>> Itálie >> Vittoria

Vittoria

Hrob Obětí 1. světové války

Autor: neznámý, 01.01.1111
Umístění: Vittoria, Cimitero Comunale, Contrada Capellaris, 97 019, Vittoria
Nápis:
ze snímku nečitelné
Poznámka:

Během 1. světové války bylo velké množství rakousko – uherských vojáků, kteří padli do italského zajetí, internováno v zajateckých táborech na Sicílii. Počátkem roku 1917 bylo dle dobových pramenů na italském území internováno celkem cca 80000 zajatců, jejich počet následně vzrostl během roku 1918 až na 170000, poslední rakousko – uherští vojáci padli do italského zajetí ještě počátkem listopadu 1918, během závěrečné italské ofenzívy v Benátsku, kdy již formálně existovaly nástupnické státy bývalé R-U monarchie včetně ČSR. Po této ofenzívě se v italském zajetí nacházelo celkem přibližně 600000 mužů, mezi kterými byli významně zastoupeni i vojáci z Českých zemí.
Na Sicílii se největší zajatecký tábor nacházel poblíž města Vittoria (provincie Ragusa, v současné době má 63000 obyvatel). Tábor byl vybudován během roku 1916, kdy zde vzniklo celkem 37 budov. V letech 1916 – 1918 zde bylo současně internováno až 12000 zajatců, celkem prošlo internací v táboře 18000 zajatců, poslední zajatci opustili tento tábor až v roce 1920. Celkem zde zemřelo 268 zajatých vojáků různých národností: 61 v roce 1917, 125 v roce 1918 (největší rozsah epidemie „španělské chřipky“), 71 v roce 1919 a 11 v roce 1920. Věk zemřelých se pohyboval mezi 19 a 51 lety. Ostatky zemřelých byly po válce uloženy ve dvou společných hrobech na městském hřbitově v městě Vittoria (adresa: Cimitero Comunale, Contrada Capellaris, 97 019, Vittoria). V roce 1927 byla na tomto hřbitově zbudována kaple, ve které byly uloženy ostatky 118 vojáků, považovaných za Maďary (a to včetně vojáků například ze Slovenska), kteří zemřeli v zajetí ve Vittoria a v menším počtu i na dalších místech na Sicílii. Kaple vznikla v rámci tehdejšího italsko – maďarského smiřování a posilování politické i vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi v meziválečném období. Ostatních 167 zemřelých zajatců, včetně vojáků z Českých zemí je pohřbeno v blízkém společném hrobě označeném nápisem „Ossario Combattenti Austriaci Morti in Prigionia 1915 – 1918“ (Ossárium rakouských bojovníků, zemřelých v zajetí).
Historií zajateckého tábora ve Vittoria se dlouhodobě zabývá italský badatel a místní rodák, profesor Vincenzo La Ferla, který ZÚ Řím poskytl jeden exemplář své knihy „Il Campo di concentramento a Vittoria“, vydáno v Raguse roku 2010. Kniha podrobně popisuje vznik zajateckého tábora i jeho pozdější využívání pro různé jiné vojenské účely (například střelnice a námořní komunikační středisko). V knize jsou rovněž uvedeny četné informace o životních podmínkách zajatců, včetně například místního používání provizorních táborových peněz a jejich analogie s jinými zajateckými tábory v Rakousku a v Itálii. Autor publikace zde omylem umístil zajatecký tábor u města Brunn am Gebirge (region Dolní Rakousko) na české území. V roce 1978 byl areál bývalého zajateckého tábora předán městu Vittoria nejprve k dočasnému užívání, během 80. let 20. století byl dokončen převod objektů ze státního (vojenského) do městského vlastnictví. Objekty jsou v současné době využívány pro potřeby požárního sboru a školy, dále se zde nacházejí rovněž výstavní prostory a Italsko – Maďarské historické muzeum (Museo storico italo – ungherese).
V příloze zasíláme v elektronické podobě seznamy zemřelých vojáků, pohřbených v obou společných hrobech ve Vittoria, které ZÚ Řím poskytl profesor La Ferla. Bylo rovněž slíbeno, že při vhodné příležitosti zašle ZÚ Řím aktuální snímky hrobu pro účely registrace MO ČR. Na přiložených seznamech je uvedeno celkem 27 jmen pohřbených vojáků, označených jako „Čechoslováci“. Jedná se však pouze o vojáky z Českých zemí, pocházející z Čech nebo z Moravy. Na seznamu je vždy uvedeno jméno a příjmení (většinou bez vojenské hodnosti a vždy bez čísla vojenské jednotky), jména rodičů, věk, místo narození, datum úmrtí, stav – svobodný nebo ženatý s a jméno manželky a číslo úředního záznamu. Jména i místa lokalit jsou často pozměněna německým a italským přepisem, křestní jména jsou většinou uváděna v německé podobě. 6 zajatých českých vojáků zemřelo v roce 1917, dalších 21 Čechů a Moravanů zemřelo v roce 1918. Ze zemřelých českých vojáků měl jeden hodnost desátníka (caporale), ostatní zemřelí byli zřejmě prostými vojíny.
Tento seznam 27 pohřbených českých zajatců však není konečný, další Češi byli zřejmě omylem označeni za vojáky bez zjištěné národnosti nebo za Němce. Jedná se například o následující vojáky:
Franz Zelernik, narozen v Schwarzenbacht (dnes obec Čerňava – Karlovarský kraj)
Ivany Wodicka, narozen v Rosenthal (údajně Německo – Germania) – pravděpodobně Rožmitál pod Třemšínem, případně Rožmitál na Šumavě
Oskar Neumann – narozen v Dernsderf (údajně Německo – Germania), mohlo by se jednat o Varnsdorf
Alfred Dworack – narozen v Breston (?), údajně Německo – Germania
Čeští vojáci byli dále zřejmě zařazeni i na seznam „Rakušané“ („Austriaci“):
Daniel Pittner – narozen Novis Postrekod (Nový Postřekov)
Josef Petschner – manželka Marlieta Kuzechova (zřejmě Markéta Kuželová)
Libor Zívek (asi Žídek), desátník (caporale)
Voják – Leopold Holec byl zřejmě Čechem z Vídně.
Další české vojáky by zřejmě bylo možné identifikovat po podrobnější analýze dobových německých označení současných českých jmen měst a obcí.
Jak již bylo uvedeno výše, mezi maďarskými vojáky jsou uvedeni i zajatci, pocházející ze Slovenska, například:
Josef Chrasztek, narozen ve Vittenz (dnes obec Chtielnica, okres Nitra)
Michal Czenko, narozen v obci Beregszek (dnes Šulekovo, okolí města Hlohovec, Trnavský kraj)
Další slovenské vojáky by zřejmě bylo možné identifikovat po podrobnější analýze dobových maďarských označení současných slovenských jmen měst a obcí.
Hroby rakousko – uherských zajatců na Sicílii z doby 1. sv. války se dále nacházejí (nebo alespoň dříve existovaly) například rovněž v Palermu a okolí (hřbitovy Cimitero dei Rotoli di Palermo a Cimitero di San Giuseppe Jato) nebo v provincii Catania (Cimitero di Comune di Adrano a Cimitero di Paterno).
Ze seznamu uvedeného jako „České země“:
Martinek Heinrich (Martínek Jindřich), desátník, pěší pluk 90, nar. 1878, Litrbachy, okres Litomyšl, Čechy, zemřel 30.8.1917 v zajateckém táboře ve Viktoria, Itálie; pohřben 30.8.1917 na hřbitově tamtéž, číslo hrobu 423. Opsáno z Matriky zemřelých ppl. 30; III-144.
Slamik Albert (Slavík Albert), vojín, střelecký pluk 10, nar. 28.11.1896, příchovice, okres Jablonec n/Nisou, Čechy; zemřel 6.IX.1917 ve Wittorio, Itálie; pohřben 8.IX.1917 na hřbitově Vittorio. Opsáno z Matrika zemřelých ppl. 2; I-92.
Heger Hubert, důstojnický sluha, ppl. 98, nar. 1898 Česká Třebová, okres Lanškroun, Čechy; příslušnost Rybník, okres Lanškroun, Čechy; zemřel 26.X.1917 ve Vittoria v Itálii; pohřben 28.X.1917 na zajatec. hřbitově ve Vittoria. Opsáno z Matrika zemřelých ppl. 30, II-203.
Sediec Václav (Šedivec Václav), vojín, býv. střel. pl. č. 7, nar. 1897 Bukovec, Plzeň, Čechy; zemřel 2. listopadu 1917 v pol. koncentračním táboře ve Vittoria, Itálie; pohřben 3. listopadu 1917 na hřbitově Vittoria, Itálie, číslo hrobu neudáno. Opsáno podle matriky p. pl. 18 (u duch. správy I. sboru), II/158.
Krén Václav (Křen Václav), domobranec, pěší pluk č. 32, nar. 1879 Kunwald-Žamberk, Čechy; zemřel 4. ledna 1918 v koncentr. táboře ve Vittoria v Itálii; pohřben 4. ledna 1918 tamtéž. Opsáno podle matriky zemřelých katol. duch. správy I. sboru, VII/64.
Vit Franz (Vít František), pěšák, ppl. 18; nar. 1884 – Česká Rybná okres Vys. Mýto, Čechy; zemřel 17.I.1918 v nemoc. Viktoria, Sicile, Italie; pohřben 18.I.1918 na hřbitově tamtéž. Opsáno z Matrika zemřelých ppl. 4; XIII-132.
Beremek Franz (Bezemek František), vojín, stř. pl. č. 7, nar. 1896 Zvěstov okr. Sedlčany, příslušný Vel. Chýška okr. Pelhřimov; zemřel 21. ledna 1918 v táborové nemocnici ve Vittorii – Itálie; pohřben na hřbitově táborové nemocnice ve Vittorii . Itálie. Opsáno z knihy zemřelých Čs. p. pl. č. 17 u kart. duchovní správy I. sboru; I/110.
Siart Roberet (Siart Robert), svobodník, býv. střel. pl. č. 7, nar. 1877 Slavkov, Loket, Čechy; zemřel 7. srpna 1918 v koncentračním táboře ve Vittorio, Itálie; pohřben 9. srpna 1918 na voj. hřbitově ve Vittorio, Itálie, číslo hrobu neudáno. Popsáno podle matriky p. p. 18 (u duch správy I. sboru); II/146.
Aulich Josef (Aulík Josef), vojín, býv. střel. pl. č. 7, nar. 1888 Velvety, Teplice, Čechy; příslušný Lštění, Horšův Týn, Čechy; zemřel 3. října 1918 v koncentračním táboře ve Vittoria, Itálie; pohřben 5. října 1918 na voj. hřbitově ve Vittorio, Itálie, číslo hrobu neudáno. Opsáno podle matriky p. p. 18 (u duch. správy I. sboru); II/142.
Rob Franz (Rob František), vojín, býv. ppl. 35; nar. 12.7.1896 Libočany, okres Žatec, příslušný Ninice okr. Plzeň; zemřel 9.října 1918 v obci Vittoria, v prov. Ragusa (ostrov Sicile); otec Josef a Jana rozená Prinzelová. Pohřben tamtéž. Opsáno podle italského úmrtního listu, který byl zaslán okresnímu soudu, odd. III v Teplicích-Šanově čj. 30.204-I/6. odd. v r. 1937.
Meyer Johann (Meyer Jan), vojín, býv. stř. pl. č. 7, nar. 1891 Zhoř, Stříbro, Čechy; zemřel 11. října 1918 v táboře ve Vittorio, Italie; pohřben 12. října 1918 tamtéž, oddělení hrobu neudáno. Opsáno podle matriky p. p. 18 (u duch. správy I. sboru); II/152.

Další v seznamu uvedení nebyli nalezeni v databázi VÚA Praha/Kartotéka padlých v 1. světové válce a to ani v badatelem obměňovaných příjmení.
Andreas Karl, rodiče Andreas a Sabar Andras, 23 r., Bistrsiz (Boemia), zemřel 5.9.1917, svobodný
Barwinek Fait, rodiče Ignaz a Maria Mikulska, 36 r., Sobotinz (Boemia), zemřel 15.12.1918, ženatý s Maria Rozudco
Dolezat Heinrich, rodiče Franz a Franzischa Sindler, 29 r., Hasesin (Boemia), zemřel 10.10.1918, ženatý s Maria Zadregib
Herfort Josef, rodiče Joseph a Johanna Zenlec, 47 r., Oberbolitz (Boemia), zemřel 26.11.1918, ženatý s Bemsel Willcemine
Huna Eduard, rodiče Antonio a Teresia Pelka, 41 r., Seuftenburg (Boemia), zemřel 17.11.1918, ženatý s Anna Schäbel
Ieroch Anton, rodiče Anton a Teresia (?), 19 r. Rohitnitz (Boemia), zemřel 14.10.1918, svobodný
Klan Johann, rodiče Johann a Maria Dachál, 28 r., Korytna (Moravia), zemřel 15.10.1918, svobodný
Lammel Rudolf, rodiče Wilhelm a Karolina Thicle, 22 r., Iohnsdorf (Boemia), zemřel 27.10.1918, svobodný
Ott Alois, rodiče Joseph a Teresia Göll, 32 r., Noumarlit (Boemia), zemřel 5.11.1918, ženatý s Maria Kissli
Pauli Anton, rodiče Matthias a Rosalie Pauli, 28 r., Spils (Boemia), zemřel 2.12.1918, svobodný
Fiála Franz, rodiče Joseph a Apollonia Sasin, 42 r., Staznik (Moravia), zemřel 14.12.1918, ženatý s Katerina Cosernoy
Rotmayer Peter, rodiče Anton a Barbara Dusl, 26 r. Nacietyn (Boemia), zemřel 7.10.1918, svobodný
Schnlerveis Emil, rodiče Franz a Maria Hichel, 38 r. Losen (Boemia), zemřel 10.10.1918, ženatý s Kuhu Lina
Simanovic Alia, rodiče Sali a Muzzanovic Bemba, 27 r., Vaiváci (Boemia), zemřel 24.4.1918, svobodný
Sounberger Josef, rodiče Wenzel a Katarina Hulker, 24 r., Abdiank (Boemia), zemřel 29.11.1918, svobodný
Zimmer Yosef, rodiče Yosef, 38. r., Buchan (Boemia), zemřel 11.11.1917, ženatý s Anna Zimmer
(zdroj: Velvyslanectví České republiky Řím, PhDr. Ing. Jozef Špánik)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: PhDr. Ing. Jozef Špánik
Příprava dat: Ing. František Jedlička