Praha 3

Baranova, Biskupcova, Bořivojova, Čajkovského, Čáslavská, Fibichova, Habrová, Hájkova, Havlíčkovo náměstí, Hradecká, Husitská, Chlumova, Izraelská, Jana Želivského, Jeseniova, Koldínova, Kolínská, Koněvova, Korunní, Kouřimská, Krásova, Kunešova, Libická, Loudova, Lucemburská, Luční, Na Balkáně, Na Vlastním, Nad Ohradou, náměstí Jiřího z Lobkovic, náměstí Winstona Churchila, Olšanská, Ondříčkova, Orebitská, Písecká, Prokopova, Prokopovo náměstí, Přemyslovská, Radhošťská, Řehořova, Řipská, Sauerova, Seifertova, Siwiecova, Slezská, Škroupovo náměstí, Šrobárova, Štítného, U Kněžské louky, U Památníku, Velehradská, Viklefova, Vinohradská, vrch Vítkov, Za Žižkovskou Vozovnou, Zelenky - Hajského, Žerotínova, Žižkovo náměstí

Hrob Antonín Kalina

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Martin Václavík, 11.02.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, 2. obecní hřbitov, hrob 2ob-31-16uh
Nápis:
ANTONÍN KALINA
17.2.1902 - 26.11.1990
Poznámka:

Vězněný během druhé světové války z politických důvodů v koncentračním táboře Buchenwald.
Tam se mu podařilo různými způsoby zachránit život více než 900 židovských dětí, za což mu byl v roce 2012 in memoriam udělen Izraelem titul Spravedlivý mezi národy. V roce 2014 byl in memoriam vyznamenán medailí Za zásluhy I.stupně.
více na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Kalina_(1902%E2%80%931990)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'58.41'' E14°28'34.57''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Martin Václavík

Hrob Radola Gajda

Autor: Martin Václavík, 16.03.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, 2. obecní hřbitov, hrob 2ob-18-379
Nápis:
RADOLA GAJDA
1892 – 1948
Poznámka:

český voják, jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku, (krom toho nějakou dobu bojoval na straně ruských bělogvardějců, 1918–1919 zastával významný post v armádě admirála Kolčaka); meziválečný československý politik

více https://cs.wikipedia.org/wiki/Radola_Gajda


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'55.09'' E14°28'32.7''
Pomník přidal: Martin Václavík

Hrob členů KSČ, účastníků 1.a 2. odboje

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.11.2016
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I., část 005, oddělení 23, hrob č. 137
Nápis:
GUSTA FUČÍKOVÁ
KLEMENT GOTTWALD
JOSEF HAKEN
JAN HARUS
JOSEF HLAVIČKA
ČENĚK HRUŠKA
JIŘÍ FRANTIŠEK CHALOUPECKÝ
JOSEF JURAN
GUSTAV KLIMENT

VÁCLAV NOSEK
JULIE PROKOPOVÁ
ANTONÍN SOCHOR
RUDOLF STRECHAJ
JOSEF ŠTĚTKA
JOSEF TESLA
RUDOLF VETIŠKA
JAN VODIČKA
BOHUSLAV VRBENSKÝ
ANTONÍN ZMRHAL
Poznámka:

Gusta Fučíková:
*28.8.1903 (Ostředek u Benešova), †25.3.1987, narozená jako Augusta Kodeřičová.
Publicistka, redaktorka, aktivistka ženských levicových organizací, politička za KSČ. V době normalizace (v letech 1971-1981) byla poslankyní Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Byla manželkou komunistického novináře a odbojáře Julia Fučíka.
Během druhé světové války byla aktivní v odboji. V dubnu 1942 zatčena a do konce války vězněna na více místech, např. věznice Praha - Pankrác. V průběhu roku 1943 vězněna v Terezíně. Dne 18.8.1943 transportována z věznice v Malé pevnosti Terezín do koncentračního tábora Ravensbrück. Zde držena na bloku 8 pod vězeňským číslem 22262. V Ravensbrücku osvobozena.

Josef Haken:
*20.5.1880 (Markvartice), †3.5.1949 (Praha)
Byl politikem a pedagogem. V meziválečném období poslanec a senátor Národního shromáždění - nejprve za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa. Ve 20. letech byl funkcionářem KSČ a předsedou této strany.
Účastník 1. světové války, kdy sloužil v rakousko-uherské armádě. Roku 1915 byl odvelen na srbskou frontu, později, během roku 1916, bojoval na italské frontě. V červenci 1917 absolvoval v Jablonci nad Nisou důstojnický kurz a posléze byl odvelen do Uherska a Rumunska. Během nacistické okupace byl již těžce nemocný (trpěl revmatismem). Proto ušetřen pronásledování a zatčení, ačkoliv byl sledován gestapem.

Jan Harus:
*12.7.1892 (Polnička), †15.9.1967 (Praha)
Československý politik - ministr a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
V databázi VHA nalezen záznam vojáka: Příjmení: Harus (krycí jméno Dubský Rudolf), Jméno: Jan, Kmenové číslo: 4.397/M, Národnost: česká, Datum narození: 12.7.1892, Místo narození: Polnička, okres Přibyslav, Datum a místo odvodu: 16.10.1943, Buzuluk, Číslo protokolu: 4.066.

Josef Hlavička:
*27.3.1914 (Olomučany), †13.1.1981
Odborářský funkcionář a politik KSČ. Byl poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění v roce 1971 a poslancem České národní rady v období normalizace.
V době druhé světové války byl aktivní v komunistickém odboji. V roce 1944 byl zatčen gestapem a následně odsouzen k trestu smrti. Vykonání rozsudku unikl díky konci války.

Čeněk Hruška:
*17.1.1889 (Smíchov), †12.12.1965 (Praha)
Československý politik - poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
Zastával vysoké funkce v Československé armádě. Byl generálporučíkem, v letech 1949–1954 náměstkem ministra národní obrany. V letech 1950–1951 byl rovněž náčelníkem Hlavní politické správy Československé armády s hodností divizního generála. K roku 1954 se profesně uvádí jako generálporučík, předseda Ústředního výboru Svazarmu, náměstek ministra národní obrany.
Z databází VHA je možné zjistit, že vojín Čeněk Hruška byl v 1. světové válce příslušníkem 102. pěšího pluku RU armády. Dne 24.5.1915 byl zajat u Burczyce. Přihlásil se do Československých legií v Rusku, ale dále jeho záznam vojáka uvádí následující poznámku: "Do LR se přihlásil, ale nevstoupil. 1.5.1918 vstoupil do nepřátelské Rudé armády, z té byl na vl. žádost propuštěn po onemocnění tyfem, jako vál. zajatec se vrátil do republiky. Zde se zapojil do komunistického hnutí. Charakter neměl. Teprve v roce 1948 mu byl charakter udělen. Zcela jasně byl za 1.republiky veden jako zrádce, bojující proti LR, komunisté mu charakter udělili"
V záznamech VHA o příslušnících Československých vojenských jednotek v zahraničí je pak k nalezení další záznam k osobě Čeňka Hrušky: Hodnost: vojín, Příjmení: Hruška, Jméno: Čeněk, Kmenové číslo: 3.176 a 0.358/D, Národnost: česká, Datum narození: 17.1.1889, Místo narození: Praha, Hlavní město Praha, Datum a místo odvodu: 14.06.1943, Buzuluk, Číslo protokolu: 3.190.
Z období německé okupace je možné nalézt také záznam v databázi Věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, kde měl být Č. Hruška, v blíže neurčeném časovém období, vězněn.

Jiří František Chaloupecký:
*28.2.1890 (Horní Počernice), †10.4.1922 (Praha)
Sociální demokrat, železničář, zakladatel levicové Federace dělnických tělovýchovných jednot a iniciátor Maninské spartakiády. V roce 1911 založil Dělnické sdružení esperantské, do esperanta přeložil Internacionálu. Pracoval na slovníku esperanta a ida.
Od roku 1906 pracoval u c.k. státních drah v Praze. Před 1. světovou válkou působil u drah v České Třebové. Za války byl železničním poddůstojníkem. Po 1. světové válce působil v Praze na Ředitelství státních drah. Zemřel na tuberkulózu dne 10. dubna 1922 v nemocnici u Milosrdných bratří v Praze ve věku 32 let. Jeho pohřeb se stal dělnickou a komunistickou manifestací.

Josef Juran:
*12.2.1885 (Rudka, okr. Brno-venkov), †26.12.1963 (Brno)
Československý politik, meziválečný i poválečný člen Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa. Spisovatel a novinář.
Během 2. světové války působil od roku 1943 jako člen československé vojenské jednotky v Sovětském svazu. V záznamech VHA o příslušnících Československých vojenských jednotek v zahraničí je k jeho osobě uvedeno: Příjmení: Juran, Jméno: Josef, Hodnost: četař, Kmenové číslo: 4.401/M, Národnost: česká, Datum narození: 12.2.1885, Místo narození: Rudka, okres Brno venkov, Datum a místo odvodu: 30.10.1943, Buzuluk, Číslo protokolu: 4.120.

Gustav (Augustin) Kliment:
*3.8.1889 (Třebíč), †22.10.1953 (Praha)
Československý politik, meziválečný a poválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, spisovatel a novinář.
Byl příslušníkem Československých legií v Rusku. Ze záznamu databáze VHA: Hodnost rakousko-uherské armády: desátník, První útvar rakousko-uherské armády: 81.p.pl., Poslední útvar rakousko-uherské armády: 81.p.pl., Zajetí: 8.9.1914, Dub, První hodnost v legiích: vojín,
Poslední hodnost v legiích: četař, Datum zařazení do jiné (další) legie: 2.8.1918, Konec v legiích: 23.7.1920 - demobilizován, První útvar v legiích: 2.oms.poch.pr., Poslední útvar v legiích: let.odd.
V roce 1939 byl při pokusu o útěk do exilu zatčen spolu s Antonínem Zápotockým a Jaromírem Dolanským. Vězněn v koncentračním táboře pro politické vězně v Dachau. Osvobozen.

Václav Nosek:
*26.9.1892 (Velká Dobrá), †22.7.1955 (Praha)
Český komunistický politik, ministr vnitra a později ministr pracovních sil. V rozmezí let 1941–1950 jedna z klíčových osobností Komunistické strany Československa. Jako ministr vnitra (1945–1953) a člen předsednictva ÚV KSČ byl klíčovou osobností v procesu ovládnutí Československa komunisty.
Počátkem 2. světové války emigroval do Velké Británie. Zde se stal v roce 1941 členem londýnské Státní rady, později jejím místopředsedou. Je uveden v záznamech VHA o příslušnících Československých vojenských jednotek v zahraničí. Pod jeho jménem uvedeny pouze tyto údaje: Příjmení: Nosek, Jméno: Václav, Osobní číslo: Z;, Národnost: česká, Datum narození: 26.9.1892, Místo narození: Velká Dobrá, okres Kladno.
Manželka Václava Noska Alžběta a jeho syn Miroslav byli během 2. světové války zavražděni nacisty.

Julie Prokopová (Prokopová - Škrabálková):
*18.4.1890 (Jablonec nad Jizerou), †30.7.1966 (České Budějovice)
Česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a ČSSR. Novinářka. Patřila k hlavním organizátorkám komunistických žen v dobách stávek a protidrahotních bouří.
V období německé okupace byla činná v ilegálním komunistickém odboji. Pomáhala vězněným komunistům. Distribuovala ilegální komunistický tisk. V průběhu 2. světové války byla dvakrát zatčena gestapem a vyšetřována.

Antonín Sochor:
Podle některých zdrojů se urna s ostatky generálmajora Antonína Sochora již v tomto společném hrobě nenachází a byla přemístěna do rodinného hrobu v Dobříši, kde je pohřbena i Sochorova manželka Štěpánka.

Rudolf Strechaj:
*25.7.1914 (Čachtice), †28.7.1962 (Praha)
Slovenský a československý odbojář, poválečný politik Komunistické strany Slovenska, místopředseda vlády Československa, poslanec československých zákonodárných sborů. V letech 1951 - 1953 plnil funkci tzv. Pověřence spravedlnosti.
V období druhé světové války se podílel na odboji. V srpnu 1941 byl zatčen gestapem. Později odsouzen na tři roky vězení. Ve vězení celkem strávil dva a půl roku. V roce 1944 se podílel na Slovenském národním povstání. Byl politickým pracovníkem u partyzánské jednotky.

Josef Štětka:
*13.1.1885 (Chodouň), †24.10.1963 (Praha)
Československý politik a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
Druhou světovou válku strávil v exilu. V roce 1939 emigroval do Sovětského svazu, kde vstoupil do československých jednotek a pomáhal při osvobozování republiky. V databázi VHA u jeho jména uvedeno: Příjmení: Štětka, Jméno: Josef, Hodnost: četař rak.-uh., Kmenové číslo: 4.420/M, Národnost: česká, Datum narození: 13.1.1885, Místo narození: Chodouň, okres Hořovice, Datum a místo odvodu: 15.11.1943, Novochopersk, Číslo protokolu: 4.680.

Josef Tesla:
*22.2.1905 (Ostrava), †29.4.1963 (Praha)
Český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR a Ministr pracovních sil i Ministr bez portfeje vlády Československa.
Dne 16. března 1939 byl zatčen a až do konce 2. světové války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald, kam byl převezen z věznice pražského gestapa dne 20.9.1939. V KT Buchenwald měl, jako politický vězeň, číslo 3277.

Rudolf Vetiška:
*25.12.1895 (Hloubětín), †3.6.1966 (Praha)
Český a československý odbojář, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.
V období druhé světové války byl aktivní v odboji. Emigroval do SSSR. V roce 1943 se vrátil jako parašutista a pracoval v 3. ilegálním vedení KSČ. Je uveden v záznamech VHA o příslušnících Československých vojenských jednotek v zahraničí. Pod jeho jménem uvedeny pouze tyto údaje: Příjmení: Vetiška, Jméno: Rudolf, Národnost: česká, Datum narození: 25.12.1895, Místo narození: Praha, Datum a místo odvodu: 1941(zprav.výcvik), Moskva.
V roce 1944 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn.

Jan Vodička:
*10.7.1893 (Praha), †9.3.1961 (Praha)
Československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění republiky za Komunistickou stranu Československa.
Za první světové války přešel do Československých legií v Rusku, kde se zúčastnil bitvy u Zborova. Později přestoupil k Rudé armádě. V Československých legiích měl jako stoupenec bolševiků konflikty s velením. V databázi VHA nalezeny tyto záznamy: Bydliště: Praha okr. Praha, Datum narození: 1893 (10.7.1893), Místo narození: Karlín okr. Praha, Hodnost rakousko-uherské armády: vojín, První útvar rakousko-uherské armády: 8.drag.pl., poslední útvar rakousko-uherské armády: 8.drag.pl., Zajetí: 15.6.1915, Chotín, Datum a místo přihlášení do legií: Kurjeňovka Kyjev, Datum zařazení do jiné (další) legie: 1.4.1916, První hodnost v legiích: vojín, Poslední hodnost v legiích: desátník, První útvar v legiích: 1.stř.pl., Poslední útvar v legiích: 2.stř.pl., Konec v legiích: 20.7.1920 - demobilizován.
Během 2. světové války byl zatčen a vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce, přibližně v letech 1948-1951, vykonával funkci předsedy Svazu protifašistických bojovníků.

Antonín Zmrhal:
*22.7.1882 (Vysoká), †26.11.1954 (Praha)
Český a československý politik Komunistické strany Československa. Meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR a poválečný poslanec a Ministr vnitřního obchodu.
Jako komunista a hlavní představitel družstevního hnutí v období první republiky byl Antonín Zmrhal v dubnu 1939 zatčen nacisty. Po propuštění v červnu 1939 uprchl z příkazu vedení KSČ do Polska, kde působil ve výboru emigrantů v Krakově. Poté přešel do Sovětského svazu, kde působil v exilu do roku 1945. Od 1. dubna 1943 byl vedoucím československé sociální péče a zástupcem československého červeného kříže pro SSSR v Buzuluku.
(zdroje: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase , http://www.pamatnik-terezin.cz/vyhledavani/mala-pevnost/ , http://www.pamatnik-terezin.cz/vyhledavani/ravensbruck/ , http://www.pamatnik-terezin.cz/vyhledavani/buchenwald/ , https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana , http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=osobnosti )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Bedřich Kůla

Autor: Petr Švec, 21.09.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, II. obecní hřbitov, oddělení 24, hrob 78
Nápis:
NÁŠ DRAHÝ SYN
BEDŘICH KŮLA
PODSTRÁŽMISTR,
ČLEN SBORU HOŘOVICKÉHO ČSL. ČETNICTVA
PADL HRDINNOU SMRTÍ 9. KVĚTNA 1945,
PŘI OBRANĚ STAROMĚSTSKÉHO NÁMĚSTÍ,
VE STÁŘÍ 21. LET.
Poznámka:

Bedřich Kůla uveden i zde http://www.vets.cz/vpm/2858-pametni-deska-obetem-2-svetove-valky/#2858-pametni-deska-obetem-2-svetove-valky
a zde http://www.vets.cz/vpm/2647-pametni-deska-bedrich-kula/#2647-pametni-deska-bedrich-kula


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Vladimír Nekolný

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I., část 007, oddělení 13a
Nápis:
VLADIMÍR NEKOLNÝ
*13.VIII.1928 †16.IX.1950

VY ŠUMAVSKÉ HVOZDY CO JSTE UDĚLALY,
ŽE JSTE MÉMU SYNKU MLADÝ ŽIVOT VZALY.
Poznámka:

Fotografie muže v uniformě.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Alois Hodač

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy I.
Nápis:
ALOIS HODAČ
PLUKOVNÍK V. V.
*21.IX.1868 †15.II.1959.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Josef Chmelař

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov, část VI., oddělení 8
Nápis:
RODINA CHMELAŘOVA.

PLUKOVNÍ LÉKAŘ
M.U.DR. JOSEF CHMELAŘ
MAJITEL RYTÍŘSKÉHO ŘÁDU S VÁL. DEK. A MEČI,
OBOU SIGNUM LAUDIS S VÁL. DEK. A M.,
KARLOVA POLNÍHO KŘÍŽE, ČESTNÉHO ODZNAKU
ČERVENÉHO KŘÍŽE II. TŘÍDY A.T.D.
ZEMŘEL 29. ŘÍJNA 1918
PO ČTYŘLETÉ OBĚTIPLNÉ SLUŽBĚ V POLI
JAKO OBĚT SVÉHO POVOLÁNÍ VE VĚKU 30 ROKŮ.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-39253
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Josef Hynek

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov, část 007, oddělení 14d, č. hrobu 105
Nápis:
ING. JOSEF HYNEK
PODPLUKOVNÍK V.V.
*4.10.1912 †6.8.1971

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Antonín Tlustý

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov, část 006, oddělení 8, č. hrobu 7-0008
Nápis:
RODINA TLUSTÝCH

PPLK. ANTONÍN TLUSTÝ
BÝVALÝ VEL. PRAŽS. KADET. ŠKOLY
*29.1.1865 †11.9.1931

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Miroslav Svoboda

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov, část 009, oddělení 3, č. hrobu 410
Nápis:
ODEŠELS DRAHÝ
BEZ SLŮVKA ROZLOUČENÍ.
TAK NÁHLE,
ŽE TĚŽKO K UVĚŘENÍ.

MIROSLAV SVOBODA
PORUČÍK ČS. LETECTVA
*23.12.1931 †18.7.1955

RODINA SVOBODOVA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina