Hrob Václav Košnar

Autor: František Nový, 25.09.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VIII/11
Nápis:
VÁCLAV KOŠNAR
LEGIONÁŘ
*7. 5. 1877 + 28.2.1939

Souřadnice: N50°4'53.7'' E14°28'16.8'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Čeněk Klos

Autor: Wenda Wolf, 22.05.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
ČENĚK KLOS
STŘELEC I. ČSL.PL. J.HUSI
*21.1.1894 +27.1.1920.
Poznámka:

Část 008 odd. 11 hrob 63
Klos Čeněk: *20.1.1894 Pšovka okr. Mělník, pobytem tamtéž. RU armáda: Inft., k. k. LIR. Nr. 8. Zajetí: 4.2.1915 Mezebraboč. Datum a místo přihlášení do legií: 2.5.1916 Kazaňská gub., Paradský zavod. Zařazení do legie: 26.5.1916. Legie: Čs. legie v Rusku. První a poslední útvar v legiích: 1.stř.pl. Hodnost: vojín. Konec v legiích: 27.1.1920. Zemřel na diabetický záchvat v nemocnici v Karlíně po návratu z Ruska.
Prameny: Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1.světové války).
Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)


Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Alois Vocásek

Autor: Vladimír Štrupl, 19.09.2015
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov VIII. oddělení 5, hrob 164
Nápis:
POSLEDNÍ ČESKOSLOVENSKÝ
LEGIONÁŘ
ALOIS VOCÁSEK
*13.4.1896 +9.8.2003
Poznámka:

Alois Vocásek, nar. 13. dubna 1896 v Pečkách, zemřel 9. srpna 2003 v Praze ve věku 107 let!, byl poslední přeživší čs. legionář z 1. sv. války a snad i vůbec posledním bojovníkem z legendární bitvy u Zborova.
Po vyučení slévačem pracoval až do vypuknutí 1. sv. války. Tehdy musel narukovat do rakousko-uherské armády, kde působil na východní frontě jako rozvědčík. Zběhl k ruské armádě a stal se příslušníkem Čs. legií. V jejich řadách se zúčastnil v červenci 1917 památné bitvy u Zborova, kde utrpěl vážné poranění nohy při výbuchu granátu. Strávil celkem dva roky na frontě a jako legionář prošel celou sibiřskou anabázi. Bojoval společně se spisovatelem Jaroslavem Haškem, v Rusku se také setkal s pozdějším prezidentem T. G. Masarykem. Po návratu do Československa byl s ostatními legionáři oslavován jako hrdina. Posléze se ale stal kontroverzní osobou a samotní legionáři jej ze svých řad vyloučili.
V roce 1938, ještě před zahájením druhé světové války byl po dobu 4 měsíců členem fašizujícího hnutí Vlajky (a k ní přidružených Svatoplukových gard), z kterého se v době německé okupace stala kolaborantská organizace, přestože bylo záhy okupanty rozpuštěno. Po ukončení války byl roku 1946 souzen za kolaboraci mimořádným lidovým soudem, který soudil prakticky podle stanného práva, na základě Benešových dekretů; údajně měl udat dva muže gestapu. Prokurátor tehdy požadoval pro Aloise Vocáska trest smrti, soud mu vyměřil doživotní těžký žalář, ztrátu občanské cti a konfiskaci majetku; až do konce svého života se považoval za nevinného.
Po osmi letech vězení byl roku 1954 propuštěn. Na základě „zjištění menší společenské nebezpečnosti v jeho jednání“ mu byla udělena amnestie prezidentem republiky Antonínem Zápotockým. Okresní soud v roce 1964 (tehdy byl stár již 68 let) jeho trest zahladil, tudíž bylo dále na něj pohlíženo jako na netrestaného. V roce 2001 obnovená Československá obec legionářská (ČsOL) jej však do svých řad zpět nepřijala.
Roku 2001, ve věku 105 let, se rozhodl očistit své jméno a začal bojovat o zrušení původního rozsudku, který je stále pravomocný. U krajského soudu, vrchního soudu ani Ústavního soudu obnovy soudního procesu nedosáhl. Ústavní soud ale konstatoval, že rozhodování poválečných soudů nebylo zcela v pořádku. Než stačila být doručena již napsaná žádost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, zemřel.
Dlouhá léta před svou smrtí žil životem starobního důchodce ve starém činžovním domě v pražském Podolí, nikdy již nepřišel do střetu se zákonem. Byl celkem 4krát ženatý, třikrát ovdověl. S první manželkou žil 48 roků, v 97 letech se oženil počtvrté. Přežil svého jediného syna z prvého manželství, jedinou vnučku i pravnučku. Od roku 1974 byl aktivním členem církve adventistů sedmého dne.
Byl do posledních chvil fyzicky i duševně svěží, hodně četl, hrál šachy a pravidelně se účastnil bohoslužeb. Sám si nakupoval, vařil a pečoval o svou domácnost. Svou dlouhověkost přičítal svému životnímu stylu, v 80 letech přestal kouřit, pil velmi střídmě (jako lék). Ve 105 letech se, dle vlastního vyjádření, cítil jako osmdesátník a pravidelně navštěvoval podvečery s legionářskou tematikou v divadle Kollowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí.
Při příležitosti jeho 105. narozenin vyšla v edici "Brněnský legionář" brožurka o jeho životě "Hoch od Zborova", která je po listopadu 1989 jedinou prací, která byla věnována žijícímu československému legionářovi, účastníku 1.světové války a slavné Sibiřské anabáze. Vstupu do občanského sdružení Odkaz legionářů a odboje v naší vlasti, který byl naplánován na rok 2004 se již nedočkal.
Alois Vocásek byl nejstarším žijícím mužem v České republice. Jeho pohřbu se zúčastnili zástupci Armády České republiky.
V roce 2008 žilo po celém světě jen 12 veteránů 1. světové války, ve které zahynulo na 10 milionu vojáků a 8,5 milionů civilistů.
(zdroj: Wikipedia)


Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Arnošt Korecký

Autor: A. Matoušek, 08.07.2009
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov 8, oddíl 8, číslo hrobu 297
Nápis:
ARNOŠT KORECKÝ
ČETAŘ POL. PILOT LETEC LETECKÉHO PL. I.
+28.11.1932 V STÁŘÍ 26 R.
KDO TI ŽIVOT DAL, VROUCNĚ TĚ MILOVAL
A TYS S VŮJ ŽIVOT LETECTVU VĚNOVAL
Poznámka:

Pilot Arnošt Korecký (26 let) od 32. letky LP1 zemřel dne 28.11.1932 v Chebu na následky zranění, utrpěného téhož dne při letecké nehodě. Pohřben byl 1.12.1932 v Praze.
V jeho úmrtním oznámení je uvedeno:
Letecký pluk 1 „T. G. Masaryka“, oznamuje truchlivou zprávou o úmrtí svého druha, četaře polního pilota letce Arnošta Koreckého, který zemřel dne 28. listopadu 1932 v 16.30 hodin v městské nemocnici v Chebu následkem těžkých zranění, utrpěných téhož dne na letišti v Chebu. Zesnulý bude převezen dne 30. listopadu 1932 ve 14.30 hodin z kaple chebského hřbitova do Prahy, kde se bude konati pohřeb z kaple divisní nemocnice 1 na Karlově náměstí dne 1. prosince 1932 odpoledne na hřbitov Malvasinky na Smíchově. Čest budiž jeho památce! Letiště Cheb, dne 29. listopadu 1932
Úmrtní oznámení je otištěno v knize Jiřího Rajlicha, Cheb 1917 – 1947, vydání 2020, str. 340.
Více o jeho nehodě na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Není známo, proč byl nakonec pohřben jinde než uvádí parte.


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček
Doplnění informací: A. Matoušek

Hrob Jan Dvořák

Autor: Martin Václavík, 04.10.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
JAN DVOŘÁK
italský legionář
*11.3.1883 - 22.7.1958
Poznámka:

První hodnost v legiích: vojín
Poslední hodnost v legiích: četař
Hodnost rakousko-uherské armády: vojín
Příjmení: DVOŘÁK
Jméno: Jan
Bydliště: Sloupnice okr. Litomyšl
Datum narození: 11.3.1883
Místo narození: Osík okr. Litomyšl
Datum a místo přihlášení do legií: 21.2..1918, Padula
Datum zařazení do jiné (další) legie: 15.4.1918
Konec v legiích: 1.8.1919
Zkratky armád, u kterých sloužil: italské legie
První útvar rakousko-uherské armády: 9.zákop.pr.
Poslední útvar rakousko-uherské armády: 98.p.pl.
První útvar v legiích: 39.stř.pl.
Poslední útvar v legiích: 39.stř.pl.
Zajetí:23.5.1917, Selo
Demobilizován
Civilní povolání: pekař
(zdroj: VUA)

7.června 1919 obdržel četař Jan Dvořák, z 39. Čs. výzvědného pluku I. praporu "Válečný kříž s pochvalou" za boje v Komárně 1.května 1919, jako velitel napadené hlídky přinutil nepřítele k ústupu a s málo muži uhájil silně ohroženou pozici.

Osobní fotografie viz http://www.legie100.com/krev-legionare/22701/


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Martin Václavík

Hrob Josef Bělohlávek

Autor: Jakub Křelina, 04.09.2022
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část 008 oddělení 3 hrob 446
Nápis:
PEPA
BĚLOHLÁVEK
četař I.pluku "Stráže svobody"
padl 20. června 1919 na řece
Nitře u Nových Zámků
na Slovensku ve stáří 24 let.
Poznámka:

Bělohlávek Josef: *18.3.1895 Kralupy n/Vltavou. Příslušný tamtéž. Četař 1. pluk Stráže Svobody, 1. rota. +20.6.1919 padl u Nových Zámků. Místo pohřbení:
Olšany, 8. hřbitov/III., hrob 446, 12.7.1919
(Zdroj: https://www.vuapraha.cz/padli-1-svetova/8261, VHÚ)


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: A. Glaser

Hrob Jaroslav Janyška

Autor: Jakub Křelina, 04.09.2022
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část 008 oddělení 6 hrob 378
Nápis:
JAROSLAV JANYŠKA
VOJÁK ZAHRANIČNÍHO ODBOJE
19.10.1921 - 15.11.1996

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Rosalie a Josef Chocholínovi

Autor: Martin Václavík, 10.02.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hrob VIII-10-559
Nápis:
ROSALIE CHOCHOLÍNOVÁ
11.6.1886 - 29.8.1968

JOSEF CHOCHOLÍN
20.8.1879 - 5.8.1958
Poznámka:

Rosálie Chocholínová roz. Černá:
narozena 11.6.1886 Pohorowitz (Pohorovice okr. Strakonice)
od 22.9.1942 vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích, vězeň č. 41, v té době bytem Prag XII. Warschauerstr. 21 (dnes Varšavská 21/245)
29.8.1968 byla v Praze smrtelně zraněna vozidlem Sovětské armády
Josef Chocholín:
narozen 20.8.1879 v Příbrami
od 22.9.1942 vězněn v internačním táboře ve Svatobořicích,
vězeň č. 110, v té době bytem Prag XII. Warschauerstr. 21 (dnes Varšavská 21/245)
Josef se oženil Rosálii po smrti její sestry Kateřiny Černé.
zemřel 5.8.1958 v Praze

manželé Chocholínovi měli 3 děti:
Josef (1913-1959)
Eliška (1923-2008) provd. Petroušková - Žídková
Vladislav (1916-1943) kapitán RAF 310.peruť - zahynul při leteckém souboji se Spitfire AR355 nad Brestem 24.9.1943.


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Martin Václavík

Hrob Jíří Schnirch

Autor: František Nový, 22.09.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VIII/12
Nápis:
MAJOR JÍŘÍ SCHNIRCH
14. 7. 1901 – 20. 4. 1971

Souřadnice: N50°4'55.2'' E14°28'14.9'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Venda Kulhánek

Autor: František Nový, 22.09.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VIII/12
Nápis:
VENDA
KULHÁNEK
* 3. VI. 1939 + 30. III. 1959
Poznámka:

Na náhrobku je fotografie muže v uniformě pohraniční stráže


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový