázdná.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Souřadnice: N50°3'49'' E14°23'22.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob František Kocourek a Václav Mulač

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky, číslo hrobu G I 34
Poznámka:

Novinář a rozhlasový reportér František Kocourek veřejně upozorňoval na nebezpečí nacismu od druhé poloviny třicátých let.
19. března 1939 komentoval pro rozhlas vojenskou přehlídku Wehrmachtu, uspořádanou v Praze u příležitosti Dne branné moci. Za obsah komentáře, který byl plný narážek na okupaci, byl předvolán k výslechu na gestapo, ale byl propuštěn. 14. září 1940 promluvil v rozhlase naposledy, poté odmítl spolupracovat s německým vedením rozhlasu. 11. června 1941 byl v Bečvárech u Kolína zatčen gestapem.
Zemřel 13. května 1942 v KT Auschwitz-Birkenau.

Kocourkův komentář - https://temata.rozhlas.cz/cerna-vrana-nad-vaclavskym-namestim-8044191

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0005-30410
Souřadnice: N50°3'49'' E14°23'22.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob František Běhan

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hrob č. F II-188
Poznámka:

Uveden v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petra Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito údaji: telefonista Elektrických podniků, bydliště: Praha XVII Košíře, Pivovarnická 52, padl Praha XIX Bubeneč, u Kramářovy vily. Vyznamenán ČsVK 1939 in memoriam.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0005-20079
Souřadnice: N50°3'49'' E14°23'22.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Číhal
Doplnění informací: Vladimír Štrupl
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob František Soudil

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hrob č. H II-537

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0005-20904
Souřadnice: N50°3'42.6'' E14°23'12.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Rudolf Obdržálek

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hrob oddělení G II

Souřadnice: N50°3'42.6'' E14°23'12.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Theodor Rosol

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hrob oddělení G II
Poznámka:

Theodor Rosol se narodil 11.5.1897 v Příbrami. Od srpna 1915 sloužil v Rakousko-Uherské armádě. Od poloviny srpna 1916 bojoval postupně na ruské a italské frontě, kde byl na Soči zraněn a léčen 10 měsíců v Praze. Od června do října 1918 sloužil v Salcburku, na konci války ve Varnsdorfu, kde jej zastihl vznik republiky. V roce 1921 se stal vojákem z povolání a byl průběžně povyšován a na konci první republiky sloužil u tankových jednotek. Padl při obraně povstaleckého úseku v Bubenči. Do hodnosti podplukovníka byl povýšen in memoriam v roce 1947.
(zdroj: MAREK, Jindřich - PEJČOCH, Ivo - PLACHÝ, Jiří - JAKL, Tomáš: Padli na barikádách, Vojenský historický ústav, Praha 2015)

Souřadnice: N50°3'42.6'' E14°23'12.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Pavel Punčochář

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky, oddělení EII, hrob č. 1
Poznámka:

Pozorovatel svob. Pavel Punčochář a pilot voj. František Strnad a zahynuli 3.4.1934 při letecké nehodě na letecké střelnici Milovice.
V Lidových novinách vyšel 4.4.1934 článek:
TNO - Praha 3. dubna. Dnes ráno v 6 hodin 38 min. se stalo v Milovicích při ostré střelbě pozorovatelů z letounu letecké neštěstí. Letoun typu Ap-32.72 ztratil při letu na cíl rychlost, přešel do vývrtky a dopadl k zemi. Pilot vojín František Strnad z Hrachoviště u Třeboně byl hned mrtev, pozorovatel svobodník absolvent Pavel Punčochář z Velkých Kunětic u Frývaldova je smrtelně zraněn. Oba jsou od leteckého pluku 1 T.G.Masaryka. Na místo neštěstí byla hned vyslána úřední komise, která případ vyšetřuje.
Další článek vyšel v Lidových novinách 7.4.1934:
Úřední komise ministerstva národní obrany vyšetřovala poslední nehodu vojenského letounu, která se stala v Milovicích 3. dubna a při níž zahynula dvoučlenná posádka, uvádí ve své zprávě jako příčinu toto: Svobodník absolvent Pavel Punčochář provádějící střelbu z kulometu na pozemní cíl jako pozorovatel, nesplnil při prvním letu podmínku, to je neměl předepsané procento zásahů. Když letěl podruhé, přiškrtil pilot letounu před cílem – proti platným předpisům - plyn a letěl nejmenší rychlostí. Učinil tak v kamarádské snaze, aby svému pozorovateli dopomohl k lepším střeleckým výsledkům. Zmíněný manévr je však velmi nebezpečný, zvláště provádí-li se v nepatrné výši, jako tomu bylo v tomto případě (50 m), kdy dokonce letoun se zatáčel. Strnad ačkoli byl vždy velmi spolehlivý a schopný pilot, nedbal, jak vidno, nutné opatrnosti, ba dokonce vychyloval se sám z letounu, aby pozoroval střelbu Punčochářovu. Tím neúmyslně naklonil letoun ještě víc doleva, takže nastala porucha příčné rovnováhy ve chvíli pro pohyb ve vzduchu nejvíc citlivé. Letoun sklouzl po levém křídle vývrtkou až k zemi. Oba členové posádky byli velitelem před letem důtklivě poučeni o pravidlech pro ostrou střelbu i o zachovávání nutných bezpečnostních předpisů. Toto poučení je nařízeno opakovat vždy před každým podobným cvičením. Komise dospěla k názoru, že příčinou nehody byl v tomto případě mladický zápal a touha po úspěchu. Tato ctižádost vedla letce, že odložili nutné bezpečnostní ohledy a hazardně jednali proti platným předpisům.
Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Souřadnice: N50°3'44.37'' E14°23'11.08''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Marie Hamrlíková

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova
Poznámka:

Marie Hamrlíková je uvedena se zkomoleným jménem Hamilíková na pomníku obětem náletu v Praze Radlicích.
https://www.vets.cz/vpm/3895-pomnik-obetem-2-svetove-valky/#3895-pomnik-obetem-2-svetove-valky

Souřadnice: N50°3'43.07'' E14°23'13.11'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Mejla Hlavsa

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova
Poznámka:

Mejla (Milan) Hlavsa byl účastníkem protikomunistického odboje, jedním ze zakladatelů undergroundové skupiny Plastic People of the Universe.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Hlavsa , https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/997-milan-mejla-hlavsa )

Souřadnice: N50°3'43.07'' E14°23'13.11'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Růžena Vacková

• + o skupině VPM (P-05, Smíchov, hřbitov Malvazinky)
  • Hřbitov Malvazinky
    Praha 5 - Smíchov, U smíchovského hřbitova 444/1
    souřadnice středu hřbitova:
    50°3'42.6"N, 14°23'12.3"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova
Poznámka:

Profesorka Růžena Vacková byla během nacistické okupace odsouzena k trestu smrti, ale poprava se díky Pražskému povstání neuskutečnila. V únoru 1948 se účastnila jako jediná z pedagogů studentského protestního pochodu na Pražský Hrad. Během komunistického režimu byla vězněna téměř 16 let. Byla signatářkou Charty 77.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEena_Vackov%C3%A1 , https://ukar.ff.cuni.cz/cs/o-ustavu/historie-ustavu/ruzena-vackova/ )

Souřadnice: N50°3'43.07'' E14°23'13.11'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět