Olomouc

17. listopadu, 28.října, Bezručova, Bezručovy sady, Biskupské náměstí, Dolní Hejčínská, Dolní náměstí, Dolní Novosadská, Dvořákova, Frajtrovo náměstí, Hálkova, Hanáckého pluku, Havlíčkova, Heydukova, Hodolanská, Horní náměstí, Javořičská, Jeremenkova, Jiráskova, Kateřinská, Keplerova, Komenského, Krapkova, Kyselovská, Lafayettova, Lazecká, Lidická, Lipenská, Litovelská, Masarykova třída, Na Chmelnici, Na Letné, Na Stráni, Na Vlčinci, Na Vozovce, Nad Lánem, náměstí Republiky, Náves Svobody, Neředínská, Opletalova, Palackého, Palachovo náměstí, Pasteurova, Pavelčákova, Pavlovická, Přichystalova, Selské náměstí, Sokolská, Stejskalova, Šantova, Šemberova, Švabinského, Švermova, třída 1. máje, Třída Míru, třída Spojenců, třída Svobody, U Botanické zahrady, Uhelná, Univerzitní, Václava III, Václavské náměstí, Vídeňská, Wellnerova, Wolkerova, Za nemocnicí, Zeyerova, Žilinská, Žižkovo náměstí, nezařazeno

Hrob Zdeněk Klimecký

Autor: Petr Kudláček, 25.02.2018
Umístění: Olomouc, třída Míru 104, hřbitov
Nápis:
DES. ASP. LET. PL.2
ZDENĚK
KLIMECKÝ
1918 - 1937
Poznámka:

Pozorovatel des. asp. Zdeněk Klimecký zahynul 3.6.1937 při letecké nehodě mezi obcemi Osek nad Bečvou a Sušice.

V dokumentu "Komisionální přehled škody, sepsaný při havárii letounu Š-128.16" je uvedeno:
Dne 3. června v 19.20 hod. letěl letoun směrem od Lipníku podél toku Bečvy, směrem ku Přerovu, ve výši obce Osek. Provedl zatáčku napravo směrem na vesnici Osek, asi po 500 m provedl opět zatáčku doleva, letěl směrem Osek - Sušice, a před Bečvou provedl ostrou zatáčku doprava ve výši asi 50 m, při čemž letoun pravděpodobně ztrátou rychlosti se zřítil kolmo k zemi pod úhlem asi 60°. Letoun dopadl přímo na vrtuli, potom na obě spodní i horní křídla a zůstal v této poloze ležeti.
Pilot svob. Jan Reiter těžce zraněn, nachází se v nemocnici v Přerově, kde leží dosud v agonii.
Pozorovatel des. asp. Klimecký Zdeněk po převozu do nemocnice v Přerově zemřel.

Kopie dokumentu "Komisionální přehled škody, sepsaný při havárii letounu Š-128.16" je v knize od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 244.
Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N49°35'42.11'' E17°12'52.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Josef Chmelař

Autor: Petr Kudláček, 18.07.2019
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, hřbitov, skupina IX A, hrob č. 208
Nápis:
ČET. ASP. POZ. LETEC
JOSEF CHMELAŘ
14./1. 1910 V LÍPĚ
ZAHYNUL V LETOUNU
U KOCANDY
7./4. 1932
Poznámka:

Letecký pozorovatel čet. asp. Josef Chmelař a pilot svob. František Konečník zahynuli dne 7.4.1932 při letecké nehodě u obce Lašťany, okr. Olomouc, nedaleko hostince Kocanda.
Pohřeb Josefa Chmelaře se dle smutečního oznámení konal 9.4.1932 z kaple divisní nemocnice 7 v Olomouci na vojenský hřbitov v Olomouci – Černovíru. Smuteční oznámení z kroniky LP2 je přiloženo. Dle vojenské knihy úmrtí a pohřbů byl však 10.4.1932 převezen na hřbitov v Olomouci – Neředíně, kde se jeho hrob dochoval dodnes. Pilot František Konečník je pohřben ve Slavičíně.
V novinách Pozor vyšel dne 8.4.1932 o nehodě tento článek:
Poslední let olomouckého vojenského letadla s nešťastným číslem 13.
Zkázonosná havárie zaviněná poruchou vrtule. – Dva letci mrtvi, letoun úplně demolován.
Morana neřádila již několik týdnů mezi olomouckými vojenskými letci, neboť od posledního neštěstí na Kocourovci neskončil ani jediný let tragicky. Až ve čtvrtek, den před nešťastným pátkem stihl krutý osud dvousedadlové letadlo olomouckého leteckého pluku č.2, které mělo nešťastné číslo 13 A.
Ve čtvrtek o 7. hod. ranní startovalo s olomouckého vojenského letiště u Neředína pozorovatelské letadlo 13 A, jehož posádku tvořili pilot svobodník Frant. Konečník a pozorovatel četař aspirant Josef Chmelař. Letci měli za úkol provésti cvičný let a zaměřili ihned nad kraj šternberský. Asi po dvacetiminutovém letu dostali se nad lesnatý svah mezi obcí Lašťany a státní silnicí Olomouc – Šternberk. Lidé, pracující na blízkých polích, uslyšeli náhle prudký hvizd vzduchu, který vycházel z letadla, jež se v téže chvíli nacházelo ve výši asi 300 m. Duchapřítomný pilot neztratil klid ani když se ve zlomku vteřiny letadlo propadlo do vzduchové prohlubně a řítilo se k zemi. Svob. Konečník vyrovnal stroj po krkolomném přemetu a dostal se ve výši 200 m do rovnováhy. Vzápětí projel však vzduchem nový hvizd a v okamžiku udělalo letadlo další dva přemety a ihned řítilo se obrovskou rychlostí střemhlav k zemi, kde se zarylo vrtulí a motorem do orné půdy, zkypřené stále popadávajícím deštíkem. Letadlo bylo úplně demolováno, neboť motor a křídla se úplně roztříštily. Jako zázrakem trosky letadla se nevzňaly, takže na poli pracující lidé běželi k vraku, aby pomohli letcům. Než pomoc byla marná, neboť oba letci seděli na svých místech ztuhlí spánkem smrti. Pilot Konečník zůstal stále klidný, zarazil přítok benzínu do motoru a v klidu skonal.
Na místo katastrofy dostavila se ihned komise leteckého pluku 2, která počala zjišťovat příčinu neštěstí. Dle soukromých zpráv příčinou havárie letounu byla porucha vrtule, která nastala patrně při startu letadla na olomouckém letišti. Vrtule při nadhazování narazila asi na nějaký kopeček zvlhlé půdy, čímž bylo zaviněno rozštípení, které vedlo pak k nepravidelnému chodu vrtule, čímž trpěl motor, jenž vynechával. Pilot nemohl pokračovat v letu se špatně fungujícím motorem, chtěl nouzově přistáti, dostával se však do prohlubní a po dvou přemetech stroje nemohl již nic jiného podniknout, než zarazit benzín.
Zpráva o katastrofě vojenského letadla rozšířila se obrovskou rychlostí. Vrak byl brzy obklopen davem lidí, kteří spěchali k místu neštěstí, jež je vzdáleno asi 400 kroků od známého hostince Kocanda na státní silnici Olomouc – Šternberk. Celé zástupy vyšlapaly v měkké půdě úplnou cestu k letadlu, které ještě o půl 10. hod. leželo tak, jak dopadlo před dvěma hodinami. Přední část letadla byla od trupu přímo odkrojena a prudkým pádem tak deformována, že z ní zůstala ležet jen heterogení směs kovové hmoty. Obě křídla byla na několika místech protrhána, vrtule zabořila se levou částí do země a pravá trčela smutně k nebi a na její hořejší části bylo možno jasně rozeznati rozštípení, které pravděpodobně bude příčinou zkázonosné havárie. Motor byl rozdrcen a část letadla, v níž jsou řídící páky i ostatní přístroje, tak rozdrcena, že těžko bylo rozeznati jednotlivé předměty. Kola letounu po dopadu byla stlačena na pravou stranu a jedno z nich trčelo nad křídlem.
Drtícím dojmem působil pohled na mrtvoly obou hrdinů vzduchu. Pilot Konečník seděl na svém letadle jakoby odpočíval na velkém houpacím křesle. Horní část těla měl nachýlenou zpět, nohy a ruce v posici klidně sedícího člověka. Na pravé ruce měl velkou leteckou rukavici s kožíškem, na levé ruce obyčejnou pletenou rukavici. Krk měl zahalen ve velkou šálu, na hlavě mu zůstala sedět kožená letecká přilba. Vzhled obličeje byl dokumentem, že smrt byla dílem okamžiku. Obličej pilotův byl proměněn v beztvárnou hmotu, poněvadž při dopadu stroje narazil Konečník hlavou na pozorovatelský kruh. Stejně k nepoznání zohavený obličej měl pozorovatel četař Chmelař, který seděl za svým druhem v smrti schýlen hlavou k boční stěně letounu, jakoby u ní v poslední vteřině před smrtí hledal záchranu. Letecká jeho přilba nezůstala mu sedět na hlavě, nýbrž spadla a zůstala ležet na spodní roztříštěné ploše levého křídla. Mrtvoly letců se zohavenými obličeji, které byly proměněny v krvavou hmotu, byly vykřičníkem, jenž bývá osudem velmi často psán v lidském snažení co nejvíce ovládnout vzdušné moře. Trup letadla a zadní jeho část měly jen malé trhliny.
Do velké vzdálenosti i přes padající déšť bylo možno viděti velké nešťastné číslo 13 A a vedle něho znak orlice, modro-bíle kostkované. Stále noví a noví lidé přicházeli po improvizované polní cestě k vraku, jenž byl hlídán četnictvem a na silnici hromadil se velký počet automobilů, ježto zpráva rychle se rozšířila po Olomouci a mnoho lidí spěchalo na místo, kde zůstal ležet v smutných troskách vrak díla, na nějž je lidstvo hrdým, když je ve vzduchu jako velký pták. Uvnitř trosek dvě lidská těla byla další obětí na oltář lidského pokroku.
Mrtvoly obou letců byly v poledních hodinách z trosek letadla vyzdviženy a dopraveny do vojenské nemocnice, kde budou podrobeny pitvě.
Osud četaře Chmelaře je tím tragičtější, že teprve před dvěma dny bylo mu oznámeno, že se vyhovuje jeho žádosti o přijetí do důstojnické akademie v Hranicích, kde měl nastoupit do prvního ročníku po prázdninách. Chtěl být důstojníkem, ale smrt vyrvala jej životu, když mu byl povolen první krok na práh této kariéry.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N49°35'51.69'' E17°13'9.91''
Pomník přidal: Petr Kudláček
Příprava dat: Brigita Petrášová

Hrob Karel Hesoun

Autor: Petr Kudláček, 26.04.2019
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, Olomouc-Neředín, hřbitov, skupina IV A, hrob č. 116
Nápis:
není znám - hrob zrušen
Poznámka:

Karel Hesoun z Leteckých dílen v Olomouci zemřel 6.10.1930 na následky zranění, utrpěného 5.10.1930 při letecké nehodě v Kroměříži. K havárii došlo na leteckém dnu při nouzovém přistání pro technickou závadu řízení, letadlo pilotoval Vilém Murcek, který se zraněním přežil.
Karel Hesoun je pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci – Neředíně, do hrobu č. 116 ve skupině IV A. Jméno na náhrobku však již nemá, jeho hrob identifikoval správce hřbitova. Jeho fotografie pochází z publikace Masarykova letecká liga, místní skupina Olomouc, 1926 – 1931, přístupné na stránkách spolku Aviatik–cs Olomouc, a uveřejněná s jejich laskavým svolením.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Související: https://www.vets.cz/vpm/vilem-murcek-2581/


Souřadnice: N49°35'49.99'' E17°13'13.22''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Václav Hála

Autor: Petr Kudláček, 30.01.2020
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, hřbitov, sk. IVA, hrob č. 94
Nápis:
ODPOČÍVEJTE V POKOJI
Poznámka:

Pilot rtm. Václav Hála zahynul 30.3.1931 při letecké nehodě na letišti v Olomouci - Neředíně. Jeho pohřeb se dle smutečního oznámení konal 1.4.1931 z kaple divizní nemocnice 7 v Olomouci - Klášterním Hradisku na vojenský hřbitov v Olomouci – Černovíru. Smuteční oznámení z kroniky LP2 je přiloženo. Hrob Václava Hály se však již od roku 1931 nachází na hřbitově v Neředíně. Jméno Václava Hály na náhrobku již není, hrob identifikoval správce hřbitova.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N49°35'49.98'' E17°13'12.83''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Cyril Kudlička

Autor: Petr Kudláček, 18.07.2019
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, hřbitov, skupina X, hrob č. 166
Nápis:
CYRIL
KUDLIČKA
RT. P. P. LETEC
*1906 +1936
Poznámka:

Dle informací správy hřbitova je hrobové místo 1 H X 166A, ve kterém je pochován rt. polní pilot letec Cyril Kudlička, od r. 1997 neplacené a opuštěné.
V kronice Leteckého pluku 2 je psáno: Dne 12. března 1936 zemřel příslušník 36/2 letky rotný Kudlička. Zemřelý zúčastnil se předešlého dne normální služby a do rána skonal. Příčina smrti v ochrnutí srdečního svalu.

Stíhací pilot Cyril Kudlička byl i výborným plachtařem: na stránkách Hanáckého aeroklubu Olomouc je uvedeno:
- Akrobacii na větroni předvedl poprvé pilot Cyril Kudlička nad Olomoucí dne 1. srpna 1933. Provedl sérii čtrnácti přemetů na větroni Kassel 20.
- Rekord v trvání letu dosáhl dne 2. srpna 1933 olomoucký pilot Cyril Kudlička. Plachtil s větroněm Kassel 20 jednu hodinu a třicetjedna minut na svahu u Šternberka.
- První dvojvlek větroňů u nás předvedli Olomoučtí na prvním armádním leteckém dnu v Praze, na letišti ve Kbelích, dne 10. záři 1933. Vlečný letoun pilotoval rotmistr Chovanec, piloti větroňů byli Cyril Kudlička z Olomouce a Ludvík Elsnic z Prahy.

Související: Hrob Bedřich Chovanec https://www.vets.cz/vpm/13114-hrob-bedrich-chovanec/#13114-hrob-bedrich-chovanec


Souřadnice: N49°35'53.21'' E17°13'10.58''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Antonín Sadil

Autor: Mgr. Jaroslav Krídlo, 28.11.2022
Umístění: Olomouc, Třída Míru, hřbitov Neředín
Nápis:
pplk v.v. ANTONÍN SADIL
* .11.1912 +1.1.1992
Poznámka:

den data narození se na náhrobku nedochoval


Souřadnice: N49°35'42.11'' E17°12'52.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo

Hrob Leopold Topinka

Autor: Mgr. Jaroslav Krídlo, 28.11.2022
Umístění: Olomouc, Třída Míru, hřbitov Neředín
Nápis:
LEOPOLD TOPINKA
MAJOR V.V.
*13.11.1906 +25.4.1995

Souřadnice: N49°35'42.11'' E17°12'52.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo

Hrob Lubomír Svozil

Autor: Mgr. Jaroslav Krídlo, 28.11.2022
Umístění: Olomouc, Třída Míru, hřbitov Neředín
Nápis:
RODINA SVOZILOVA
A TRNKOVA

ING.
LUBOMÍR
*30.3.1924
+31.7.1964
Poznámka:

foto vojáka v uniformě důstojníka


Souřadnice: N49°35'42.11'' E17°12'52.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo

Hrob Josef Dočekal

Autor: Mgr. Jaroslav Krídlo, 28.11.2022
Umístění: Olomouc, Třída Míru, hřbitov Neředín
Nápis:
JOSEF DOČEKAL
*22.8.1897 +27.1.1975
Poznámka:

DOČEKAL Josef, *22.8.1897, místo narození: Slavětín, okr. Chotěboř, bydliště: Olomouc; okr. Olomouc; poslední hodnost v legiích: četař, hodnost Rakousko-uherské armády: desátník, datum přihlášení do legií: 31.8.1918, Avezano, poslední útvar R-U armády: 88.p.pl., datum zařazení do jiné legie: 22.9.?, konec v legiích: 31.12.1919, zkratky armád, u kterých sloužil: LI, první a poslední útvar v legiích: 35.p.pl., zajetí: 10.5.1918, Mt.Corno/Slovaco, kód: ČSAV, zraněn: ano, prameny: osobní karta legionáře a legionářský poslužný spis,
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase)


Souřadnice: N49°35'42.11'' E17°12'52.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo

Hrob Pavol Bujňák

Autor: Mgr. Jaroslav Krídlo, 28.11.2022
Umístění: Olomouc, Třída Míru, hřbitov Neředín
Nápis:
pplk. PAVOL BUJŇÁK
*27.7.1930 +22.9.1992

Souřadnice: N49°35'42.11'' E17°12'52.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo