Hrob členů KSČ, účastníků 1.a 2. odboje

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.11.2016
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I., část 005, oddělení 23, hrob č. 137
Nápis:
GUSTA FUČÍKOVÁ
KLEMENT GOTTWALD
JOSEF HAKEN
JAN HARUS
JOSEF HLAVIČKA
ČENĚK HRUŠKA
JIŘÍ FRANTIŠEK CHALOUPECKÝ
JOSEF JURAN
GUSTAV KLIMENT

VÁCLAV NOSEK
JULIE PROKOPOVÁ
ANTONÍN SOCHOR
RUDOLF STRECHAJ
JOSEF ŠTĚTKA
JOSEF TESLA
RUDOLF VETIŠKA
JAN VODIČKA
BOHUSLAV VRBENSKÝ
ANTONÍN ZMRHAL
Poznámka:

Gusta Fučíková:
*28.8.1903 (Ostředek u Benešova), †25.3.1987, narozená jako Augusta Kodeřičová.
Publicistka, redaktorka, aktivistka ženských levicových organizací, politička za KSČ. V době normalizace (v letech 1971-1981) byla poslankyní Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Byla manželkou komunistického novináře a odbojáře Julia Fučíka.
Během druhé světové války byla aktivní v odboji. V dubnu 1942 zatčena a do konce války vězněna na více místech, např. věznice Praha - Pankrác. V průběhu roku 1943 vězněna v Terezíně. Dne 18.8.1943 transportována z věznice v Malé pevnosti Terezín do koncentračního tábora Ravensbrück. Zde držena na bloku 8 pod vězeňským číslem 22262. V Ravensbrücku osvobozena.

Josef Haken:
*20.5.1880 (Markvartice), †3.5.1949 (Praha)
Byl politikem a pedagogem. V meziválečném období poslanec a senátor Národního shromáždění - nejprve za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa. Ve 20. letech byl funkcionářem KSČ a předsedou této strany.
Účastník 1. světové války, kdy sloužil v rakousko-uherské armádě. Roku 1915 byl odvelen na srbskou frontu, později, během roku 1916, bojoval na italské frontě. V červenci 1917 absolvoval v Jablonci nad Nisou důstojnický kurz a posléze byl odvelen do Uherska a Rumunska. Během nacistické okupace byl již těžce nemocný (trpěl revmatismem). Proto ušetřen pronásledování a zatčení, ačkoliv byl sledován gestapem.

Jan Harus:
*12.7.1892 (Polnička), †15.9.1967 (Praha)
Československý politik - ministr a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
V databázi VHA nalezen záznam vojáka: Příjmení: Harus (krycí jméno Dubský Rudolf), Jméno: Jan, Kmenové číslo: 4.397/M, Národnost: česká, Datum narození: 12.7.1892, Místo narození: Polnička, okres Přibyslav, Datum a místo odvodu: 16.10.1943, Buzuluk, Číslo protokolu: 4.066.

Josef Hlavička:
*27.3.1914 (Olomučany), †13.1.1981
Odborářský funkcionář a politik KSČ. Byl poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění v roce 1971 a poslancem České národní rady v období normalizace.
V době druhé světové války byl aktivní v komunistickém odboji. V roce 1944 byl zatčen gestapem a následně odsouzen k trestu smrti. Vykonání rozsudku unikl díky konci války.

Čeněk Hruška:
*17.1.1889 (Smíchov), †12.12.1965 (Praha)
Československý politik - poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
Zastával vysoké funkce v Československé armádě. Byl generálporučíkem, v letech 1949–1954 náměstkem ministra národní obrany. V letech 1950–1951 byl rovněž náčelníkem Hlavní politické správy Československé armády s hodností divizního generála. K roku 1954 se profesně uvádí jako generálporučík, předseda Ústředního výboru Svazarmu, náměstek ministra národní obrany.
Z databází VHA je možné zjistit, že vojín Čeněk Hruška byl v 1. světové válce příslušníkem 102. pěšího pluku RU armády. Dne 24.5.1915 byl zajat u Burczyce. Přihlásil se do Československých legií v Rusku, ale dále jeho záznam vojáka uvádí následující poznámku: "Do LR se přihlásil, ale nevstoupil. 1.5.1918 vstoupil do nepřátelské Rudé armády, z té byl na vl. žádost propuštěn po onemocnění tyfem, jako vál. zajatec se vrátil do republiky. Zde se zapojil do komunistického hnutí. Charakter neměl. Teprve v roce 1948 mu byl charakter udělen. Zcela jasně byl za 1.republiky veden jako zrádce, bojující proti LR, komunisté mu charakter udělili"
V záznamech VHA o příslušnících Československých vojenských jednotek v zahraničí je pak k nalezení další záznam k osobě Čeňka Hrušky: Hodnost: vojín, Příjmení: Hruška, Jméno: Čeněk, Kmenové číslo: 3.176 a 0.358/D, Národnost: česká, Datum narození: 17.1.1889, Místo narození: Praha, Hlavní město Praha, Datum a místo odvodu: 14.06.1943, Buzuluk, Číslo protokolu: 3.190.
Z období německé okupace je možné nalézt také záznam v databázi Věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, kde měl být Č. Hruška, v blíže neurčeném časovém období, vězněn.

Jiří František Chaloupecký:
*28.2.1890 (Horní Počernice), †10.4.1922 (Praha)
Sociální demokrat, železničář, zakladatel levicové Federace dělnických tělovýchovných jednot a iniciátor Maninské spartakiády. V roce 1911 založil Dělnické sdružení esperantské, do esperanta přeložil Internacionálu. Pracoval na slovníku esperanta a ida.
Od roku 1906 pracoval u c.k. státních drah v Praze. Před 1. světovou válkou působil u drah v České Třebové. Za války byl železničním poddůstojníkem. Po 1. světové válce působil v Praze na Ředitelství státních drah. Zemřel na tuberkulózu dne 10. dubna 1922 v nemocnici u Milosrdných bratří v Praze ve věku 32 let. Jeho pohřeb se stal dělnickou a komunistickou manifestací.

Josef Juran:
*12.2.1885 (Rudka, okr. Brno-venkov), †26.12.1963 (Brno)
Československý politik, meziválečný i poválečný člen Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa. Spisovatel a novinář.
Během 2. světové války působil od roku 1943 jako člen československé vojenské jednotky v Sovětském svazu. V záznamech VHA o příslušnících Československých vojenských jednotek v zahraničí je k jeho osobě uvedeno: Příjmení: Juran, Jméno: Josef, Hodnost: četař, Kmenové číslo: 4.401/M, Národnost: česká, Datum narození: 12.2.1885, Místo narození: Rudka, okres Brno venkov, Datum a místo odvodu: 30.10.1943, Buzuluk, Číslo protokolu: 4.120.

Gustav (Augustin) Kliment:
*3.8.1889 (Třebíč), †22.10.1953 (Praha)
Československý politik, meziválečný a poválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, spisovatel a novinář.
Byl příslušníkem Československých legií v Rusku. Ze záznamu databáze VHA: Hodnost rakousko-uherské armády: desátník, První útvar rakousko-uherské armády: 81.p.pl., Poslední útvar rakousko-uherské armády: 81.p.pl., Zajetí: 8.9.1914, Dub, První hodnost v legiích: vojín,
Poslední hodnost v legiích: četař, Datum zařazení do jiné (další) legie: 2.8.1918, Konec v legiích: 23.7.1920 - demobilizován, První útvar v legiích: 2.oms.poch.pr., Poslední útvar v legiích: let.odd.
V roce 1939 byl při pokusu o útěk do exilu zatčen spolu s Antonínem Zápotockým a Jaromírem Dolanským. Vězněn v koncentračním táboře pro politické vězně v Dachau. Osvobozen.

Václav Nosek:
*26.9.1892 (Velká Dobrá), †22.7.1955 (Praha)
Český komunistický politik, ministr vnitra a později ministr pracovních sil. V rozmezí let 1941–1950 jedna z klíčových osobností Komunistické strany Československa. Jako ministr vnitra (1945–1953) a člen předsednictva ÚV KSČ byl klíčovou osobností v procesu ovládnutí Československa komunisty.
Počátkem 2. světové války emigroval do Velké Británie. Zde se stal v roce 1941 členem londýnské Státní rady, později jejím místopředsedou. Je uveden v záznamech VHA o příslušnících Československých vojenských jednotek v zahraničí. Pod jeho jménem uvedeny pouze tyto údaje: Příjmení: Nosek, Jméno: Václav, Osobní číslo: Z;, Národnost: česká, Datum narození: 26.9.1892, Místo narození: Velká Dobrá, okres Kladno.
Manželka Václava Noska Alžběta a jeho syn Miroslav byli během 2. světové války zavražděni nacisty.

Julie Prokopová (Prokopová - Škrabálková):
*18.4.1890 (Jablonec nad Jizerou), †30.7.1966 (České Budějovice)
Česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a ČSSR. Novinářka. Patřila k hlavním organizátorkám komunistických žen v dobách stávek a protidrahotních bouří.
V období německé okupace byla činná v ilegálním komunistickém odboji. Pomáhala vězněným komunistům. Distribuovala ilegální komunistický tisk. V průběhu 2. světové války byla dvakrát zatčena gestapem a vyšetřována.

Antonín Sochor:
Podle některých zdrojů se urna s ostatky generálmajora Antonína Sochora již v tomto společném hrobě nenachází a byla přemístěna do rodinného hrobu v Dobříši, kde je pohřbena i Sochorova manželka Štěpánka.

Rudolf Strechaj:
*25.7.1914 (Čachtice), †28.7.1962 (Praha)
Slovenský a československý odbojář, poválečný politik Komunistické strany Slovenska, místopředseda vlády Československa, poslanec československých zákonodárných sborů. V letech 1951 - 1953 plnil funkci tzv. Pověřence spravedlnosti.
V období druhé světové války se podílel na odboji. V srpnu 1941 byl zatčen gestapem. Později odsouzen na tři roky vězení. Ve vězení celkem strávil dva a půl roku. V roce 1944 se podílel na Slovenském národním povstání. Byl politickým pracovníkem u partyzánské jednotky.

Josef Štětka:
*13.1.1885 (Chodouň), †24.10.1963 (Praha)
Československý politik a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
Druhou světovou válku strávil v exilu. V roce 1939 emigroval do Sovětského svazu, kde vstoupil do československých jednotek a pomáhal při osvobozování republiky. V databázi VHA u jeho jména uvedeno: Příjmení: Štětka, Jméno: Josef, Hodnost: četař rak.-uh., Kmenové číslo: 4.420/M, Národnost: česká, Datum narození: 13.1.1885, Místo narození: Chodouň, okres Hořovice, Datum a místo odvodu: 15.11.1943, Novochopersk, Číslo protokolu: 4.680.

Josef Tesla:
*22.2.1905 (Ostrava), †29.4.1963 (Praha)
Český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR a Ministr pracovních sil i Ministr bez portfeje vlády Československa.
Dne 16. března 1939 byl zatčen a až do konce 2. světové války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald, kam byl převezen z věznice pražského gestapa dne 20.9.1939. V KT Buchenwald měl, jako politický vězeň, číslo 3277.

Rudolf Vetiška:
*25.12.1895 (Hloubětín), †3.6.1966 (Praha)
Český a československý odbojář, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.
V období druhé světové války byl aktivní v odboji. Emigroval do SSSR. V roce 1943 se vrátil jako parašutista a pracoval v 3. ilegálním vedení KSČ. Je uveden v záznamech VHA o příslušnících Československých vojenských jednotek v zahraničí. Pod jeho jménem uvedeny pouze tyto údaje: Příjmení: Vetiška, Jméno: Rudolf, Národnost: česká, Datum narození: 25.12.1895, Místo narození: Praha, Datum a místo odvodu: 1941(zprav.výcvik), Moskva.
V roce 1944 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn.

Jan Vodička:
*10.7.1893 (Praha), †9.3.1961 (Praha)
Československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění republiky za Komunistickou stranu Československa.
Za první světové války přešel do Československých legií v Rusku, kde se zúčastnil bitvy u Zborova. Později přestoupil k Rudé armádě. V Československých legiích měl jako stoupenec bolševiků konflikty s velením. V databázi VHA nalezeny tyto záznamy: Bydliště: Praha okr. Praha, Datum narození: 1893 (10.7.1893), Místo narození: Karlín okr. Praha, Hodnost rakousko-uherské armády: vojín, První útvar rakousko-uherské armády: 8.drag.pl., poslední útvar rakousko-uherské armády: 8.drag.pl., Zajetí: 15.6.1915, Chotín, Datum a místo přihlášení do legií: Kurjeňovka Kyjev, Datum zařazení do jiné (další) legie: 1.4.1916, První hodnost v legiích: vojín, Poslední hodnost v legiích: desátník, První útvar v legiích: 1.stř.pl., Poslední útvar v legiích: 2.stř.pl., Konec v legiích: 20.7.1920 - demobilizován.
Během 2. světové války byl zatčen a vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce, přibližně v letech 1948-1951, vykonával funkci předsedy Svazu protifašistických bojovníků.

Antonín Zmrhal:
*22.7.1882 (Vysoká), †26.11.1954 (Praha)
Český a československý politik Komunistické strany Československa. Meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR a poválečný poslanec a Ministr vnitřního obchodu.
Jako komunista a hlavní představitel družstevního hnutí v období první republiky byl Antonín Zmrhal v dubnu 1939 zatčen nacisty. Po propuštění v červnu 1939 uprchl z příkazu vedení KSČ do Polska, kde působil ve výboru emigrantů v Krakově. Poté přešel do Sovětského svazu, kde působil v exilu do roku 1945. Od 1. dubna 1943 byl vedoucím československé sociální péče a zástupcem československého červeného kříže pro SSSR v Buzuluku.
(zdroje: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase , http://www.pamatnik-terezin.cz/vyhledavani/mala-pevnost/ , http://www.pamatnik-terezin.cz/vyhledavani/ravensbruck/ , http://www.pamatnik-terezin.cz/vyhledavani/buchenwald/ , https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana , http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=osobnosti )


Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Jaroslav Horák

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Věra Šebestová, 25.04.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, část 009, odd. 3.b, hrob č. 590
Nápis:
RODINA
HORÁKOVA
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla – Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: Jaroslav Horák, *15.8.1925, učeň-elektrotechnik, bydliště Praha XI, Brněnská 1519, ubit 7.5.1945 na Pražačce.
Informaci o tomto hrobu laskavě poskytla p. Věra Šebestová.


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Věra Šebestová
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Johann Gernt

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Arno Glaser, 08.08.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I
Nápis:
OBERST
JOHANN
GERNT
*30. VII. 1865 +20. 4. 1925

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Arno Glaser

Hrob Augustin Guth

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Arno Glaser, 08.08.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I
Nápis:
AUGUSTIN GUTH
MAJOR V. V. *17. 7. 1879 +9. 10. 1929

Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Arno Glaser

Hrob František Janda a František Janda

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Arno Glaser, 08.08.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I
Nápis:
Kpt. v zál., Mgr.
FRANTIŠEK
JANDA
5. 7. 1967 – 2.11.2015

Genplk. FRANTIŠEK JANDA
28. 11 1898 – 24. 4 1964

Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Arno Glaser

Hrob Zdenko Ježek

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Arno Glaser, 08.08.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I
Nápis:
ZDENKO JEŽEK
PLK. GŠT.
A PROF. VOJ. AKAD. V. V.
*28.5.1880 +12. 2. 1957

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Arno Glaser

Hrob Ladislav Kotaška

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Arno Glaser, 08.08.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I
Nápis:
LADISLAV KOTAŠKA
MAJOR
*15. III. 1897 +27. III. 1951

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Arno Glaser

Hrob Josef Líbal

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Arno Glaser, 08.08.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I
Nápis:
JOSEF LÍBAL
PODPLUKOVNÍK
*24. VIII. 1879. + 23.VIII. 1947.

Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Arno Glaser

Kenotaf Gustav Svoboda

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.11.2016
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I., část 008, oddělení 12, hrob č. 102
Nápis:
GUSTAV
SVOBODA
PADL NA SRBSKÉM BOJIŠTI
18.8.1914 V STÁŘÍ 34.ROKŮ.
Poznámka:

Svoboda Augustin: FKR. Nr. 23, *28.10.1880 Jičín, bydliště Praha. Nezvěstný od 20.8.1914 Srbsko. (zdroj: VÚA)


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina
Doplnění informací: Arno Glaser

Kenotaf Josef Kalina

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Arno Glaser, 08.08.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I
Nápis:
V UPOMÍNKU NA NAŠEHO
PEPU
PADL NA ITAL. BOJIŠTI
24. II. 1916 VE STÁŘÍ 20 R.

Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Arno Glaser