Praha 3
Pamětní deska Vladimír Balcar
Umístění: Praha 3, Havlíčkovo náměstí 700/9, na budově ÚMČ Prahy 3HAVLÍČKOVO NÁMĚSTÍ 9
V BUDOVĚ ŽIŽKOVSKÉ RADNICE OD 5. KVĚTNA 1945 PŮSOBILO VOJENSKÉ VELITELSTVÍ PRO PRAHU XI - ŽIŽKOV,
KTERÉMU VELEL
ŠTÁBNÍ KAPITÁN VLADIMÍR BALCAR.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°27'17.78'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Miloslav Matzke
Umístění: Praha 3, Hradecká 2489/1, Vinohrady, roh ulice Hradecké a Šrobárovy, na sloupku oplocení PVKZDE PADL 5.5.1945
MILOSLAV MATZKE
VE VĚKU 21 LET
SVŮJ MLADÝ ŽIVOT POLOŽIL
V BOJI ZA NAŠI SVOBODU
NIKDY NEZAPOMENEME
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20881
Souřadnice: N50°4'38.14'' E14°27'48.2'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Kameny zmizelých – Milan, Alfréd a Růžena Nettlovi
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
MILAN NETTL
NAR. 1924
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
ZDE ŽIL
JUDR ALFRÉD NETTL
NAR. 1885
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
ZDE ŽILA
RŮŽENA NETTLOVÁ
NAR. 1896
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N50°4'38.14'' E14°27'48.2'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: František Nový
Pamětní deska Vojtěch Dundr
- + o skupině VPM (Poslední adresa)
- Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
ZDE ŽIL
VOJTĚCH DUNDR
ČESKOSLOVENSKÝ POLITIK A PUBLICISTA
NAROZEN 25.12.1879
ZATČEN 18.11.1948
ZEMŘEL VE VĚZNICI 8.9.1957
Vojtěch Dundr pocházel z chudé dělnické rodiny. Byl československý politik, meziválečný senátor Národního shromáždění a ústřední tajemník Československé sociálně demokratické strany dělnické.
Za první republiky byl odborovým předákem svazu kovodělníků. V parlamentních volbách v roce 1925 získal za sociální demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do senátorského klubu nově zřízené Národní strany práce.
Za první republiky působil jako tajemník sociálně demokratické strany a člen jejího nejužšího vedení. Na sjezdu strany roku 1937 byl zvolen ústředním tajemníkem. Měl výrazný vliv na fungování strany a chod jejích orgánů. V době protektorátu poznal nacistické žaláře.
Po roce 1945 se znovu zapojil do činnosti sociální demokracie a bránil rozpínavosti KSČ. V červnu 1950 byl v politickém procesu s doktorkou Miladou Horákovou jako nejstarší z obžalovaných odsouzen k trestu žaláře na dobu patnácti roků, což pro něj znamenalo doživotí. Ve vězení zemřel.
Ačkoli v odborné literatuře bývá opakovaně uváděno jako datum úmrtí 7. září 1957 v Leopoldově, Vojtěch Dundr zemřel 8. září ve vězeňské nemocnici v Ilavě.
Čest jeho památce!
(medailonek vznikl s použitím dostupných archivních materiálů a záznamů historika Jaroslava Rokoského a Jana Synka)
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz/ )
Souřadnice: N50°5'8.41'' E14°26'43.98'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 3, Husitská 502/36ZDE PADLI V KVĚTNOVÉ REVOLUCI
5.-9.V.1945
ČENĚK JANEČKA
A
VĚRA KRALÍKOVÁ
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20833
Souřadnice: N50°5'12.62'' E14°26'43.55'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 3, Husitská, proti domu 502/36ZDE PADLI V BOJI ZA VLAST A SVOBODU
VE DNECH KVĚTNOVÉHO POVSTÁNÍ 1945
VLADIMÍR HAUFF ZE ŽIŽKOVA
FRANTIŠEK ŠMEJKAL Z TAVIKOVIC
7 NEZNÁMÝCH BOJOVNÍKŮ
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20832
Souřadnice: N50°5'12.62'' E14°26'43.55'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pamětní deska Bohumil Maršíček
Umístění: Praha 3, Husitská, u křižovatky s ulicí Trocnovskou, přes ulici je divadlo PonecZDE PADL ZA VLAST
5. KVĚTNA 1945
BOHUMIL MARŠÍČEK
33 ROKŮ STÁR
ČEST JEHO PAMÁTCE
Bohumil Maršíček narodil 7. září 1911 v Pardubicích. Po pěti třídách obecné, třech měšťanské a dvou pokračovací školy se vyučil obchodním příručím v textilu. Vojenskou prezenční službu nastoupil 1. listopadu 1933 k 3. cyklistické rotě instrukčního praporu, v hodnosti vojína odešel 1. ledna 1935 do zálohy.
V roce 1938 absolvoval mimořádné cvičení od 24. září do 17. října 1938.
Padl 5. května v boji.
(zdroj: MAREK, J. a kolektiv. Padli na barikádách. 2. vydání. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2020. ISBN 978-80-7278-797-5.)
Souřadnice: N50°5'12.62'' E14°26'43.55'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Doplnění informací: Imrich Vetrák
Pamětní deska Jan Kurcek
Umístění: Praha 3, Husitská 22/42, na opěrné zdiZDE PADL 5.5.1945
JAN KURCEK
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Několik metrů od této pamětní desky se nachází místo, na kterém původně nějaká deska byla. Je možné, že je deska odtud pouze přesunuta.
Souřadnice: N50°5'12.62'' E14°26'43.55'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Husité
Umístění: Praha 3, Husitská 106/1, Žižkov, na nároží s ul. U Památníku, na fasáděHusité
Stoupenci zásadního reformačního proudu pozdního středověku,
podníceného vystoupeními a učením pražského univerzitního
mistra Jana Husa. Usilovalo o dalekosáhlou reformu církve.
Po Husově upálení v roce 1415 se masově šířilo v podobě často
odlišných směrů – od radikálních až po umírněnější.
Charakteristickým znakem bylo přijímání podobojí.
Název ulice od roku 1947
Souřadnice: N50°5'14.05'' E14°26'38.05''
VPM přidal: František Nový
Pamětní deska Věnceslav Lacina
Umístění: Praha 3, Husitská 1249/26ZDE PADL 6. KVĚTNA 1945
V HRDINNÉM BOJI
ZA OSVOBOZENÍ PRAHY
VĚNCESLAV LACINA
ÚŘEDNÍK FIRMY PHILLIPS
Věnceslav Lacina, *15.8.1913 v Kosově Hoře, okr. Sedlčany. Syn učitele pracoval v Praze jako technický úředník a plánoval zde život se svou snoubenkou. Jako člen Zpravodajské brigády se zapojil do Pražského povstání a dobrovolně se přihlásil k přeřezání kabelů liblické vysílačky. Spolu s dalšími bojovníky Vejvarou, Sieberem a Kumpoštem vyjeli automobilem z kasáren Jiřího z Poděbrad na nám. Republiky směrem na českobrodskou silnici. Na křižovatce U Bulhara je však zasažen přes helmu do oka. Padl ve věku 22 let.
(zdroj: Hájková Eva, Vlk Jan – Nezapomínáme! 1939 až 1945, Praha 3 v druhé světové válce, MČ Praha 3, 2025).
Kartotéka obětí Pražského povstání Oblastní kriminální úřadovny Praha uvádí datum úmrtí 5.5.1945.
Uveden v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito údaji:
*15.8.1922, bydliště: Praha X, Jihlavská 15, padl 6.5.1945 u Památníku odboje, vyznamenán Čs. válečným křížem 1939.
Původní pamětní deska zmizela, novou nechal zhotovit ÚMČ Praha 3 a byla slavnostně odhalena 5.5.2025. Foto desky s čestnou stráží laskavě poskytl ÚMČ Praha 3.
Souřadnice: N50°5'13.88'' E14°26'39.23''
VPM přidal: Vladimír Štrupl

























