Praha 3
Hrob Antonín Tlustý
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
RODINA TLUSTÝCH
PPLK. ANTONÍN TLUSTÝ
BÝVALÝ VEL. PRAŽS. KADET. ŠKOLY
*29.1.1865 †11.9.1931
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina
Hrob Miroslav Svoboda
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
ODEŠELS DRAHÝ
BEZ SLŮVKA ROZLOUČENÍ.
TAK NÁHLE,
ŽE TĚŽKO K UVĚŘENÍ.
MIROSLAV SVOBODA
PORUČÍK ČS. LETECTVA
*23.12.1931 †18.7.1955
RODINA SVOBODOVA
Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina
Hrob Ferdinand Niemetz
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
Ferdinand
Niemetz
K.u.K. Major a. D.
Geb.20.10.1818 gest.19.3.1898.
Ruhe sanft!
Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina
Hrob Gustav Houška
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
RODINA HOUŠKOVA
STAVITEL
GUSTAV HOUŠKA
KAPITÁN PĚŠ. PL. V. V.
*11.8.1892 †4.10.1951
Gustav (Dmitrij) Houška:
*11.8.1892 (Hřešihlavy, okr. Zbiroh), †4.10.1951
Bydlištěm na Žižkově, v okrese Praha. Sloužil u 88. pěšího pluku Rakousko-uherské armády v hodnosti vojína. Dne 31.12.1914 byl v hodnosti vojína 88. c.k. pěšího pluku zajat. Místo zajetí Janovice. Následně si dne 24.2.1916 podal v Taškentu přihlášku do legií. V červnu (24.) téhož roku byl zařazen do Československého vojska - legie v Rusku v hodnosti četaře 1. střeleckého pluku. Zde sloužil až do roku 1920, kdy skončil v legiích v hodnosti nadporučíka 1. střeleckého pluku a dále pokračoval ve službě v Československé armádě. Dosáhl hodnosti kapitána.
V civilním životě vychodil obecnou i měšťanskou školu. Dále dosáhl odborného stavitelského vzdělání. Pracoval jako stavbyvedoucí. Hlásil se k pravoslavnému náboženskému vyznání.
(zdroje: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase , http://legie100.com/krev-legionare/ )
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina
Hrob Ladislav Schönbach
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
RODINA SCHÖNBACHOVA
KAPITÁN MIL. PLUKU Č. 3
LADISLAV SCHÖNBACH
PRAŽSKÝ MĚŠŤAN A MAJITEL POHŘEBNÍHO ÚSTAVU
*1.5.1875 †9.1.1923.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina
Hrob Stanislav Zuvač
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
STANISLAV ZUVAČ
*1906 +1962
DO TÉTO ŠKOLY CHODIL
MALŠICKÝ RODÁK
STANISLAV EMANUEL ZUVAČ
*8.9.1906 +23.11.1962
DŮSTOJNÍK ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY
ROTNÝ ZÁPADNÍ ARMÁDY
ČLEN PARAŠUTISTICKÉHO VÝSADKU POTASH
VĚZEŇ KONCENTRAČNÍHO TÁBORA FLÖSSENBURG
ZEMŘEL NA NÁSLEDKY VÁLEČNÝCH ÚTRAP
Rotný Stanislav Zuvač, parašutista z Velké Británie, člen výsadku Potash.
Další deska na hrobě deska - byla zřejmě umístěná na škole v Malšicích, kde se narodil.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavel Šmejkal
Hrob Vladimír Lepař
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov IVPoznámka:
Pilot por. Vladimír Lepař a mechanik čet. Čestmír Čížek zahynuli při letecké nehodě u Milevska. Datum nehody je v různých dokumentech uváděno různě, a to od 25. do 27.11.1919. Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky )
V Lidových novinách vyšel 28.11.1919 článek: Černý den naší aviatiky. Praha 27.11. Národní listy oznamují: Z Milevska na Táborsku došla dnes zpráva, že sřítilo se tam letadlo a jeho posádka zahynula. Jak jsme zjistili, byli to letecký poručík Vladimír Lepař a četař Žáček (správně Čížek). Lepař byl zjevem velmi populárním v našich aviatických kruzích. V aviatice byl činný již leta. Byl první Čech, který poznal loopingy, seznámiv se zemřelým Pégoudem za jeho pobytu v Praze. Přiměl ho, aby ho vzal sebou při letu kdesi v Německu. Povolán byv na vojnu byl činný jako letec a zůstal jím i v naší republice. Při neštěstí těchto dvou ubožáků nezůstalo. V zápětí přišla druhá zpráva. U Tábora, patrně v týž den, postihlo neštěstí druhé letadlo, ve kterém byli vojenský letec Provazník a provázející ho mechanik. Motor brzy po startu začal vynechávat a za chvíli vzplanul karburátor. Pilot v lesnatém kraji našel jediné místečko, které se mu zdálo příhodným k přistání. Bohužel byla to močálovitá půda, do které se letadlo zarylo. Bližší podrobnosti tohoto dvojnásobného neštěstí se vyšetřují. Je těžko pronášet předčasné domněnky a úsudky o příčinách neštěstí. O pohřbu dosud nebyly učiněny žádné dispozice. Všichni 4 nešťastníci budou převezeni do Prahy a asi společně pohřbeni. Jak se dále oznamuje, byli tito letci pověřeni, aby do Prahy dopravili cizí letadla, která byla nucena přistáti na naší půdě. Letadla pocházejí z Německa a měla být vzdušnou cestou dopravena na Ukrajinu.
Další článek vyšel v lidových novinách 29.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamuje, že mechanik pilota Provazníka není mrtev, nýbrž je v nemocnici, kde dosud nenabyl vědomí. Jako příčina neštěstí uvádí se hustá mlha v den neštěstí, v druhé řadě pak naprostá novost těchto letadel našim letcům. Oběti neštěstí budou převezeny do Prahy a pohřeb jejich bude se konat asi v pondělí.
Další článek vyšel v lidových novinách 30.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamují další podrobnosti. Neštěstí, jak se zdá, způsobeno bylo mlhou. Svědkové vyprávějí, že letadlo nápadně dlouho kroužilo v blízkosti místa startu. Viděli také jeho pád, který se stal o půl jedné odpoledne a přispěchali na místo, aby letcům přispěli. Poručík Lepař zemřel na místě, mechanik Čížek při odvážení. Podle tohoto líčení je jasno, že řidič kroužil, aby se v mlze orientoval a naklonil letadlo aby viděl na zem, při čemž klouzl po pravém křídle, což se právě u těchto aparátů snadno stává. Při malé výšce namohl však letadlo srovnati a sřítil se. Tomuto způsobu pádu nasvědčuje okolnost, že pravá strana je roztříštěna, kdežto levá a zadek je neporušen. Letadla jsou skutečně vyrobena v německých továrnách L.W.G. a byla určena pro Ukrajinu. Lepař a Provazník budou pohřbeni v Praze, Čížek v Brandýse.
V knize po zavátých stopách - historie svazu letců ČR, na str. 56 je uvedeno: Krutou daň, při které zájmové sdružení přejmenované na Svaz čs. pilotů ztratilo své další tři členy. Tím prvním v pořadí nebyl nikdo jiný, než iniciátor a první předseda Kroužku čs. pilotů poručík Vladimír Lepař. Po návratu československých letců ze zájezdu a výcviku ve Francii nastoupil por. Lepař službu u smíšené letky na pražském letišti ve Kbelích. Koncem listopadu 1919 přišel veliteli letky rozkaz k přelétnutí dvou letadel L.V.G., zanechaných před časem na poli v Jižních Čechách, do Prahy. K provedení úkolu byli vysláni čtyři letci: poručík Lepař s mechanikem Čížkem a polní pilot V. Provazník se svým mechanikem. Po příchodu na místo nalezli oba letouny ve velmi zuboženém stavu. Přesto se zkušené čtveřici podařilo uvést stroje do chodu a připravit k odletu. Ten byl, s nadějí na zlepšení počasí, určen na 27. listopadu 1919. Ale ani toho dne se počasí nezlepšilo a por. Lepař a mechanik Čížek se rozhodli vydat na cestu i za daných povětrnostních podmínek. Úspěšně odstartovali a zamířili na Prahu. Viditelnost nebyla dobrá, a proto letěli podle toku Vltavy. Když se přiblížili k Milevsku a hustá mlha je přitlačila až na 50 metrů nad zemi, rozhodli se let přerušit. Kroužili proto nad vrcholky stromů a hledali vhodné místo k přistání. To konečně objevili asi půl druhého kilometru jihozápadně o Milevska. Chystali se přistát ze zatáčky, jenomže letadlo L.V.G. ztratilo rychlost a sklouzlo po křídle k zemi. V. Lepař i Čížek nepřežili.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-39249
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček
Hrob Jan Fritz
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
JAN FRITZ
pražský měšťan, podvelitel a čestný setník
C.k. priv. měst. sboru granátníků,
majitel zlat. záslužného kříže s korunou, rytíř papež.
řádu Sv. Řehoře, majitel stříb. válečného z roku 1866.
*18 20./6. 19 +18 2./10. 97.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Antonín Hřebík
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, V.)
- Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část V.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
ANTONÍN HŘEBÍK
PODPORUČÍK V.V.
*11.11.1898 +21.2.1957
foto v uniformě
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Jindřich Liebel
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IV.)
- Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část IV.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
JINDŘICH LIEBEL
* 11.6.1889 + 17.1.1978.
Bude se pravděpodobně jednat o Jindřicha Liebla, který se dle vojenského zápisu narodil dne 11.7.1889 v Brně. Před válkou měl domovskou obec ve Ždánicích, ale pravděpodobně bydlel v Praze - Josefově. Po měšťance pracoval jako drogista. Zajat byl jako desátník c.k. 81. pěšího pluku dne 22.12.1914 v Tarnově. Do čs.vojska se přihlásil dne 6.7.1917 v Bobrjusku a byl zařazen k zvěrolékařské nemocnici 3. divize (ruských legií), a to v hodnosti šikovatele. Do ČSR se vrátil dne 14.9.1920 jako šikovatel 2. střelecké divize (ruských legií).
(zdroj: databáze VÚA)
Souřadnice: N50°4'44.42'' E14°27'58.83''
Pomník přidal: Marek Skýpala