Žežulka

Pomník Miloslav Říha

Autor: Karl W. Schubsky, 22.10.2014
Umístění: Žežulka, silnice z Hartmanic do Busil u odbočky k osadě Žežulka, osada je součástí obce Hartmanice
Nápis:
V těchto místech byl
dne 14.11.1943
postřelen gestapem
Miloslav Říha
*14.2.1914
+15.11.1943

Památce krajského organizátora
protinacistické odbojové organizace
který svůj mladý život
obětoval pro vlast.
Poznámka:

Pamětní prkno Miloslava Říhy z Písku. Značnou aktivitu projevovala již od začátku okupace sušická komunistická odbojová skupina vedená strojníkem Karlem Fuchsem, která byla napojena na ilegální odbojovou organizaci KSČ v Pisku, zejména na Miloslava Říhu. Do Písku si zajížděl Karel Fuchs pro instrukce a několikrát se zúčastnil i ilegálních schůzek vedoucích členů písecké organizace KSČ. Do Fuchsovy skupiny bylo zapojeno asi 100 osob. Na něho navazovali vedoucí buněk v jednotlivých obcích, zejména Rejžek v Žihobcích, Luhan v Petrovicích, Liška v Podhrází u Dražovic, Špatný, Motlík a Rohan v Sušici a další v Buděticích, Hrádku a ve Svojšicích. Karel Fuchs podle konspiračních pravidel znal všechny vedoucí v jednotlivých místech a počet osob na ně napojených, nikoliv však jejich jména. Fuchsova odbojová skupina se na počátku okupace zaměřila především na převádění přes hranice. Stíhané osoby, které se vykazovaly smluvenými hesly, byly převáděny přes protektorátní hranice a odtud do Plattlingu v Bavorsku, kde je v některých případech přebíral příslušník německých železnic, který mluvil plynně česky. Převádění do Bavor se dělo protože tam byl poměrně klid, nebyla tam tak ostražitě kontrolována přítomnost cizích osob, a také dále proto, že většina převáděných ovládala němčinu a snáze unikla pozornosti obyvatelstva. Od poloviny roku 1940 se členové skupiny kromě shromažďování zpráv vojenského a politického rázu, získávání zbraní a rozšiřování ilegálních tiskovin a letáků, připravovali k případnému ozbrojenému střetnutí s okupanty. Proto také úzce spolupracovali s ilegální vojenskou organizací bratří Šindelářů. Pro předávání tiskovin byla na hřišti v Sušici vybudována tzv. mrtvá schránka. V červenci 1943 byla činnost ilegálních pracovníků v Písku prozrazena a gestapo přistoupilo k rozsáhlému zatýkání píseckých komunistických odbojářů. Josef Rajskup a jeho blízký spolupracovník Josef Vlk se přesunuli na Příbramsko a Miloslav Říha se skrýval nejprve u Karla Fuchse v Sušici, pak v Žežulově dvoře, kde Fuchs prováděl instalační práce a kde pod rouškou montéra měl Říha pobývat, než nastane na píseckém okrese klid. Ale zatčený písecký komunista Karel Lang, který byl spojkou M. Říhy pro Sušici, prozradil po surovém týrání a trýznění, že se hledaný Říha ukrývá u Karla Fuchse v Sušici. Po tomto doznání odjeli příslušníci klatovského gestapa dne 14. listopadu 1943 do Sušice a zatkli Karla Fuchse. Když u něho nenašli hledaného M. Říhu a když Fuchs stále znovu tvrdil, že o něm nic neví, postavili gestapáci Fuchsovu manželku čelem ke zdi a pod hrozbou, že ji zastřelí, donutili nakonec Fuchse k prozrazení Říhova úkrytu. Nato odjeli i s Fuchsem do Žežulova dvora, kde byl Říha při pokusu o útěk smrtelně postřelen, měl těžké průstřely dutiny břišní. Se zraněními byl odvezen do Všeobecné veřejné okresní nemocnice v Sušici. Klatovské gestapo službu konajícímu lékaři nařídilo, že postřelený muž musí vydržet nejméně půl druhé hodiny a po tu dobu, že musí být schopen výslechu. Během této doby gestapáci zraněného vyšetřovali, Říha ale nic neprozradil. Naopak si z nich udělal ještě legraci a řekl jim, že členové jeho skupiny se sejdou příští den o 7. hodině před radnicí v Sušici. Druhý den bylo pak sušické obyvatelstvo překvapeno neobvyklou činností na náměstí. Tam totiž přijelo velké nákladní auto se světly nezatemněnými, postavilo se napříč vozovky a osvětlovalo radnici i přilehlou část náměstí. Mezi tím horda gestapáků jeden vedle druhého se zbraní v jedné ruce a s elektrickou lampičkou v druhé prošli celým náměstím. Při rentgenovém vyšetření o samotě se Říha zeptal: „Jsou zde ještě ti vrazi? Ti mně dali, ale nedostanou ze mne nic". Říha byl hned nato podroben operaci, ale těžkým průstřelům dutiny břišní podlehl v 19:15 na operačním stole. Prokázal i přes těžké zranění své hrdinství tím, že své kamarády neprozradil. Po smrti byl zpopelněn v krematoriu v Plzni a jeho popel rozsypán. (zdroj http://www.sumava.cz/objekt_az/5770-pametni-prkno-miloslava-rihy/ )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3214-05732
Souřadnice: N49°10'45.16'' E13°23'36.7''
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Ing. František Jedlička