Plzeň - město
Pomník Obětem 2. světové války
PAMÁTCE OBĚTEM NÁLETU NA PLZEŇ
17.4.1945
AJŠMAN JAN, AJŠMAN JAN, AJŠMAN MIROSLAV, AJŠMANOVÁ IRENA, BALÁK JOSEF., BALÁK JOSEF BALÁKOVÁ HELENA. BALÁKOVÁ HELENA BEBROVÁ KRISTÍNA, BEZDĚK JOSEF, BEZDĚKOVÁ JAROSLAVA, BITEL ANTONÍN, BITEL JOSEF, BITELOVÁ MARIE, BŘACH JOSEF, BŘACH JOSEF, BŘACHOVÁ FRANTIŠKA, ČÍŽEK FRANTIŠEK, ČÍŽKOVÁ MARIE, FREMUND JOSEF, FREMUND GUSTAV, FREMUNDOVÁ MARIE, HANČL JOSEF ,HANČLOVÁ ANASTÁZIE, HAUPTMANOVÁ BOŽENA, HAUPTMANOVÁ JAROSLAVA, HERINKOVÁ MAGDALÉNA, HOFRAJTR ZDENĚK, HOFRAJTR JOSEF, HOFRAJTROVÁ MARIE, HOULÍKOVÁ MARIE, JANKOVEC JOSEF, JANKOVCOVÁ JOSEFA, JEŘÁBKOVÁ MARIE, KALAŠ JOSEF , KAUFNER KAMIL, KAUFNEROVÁ KAMILA, KAUFNEROVÁ JAROSLAVA, KOPECKÝ VOJTĚCH, KOPECKÁ HANA, KOZLÍKOVÁ KATEŘINA, KRAFTOVÁ ANNA, KRAFTOVÁ JIŘINA, KRUPIČKA ALOIS, KRUPIČKOVÁ RŮŽENA, KŘÍŽ MARTIN, KŘÍŽOVÁ ANNA, KUBÍK BOHUMIL, KUBÍKOVÁ VLASTA, KUPCOVÁ MARIE, MACH JOSEF, MACHOVÁ ANNA, MARTÍNEK VÁCLAV, MARTÍNEK JAROSLAV, MARTÍNKOVÁ MARIE, MAŠEK VÁCLAV, MAŠKOVÁ VĚRA, MORÁVEK MILOSLAV, MORÁVEK MILOSLAV, MORÁVKOVÁ VILMA, NEUMAYER KAREL, NEUMAYEROVÁ TEREZIE, NEUMAYEROVÁ VLASTA, PAŠEK JOSEF, PECHMANOVÁ ANEŽKA PECHMANOVÁ HELENA, PFEFFER JAROSLAV, PFEFFEROVÁ MARIE, POJER KAREL, POJEROVÁ ANNA, POJEROVÁ MILENA, RAJDLOVÁ KATEŘINA, ROZSYPAL OTTO, ROZSYPAL OTTO, ROZSYPALOVÁ ZDENKA, SLÁDEK ADOLF, SLÁDKOVÁ BOŽENA, SMETANA ANTONÍN, SMETANOVÁ ANTONIE, SOUKUP JOSEF, SOUKUPOVÁ JOSEFA, STUPKOVÁ ANNA, ŠAFRÁNKOVÁ MILADA, ŠKUDERA ČENĚK, ŠKUDEROVÁ ANNA, ŠMRHOVÁ ANNA, ŠMRHOVÁ DRAHOMÍRA, ŠRÉDL VOJTĚCH, ŠRÉDLOVÁ MARIE, TICHÝ FRANTIŠEK, TICHÁ BARBORA, TRNKA JAROSLAV, TRNKA JOSEF, TRNKOVÁ ANEŽKA, TUMPACH ZDENĚK, TUMPACHOVÁ RŮŽENA, TUMPACHOVÁ LIBUŠE, VALENTA JOSEF, VALENTOVÁ ŠTĚPÁNKA, VANĚK ANTONÍN, VINKLEROVÁ MILADA, VINKLEROVÁ HELENA, VLČEK JAROSLAV, VLČKOVÁ EMILIE, VLK FRANTIŠEK, VLK JIŘÍ, VLKOVÁ MARIE, VOČÁDLOVÁ MILADA, WEISOVÁ ANNA, WURTINGER JAROSLAV, WURTINGEROVÁ ANNA, ZEMANOVÁ RŮŽENA, ZETEK FRANTIŠEK, ŽABKA RUDOLF, ŽABKOVÁ BOŽENA
BALVÍN ALOIS, BRABEC TOMÁŠ, FERČÁLEK JAN, HERINK FRANTIŠEK, JAROŠ BOHUMIL, KLEIN FRANTIŠEK, KŘENEK JAROSLAV, KUBÍK FRANTIŠEK, OUŘEDNÍK MILOSLAV, RYCHTAŘÍK JOSEF, STANĚK LADISLAV, STREJC RUDOLF, SÝKORA JAN, SÝKORA MILOSLAV, ŠÍMA FERDINAND, ŠLECHTA EMANUEL, ŠOTT FRANTIŠEK
A MUČEDNÍKŮM NACISTICKÉ PERSEKUCE
NA VĚČNOU PAMĚŤ - LETENSKÉ OBČANSTVO
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3209-05684
Souřadnice: N49°44'56.73'' E13°24'36.88''
Pomník přidal: Kajuga
Pamětní deska Jiří Hartman
NA PAMÁTKU
generála letectva
Jiřího HARTMANA
velitele 310. čs. perutě RAF
absolventa
Masarykova gymnázia
24.10.2007
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Hrob Vojtěch Salcman
VOJTĚCH SALCMAN
VRCHNÍ SPRÁVCE LOMŮ.
*15.2.1884, +19.9.1936.
Vojtěch Salcman se narodil v obci Červený Hrádek v okrese Plzeň. V červenci 1914 narukoval do první světové války. Byl zajat jako četař 7. zeměbraneckého pluku rakousko-uherské armády dne 22.8.1917 u Jeleniku. Dne 12.7.1918 vstoupil do čs. legií a byl zařazen jako četař k 31. střeleckému pluku (italských legií). Demobilizován byl dne 13.8.1919 v hodnosti nadstrážmistra.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°46'50.09'' E13°23'6.66''
Pomník přidal: Marek Skýpala
Hrob Josef Fládr
JOSEF FLÁDR
*5.3.1881 +16.5.1942
Josef Fládr se narodil v obci Dolní Lukavice u Přeštic. Byl zajat jako vojín 35. pěšího pluku rakousko-uherské armády na východní frontě. Do čs. legií se přihlásil a byl zařazen dne 22.4.1918 do 2. záložního pluku. Do ČSR se vrátil s 10. střeleckým plukem (ruských legií) a byl dembilizován v hodnosti vojína dne 19.4.1920.
(zdroj: databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°46'50.22'' E13°23'6.43''
Pomník přidal: Marek Skýpala
Hrob vojáka
bez nápisu
foto v uniformě
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°46'52.1'' E13°23'4.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Hegner
Příprava dat: Milan Lašťovka
Hrob Josef Salcman
JOSEF SALCMAN
PPLK. ČSL. ARM. V. V.
+4.11.1950 VE VĚKU 62 R.
foto v uniformě
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°46'52.1'' E13°23'4.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Hegner
Příprava dat: Milan Lašťovka
Hrob Josef Popilka
PLK. MUDR. J. POPILKA CHIRURG NOSITEL PURKYŇOVY MEDAILE
A. SOPR 1977
(sochař)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°46'52.1'' E13°23'4.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Hegner
Příprava dat: Milan Lašťovka
Hrob Obětí 1. světové války
Společný hrob obětí
výbuchu muniční továrny
Škodových závodů - Plzeň
dne 25. května 1917
v Bolevci - Orlíku.
BOLEVEČTÍ RODÁCI, ÚMO PLZEŇ I,
ŠKODA JS PLZEŇ, ŠKODA HOLDING A.S.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Boleveck%C3%A1_katastrofa
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3209-05647
Souřadnice: N49°46'52.1'' E13°23'4.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Hegner
Příprava dat: Milan Lašťovka
Hrob Vladimír Braun
ZDE ODPOČÍVÁ
KPT. POL. POZOROV.
VLADIMÍR BRAUN
NAR. 31.5.1894
TRAGICKY SKONAL 28.10.1924
PŘI ŠTAFETOVÉM LETU
BLÍŽE ROŽŇAVY
SPI SLADCE DRAHÝ CHOTI!
Pozorovatel kpt. Vladimír Braun a pilot npor. Vladimír Skrejšovský, oba od Leteckého pluku 3, zahynuli 28.10.1924 u obce Kováčová u Rožňavy na východním Slovensku při štafetovém letu k výročí vzniku republiky. Štafetový let, s pozdravem prezidentu republiky, letěla tři letadla (od každého leteckého pluku jedno) a dvě z nich na první etapě z Košic do Nitry u Rožňavy havarovala. Do Nitry doletělo jen letadlo od LP2, jehož posádka obletěla špatné počasí bez povolení přes Maďarsko.
V novinách Slovenský deník vyšel dne 1.11.1924 článek (přeloženo do češtiny): Letecké neštěstí u Rožňavy. Kapitán Braun a nadporučík Skrejšovský zabiti. - Letadlo rozbité.- Zázrakem zachránění piloti. Z Košic 30. října. Jak jsme už oznámili, zřítily se 28. října při štafetovém letu dva aeroplány u Rožňavy. O neštěstí dozvídáme se tyto podrobnosti:
V 7. hodin ráno vznesly se nad Košice tři aeroplány. Aeroplán od leteckého pluku č. 1, s pilotem kpt. Dršatou a pozorovatelem por. Brázdou se dostal před Rožňavou do husté mlhy a ztratil orientaci. Letci pozdě uviděli, že letí proti horskému hřbetu, pokusili se strhnout aeroplán do výšky, aby horu přeletěli. Když viděli, že je pokus marný, použili prudkou zatáčku, ale ani ta nepomohla. aeroplán se příliš přiblížil ke skalám, svezl se po křídle, narazil na stráň a zmizel v korunách stromů, ve kterých se rozbil. Motor z aeroplánu vypadl a zbytek spadl na zem. Oba letci zůstali přivázaní sedět. Z mrákot se první probral poručík Brázda, vyskočil a vytáhl kapitána Dršatu, který byl úplně zasypaný větvemi. Lehce zranění důstojníci podali zprávu do Košic, kam se dostali autem odpoledne.
O druhých aeroplánech nevěděli. V aeroplánu letec. pl. č. 3 letěl kpt. Braun jako pozorovatel a nadporučík Skrejšovský jako pilot. Kpt. Braun slíbil v Košicích, že bude telefonovat z Nitry. Čekání na tuto zprávu bylo marné a myslelo se, že aeroplán zabloudil a spadl snad na maďarskou stranu.
Zpráva o neštěstí prvního aeroplánu se v okolí Drnova asi 10 km od Rožňavy rychle roznesla, četnictvo vyšlo hned na místo neštěstí a podobně i zvědavý lid. Náhodou ale jistý pastýř přišel druhého dne, 29. října, odpoledne na místo druhého neštěstí, vzdáleného asi 3 km od prvního místa. Podívaná byla strašlivá. Na malé planince, do které vrazil druhý aeroplán rychlostí asi 200 km, ležely trosky stroje a dvě lidské mrtvoly. Nadporučík Skrejšovský s rozbitou hlavou, vícekrát zlomenýma rukama a nohama, a tělem od drátů pořezaným. Jeho mozek byl rozstříknutý po okolních stromech. Kapitán Braun ležel v přirozené poloze, držíc v pravé ruce pevně poselství p. prezidentovi. Z očí, nosu a uší jim tekla krev. Oba museli být ohromnou silou z letadla vyhozeni a zpět na zem vrhnuti a byli hned mrtví. Kapitán Braun ležel asi 15 m od motoru, npor. Skrejšovský asi 30 m.
Po zprávě o tomto neštěstí vypravila se na místo komise z Košic a generál Gajda, který přijel do Drnova o půl páté odpoledne a dostal se nesnadným, pralesovým terénem k místu katastrofy o půl jedné v noci.
První dva piloti, úplným zázrakem zachránění, odcestovali 29. večer rychlíkem do Prahy. Mrtvoly dvou druhých byly dnes večer odvezené do Košic a zítra odpoledne budou s vojenskými poctami pohřbené.
Tato katastrofa je doprovázená zajímavým úkazem. Krátce po odletu aeroplánů z letiště v Bázci, spadl v kanceláři obraz generála Štefánika, tam zavěšený. Jeden z přítomných důstojníků poznamenal: jen aby ten úkaz neznamenal neštěstí. A toto se taky stalo a hluboce se dotklo veřejnosti.
Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček
Doplnění informací: Milan Hegner
Kenotaf Slavoj Beran
K UCTĚNÍ PAMÁTKY DRAHÉHO SYNA A BRATRA
SLAVOJE BERANA
UČITELE A JEDNOROČ. DOBROVOLNÍKA,
KTERÝ ZEMŘEL 17. ÚNORA 1916 V NADĚJNÉM VĚKU
23. LET NA ITALSKÉM OSTROVĚ ASINÁŘE
ŠLECHETNOU DUŠI JEHO POVOLAL K SOBĚ BŮH,
ABY MU NA VĚČNOSTI HOJNĚ OPLATIL VŠECHNO
VEZDEJŠÍ STRÁDÁNÍ A UTRPENÍ!
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°46'50.24'' E13°23'8.48''
Pomník přidal: Marek Skýpala
