Praha 3

Baranova, Biskupcova, Boleslavská, Bořivojova, Čajkovského, Čáslavská, Fibichova, Habrová, Hájkova, Havlíčkovo náměstí, Hradecká, Husitská, Chlumova, Izraelská, Jana Želivského, Jeseniova, Kaplířova, Koldínova, Kolínská, Koněvova, Korunní, Kouřimská, Krásova, Kunešova, Libická, Loudova, Lucemburská, Luční, Na Balkáně, Na Vlastním, Nad Ohradou, náměstí Jiřího z Lobkovic, náměstí Winstona Churchila, Olšanská, Ondříčkova, Orebitská, Písecká, Prokopova, Prokopovo náměstí, Přemyslovská, Radhošťská, Řehořova, Řipská, Sauerova, Seifertova, Siwiecova, Slezská, Škroupovo náměstí, Šrobárova, Štítného, U Kněžské louky, U Nákladového nádraží, U Památníku, Velehradská, Viklefova, Vinohradská, Vlkova, vrch Vítkov, Za Žižkovskou Vozovnou, Zelenky - Hajského, Žerotínova, Žižkovo náměstí

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 19.05.2011
Umístění: Praha 3, Husitská, proti domu 502/36
Nápis:
ZDE PADLI V BOJI ZA VLAST A SVOBODU
VE DNECH KVĚTNOVÉHO POVSTÁNÍ 1945
VLADIMÍR HAUFF ZE ŽIŽKOVA
FRANTIŠEK ŠMEJKAL Z TAVIKOVIC
7 NEZNÁMÝCH BOJOVNÍKŮ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20832
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Bohumil Maršíček

Autor: Vladimír Štrupl, 13.07.2014
Umístění: Praha 3, Husitská, u křižovatky s ulicí Trocnovskou, přes ulici je divadlo Ponec
Nápis:
ZDE PADL ZA VLAST
5. KVĚTNA 1945
BOHUMIL MARŠÍČEK
33 ROKŮ STÁR
ČEST JEHO PAMÁTCE
Poznámka:

neuveden v Seznamu padlých Posádkového velitelství Velké Prahy z r. 1945.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Jan Kurcek

Autor: Vladimír Štrupl, 26.08.2017
Umístění: Praha 3, Husitská 22/42, na opěrné zdi
Nápis:
ZDE PADL 5.5.1945
JAN KURCEK
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Poznámka:

Několik metrů od této pamětní desky se nachází místo, na kterém původně nějaká deska byla. Je možné, že je deska odtud pouze přesunuta.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Antonín Hrdina

Autor: Vladimír Štrupl, 30.08.2007
Umístění: Praha 3, Chlumova 204/9
Nápis:
ZDE PADL 5.V.1945
ANTONÍN HRDINA
ČEST JEHO PAMÁTCE
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:
Antonín Hrdina, nar. 1.2.1909, dozorce finanční stráže, bydliště: Praha XII Královské Vinohrady, Italská 26, padl 7.5.1945 na Žižkově v úseku Parukářka


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-20786
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pomník Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
    • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
      Praha 3, Izraelská 1.
      Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
      Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.

      Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
      Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
      Zdroj: Wikipedia
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 23.07.2006
Umístění: Praha 3, Izraelská 1
Nápis:
OBĚTEM NACISMU
PADLÝM ŽIDOVSKÝM HRDINŮM
V DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE,
ZAHYNULI NEZNÁMO KDE.
POMODLETE SE
ZA SPÁSU JEJICH DUŠÍ.
ČEST JEJICH PAMÁTCE!

VĚNOVAL ARTUR BUSCH

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. světové války

  • + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
    • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
      Praha 3, Izraelská 1.
      Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
      Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.

      Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
      Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
      Zdroj: Wikipedia
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 23.07.2006
Umístění: Praha 3, Izraelská 1
Nápis:
PADLÝM ŽIDOVSKÝM VOJÍNŮM
1914 - 1918
SŽJ

POSTAVIL SPOLEK ŽIDOVSKÝCH VÁLEČNÝCH POŠKOZENCŮ
A INVALIDŮ V PRAZE
V KVĚTNU 1927.

20./VI.
1926
Poznámka:

Kámen s deskou s datem 20.VI.1926 je možná základní kámen pomníku.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
    • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
      Praha 3, Izraelská 1.
      Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
      Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.

      Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
      Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
      Zdroj: Wikipedia
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 23.07.2006
Umístění: Praha 3, Izraelská 1
Nápis:
K UCTĚNÍ PAMÁTKY PADLÝCH SPOLUBOJOVNÍKŮ
U TOBRUKU, DIKLY A DUNKERQUE
A ZAHYNULÝCH PŘI LODNÍ KATASTROFĚ PATRIA
BONDY K.
ELBERT J.
GOLDREICH P.
MUDr. KAHN
KLEIN E.
KÖRNER J.
LÖWENBEIN E.
NEUNER P.
NOVÁK E.
POLÁK J.
REIMAN B.
STRÁNSKÝ J.
WINTERNITZ O.

GUTFREUND L.
PACOVSKÝ A.
GLASEL I.
HAUSER O.
STIERHEIM J.
HORÁK-HELLER A.
POPPER H.
WEIL K.
WALDSTEIN J.
SCHERZER A.
LANGER B.

ČAST JEJICH PAMÁTCE !
VĚNUJÍ KAMARÁDI Z VOJENSKÉ SKUPINY PATRIA.
Poznámka:

Tragédie lodi Patria
Popis
Podzim 1940. Prakticky celá Evropa je pod panstvím fašistů. V tomhle černohnědém moři najdete na mapě Evropy tečku s názvem Praha a ještě menší tečku se jménem Lützowova ulice (dnes Opletalova). Odtud je s tichým souhlasem SS-Obergruppenführera Eichmanna, zodpovědného za řešení tzv. židovské otázky, vypravován první a zároveň poslední transport Židů, který měl vést za hranice Velkoněmecké říše, a nikoli přímo do plynových komor. Židovské rodiny to stálo na úplatcích mnoho peněz a Eichmann z nich hradil repatriaci Němců z válkou ohrožených oblastí.

Vlak s uprchlíky odjel 2. září 1940 z Masarykova nádraží. Ve Vídni se nalodili na parníky Melk, Uranus a Schönbrunn. Další Židé na už tak přetížené výletní parníky přistoupili v Bratislavě. V rumunském přístavu Tulcea byli cestující nahnáni na lodě Atlantic, Pacific a Milos.

Lodě se potápěly už při vyplutí, k jídlu byly jen suchary, které se štípaly kleštěmi a máčely ve vodě. Na lodi Milos bylo 740 pasažérů. Pamětníci vzpomínají, že řecký kapitán často volal mnohojazyčné "andere Seite, please". Tím vyzýval pasažéry, aby přešli na druhou stranu a loď se mohla narovnat. Postupně došlo palivo, jídlo i voda. V takové situaci se projevují ty nejlepší i nejhorší osobní vlastnosti.

Během plavby se lidé rodili i umírali. Mrtví byli pohřbíváni do řeky, novorozený chlapec měl jako jedinou výbavu malý polštář, který na cestu přibalila babička. Myslela, že bude dost času a dítě přijde na svět v zemi zaslíbené. Konaly se i svatby. Dopoledne kapitán oddal šest párů a odpoledne jim rabín rituálně požehnal. Svatební noc probíhala tak, že se nikdo nedíval a nikdo neposlouchal.

Cestující se po plavbě Dunajem, Černým mořem, kolem Bosporu, Dardanel, Istanbulu, ostrovů Lesbos, Kréta a Kypr, v neustálém boji s žízní, hladem, úplavicí a tyfem blížili k Palestině. Ale ani tam je nikdo nechtěl. Britové především hájili své přátelské zájmy s arabskými zeměmi a židovská emigrace tuto křehkou rovnováhu mohla ohrozit.

Proto britské válečné loďstvo parník Milos zajalo a eskortovalo ho do přístavu v Haifě. Cestující byli přeloženi na loď Patria, která kotvila u haifského mola. Tady se uprchlíci dozvěděli, že nesmějí vstoupit na palestinskou půdu a že budou spolu se zbývajícími plavidly - Atlantic a Pacific - deportováni na ostrov Mauricius do koncentračního tábora. Podle mezinárodní konvence měli totiž na palestinský břeh možnost vstoupit jen trosečníci.

Útok na Patrii
Ilegální organizace, která na Patrii vznikla, navázala kontakt s pevninou. Na loď se podařilo dostat svářecí soupravu a výbušniny. Patria měla být lehce poškozena, aby nemohla k Mauriciu odplout. Dvacátého pátého listopadu 1940 v 9.15 k plánovanému výbuchu skutečně došlo. Tlak vody ovšem připravovaný otvor nečekaně zvětšil a loď se během patnácti minut převrátila na bok. Vzniklý chaos byl nepopsatelný. Britská policie v domnění, že jde o nálet, hnala pasažéry pod palubu, kam ovšem už proudila voda. Většina schodišť zátěž nevydržela a utrhla se. Lidé z nakloněné lodi klouzali do vln, na ně padaly sudy, prkna, záchranné čluny. Někteří raději přímo skákali do moře. Z kajut se snažili pasažéři provléknout, ale okna byla příliš úzká. Jedni se tlačili ven, druzí se chtěli vrátit. Patria se potápěla dál. Při největší válečné lodní katastrově ve Středozemním moři tak během čtvrt hodiny zahynulo 270 lidí. Zbylí jako trosečníci byli sice dopraveni na pevninu, ale ihned internováni v táboře Atlit u Haify. Tam zůstali rok. Pak byli propuštěni. Někteří muži a ženy vstoupili do britské armády, další do československých jednotek na Středním východě a s nimi se pak vrátili do republiky. Jiní dodnes žijí v Izraeli. Chlapec, který se na Milu narodil, byl zachráněn spolu s polštářkem, který mu ještě v Praze připravila jeho babička. Pamětníci z Československa se každoročně v den výročí a ve stejnou hodinu scházejí na vinohradském židovském hřbitově, kde stojí památník obětem téhle zbytečné námořní katastrofy.
Zdroj: www.doopravdy.cz


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem holocaustu

  • + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
    • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
      Praha 3, Izraelská 1.
      Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
      Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.

      Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
      Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
      Zdroj: Wikipedia
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 23.07.2006
Umístění: Praha 3, Izraelská 1
Nápis:
Na paměť těch, kteří svou poslední cestu začali
v transportech do ghetta Lodž na podzim 1941
(To samé v angličtině)

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem holocaustu

  • + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
    • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
      Praha 3, Izraelská 1.
      Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
      Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.

      Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
      Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
      Zdroj: Wikipedia
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 23.07.2006
Umístění: Praha 3, Izraelská 1
Nápis:
Rozpomeň se na dávné dny,
na těžká léta dřívějších pokolení,
vyptávej se svého otce, on ti poví,
svých starců, oni ti řeknou.
(5. k. M. 32.7)

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Rudolf Šmatlava - místo je zrušené

Autor: Vladimír Kulíček, 01.01.1111
Umístění: Praha 3, Izraelská
Nápis:
LIDÉ BDĚTE
ZDE PADL 16. PROSINCE 1952
HRDINNOU SMRTÍ V BOJI S TŘÍDNÍM NEPŘÍTELEM
DES. RUDOLF ŠMATLAVA
Poznámka:

Pamětní deska odstraněna pravděpodobně v r. 1998. Text přepsán z knihy R. Cílek, J. Křivan – Smrtelný byl druhý zásah, 1967.
Fotka převzata ze serveru (http://www.pozitivni-noviny.cz )

Desátník Šmatlava by členem čtyřčlenné hlídky, která se vracela na vystřídání ze stráže u strašnického vysílače. Na tomto místě byli přepadeni skupinou vedenou Vladivojem Tomkem, která žádala vydání zbraní, 2 z vojáků odmítli, při přestřelce byl Rudolf Šmatlava smrtelně zraněn.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl