Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Gustav Houška

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: David Kosina, 23.10.2017

Gustav (Dmitrij) Houška:
*11.8.1892 (Hřešihlavy, okr. Zbiroh), †4.10.1951
Bydlištěm na Žižkově, v okrese Praha. Sloužil u 88. pěšího pluku Rakousko-uherské armády v hodnosti vojína. Dne 31.12.1914 byl v hodnosti vojína 88. c.k. pěšího pluku zajat. Místo zajetí Janovice. Následně si dne 24.2.1916 podal v Taškentu přihlášku do legií. V červnu (24.) téhož roku byl zařazen do Československého vojska - legie v Rusku v hodnosti četaře 1. střeleckého pluku. Zde sloužil až do roku 1920, kdy skončil v legiích v hodnosti nadporučíka 1. střeleckého pluku a dále pokračoval ve službě v Československé armádě. Dosáhl hodnosti kapitána.
V civilním životě vychodil obecnou i měšťanskou školu. Dále dosáhl odborného stavitelského vzdělání. Pracoval jako stavbyvedoucí. Hlásil se k pravoslavnému náboženskému vyznání.
(zdroje: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase , http://legie100.com/krev-legionare/ )

Hrob Ladislav Schönbach

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: David Kosina, 23.10.2017

Hrob Stanislav Zuvač

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    skupina obsahuje jednotlivé hroby bez rozlišení skupiny ve které leží
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Pavel Šmejkal, 09.11.2017

Rotný Stanislav Zuvač, parašutista z Velké Británie, člen výsadku Potash.
Další deska na hrobě deska - byla zřejmě umístěná na škole v Malšicích, kde se narodil.

Hrob Vladimír Lepař

Autor: Petr Kudláček, 12.07.2017

Pilot por. Vladimír Lepař a mechanik čet. Čestmír Čížek zahynuli při letecké nehodě u Milevska. Datum nehody je v různých dokumentech uváděno různě, a to od 25. do 27.11.1919. Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky )

V Lidových novinách vyšel 28.11.1919 článek: Černý den naší aviatiky. Praha 27.11. Národní listy oznamují: Z Milevska na Táborsku došla dnes zpráva, že sřítilo se tam letadlo a jeho posádka zahynula. Jak jsme zjistili, byli to letecký poručík Vladimír Lepař a četař Žáček (správně Čížek). Lepař byl zjevem velmi populárním v našich aviatických kruzích. V aviatice byl činný již leta. Byl první Čech, který poznal loopingy, seznámiv se zemřelým Pégoudem za jeho pobytu v Praze. Přiměl ho, aby ho vzal sebou při letu kdesi v Německu. Povolán byv na vojnu byl činný jako letec a zůstal jím i v naší republice. Při neštěstí těchto dvou ubožáků nezůstalo. V zápětí přišla druhá zpráva. U Tábora, patrně v týž den, postihlo neštěstí druhé letadlo, ve kterém byli vojenský letec Provazník a provázející ho mechanik. Motor brzy po startu začal vynechávat a za chvíli vzplanul karburátor. Pilot v lesnatém kraji našel jediné místečko, které se mu zdálo příhodným k přistání. Bohužel byla to močálovitá půda, do které se letadlo zarylo. Bližší podrobnosti tohoto dvojnásobného neštěstí se vyšetřují. Je těžko pronášet předčasné domněnky a úsudky o příčinách neštěstí. O pohřbu dosud nebyly učiněny žádné dispozice. Všichni 4 nešťastníci budou převezeni do Prahy a asi společně pohřbeni. Jak se dále oznamuje, byli tito letci pověřeni, aby do Prahy dopravili cizí letadla, která byla nucena přistáti na naší půdě. Letadla pocházejí z Německa a měla být vzdušnou cestou dopravena na Ukrajinu.
Další článek vyšel v lidových novinách 29.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamuje, že mechanik pilota Provazníka není mrtev, nýbrž je v nemocnici, kde dosud nenabyl vědomí. Jako příčina neštěstí uvádí se hustá mlha v den neštěstí, v druhé řadě pak naprostá novost těchto letadel našim letcům. Oběti neštěstí budou převezeny do Prahy a pohřeb jejich bude se konat asi v pondělí.
Další článek vyšel v lidových novinách 30.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamují další podrobnosti. Neštěstí, jak se zdá, způsobeno bylo mlhou. Svědkové vyprávějí, že letadlo nápadně dlouho kroužilo v blízkosti místa startu. Viděli také jeho pád, který se stal o půl jedné odpoledne a přispěchali na místo, aby letcům přispěli. Poručík Lepař zemřel na místě, mechanik Čížek při odvážení. Podle tohoto líčení je jasno, že řidič kroužil, aby se v mlze orientoval a naklonil letadlo aby viděl na zem, při čemž klouzl po pravém křídle, což se právě u těchto aparátů snadno stává. Při malé výšce namohl však letadlo srovnati a sřítil se. Tomuto způsobu pádu nasvědčuje okolnost, že pravá strana je roztříštěna, kdežto levá a zadek je neporušen. Letadla jsou skutečně vyrobena v německých továrnách L.W.G. a byla určena pro Ukrajinu. Lepař a Provazník budou pohřbeni v Praze, Čížek v Brandýse.
V knize po zavátých stopách - historie svazu letců ČR, na str. 56 je uvedeno: Krutou daň, při které zájmové sdružení přejmenované na Svaz čs. pilotů ztratilo své další tři členy. Tím prvním v pořadí nebyl nikdo jiný, než iniciátor a první předseda Kroužku čs. pilotů poručík Vladimír Lepař. Po návratu československých letců ze zájezdu a výcviku ve Francii nastoupil por. Lepař službu u smíšené letky na pražském letišti ve Kbelích. Koncem listopadu 1919 přišel veliteli letky rozkaz k přelétnutí dvou letadel L.V.G., zanechaných před časem na poli v Jižních Čechách, do Prahy. K provedení úkolu byli vysláni čtyři letci: poručík Lepař s mechanikem Čížkem a polní pilot V. Provazník se svým mechanikem. Po příchodu na místo nalezli oba letouny ve velmi zuboženém stavu. Přesto se zkušené čtveřici podařilo uvést stroje do chodu a připravit k odletu. Ten byl, s nadějí na zlepšení počasí, určen na 27. listopadu 1919. Ale ani toho dne se počasí nezlepšilo a por. Lepař a mechanik Čížek se rozhodli vydat na cestu i za daných povětrnostních podmínek. Úspěšně odstartovali a zamířili na Prahu. Viditelnost nebyla dobrá, a proto letěli podle toku Vltavy. Když se přiblížili k Milevsku a hustá mlha je přitlačila až na 50 metrů nad zemi, rozhodli se let přerušit. Kroužili proto nad vrcholky stromů a hledali vhodné místo k přistání. To konečně objevili asi půl druhého kilometru jihozápadně o Milevska. Chystali se přistát ze zatáčky, jenomže letadlo L.V.G. ztratilo rychlost a sklouzlo po křídle k zemi. V. Lepař i Čížek nepřežili.

Hrob Jan Fritz

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II.)
  • .
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Wenda Wolf, 17.12.2017

Hrob Antonín Hřebík

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, V.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část V.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Wenda Wolf, 17.12.2017

foto v uniformě

Hrob Jindřich Liebel

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IV.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část IV.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018

Bude se pravděpodobně jednat o Jindřicha Liebla, který se dle vojenského zápisu narodil dne 11.7.1889 v Brně. Před válkou měl domovskou obec ve Ždánicích, ale pravděpodobně bydlel v Praze - Josefově. Po měšťance pracoval jako drogista. Zajat byl jako desátník c.k. 81. pěšího pluku dne 22.12.1914 v Tarnově. Do čs.vojska se přihlásil dne 6.7.1917 v Bobrjusku a byl zařazen k zvěrolékařské nemocnici 3. divize (ruských legií), a to v hodnosti šikovatele. Do ČSR se vrátil dne 14.9.1920 jako šikovatel 2. střelecké divize (ruských legií).
(zdroj: databáze VÚA)

Hrob František Kubelka

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IV.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část IV.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018

František Kubelka se narodil v Krymlově v tehdejším okrese Český Brod. Po obecné škole pracoval jako uzenář. Zajat byl jako vojín c.k. 44. pěšího pluku dne 23.6.1917 na Piavě u Mentello. Do čs. vojska se přihlásil dne 31.8.1918 ve Foligno. Byl zařazen k 35. pěšímu pluku (italských legií). V ČSR byl demobilizován dne 12.4.1921 v hodnosti desátníka.
(zdroj: databáze VÚA)

Hrob Stanislav Schrabal

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IV.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část IV.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018

Bude se pravděpodobně jednat o Stanislava Schrabala, který se narodil dne 5.11.1897 ve Slaníku či Slané. Přad válkou absolvoval reálku. Zajat byl dne 15.9.1917 v hodnosti praporčíka. Do čs. vojska nastoupil dne 26.4.1918 v hodnosti poručíka k 33. pěšímu pluku (italských legií). Demobilizován byl dne 21.9.1921 v hodnosti nadporučíka.
(zdroj: databáze VÚA)

Hrob Josef Petřík

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IV.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část IV.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018

Josef Petřík se narodil v Hejné v tehdejším okrese Horažďovice. Po obecné škole pracoval jako krejčí. Zajat byl jako desátník c.k. 11. pěšího pluku dne 26.5.1917 u Jamiana. Do čs. vojska se přihlásil ve Foligno dne 8.4.1918 a byl zařazen jako desátník k 34. pěšímu pluku (italských legií). Demobilizován byl dne 8.2.1921.
(zdroj: databáze VÚA)