Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Alois Vocásek

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VIII.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VIII.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov VIII. oddělení 5, hrob 164
Poznámka:

Alois Vocásek, nar. 13. dubna 1896 v Pečkách, zemřel 9. srpna 2003 v Praze ve věku 107 let!, byl poslední přeživší čs. legionář z 1. sv. války a snad i vůbec posledním bojovníkem z legendární bitvy u Zborova.
Po vyučení slévačem pracoval až do vypuknutí 1. sv. války. Tehdy musel narukovat do rakousko-uherské armády, kde působil na východní frontě jako rozvědčík. Zběhl k ruské armádě a stal se příslušníkem Čs. legií. V jejich řadách se zúčastnil v červenci 1917 památné bitvy u Zborova, kde utrpěl vážné poranění nohy při výbuchu granátu. Strávil celkem dva roky na frontě a jako legionář prošel celou sibiřskou anabázi. Bojoval společně se spisovatelem Jaroslavem Haškem, v Rusku se také setkal s pozdějším prezidentem T. G. Masarykem. Po návratu do Československa byl s ostatními legionáři oslavován jako hrdina. Posléze se ale stal kontroverzní osobou a samotní legionáři jej ze svých řad vyloučili.
V roce 1938, ještě před zahájením druhé světové války byl po dobu 4 měsíců členem fašizujícího hnutí Vlajky (a k ní přidružených Svatoplukových gard), z kterého se v době německé okupace stala kolaborantská organizace, přestože bylo záhy okupanty rozpuštěno. Po ukončení války byl roku 1946 souzen za kolaboraci mimořádným lidovým soudem, který soudil prakticky podle stanného práva, na základě Benešových dekretů; údajně měl udat dva muže gestapu. Prokurátor tehdy požadoval pro Aloise Vocáska trest smrti, soud mu vyměřil doživotní těžký žalář, ztrátu občanské cti a konfiskaci majetku; až do konce svého života se považoval za nevinného.
Po osmi letech vězení byl roku 1954 propuštěn. Na základě „zjištění menší společenské nebezpečnosti v jeho jednání“ mu byla udělena amnestie prezidentem republiky Antonínem Zápotockým. Okresní soud v roce 1964 (tehdy byl stár již 68 let) jeho trest zahladil, tudíž bylo dále na něj pohlíženo jako na netrestaného. V roce 2001 obnovená Československá obec legionářská (ČsOL) jej však do svých řad zpět nepřijala.
Roku 2001, ve věku 105 let, se rozhodl očistit své jméno a začal bojovat o zrušení původního rozsudku, který je stále pravomocný. U krajského soudu, vrchního soudu ani Ústavního soudu obnovy soudního procesu nedosáhl. Ústavní soud ale konstatoval, že rozhodování poválečných soudů nebylo zcela v pořádku. Než stačila být doručena již napsaná žádost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, zemřel.
Dlouhá léta před svou smrtí žil životem starobního důchodce ve starém činžovním domě v pražském Podolí, nikdy již nepřišel do střetu se zákonem. Byl celkem 4krát ženatý, třikrát ovdověl. S první manželkou žil 48 roků, v 97 letech se oženil počtvrté. Přežil svého jediného syna z prvého manželství, jedinou vnučku i pravnučku. Od roku 1974 byl aktivním členem církve adventistů sedmého dne.
Byl do posledních chvil fyzicky i duševně svěží, hodně četl, hrál šachy a pravidelně se účastnil bohoslužeb. Sám si nakupoval, vařil a pečoval o svou domácnost. Svou dlouhověkost přičítal svému životnímu stylu, v 80 letech přestal kouřit, pil velmi střídmě (jako lék). Ve 105 letech se, dle vlastního vyjádření, cítil jako osmdesátník a pravidelně navštěvoval podvečery s legionářskou tematikou v divadle Kollowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí.
Při příležitosti jeho 105. narozenin vyšla v edici "Brněnský legionář" brožurka o jeho životě "Hoch od Zborova", která je po listopadu 1989 jedinou prací, která byla věnována žijícímu československému legionářovi, účastníku 1.světové války a slavné Sibiřské anabáze. Vstupu do občanského sdružení Odkaz legionářů a odboje v naší vlasti, který byl naplánován na rok 2004 se již nedočkal.
Alois Vocásek byl nejstarším žijícím mužem v České republice. Jeho pohřbu se zúčastnili zástupci Armády České republiky.
V roce 2008 žilo po celém světě jen 12 veteránů 1. světové války, ve které zahynulo na 10 milionu vojáků a 8,5 milionů civilistů.
(zdroj: Wikipedia)

Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Jan Škrábal

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, V.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část V.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hrob č. 238
Poznámka:

Ruský legionář, Volyňský Čech, narozen v Českém Borotíně. V letech 1906-1914 studoval teologii a filozofii v Dorpatu. Téhož roku se po vypuknutí 1. sv. války přihlásil jsko jeden z prvních v Boratíně do České družiny. V květnu 1915 byl vyznamenán za chrabrost Křížem sv. Jiří IV. st. Zúčastnil se bitvy u Zborova, byl několikrát povýšen až do hodnosti kapitána a stal se nejprve pobočníkem velitele I. pluku a od r. 1914 pak IV. pluku. Roku 1919 se poté co absolvoval tzv. sibiřskou anabázi nalodil spolu s dalšími čs. legionáři na loď Grav of Monte a vydal se na cestu do nově vzniklého Československa. Je autorem řady dobových fotografií z prostředí čs. legií v Rusku, pro své znalosti z oboru fotografie byl v r. 1920 přidělen na MNO do Památníku odboje jako referent fotoústředí čs. legií v Praze.

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiřina Fojtů
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Jan Hindl

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IV.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část IV.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, odd. 4, hrob č. IV-8-237
Poznámka:

jedním z pohřbených:
Ladislav Hindl,
*11.5.1926 +7.5.1945
účastník Pražského povstání

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jitka Hindlová

Hrob Hermann Freiherr von Orlaburg

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IX.)
  • P-03, Olšanské hřbitovy, IX. část
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Josef Schmidinger

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IX.)
  • P-03, Olšanské hřbitovy, IX. část
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Josef Johann Edler von Falkenwald

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IX.)
  • P-03, Olšanské hřbitovy, IX. část
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Anton Edler von Czech

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IX.)
  • P-03, Olšanské hřbitovy, IX. část
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Anton Freiherr Dobřensky von Dobřenitz

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IX.)
  • P-03, Olšanské hřbitovy, IX. část
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Ludwig Ritter von Brand

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IX.)
  • P-03, Olšanské hřbitovy, IX. část
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX

Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Phillip a Alfons Edler von Weiss

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IX.)
  • P-03, Olšanské hřbitovy, IX. část
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka