Plzeň - město

Alej Svobody, Americká, Anglické nábřeží, Bedřicha Smetany, Bendova, Bolevecká, Bolevecká náves, Božkovská, Brojova, Cukrovarská, Čechova, Denisovo nábřeží, Domažlická, Doudlevecká, Dřevěná, Edvarda Beneše, Emila Škody, Goethova, Habrmannovo náměstí, Hankova, Havlíčkova, Hřbitovní, Husova, Chodské náměstí, Jablonského, Jateční, Jiráskovo náměstí, Jungmannova, K Hrádku, K pomníku padlých, Kaštanová, Ke Sv. Jiří, Klatovská třída, Komenského, Koperníkova, Koterovská, Křížkova, Mánesova, Masarykova, Mikulášská, Mikulášském náměstí, Na Pomezí, Nad Štolou, Nádražní, náměstí Generála Píky, náměstí Karla Panušky, náměstí Milady Horákové, náměstí Míru, náměstí Odboje, náměstí Republiky, náměstí T. G. Masaryka, náměstí T.G. Masaryka, Nerudova, Palackého, Partyzánská, Petákova, Plaská, Plzenecká, Plzeňská cesta, Pobřežní ulice, Pod Všemi svatými, Pod Záhorskem, Poděbradova, Poříční, Prokopova, Průmyslová, Resslova, Revoluční, Riegrova, Rokycanská, Rooseveltův most, Rubešova, sady Pětatřicátníků, Sedláčkova, Schwarzova, Skrétova, Slovanská alej, Smetanovy sady, Solní, Stará cesta, Šafaříkovy sady, Škroupova, Štefánikovo náměstí, Štruncovy sady, Thámova, Tovární, U Bazénu, U Prazdroje, U Vrby, Újezdská, Univerzitní, Vřesinská, Zábělská, Zahradní, Zborovská, Zbrojnická, Zemědělské náměstí, Zikmunda Wintra, Železniční, Žižkova, nezařazeno

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Petr Mareš, 23.01.2016
Umístění: Plzeň - město, Průmyslová 544/4, areál Škoda Plzeň
Nápis:
KDOŽ JSTE BOŽÍ BOJOVNÍCI
1939-1945
BALÁK JOSEF, KURÁL JIŘÍ
BEŠTA JAN, LUKEŠJAROSLAV
BŘEZINA JOSEF, MAREK JIŘÍ
ČERNÁ MARIE, MARTÍNEK JOSEF
ČERVENÝ JAN, MATĚJČEK JAROSLAV
DEUTSCHNER FRANTIŠEK, MUZIKANT ANTONÍN
DUBSKÁ MARIE, NÁGR TOMÁŠ
DVOŘÁK JAROSLAV, DULÍK MILOSLAV
ING. FEIERFEIL JAROSLAV, PAŠEK JOSEF
FIKAROVÁ MARIE, PÁRTL JAROSLAV
FRANK EMANUEL, PEŠEK MATĚJČEK
GERHART ZDENĚK, PETR MILOSLAV
HAŠEK KAREL, PETŘÍK FRANTIŠEK
HAVRÁNEK JAROSLAV, POJER KAREL
HEBER ANTONÍN, RADA JOSEF
HODL EMANUEL, RABÁŘ VÁCLAV
HOFRAJTR JOSEF, ŘÍHA BOHUMIL
HONOMICHL VÁCLAV SKÁLA MARTIN
HRABĚ JAN, SLÁDEK ADOLF
HRUBÝ TOMÁŠ SOUKUP VILÉM
CHMELÍK FRANTIŠEK, STARÝ KAREL
JANDA KAREL, ŠEDIVEC VOJTĚCH
KESTLER JOSEF, ŠMOLÍKOVÁ MARTA
KIESLING ANTONÍN, SCHNEBERGER VLADIMÍR
ING. KOČÁREK JOSEF, TOMČÍK JOSEF
KOSTELNÍČEK VOJTĚCH, TUPÝ ALOIS
KOVÁŘÍK ANTONÍN, VÁVRA VÁCLAV
KRÁTKÝ BOHUSLAV, VINAŘOVÁ LUDMILA
KRATOCHVÍL VLADIMÍR, ZEMAN VÁCLAV
ING. KRAUS JOSEF, ŽENÍŠEK FRANTIŠEK
KRS JOSEF, ŽENÍŠEK JOSEF
KURAL ANTONÍN

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Petr Mareš, 23.01.2016
Umístění: Plzeň - město, Průmyslová 544/4, areál Škoda Plzeň
Nápis:
1939 -1945
FÍNA JIŘÍ PILOT ROTM.ZAHR.LET. ZAHYNUL
PŘI LETU V SEV. MOŘI 12.3.1942
LHOTSKÝ ANT. ZEMŘEL PO ŽALÁŘOVÁNÍ
V KONC. TÁBORECH 7.12.1946
SMOLEK ZDENĚK NAC.POPRAVEN 14.2.1944
SINGBARTL FR. ZABIT PŘI NÁL. 17.4.1945
NEZAPOMENEME!
Poznámka:

Jiří Fína: * 24.4.1913, Plzeň-Skvrňany, okres Plzeň. Odvod: 02.10.1939, Francie, Paříž. Osobní číslo:Z; L-175, RAF/787403. Pilot 311. bombardovací perutĕ. Nezvěstný s celou posádkou z operačního letu. Letoun nouzově přistál na hladině Severního moře. Wellington R1802 (KX-P).
(zdroj: VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser

Pamětní deska rodina Kučerova

Autor: Marek Lanzendorf, 04.09.2017
Umístění: Plzeň - město, Resslova 202/4, u vchodu
Nápis:
V tomto domě žili
obětaví členové odboje
manželé

Marie KUČEROVÁ
Vojtěch KUČERA
a dcera Věra KUČEROVÁ

Poskytli pomoc výsadkům
ANTHROPOID, SILVER A
a OUT DISTANCE
při operaci CANONBURY

Popraveni nacisty
24.10.1942
v Mauthausenu

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3209-55761
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Kajuga, 01.04.2006
Umístění: Plzeň - město, Revoluční, travnaté prostranství vedle kostela Sv. Martina a Prokopa
Nápis:
NA PAMĚŤ
STANKA VODIČKY
VŮDCE RUMBURSKÉ VZPOURY
KTERÝ BYL DNE 29.KVĚTNA R. 1918
V RUMBURKU ZASTŘELEN.
POSTAVILI JEHO PŘÁTELÉ A RODÁCI
R.1919

V DOBĚ OKUPACE 1939 AŽ 1945
BYLI Z LOBEZ A PETŘÍNA UMUČENI:
ADAMEC FRANTIŠEK - BUCHENWALD, GEBHARD GUSTAV - SACHSENHAUSEN DORA, JECHUMTÁL FRANTIŠEK - TEREZÍN, LEHKÝ JOSEF - OSVĚTIM, LEDVINA LUDVÍK - BUCHENWALD, ZÁMEK FRANTIŠEK - GROSS ROSEN, RICHTER KAREL - BERLIN PLOTZENSEE, KROFTA VÁCLAV - BERLIN
PLOTZENSEE, ŘÍHA BOHUMIL - BAYREUTH, TUHÁČEK ALOIS – HAMBURG
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Poznámka:

Rumburská vzpoura byla reakcí na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků. Vznikla v šest hodin ráno v úterý 21. května 1918 a ještě téhož dne byla krátce po deváté hodině večer potlačena pod Chotovickým vrchem u Nového Boru. Povstalci byli popraveni v Rumburku a v Novém Boru. Tři vůdcové povstání Stanko Vodička, František Xaver Noha a Vojtěch Kovář byli 29. května v časných ranních hodinách zastřeleni.
Stanným soudem, který zasedal v Rumburku v bývalém zámku a v Novém Boru, bylo odsouzeno k trestu smrti ještě dalších sedm vůdců povstání, kteří byli 29. května večer též popraveni zastřelením. U dalších čtrnácti odsouzených k smrti byl nakonec rozsudek „zmírněn“ na mnohaleté vězení. Z více jak 580 obviněných vzbouřenců jich bylo 116 za trest posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v terezínské pevnosti. V roce 2008 se v Rumburku pořádaly oslavy k devadesátému výročí Rumburské vzpoury. Na námět vzpoury byl natočen film Hvězda zvaná Pelyněk. Stanko Vodička požádal před popravou evangelického faráře Georga Dölla o předání dopisu na rozloučenou a svého cvikru rodině. Nyní je pohřben na Domažlickém hřbitově po pravé straně cesty od hřbitovních vrat ke kostelu. Roku 1951 byla na památku povstalců do městského parku instalována socha Nepokořen od Vendelína Zrůbeckého.
Na místě popraviště byl v 60. letech minulého století instalován pomník popraveným vzbouřencům Stanko Vodičkovi, Františku Nohovi a Vojtěchu Kovářovi od místního kameníka.
(zdroj Wikipedie)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3209-05691
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Kameny zmizelých - Ervín Glaser

Autor: Anna Lanzendorfová, 17.09.2020
Umístění: Plzeň - město, Riegrova 208/5, chodník
Nápis:
ZDE ŽIL
MUDR. ERVÍN
GLASER
NAR. 1890
DEPORTOVÁN
ZAVRAŽDĚN 12.9.1939
V BUCHENWALDU
Poznámka:

MUDr. Ervín Glaser byl jako politický Žid odvezen již 7. září 1939 do koncentračního tábora Buchenwald za protinacistické verbální útoky a zastřelen o pět dní později při pokusu o útěk z tábora.
(zdroj: https://www.plzen.eu/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Anna Lanzendorfová
Doplnění informací: Marek Lanzendorf

Památník Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (PM, Plzeň, Ústřední hřbitov)
    • Plzeň - Doubravka, ul. Rokycanská
      souřadnice středu hřbitova: 49°44'53.67"N, 13°26'2.49"E
      rozdělení hřbitova na sektory: https://gis.plzen.eu/hrbitovy/default.aspx

    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 15.12.2020
Umístění: Plzeň - město, Rokycanská, Ústřední hřbitov, odd. P1
Nápis:
PAMÁTNÍK
OBĚTEM POCHODU SMRTI
V ROCE 1945
Poznámka:

V dubnu 1945 při pochodech smrti vězňů z KT přes Plzeň bylo přivezeno 58 neznámých obětí tohoto pochodu z Nýřanského nádraží a 63 neznámých obětí z Plzeňského nádraží ke zpopelnění. Jejich popel byl volně uložen na oddělení 97 a 98. Gestapo dále přivezlo 3 neznámé ubyté oběti a dalších 11 identifikovaných obětí, které bylu po zpopelnění uloženy do 14 uren a uschovány ve výklenku v kolumbariu. Po postavení památníku byl k němu zde dne 23.3.1966 přenesen popel z odd 97 a 98 i 14 uren z kolumbária.

Plzeňská Pravda uveřejnila dne 16. 4. 1946 v článku R. Tidricha, Vlak smrti:
„V dubnu 1945, těsně před naším revolučním převratem, projíždělo v západních
Čechách několik vlaků s vězni z různých německých koncentráků. Jeden z těchto,
přímo napěchovaný těmito ubožáky, projel tratí Plzeň – Domažlice.
Byla to řada vagonů, kolem čtyřicíti, krytých i nekrytých, a každý obsahoval 80 až 100 vězňů.
Byli to téměř samí Slované, většinou Rusové, Poláci a také Češi.
Vězni beze jmen, pouze s čísly. Transport utrpení a smrti, který v lidských dějinách
neměl obdoby. Ztracenci v rozedraných cárech, špinavých, plných hmyzu,
hladoví a žízniví, pokrytí ranami, podlitinami a šrámy. Umírající a mrtví. V různém
stáří a společenském postavení.
V polovině dubna stál vlak na vlečce v Nýřanech. Místní a okolní, ba i plzeňské
obyvatelstvo, pokud mohlo, obětavě nosilo potraviny vězňům, i když mu v tom bylo
strážemi bráněno. Byly případy, že musel být vrchní policejní orgán předem proviantem
umlčen. Wehrmacht měl aspoň špetku soucitu, nikdy však SS. Mezi těmi
se nalézaly pravé bestie, které střelbou, utloukáním a odpíráním stravy ap. řádily
mezi vězni.
Kolem vagonů, z kterých se ozývaly až nesouvislé skřeky hladovějících, se
procházel esesman v pruském drilu. Ženy právě přinesly polévku. Vězni o překot
natahovali ruce se šálky a různými střepy. Esesák však v posledním okamžiku
kopnutím zvrhl polévku do kolejí ... Projev neobyčejného soucitu učinil vězeň,
kterému byl podán kus chleba. Už otevíral ústa, aby se zakousl, když ho spoluvězeň,
asi 14letý hoch poprosil také o kousek. Ten mu chléb dal celý s tím, že on ho
potřebuje více.
Zmíněný hoch se stal později obětí hrozného činu esesáka. Většinou sedával
v koutě vagonu, kde monotónně pokyvoval hlavou a pronášel polohlasně: „Brambory,
brambory.“ Jednou se náhle vzchopil a vyhlédl z otevřeného vagonu. Strážce
to velmi rozzuřilo a přirazil dveře, které rozdrtily prstíky hocha. Ten za velkého
nářku, mávaje bolestí rukou, stříkal kolem sebe krev, která potřísnila i uniformu
esesáka, jenž mezitím dveře zase otevřel. Sňal přilbu, udeřil hocha do obličeje.
Hoch klesl s přeseknutým nosem. Brutální strážce dupáním po tělíčku a posléze
ranou z pistole ukončil utrpení malého mučedníka.
Jednoho dne nastalo v Nýřanech a okolí vzrušení – v noci uteklo asi 100
trestanců. Přípravy k tomu učinili během dne, kdy následkem hloubkových náletů
nastal mezi strážemi určitý chaos. Vlak stál na vlečce k muniční továrně „Zieglerův
důl“ naproti dolu Humboldt. Vše bylo zalarmováno, četnictvo, policie, SS,
Hitlerjugend atd.
Samozřejmě, že místní i okolní nacisté horlivě asistovali. Byla to štvanice jaké
Nýřansko nikdy nezažilo. Kromě stávky v roce 1890. Neštěstím pro uprchlíky bylo,
že většina na útěku pozbyla orientaci; místo mezi české obyvatelstvo se dali směrem
mezi německý živel. Většina vězňů tak daleko neuběhla. Záhy bylo vidět po
nýřanských ulicích hloučky i jednotlivé trestance vedené zuřivými Němci. Byli
v zuboženém stavu, bosi nebo polobosí, oděni do několika cárů hadrů, někteří téměř
nazí. Na těle nebylo místa, kam by nezasáhla pažba pušky, rána klackem nebo
okovaná bota. Byl nalezen uprchlík, který prolézaje plot, zůstal trčet na tyčkách
v podobě Krista, mrtev, nemaje už tolik sil, aby slezl zpět. Jiný byl nalezen v agónii
ve chlévku a měl plná ústa sena, které, vybičován hladem, chtěl pozřít.
Primát v zajišťování uprchlíků měli němečtí sedláci z nedalekých Uherců. Tito
předali strážím 34 vězňů. To byl podklad k pověstnému hromadnému masakru nešťastníků
u Humboldtky. Současně to byla zkouška „silných nervů“ německých
nacistů, kteří měli výsadu přihlížeti vyvražďování asi 70 osob. Dělo se tak topory,
většinou ranami do hlavy, až někdy mozek vyhřezl, a výstřely z pušek nebo pistolí.
Sedláci v hloučcích odcházeli, ale jeden vydržel až do konce krvavého díla. Matrikou
ubitých byla křída a stěny vagonů, zde se psaly záznamy. Ostatní vězni, pokud
mohli, vylézali z vagonů – trhali a pojídali trávu. Přistižení byli kopanci a bitím
hnáni zpět do vozu a někteří při tom také ubíjeni. Mrtví byli odnášeni a házeni
jako kusy dřeva do zvláštního vagonu a pak v noci auty odváženi do neznáma.“
Hlášení stanice SNB Nýřany:
„První transport přijel do Nýřan asi v polovině dubna 1945 nákladním vlakem
s otevřenými i krytými vagony a po 24 hodinách zdržení odjel směrem na Domažlice.
Byl to transport politických vězňů, smíšený. O tomto transportu nebylo nic
dalšího zjištěno. Druhý transport přijel od Plzně do Nýřan nákladním vlakem za
dva dny po prvém a pozůstával z 50 až 60 krytých a otevřených vagonů. Byl to
transport politických vězňů, smíšený, s národností většinou slovanskou. Hlavně
tam byli zastoupeni Češi. Přibližně bylo transportováno asi 4000 osob obojího pohlaví.
V Nýřanech bylo ubito větší množství osob a pak odvezeny nákladním autem
pravděpodobně do Stodu, kde byly, neznámo kde, pohřbeny. Doprovod tvořili příslušníci
SS a němečtí vojáci. S přednostou železniční stanice nemohl být sepsán
protokol, ježto v té době jím byl Němec, který v době revoluce utekl s ostatním personálem,
rovněž národnosti německé, jež byl svědkem nelidského zacházení s vězni do Německa. Ostatní okolnosti nebyly zjištěny.“

Hlášení stanice SNB Stod:
„Dne 13. 4. 1945 přijel do Stodu od Plzně nákladní vlak s politickými vězni
a zdržel se zde do 16. 4. 1945, a pak odjel směrem na Domažlice. Vlaková souprava
měla 46 otevřených i krytých vagonů, vězňové byli Češi, Rusové, Poláci,
Francouzi, Američané, Holanďané a Dánové, celkem 4000 osob (dle záznamu
německého četnictva ve Stodu). Během zastávky na nádraží ve Stodu bylo ubito
nebo zemřelo vysílením celkem 239 vězňů, v čemž je zahrnuto asi 30 mrtvol,
přivezených v posledním vagonu již z Nýřan. Kromě toho jeden vězeň ruské národnosti
byl na útěku zastřelen příslušníky SS v Touškově Vsi, kde byl na místě
zakopán na poli, pravděpodobně místními Němci. Ostatní ubití byli národnosti
české, ruské, polské, francouzské, USA a také Holanďané i Dánové a byli ubíjeni
stráží SS za vzdálení se pro vodu nebo za pokus o útěk. Velitelem transportu
byl SS Obersturmführer jménem Nerbach a další se jmenoval Josef Kiefner. Také
vysílení vězni byli ubíjení, jestliže již nemohli vykonávat uložené jim práce. Ubití
vězňové byli před odjezdem transportu odvezeni místními rolníky z nádraží na židovský
hřbitov ve Stodu, kde jim ostatní vězňové na rozkaz velitele transportu museli
vykopat společný hrob, šachtu a tam je pohřbít. Exhumace byla povolena dne
6. a 7. září 1945 a dne 9. září 1945 byly oběti nacismu pohřbeny ve společném
hrobě v háji na severovýchodním okraji města Stod při státní silnici. Totožnost
nebyla u nikoho zjištěna.“
(zdroj http://www.nyrany.cz/view.php?nazevclanku=pochod-smrti-v-nyranech&cisloclanku=2007020007)
Další viz např.: http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Pochody_smrti.htm


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3209-05645
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Památník Obětem 1. a 2. světové války

  • + o skupině VPM (PM, Plzeň, Ústřední hřbitov)
    • Plzeň - Doubravka, ul. Rokycanská
      souřadnice středu hřbitova: 49°44'53.67"N, 13°26'2.49"E
      rozdělení hřbitova na sektory: https://gis.plzen.eu/hrbitovy/default.aspx

    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 10.11.2020
Umístění: Plzeň - město, Rokycanská, Ústřední hřbitov, odd. 100
Nápis:
I
II

PAMÁTNÍK OBĚTEM
PRVNÍ A DRUHÉ SVĚTOVÉ
VÁLKY

PAMÁTNÍK
I. a II. SVĚTOVÉ
VÁLKY
Poznámka:

Na této části hřbitova jsou pochováni vojáci Rakousko-Uherska, Německa, Polska, Itálie a Ruska.
CZE-3209-05213 oddělení 100 obv. 1 Dominiko Cukela
CZE-3209-05214 oddělení 100 obv. 2 Ginoseppe Paiaci
CZE-3209-05215 oddělení 100 obv. 3 Gaspare Balirali
CZE-3209-05216 oddělení 100 obv. 4 Jan Brzdek
CZE-3209-05217 oddělení 100 obv. 5 Nazareno Bartulori
CZE-3209-05218 oddělení 100 obv. 6 Jaroslav Šmůla
CZE-3209-05219 oddělení 100 obv. 7 Adolf Čampulka
CZE-3209-05220 oddělení 100 obv. 8 Václav Strnad
CZE-3209-05221 oddělení 100 obv. 9 Jan Tobisch
CZE-3209-05222 oddělení 100 obv. 10 Jan Heidl
CZE-3209-05223 oddělení 100 obv. 11 Václav Huspek, Bohumil Žížka
CZE-3209-05224 oddělení 100 obv. 12 Natale Citti
CZE-3209-05225 oddělení 100 obv. 13 Václav Příhoda, Josef Denkre
CZE-3209-05226 oddělení 100 obv. 14 Jan Petrásek
CZE-3209-05227 oddělení 100 obv. 15 Václav Holan
CZE-3209-05228 oddělení 100 obv. 16 Emerich Nagy, Giovani Gertelli
CZE-3209-05229 oddělení 100 obv. 17 Josef Průcha
CZE-3209-05230 oddělení 100 obv. 18 Leopold Svoboda
CZE-3209-05231 oddělení 100 obv. 19 Václav Čamrda
CZE-3209-05232 oddělení 100 obv. 20 K. Fleichhacker, Jan Černý
CZE-3209-05233 oddělení 100 obv. 21 Jan Šíma, Josef Dogner
CZE-3209-05234 oddělení 100 obv. 22 Oldřich Květoň, Josef Růžek
CZE-3209-05235 oddělení 100 obv. 23 Jaroslav Rychlík, Josef Bardoun
CZE-3209-05236 oddělení 100 obv. 24 Štěpán Kulisz, Jaroslav Postolka
CZE-3209-05237 vojenské oddělení č. 21 obv. 6 Julius Petřík
CZE-3209-05238 vojenské oddělení č. 21 obv. 7 Janos Kovacz, Josef Válek
CZE-3209-05239 vojenské oddělení č. 21 obv. 8 Josef Kastner, Bohumil Smaha
CZE-3209-05240 vojenské oddělení č. 21 obv. 9 Karel Mráz
CZE-3209-05241 vojenské oddělení č. 21 obv. 10 Jan Ústok, František Šafář
CZE-3209-05242 vojenské oddělení č. 21 obv. 11 Václav Mrzena, Antonín Nagy
CZE-3209-05243 vojenské oddělení č. 21 obv. 12 Josef Tyšer, Jan Oman
CZE-3209-05244 vojenské oddělení č. 21 obv. 13 Michale Turij, Josef Veit
CZE-3209-05245 vojenské oddělení č. 21 obv. 14 Jan Belousov, Matěj Bošek
CZE-3209-05246 vojenské oddělení č. 21 obv. 15 Mato Tovaj, Petr Bittengl
CZE-3209-05247 vojenské oddělení č. 21 obv. 17 Antonín Křížek
CZE-3209-05248 vojenské oddělení č. 21 obv. 18 Josef Vilém, Vojtěch Veverka
CZE-3209-05249 vojenské oddělení č. 21-6-12 Hugo Hellmer, Štěpán Nagy, Leo Ulman
CZE-3209-05250 vojenské oddělení č. 21-6-13 Josef Probst, Václav Soukup, Fr. Wojdytla
CZE-3209-05251 vojenské oddělení č. 21-7-1 Jan Steiner, Jan Berta, Š. Ruzsieerka
CZE-3209-05252 vojenské oddělení č. 21-7-1A F. Feichtinara
CZE-3209-05253 vojenské oddělení č. 21-7-1B Josef Kámen
CZE-3209-05254 vojenské oddělení č. 21-7-2 Vilém Haselberger
CZE-3209-05255 vojenské oddělení č. 21-7-3 Josef Hrdina, Karel Urba, Josef Balogh
CZE-3209-05256 vojenské oddělení č. 21-7-4 Václav Vlk, Pavel Lesko
CZE-3209-05257 vojenské oddělení č. 21-7-5 Karel Bláha, Václav Kozák, Vojtěch Gajdo
CZE-3209-05258 vojenské oddělení č. 21-7-6 Heřman Rieser, Josef Liabsch
CZE-3209-05259 vojenské oddělení č. 21-7-7 Jindřich Spitz, Čeněk Margan
CZE-3209-05260 vojenské oddělení č. 21-7-8 Liprt Becher, Václav Plíhal
CZE-3209-05274 oddělení 100 obv. 25 Václav Lejska
CZE-3209-05275 oddělení 100 obv. 26 Janos Zsalan
CZE-3209-05276 oddělení 100 obv. 27 Jiří Landkamer
CZE-3209-05277 oddělení 100 obv. 28 Václav Straka, Gustav Krützner
CZE-3209-05278 oddělení 100 obv. 29 Frant. Němeček, Filip Adolf
CZE-3209-05279 oddělení 100 obv. 30 Michal Doroban, Jan Mašek
CZE-3209-05280 oddělení 100 obv. 31 Vojtěch Bruč, Antonín Dietsch
CZE-3209-05281 oddělení 100 obv. 32 Gusta Škoda
CZE-3209-05282 oddělení 100 obv. 33 Mario Gantulini
CZE-3209-05283 oddělení 100 obv. 34 Florian Klaminger
CZE-3209-05284 oddělení 100 obv. 35 František Tautz
CZE-3209-05285 oddělení 100 obv. 36 Spechio Pietro
CZE-3209-05286 oddělení 100 obv. 37 Václav Vocásek, Karel Švehla
CZE-3209-05287 oddělení 100 obv. 38 Faradin Nasyrov
CZE-3209-05288 oddělení 100 obv. 39 František Hrdlička, Bedřich Kozák
CZE-3209-05289 oddělení 100 obv. 40 Josef Techl
CZE-3209-05290 oddělení 100 obv. 41 Václav Nový
CZE-3209-05291 oddělení 100 obv. 42 Gabriel Haber
CZE-3209-05292 oddělení 100 obv. 43 Vilém Klement
CZE-3209-05293 oddělení 100 obv. 44 Otakar Roth
CZE-3209-05294 oddělení 100 obv. 45 Ondřej Pölmero
CZE-3209-05295 oddělení 100 obv. 46 Jan Krištof
CZE-3209-05296 oddělení 100 obv. 47 Vasyl Havdio
CZE-3209-05297 oddělení 100 obv. 48 Josef Šolc
CZE-3209-05298 oddělení 100 obv. 49 Alois Bernard
CZE-3209-05299 oddělení 100 obv. 51 Jaroslav Šauberger
CZE-3209-05300 oddělení 100 obv. 54 František Lint
lCZE-3209-05301 oddělení 100 obv. 55 Josef Beneš
CZE-3209-05302 oddělení 100 obv. 56 Karel Závora
CZE-3209-05303 oddělení 100 obv. 57 Antonín Christ
CZE-3209-05304 oddělení 100 obv. 58 Ferdinand Srb
CZE-3209-05305 oddělení 100 obv. 59 Antonín Cír
CZE-3209-05306 oddělení 100 obv. 61 Josef Redlich
CZE-3209-05307 oddělení 100 obv. 62 Jan Helmich
CZE-3209-05308 oddělení 100 obv. 63 Matěj Matuš
CZE-3209-05309 oddělení 100 obv. 64 Nikita Manilenko, Martin Beben, Fedor Skerdanov
CZE-3209-05310 oddělení 100 obv. 65 Jan Brenta, Josef Pinkas, Antonín Šulc
CZE-3209-05311 oddělení 100 obv. 66 Alois Neuman
CZE-3209-05312 oddělení 100 obv. 67 Jan Schreiner, Tomáš Dvořák, Jan Grassl
CZE-3209-05313 oddělení 100 obv. 68 František Brudme, Ant. Pryzman, Mikifora Jeksenze
CZE-3209-05314 oddělení 100 obv. 69 Jakub Istvan, Domin. Tomaseto
CZE-3209-05315 oddělení 100 obv. 70 Gusta Kolb
CZE-3209-05316 oddělení 100 obv. 71 Josef Tejkl
CZE-3209-05317 oddělení 100 obv. 72 Karel Bílek
CZE-3209-05318 oddělení 100 obv. 73 Jaroslav Kolbasa
CZE-3209-05319 oddělení 100 obv. 74 Mitod. Andrejšek
CZE-3209-05320 oddělení 100 obv. 75 Jan Bauer
CZE-3209-05321 oddělení 100 obv. 76 Bened. Zedikola
CZE-3209-05322 oddělení 100 obv. 77 Václav Ticháček
CZE-3209-05323 oddělení 100 obv. 78 Frant. Radvan
CZE-3209-05324 oddělení 100 – 1 Pavel Kreskoczi, Josef Pešek
CZE-3209-05325 oddělení 100 – 2 František Tomasowicz, Alexandr Bolai
CZE-3209-05326 oddělení 100 – 3 Mikuláš Kiss, František Albl
CZE-3209-05327 oddělení 100 – 4 Frant. Silenský, Matěj Harrant
CZE-3209-05328 oddělení 100 – 5 Jan Weitemaisl, Josef Mattas
CZE-3209-05329 oddělení 100 – 6 František Zsirai
CZE-3209-05330 oddělení 100 – 7 Čeněk Liška, Ed. Langaschek
CZE-3209-05331 oddělení 100 - 8B Michal Hrubiak
CZE-3209-05332 oddělení 100 – 8 Česlav Žebřícký, Ondřej Zichernikov
CZE-3209-05333 oddělení 100 – 9 Jan Radouš, Jakub Tomzyk
CZE-3209-05334 oddělení 100 – 10 Josef Raab
CZE-3209-05335 oddělení 100 – 11 Rudolf Kürthy, Michal Rartlyan
CZE-3209-05336 oddělení 100 – 12 Michal Sidlinsky, Marcelo Simonozsi
CZE-3209-05337 oddělení 100 – 13 Stanislav Janoušek
CZE-3209-05338 oddělení 100 – 14 Vincenco Distefano
CZE-3209-05339 oddělení 100 – 15 Pietro Zonka
CZE-3209-05340 oddělení 100 – 16 Vilém Lekal, Tomáš Paleček
CZE-3209-05341 oddělení 100 – 17 Rudolf Plodr, Václav Baxa
CZE-3209-05342 oddělení 100 – 18 Frant. Bittner, Josef Anelt
CZE-3209-05343 oddělení 100 – 19 Karel Fürmosim, Jan Beránek
CZE-3209-05344 oddělení 100 – 20 Štěp. Csongradi
CZE-3209-05345 oddělení 100 – 21 František Janko, Josef Kučera
CZE-3209-05346 oddělení 100 – 22 Josef Köszegi, Čeněk Bogomaletz
CZE-3209-05347 oddělení 100 – 23 Štěp. Baranovski, Bernhard
CZE-3209-05348 oddělení 100 – 24 Josef Varga, Brn. Molendovski
CZE-3209-05349 oddělení 100 – 25 Antonín Knotek, Pavel Sekera, Karel Solnař
CZE-3209-05350 oddělení 100 – 26 Bedřich Zlámal, Gerhard Ilek, Josef Mathes
CZE-3209-05351 oddělení 100 – 27 Richard Güntr, Antonín Němeček, Gyula Kalai
CZE-3209-05352 oddělení 100 – 28 Jan Zavadil, Jan Hummel, Michal Matuszak
CZE-3209-05353 oddělení 100 – 29 Richard Kuneš, Augustin Gaber, Pavel Klapssik, Jan Michalski, Ant. Penkum
CZE-3209-05354 oddělení 100 – 30 Emanuel Babič, Jan Desenský
CZE-3209-05355 oddělení 100 – 30 Thomas Blasko, Štěpán Buzac
CZE-3209-05356 oddělení 100 – 31 Al. Rubaniek, Fr. Kašák
CZE-3209-05357 oddělení 100 – 32 Josef Škarda
CZE-3209-05358 oddělení 100 – 33 Jan Jurčík, J. Procházka
CZE-3209-05359 oddělení 100 – 34 Jan Szowanuk, Václav Kloček
CZE-3209-05360 oddělení 100 – 35 Ant. Hnízdil, Al. Mysza
CZE-3209-05361 oddělení 100 – 36 Al. Florea, Karel Šipla
CZE-3209-05362 oddělení 100 – 37 Michal Mazurek, Filip Samoljov
CZE-3209-05363 oddělení 100 – 38 Jan Hatar
CZE-3209-05364 oddělení 100 – 39 Ondřej Zavada, Alois Wurzel
CZE-3209-05365 oddělení 100 – 40 Giovanni Russe, Petrov Simianer
CZE-3209-05366 oddělení 100 – 41 Karel Zwetter, Fr. Hangler, Antonio Calvo
CZE-3209-05367 oddělení 100 – 42 Flor. Eisser, Frid. Vejskal
CZE-3209-05368 oddělení 100 – 43 Rudolf Rauch, Alex. Sütt, Karel Rappel
CZE-3209-05369 oddělení 100 – 44 Pietro Rozzi, Jan Straka, Martin Kozák, Oskar Luh
CZE-3209-05370 oddělení 100 – 45 Frant. Hrbek, Karl Spangher, Vincenco Giavolino, Jan Votoček, M. Uggowitzer, ...
CZE-3209-05371 oddělení 100 – 46 Hynek Szejko
CZE-3209-05372 oddělení 100 – 47 T. Kruszinovsky
CZE-3209-05373 oddělení 100 – 48 Rud. Uttendorfský, Adam Müller
CZE-3209-05374 oddělení 100 – 49 Jan Mrzeny, Karel Hlavatý
CZE-3209-05375 oddělení 100 – 50
CZE-3209-05376 oddělení 100 – 51 Jones Kujcsar
CZE-3209-05377 oddělení 100 – 52 Jindřich Ott, Jiří Uller
CZE-3209-05378 oddělení 100 – 53 Ant. Kubica
CZE-3209-05379 oddělení 100 – 54 Josef Kripner, Josef Hartl
CZE-3209-05380 oddělení 100 – 55 Ant. Machytka, Jan Csavlek
CZE-3209-05381 oddělení 100 – 56 Jan Leitrmüller, Rudolf Zopf
CZE-3209-05382 oddělení 100 – 57 Alois Janeček, Frant. Kříž
CZE-3209-05383 oddělení 100 – 58 Rud. Schimek, Zoltán Szanyja
CZE-3209-05384 oddělení 100 – 59 Geza Boroš, Anorato Baretti, Stanislav Sajdak
CZE-3209-05385 oddělení 100 – 60 Emerich Nagy
CZE-3209-05386 oddělení 100 – 61 Josef Schmied
CZE-3209-05387 oddělení 100 – 62 Antal Vörös
CZE-3209-05388 oddělení 100 – 63 Petr Sücz
CZE-3209-05389 oddělení 100 – 64 Rajm. Plechasch, Sergej Tartakin, Lukeš Šidko
CZE-3209-05390 oddělení 100 – 65 Simon Fries
CZE-3209-05391 oddělení 100 – 66 Kašpar Shveiger
CZE-3209-05392 oddělení 100 – 67 Josef Janouch
CZE-3209-05393 oddělení 100 – 68 Jan Herndl
CZE-3209-05394 oddělení 100 – 69 Ondřej Münch
CZE-3209-05395 oddělení 100 – 70 Václav Bartoš
CZE-3209-05396 oddělení 100 – 71 Giovany Vincentini, Alois Rjabov
CZE-3209-05397 oddělení 100 – 72 Jan Matusik, Frant. Schorm
CZE-3209-05398 oddělení 100 – 73 Josef Fischer
CZE-3209-05399 oddělení 100 – 74 Jan Hirsch, Štěp. Sadílek
CZE-3209-05400 oddělení 100 – 75 Václav Lep, Pietro Albertini, Jan Hajdů
CZE-3209-05401 oddělení 100 – 76 Ondřej Rakitin, Jan Knopf
CZE-3209-05402 oddělení 100 -77 Josef Pokorný, Josef Kratochvíl
CZE-3209-05403 oddělení 100 -78 Fr. Vtelenský, Karel Burak
CZE-3209-05404 oddělení 100 -79 Ant. Šura, Rudolf Mundl
CZE-3209-05405 oddělení 100 -80 Josef Schusser, Jan Růžička
CZE-3209-05406 oddělení 100 -81 Josef Czintula, Karel Kulda
CZE-3209-05407 oddělení 100 -82 Jan Bidnyk, Frant. Uher
CZE-3209-05408 oddělení 100 -83 Frant. Hladczuk, V. Zdvořan
CZE-3209-05409 oddělení 100 -84 Fedor Paraszuk, Josef Sitte
CZE-3209-05410 oddělení 100 -85 Šuchman
CZE-3209-05411 oddělení 100 -86 Rudolf Wolf, Josef Urzuc
CZE-3209-05412 oddělení 100 -87 Edmund Krešl, Otto Diechstetr
CZE-3209-05413 oddělení 100 -88 F. Saresdi, Jan Pokorný
CZE-3209-05414 oddělení 100 -89 Pavel Kocian, Ant. Sžerbický
CZE-3209-05415 oddělení 100 – 90 Waltr Schulz, Štěpán Szeplösi, Frant. Hauvaun
CZE-3209-05416 oddělení 100 – 91 Frant. Hana
CZE-3209-05417 oddělení 100 – 92 Jan Beneš
CZE-3209-05418 oddělení 100 – 93 Š. Kappelmajer
CZE-3209-05419 oddělení 100 – 94 Josef Suchý
CZE-3209-05420 oddělení 100 – 95 Karel Tvrdek
CZE-3209-05421 oddělení 100 – 96 Michal Vereniuk, Jan Makovička
CZE-3209-05422 oddělení 100 – 97 Stan. Otvinovsky
CZE-3209-05423 oddělení 100 – 98 Josef Havlan, Josef Kozel
CZE-3209-05424 oddělení 100 – 99 Antonín Tomer, Karel Přerost, Václav Kameník
CZE-3209-05425 oddělení 100 – 100 Theo Ostars
CZE-3209-05426 oddělení 100 – 101 Emil Kohlík, Josef Ouřada
CZE-3209-05427 oddělení 100 – 102 Vojtěch Dragos, Jan Miloš
CZE-3209-05428 oddělení 100 – 103 Jan Bohár, Václav Šperl
CZE-3209-05429 oddělení 100 – 104 H. Grecmann
CZE-3209-05430 oddělení 100 – 105 Josef Karba, Emil Eiter
CZE-3209-05431 oddělení 100 – 106 Kašpar Kopacs, Luigi Cabella, Ivan Turinski
CZE-3209-05432 oddělení 100 – 107 Josef Mach, Fr. Balla
CZE-3209-05433 oddělení 100 – 108 Fr. Štika
CZE-3209-05434 oddělení 100 – 109 Pietro Benfati, Václav Straka
CZE-3209-05435 oddělení 100 – 110 Fr. Soladan
CZE-3209-05436 oddělení 100 – 111 Jan Chyle, Michal Chmicl
CZE-3209-05437 oddělení 100 – 112 Václav Král
CZE-3209-05438 oddělení 100 – 113 Janos Huyber, Karel Kreuzer
CZE-3209-05439 oddělení 100 – 114 Josef Farkas, Jan Šendera, Boris Senčenko, Ladislav Divoký
CZE-3209-05440 oddělení 100 – 116 Štěpán Lipov, Josef Spaderna
CZE-3209-05441 oddělení 100 – 117 Anton Kresevič, Fr. Penk
CZE-3209-05442 oddělení 100 – 118 Stajko Szpak, Francesco Carusso
CZE-3209-05443 oddělení 100 – 119 Josef Holota, Jaroslav Baroš, Robert Sohn
CZE-3209-05444 oddělení 100 – 120 Josef Živný
CZE-3209-05445 oddělení 100 – 121 Josef Šelet
CZE-3209-05446 oddělení 100 – 122 H. Ivaniczin, J. Zsurnovski
CZE-3209-05447 oddělení 100 – 123 Jan Grosz, Jan Tvardzyk, Zielonka
CZE-3209-05448 oddělení 100 – 124 Santino Castelli, J. Veselský
CZE-3209-05449 oddělení 100 – 125 Josef Csyc, M. Lukeš
CZE-3209-05450 oddělení 100 – 126 J. Szoboda
CZE-3209-05451 oddělení 100 – 127Matěj Švejda
CZE-3209-05458 oddělení 100 – 128 F. Hirnschal
CZE-3209-05459 oddělení 100 – 129 Al. Pitha, F. Kašpar
CZE-3209-05460 oddělení 100 – 130 D. Klicryk
CZE-3209-05461 oddělení 100 – 131 Václ. Kepl
CZE-3209-05462 oddělení 100 – 132 Dionysius Michelloni
CZE-3209-05463 oddělení 100 – 133 Josef Biczák
CZE-3209-05464 oddělení 100 -134 Josef Hary
CZE-3209-05465 oddělení 100 -135 Al. Keserii, P. Simianer, Jan Bartl, O. Kasperzin
(zdroj CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, 232
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Ing. František Jedlička, Marek Lanzendorf

Pomník Obětem 1. světové války

  • + o skupině VPM (PM, Plzeň, Ústřední hřbitov)
    • Plzeň - Doubravka, ul. Rokycanská
      souřadnice středu hřbitova: 49°44'53.67"N, 13°26'2.49"E
      rozdělení hřbitova na sektory: https://gis.plzen.eu/hrbitovy/default.aspx

    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Kajuga, 23.04.2006
Umístění: Plzeň - město, Rokycanská, Plzeň - město, Rokycanská, Ústřední hřbitov, odd. P1
Nápis:
DĚTEM ZASTŘELENÝM
V KOTEROVSKÉ ULICI PŘI
HLADOVÝCH BOUŘÍCH ZA
SVĚTOVÉ VÁLKY DNE DVA-
CÁTÉHO PRVÉHO ČERVNA
ROKU 1918 MĚSTO PLZEŇ

KOLÁŘ JAROSLAV, *7./XII.1907.
HAVLÍČEK VÁCLAV, *30./XII.1906.
VEVERKA FRANTIŠEK, *18./XII.1904.
VALIŠ JAROSLAV, *7./IX.1906.
HOVORA KAREL, *3./VI.1905.
VOGL JOSEF, *4./III. 1900.
Poznámka:

Vyčerpání z války, nedostatečné zásobování, španělská chřipka a také masakr dětí. To byly události, které hýbaly Plzní v létě a na podzim roku 1918 a přispěly k tomu, že Rakousko- Uhersko v očích Plzeňanů ztrácelo poslední zbytky kreditu.
„Je to situace krajně kritická, zoufalá, situace, kdy nejde už o pouhý nedostatek, nýbrž o hlad, největší hlad,“ hlásá o situaci v Plzni list Nová doba v červnu 1918. Lidé trpěli nedostatečným zásobováním, pátý rok trvání kruté války vykonal své – vše potřebné směřovalo na frontu, byli až na druhém místě. Právě v červnu 1918 dostoupil kritický stav vrcholu, dva týdny nedostali Plzeňané žádné příděly, až na chléb, který byl vyrobený z nepoživatelné směsi kukuřičné a ječné mouky.
A bylo hůř – třetí týden v červnu zůstali lidé pět dní bez mouky a bez chleba úplně. Denní potřeba chleba byla asi 25 tisíc bochníků, 18. června jich bylo ale vydáno pouhých 3550. Plzeň se radikalizovala. Devatenáctého června dochází k rabování, tři stovky žen a dětí rozebírají v Purkyňově ulici náklad žitné a kukuřičné mouky.
O den později hladové bouře propukají naplno. Už ráno několikasethlavý dav žen se vrhne na valník firmy Recht a Böhm s kukuřičnou moukou v Prokopově ulici, k dalším nepokojům dochází ve Valdštýnově ulici. Dav dorazil i k pekárně Jana Fábery nebo obchodu s kvasnicemi Matyldy Arnsteinové. Masakr: šest mrtvých
Večer už městská stráž a četnictvo dalšímu rabování zabránili, druhý den ale vše propuká s ještě větší vervou. Českému místodržiteli v Praze putuje z Plzně zoufalý spis. „Kroky všechny jsou jižvyčerpány. V řadách našich řádí bída, skrývaný hlad, pláč dětí, zoufalost matek, jež zříti musí, jak děti zmírají, jak otcové stojí před propastí záhuby,“ popisuje srdceryvný list z 20. června, který uveřejnil Český deník. Jednadvacátého června dojde k masakru.
Kolem šesté hodiny večer se před pekařským domem Františka Šollara na rohu Koterovské a Barrandovy ulice shromáždil asi tisícihlavý dav složený převážně z dětí. Údajně ohrožovaly nákladní auto plné chleba, na místě byla policie i četnictvo. Najednou se na místě objevila četa devětašedesátého pěšího pluku. Vojáky dav napadl kamením a velitel, poručík Oskar Würfel, dal povel ke střelbě – bez varování. Přímo na ulici zemřel dvanáctiletý školák Jaroslav Vališ, dalších pět dětí skonalo v nemocnici. Šokované obyvatelstvo Plzně hned druhý den mohutně protestovalo, do stávky vstoupilo více než třicet tisíc lidí. Poslanec Luděk Pik přednesl plzeňské události na jednání říšské rady ve Vídni.
„Hlad a bída otřásají základy celého státního života a blížíme se k tragickým koncům. Po celé týdny a měsíce nedostává lid žádných přídělů. Rakousko jest dnes nejstrašnějším vězením a hladomornou,“ pronáší obžalovací řeč plzeňský politik. Přes všechny protesty unikli vojáci trestu a poručíka Würfela armáda uklidila na frontu. Končící rakousko-uherské mocnářství nemělo věru v Plzni dobré jméno. Pohřeb monarchie I v dalších letních měsících 1918 trvá v Plzni nespokojenost se zásobováním, v srpnu protestuje stávkou třicet tisíc škodováků. V září se přidává další jobovka: ve městě se šíří epidemie smrtonosné španělské chřipky. Na začátku října se uvádělo, že nemocí trpí třetina obyvatelstva, tedy něco přes třicet tisíc lidí!
Tři sta lidí, oslabených podvýživou, na ni umírá. Monarchie se hroutí, dostává na frak na bojištích, nezvládá obyvatelstvo v zázemí. Hlavně v zemích, které se chtějí od milovaného Rakouska-Uherska odtrhnout. Třiadvacátého září v Plzni loutkové divadlo poprvé představuje satirickou scénku, v níž Kašpárek symbolicky pohřbívá monarchii. Diváci jsou nadšeni, státní moc už nezasahuje. Dřív by se za podobný prohřešek šlo sedět na několik let do vězení.
Kolem 19. října už začínají jednání o konkrétní podobě Národního výboru. Národní výbory měly tvořit alternativu k dosavadní státní moci. Po 28. říjnu se jejich pozice změní, na přechodnou dobu se stanou nositeli moci nové.
Sedmadvacátého října od deseti hodin začíná na radnici ustavující schůze národního výboru okresního a ten vydává prohlášení „České veřejnosti na Plzeňsku! Občané!“ V novinách vychází o den později a vzhledem k překotným událostem už je chápané jako výraz převzetí moci. Ráno totiž přichází i zpráva o diplomatické nótě rakousko-uherského ministra zahraničí Julia Andrássyho, v níž akceptuje mírové podmínky amerického prezidenta Wilsona. Po poledni demonstranti na Petrohradě nesou úmrtní oznámení monarchie, odpoledne se už dav v centru města vrhne na svrhávání symbolů moci. O dva dny později už lidé před radnicí vítají propuštěné politické vězně. Oslavy mohou začít naplno. Ať žije Československo!
(zdroj http://www.sedmicka.cz/plzen/clanek/plzen-chtela-republiku-i-kvuli-hladu-233258)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3209-05649
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Ing. František Jedlička, Marek Lanzendorf

Pomník Heliodor Píka

  • + o skupině VPM (PM, Plzeň, Ústřední hřbitov)
    • Plzeň - Doubravka, ul. Rokycanská
      souřadnice středu hřbitova: 49°44'53.67"N, 13°26'2.49"E
      rozdělení hřbitova na sektory: https://gis.plzen.eu/hrbitovy/default.aspx

    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Kajuga, 14.04.2006
Umístění: Plzeň - město, Rokycanská, Ústřední hřbitov, odd. P4
Nápis:
MÝM POSLEDNÍM PŘÁNÍM JEST,
ABY NÁROD ZŮSTAL SJEDNOCEN
A ABY KADÝ BEZ ROZDÍLU
PRACOVAL NA SJEDNOCENÍ NÁRODA
0604 HOD 21.6.1949

NA PAMĚŤ GENERÁLA
HELIODORA PÍKY
NAROZEN 3.7.1897 ŠTÍTINA U OPAVY,
NEZÁKONNĚ POPRAVEN 21.6.1949 PLZEŇ-BORY
POPEL VLASTENCE
DIPLOMATA
A OBĚTI KOMUNISMU
BYL AŽ PO LETECH ULOŽEN
V JEDNOM ZE SPOLEČNÝCH
HROBŮ
ZDEJŠÍHO HŘBITOVA

Na levém boku u spodu je ještě bronzová deska s věnováním:
ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
MĚSTO PLZEŇ
ČESKOSLOVENSKÁ OBEC LEGIONÁŘSKÁ PLZEŇ
ČESKÝ SVAZ BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU PLZEŇ
KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ PLZEŇ
19.6.1999
AKAD. MALÍŘ VLADIMÍR HAVLIC

KAMENOPRŮMYSL
Plzeň s.r.o.
Poznámka:

Generál (armádní generál i. m.) Heliodor Píka (3. července 1897 Štítina – 21. června 1949 Plzeň) byl československý voják a legionář, významný představitel zahraničního československého protinacistického odboje a oběť komunistického teroru.
zdroj a další podrobnosti viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Heliodor_Píka

Píka Heliodor, narozen 3.7.1897, Štítina. V Rakousko-Uherské armádě sloužil jako jednoroční dobrovolník u 15. zemského pěšího pluku. Zajat 28.7.1916, Berestečko. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 5.10.1916 v Bobrujsku. Zařazen 21.7.1917 jako vojín k záložnímu praporu. Od 14.11.1917 slloužil jako vojín u 33. střeleckého pluku ve Francouzské armádě. Od 7.3.1918 sloužil jako četař v ČS legii ve Francii u 21. střeleckého pluku, kde službu v legiích skončil dne 1.1.1920 jako poručík a dále sloužil v ČSA. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°44'50.01'' E13°25'56.01''
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Ing. František Jedlička, Marek Lanzendorf

Pomník Obětem holocaustu

Autor: Ing. Petr Holý, 25.09.2012
Umístění: Plzeň - město, Rokycanská, Plzeň - Doubravka, židovský hřbitov
Nápis:
(na pomníku pod hebrejským textem)
POSVĚCENO
PAMÁTCE 3200 ŽIDOVSKÝCH MUČEDNÍKŮ A BOJOVNÍKŮ
PLZEŇSKÉHO KRAJE V DOBĚ DĚSU A OKUPACE
1939 – 1945

(střední část)
HLUBOKÉ JAKO MOŘE
JE NAŠE HOŘE
ŽALOZPĚV JEREMIÁŠŮV
KAP. 2.V.13

(desky Desatera)
NEZABIJEŠ!
Poznámka:

Pomník umučeným - obětem nacismu z roku 1951. Pohřbeno je tu 18 uren vězňů – obětí transportu z koncentračního tábora v roce 1945 (náhrobek z roku 1973). (zdroj http://www.sumava.cz/objekt_az/5180-pamatnik-umucenym-plzen/ )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3209-41597
Souřadnice: N49°44'47.2'' E13°25'53.7''
Pomník přidal: Ing. Petr Holý
Příprava dat: Ing. František Jedlička