Pomník Julius Fučík
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
JULIUS FUČÍK
Narozen 23.2.1903 v Praze. Český novinář, politik, překladatel, literární a divadelní kritik. Na počátku nacistické okupace Československa psal literární studie a eseje. V letech 1941-1942 byl členem II. ilegálního ÚV KSČ, byl rovněž jedním z organizátorů Národního revolučního výboru inteligence. 24. dubna jej zatklo gestapo, poté byl, na základě rozhodnutí nacistického soudu, ve věznici Berlín-Plötzensee dne 8.9.1943 popraven.
(zdroj databáze http://baila.net/autor/73426944/julius-fucik )
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska vojákům c.k. střeleckého pluku č. 8
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
Na památku vojákům
c.k. střeleckého pluku č. 8 Praha
(dříve zeměbraneckého)
padlým v bojích velké války 1914-1918
a na Slovensku 1919.
Zur Erinnerung an die Soldaten des
k.k. Schützen regiments Nr. 8 Prag
(vormals Landwehr)
die im Großen Krieg 1914 -1918 und in der Slowakei 1919
in Gefecht ihr Leben ließsen
To the memory of the soldiers of the
Imperial – Royal Rifle Regiment No8 of Prague
(formerly k.k. Landwehr regiment)
fallen in the battles of the Great War of 1914 -1918 and in
Slovakia in 1919
deska odhalena 4.11.2015 s přispěním spolku Osmáci
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Václav Červený
Hrob Radola Gajda
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
RADOLA GAJDA
1892 – 1948
český voják, jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku, (krom toho nějakou dobu bojoval na straně ruských bělogvardějců, 1918–1919 zastával významný post v armádě admirála Kolčaka); meziválečný československý politik
více https://cs.wikipedia.org/wiki/Radola_Gajda
Souřadnice: N50°4'55.09'' E14°28'32.7''
Pomník přidal: Martin Václavík
Hrob Bedřich Kůla
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
NÁŠ DRAHÝ SYN
BEDŘICH KŮLA
PODSTRÁŽMISTR,
ČLEN SBORU HOŘOVICKÉHO ČSL. ČETNICTVA
PADL HRDINNOU SMRTÍ 9. KVĚTNA 1945,
PŘI OBRANĚ STAROMĚSTSKÉHO NÁMĚSTÍ,
VE STÁŘÍ 21. LET.
Bedřich Kůla uveden i zde http://www.vets.cz/vpm/2858-pametni-deska-obetem-2-svetove-valky/#2858-pametni-deska-obetem-2-svetove-valky
a zde http://www.vets.cz/vpm/2647-pametni-deska-bedrich-kula/#2647-pametni-deska-bedrich-kula
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Jan Fritz
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
JAN FRITZ
pražský měšťan, podvelitel a čestný setník
C.k. priv. měst. sboru granátníků,
majitel zlat. záslužného kříže s korunou, rytíř papež.
řádu Sv. Řehoře, majitel stříb. válečného z roku 1866.
*18 20./6. 19 +18 2./10. 97.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Stanislav Auský
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
plk. STANISLAV AUSKÝ
AUTOR POMNÍKU A KNIH O ODBOJI
*24.11.1922 +22.11.2010
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Hrob Alfred Soukup
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
RODINA
SOUKUPOVA
KAPITÁN POLNÍ PILOT LETEC
ALFRED SOUKUP
1899 - 1929
Pilot kpt. Alfred Soukup (narozen 20.10.1899) zahynul 6.9.1929 u obce Krouna – Oldřiš při leteckém Závodu zeměmi Malé Dohody a Polskem. Na místě nehody má pomník.
Start závodu byl v Bukurešti (Rumunsko) a prvního dne se letělo přes Jasy (Rumunsko), Lvov (tehdy Polsko), Varšavu (Polsko), Krakov (Polsko) a Prostějov do Prahy. Druhý den se letělo z Prahy, přes Brno, Záhřeb (tehdy Jugoslávie), Bělehrad (tehdy Jugoslávie) zpět do Bukurešti. Trať měřila 3100 km. Pořadatelem bylo tentokrát Rumunsko, proto start a cíl v Bukurešti. Byl to již třetí ročník tohoto mezinárodního leteckého závodu, ale první a jediný, v němž startovaly jednomístné stíhací letouny - asi proto, že pořádající Rumunsko právě koupilo ve Francii nové stihačky Dewoitine. Okružní let byl hlavní disciplínou závodu, před ním proběhla rychlostní soutěž na 6km, ve které zvítězil právě Alfred Soukup na Avii Ba-33 se startovním číslem 5 rychlostí 298 km/h, a závod v dosažené výšce za 11 minut, ve kterém zvítězil škpt. Karel Mareš na Avii B-33 s výškou 5900m. V samotném okružním závodě byl Alfred Soukup favoritem, jako první doletěl do Jasů, do Lvova a do Krakova. Etapa z Krakova přes Prostějov do Prahy se mu však stala osudnou. V oblasti zuřily silné bouřky a Alfred Soukup se v jedné z nich zřítil z výšky asi 500m. Co přesně se mu stalo, nevíme, ale obrázek o tehdejších letových podmínkách si můžeme udělat z popisu pilota škpt. ing. Františka Malkovského, který na Avii B-33 v závodě rovněž letěl a v téže etapě asi 20km od Alfreda Soukupa rovněž havaroval:
Z Krakova byl let normální. Ale asi ve třičtvrtě na pět odpoledne narazil jsem u Osvětimi v Polsku na první bouřky. Nejhorší bouři potkal jsem nad Těšínem a odtud jsem prolétával jednu bouřku za druhou až k Přerovu. Prodělal jsem již za svých leteckých let ošklivé chvíle, ale to, co jsem zažil nyní v několika hodinách, bylo nejhroznější. Ač jsem byl pevně uvázán, seděl jsem na sedadle opravdu jen chvilkami, jak příšerně se letadlo zmítalo. Motor pracující na plné obrátky se každou chvíli zahltil. Až k Olomouci jsem myslel, že neprolétnu, jak bouřky byly černé. Jedna bouřka se táhla od severu, druhá od jihu. To bylo asi mezi šestou a čtvrt na sedm. Konečně jsem se dostal nad Prostějov, kde jsem přelétával letiště v předepsané výši 50m. Nyní jsem to nabral přímou čarou na Prahu. Před Svitavami je vysoký les. Mraky seděly na něm úplně dole, až bylo z toho úzko. Mezi nimi a hořejší vrstvou konečně spatřil jsem mezeru asi 100 metrů a tou jsem tedy proletěl, dostav se za Svitavy a dál podél silnice na Poličku. Tam nad lesíky jsem přímo mraky píchal a celou cestu dál jsem letěl ve výšce pouhých 20 m. Za Poličkou u onoho dlouhého lesa, jsem si netroufal mraky píchat (pozn.: mohl v nich být kopec a taky neměl přístroje pro létání bez viditelnosti), mne přepadl strašně silný déšť. Vracet se, to už nešlo. Napravo i nalevo mezi Poličkou a Borovou lesy. Hledal jsem tedy pole, kde bych si sednul. Ale byla již tma a nemohl jsem zkontrolovat směr větru, a proto jsem nasadil na přistání směr na Poličku. Při přistávání podvozek se ulomil, motor se zaryl do země, ale v tom ještě celý letoun odskočil a ve vzduchu se obrátiv, dopadl na záda. Asi čtvrt hodiny jsem zůstal v bezvědomí. Když jsem se probral, nemohl jsem se dostat ven. Ale mezitím už přicházeli lidé a poprosil jsem je, aby nadzvedli ocas letadla. (dle časopisu Hobby Historie č.22,23)
Okružní let dokončilo jen 9 letců ze 24 startujících, a vítězem okružního letu i celého Závodu zeměmi Malé Dohody a Polskem v roce 1929 se stal škpt. Josef Kalla na Letovu Š-131. Na druhém místě doletěl škpt. Karel Mareš na Avii B-33, na třetím pak jugoslávský pilot por. Leonid Bajdak na Avii BH-33E.
Souřadnice: N50°4'53.99'' E14°28'33.85''
Pomník přidal: Petr Kudláček
Hrob Jan Nepomuk Steinský
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
Zde odpočívá
JAN NEPOMUK STEINSKÝ
15.6.1848 31.7.1922
účastník bitvy u Hradce Králové
3. července 1866
Zakladatel
Komitétu pro udržování památek
z války roku 1866
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych
Hrob Alexandr Bašek
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
ALEXANDR BAŠEK
PADL ???
Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla – Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: * 10. 4. 1923, automechanik, bydliště: Praha XI, Perštýnovo nám. 22, padl 5. 5. 1945, škola na Pražačce.
Pohřben 15.5.1945
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Hrob Pavel Vranský
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
*29.4.1921
+24.6.2018
BRIGÁDNÍ GENERÁL V. V.
Pavel Vranský
Účastník čs. odboje na východní a západní frontě,
účastník bojů na Blízkém východě v Sýrii a Tobrúku.
Příslušník 311. československé bombardovací peruti
Royal Air Force.
Nezapomeneme!
Spolek pro zachování odkazu českého odboje
Pavel Vranský se narodil 29. dubna 1921 v Lipníku nad Bečvou do židovské rodiny jako Pavel Wechsberg. Jeho matka byla matematička a otec byl chemik. Rodina žila ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Absolvoval obecnou školu v Bohumíně, reformní reálné gymnázium v Moravské Ostravě. 5. tříd, vyučený v mlékárenství, 1937-38 odborná mlékařská a sýrařská vyšší škola v Kroměříží, maturita na London University 1945. V letech 1956-59 absolvoval 9., 10. a 11. ročník střední školy pro pracující a v červnu 1959 složil maturitní zkoušku. V témže roce se přihlásil k dálkovému studiu na fakultě ekonomického inženýrství při ČVUT v Praze. Z rodinných důvodů studium nedokončil. V letech 1962 až 1966 studoval při zaměstnání na podnikovém institutu ministerstva dopravy obor provoz a ekonomika letecké dopravy. Absolvované studium v podnikovém institutu bylo podle výnosu ministerstva školství uznáno jako vysokoškolské v oboru dopravy s titulem „diplomovaný technik“. V letech 1966 až 1967 absolvoval kurs mezinárodních vztahů pořádaný ministerstvem zahraničí.
Po skončení války létal s Liberatory mezi Londýnem a Prahou, kdy upravená vojenská letadla sloužila jako dopravní stroje. Demobilizoval v roce 1946 v hodnosti rotmistr, poté pracoval v ČSA jako překladatel z angličtiny, od 1. ledna 1948 létal na domácích linkách. Působil též v organizační funkci. V 55 letech jako zahraniční voják odešel do důchodu, s manželkou pořádal rekreační tábory a školy v přírodě v Jizerských horách (oficiálně jako uklízeč, neboť nesměl působit ve vedoucích funkcích). Je dvojnásobným nositelem Čs. válečného kříže, trojnásobným držitelem medaile Za chrabrost, nositelem medaile Za zásluhy 1. st. a dalších českých i britských vyznamenání.
Dne 8. května 2017 jej prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org )
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi