Spolek pro vojenská pietní místa

Kenotaf Paul Weltsch a Elisabeth Riedel

• + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
  • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
    Praha 3, Izraelská 1.
    Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
    Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
    Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
    Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
    Zdroj: Wikipedia
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Milan Lašťovka, 28.09.2014

Weltsch Paul: *11.03.1891. Transport Cv Praha – Terezín 06.03.1943. Transport Dl Terezín - Auschwitz Birkenau, Vernichtungslager, Polsko, 06.09.1943.
Riedl Elisabeth: * 11.08.1888. Transport Au 1 Praha, Praha – Terezín 15.05.1942. Transport Dl Terezín - Auschwitz Birkenau, Vernichtungslager, Polsko, 06.09.1943.
(zdroj: http://db.yadvashem.org/)

Kenotaf Obětí Holokaustu

• + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
  • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
    Praha 3, Izraelská 1.
    Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
    Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
    Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
    Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
    Zdroj: Wikipedia
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Wenda Wolf, 11.05.2019

Kenotaf rodina Lebenhart

• + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
  • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
    Praha 3, Izraelská 1.
    Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
    Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
    Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
    Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
    Zdroj: Wikipedia
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Wenda Wolf, 11.05.2019

Kenotaf rodina Kleinova a Hermanova

• + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
  • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
    Praha 3, Izraelská 1.
    Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
    Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
    Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
    Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
    Zdroj: Wikipedia
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Wenda Wolf, 11.05.2019

Kenotaf Emil Benda

• + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
  • Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
    Praha 3, Izraelská 1.
    Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
    Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
    Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
    Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
    Zdroj: Wikipedia
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Martin Václavík, 07.09.2020

Emil Benda se narodil v Křínci, okres Nymburk, 17.3.1889 Josefu Bendovi a Caroline Mautnerové
(zdroj: http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=1231&reproId=187437 )

Památník hrobu v dáli

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    
    Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
    V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
    Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
    
    Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
    I. sv. válka
    - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
    - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
    - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
    - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
    - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
    - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
    - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
    - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
    
    
    II. sv. válka
    - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
    - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
    - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
    - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
    - pomník čs. západním letcům
    - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
    Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
    
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Štrupl, 17.11.2006

Symbolické hroby Pražanů padlých na bojištích I. sv. války, jejichž ostatky nebyly do vlasti převezeny. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde který voják padl. Celkem je zde 1 105 plechových smaltovaných tabulek, z toho 1 065 věnováno padlým. Zbytek (40) tvoří tabulky s názvy spolků.
Ve středu Památníku, je na zdi kříž, po stranách s dvěmi deskami s verši v češtině a slovenštině. Nalevo od středu číslované oddíly 2-26 (II-XXVI) sudé, napravo č. 1-27 (I-XXVII) liché.
zdroj - Petr Kovařík - KLÍČ K PRAŽSKÝM HŘBITOVŮM (NLN, 2000)

Všechny tabulky jsou tvarem shodné jako zde uveřejněné foto, vždy pro jeden oddíl jedno foto.

Celkové počty

Oddíl I - 25 tabulek
Oddíl II - 25 tabulek
Oddíl III - 42 tabulek
Oddíl IV - 42 tabulek
Oddíl V - 42 tabulek
Oddíl VI - 42 tabulek
Oddíl VII - 42 tabulek
Oddíl VIII - 42 tabulek
Oddíl IX - 43 tabulek
Oddíl X - 42 tabulek
Oddíl XI - 43 tabulek
Oddíl XII - 42 tabulek
Oddíl XIII - 43 tabulek
Oddíl XIV - 42 tabulek
Oddíl XV - 43 tabulek
Oddíl XVI - 42 tabulek
Oddíl XVII - 43 tabulek
Oddíl XVIII - 42 tabulek
Oddíl XIX - 42 tabulek
Oddíl XX - 35 tabulek
Oddíl XXI - 49 tabulek
Oddíl XXII - 42 tabulek
Oddíl XXIII - 49 tabulek
Oddíl XXIV - 40 tabulek ( názvy organizací - nejsou VPM )
Oddíl XXV - 49 tabulek
Oddíl XXVI - 42 tabulek
Oddíl XXVII - 30 tabulek

Památník nemá samostatné číslo v databázi CEVH

Pomník Obětem 1. světové války

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    
    Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
    V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
    Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
    
    Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
    I. sv. válka
    - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
    - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
    - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
    - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
    - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
    - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
    - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
    - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
    
    
    II. sv. válka
    - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
    - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
    - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
    - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
    - pomník čs. západním letcům
    - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
    Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
    
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ing. Stanislav Mundl, 12.06.2012

Pomník nezvěstným vojákům Bílé armády

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    
    Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
    V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
    Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
    
    Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
    I. sv. válka
    - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
    - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
    - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
    - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
    - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
    - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
    - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
    - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
    
    
    II. sv. válka
    - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
    - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
    - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
    - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
    - pomník čs. západním letcům
    - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
    Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
    
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2006

Pomník Obětem války 1848

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    
    Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
    V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
    Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
    
    Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
    I. sv. válka
    - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
    - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
    - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
    - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
    - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
    - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
    - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
    - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
    
    
    II. sv. válka
    - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
    - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
    - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
    - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
    - pomník čs. západním letcům
    - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
    Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
    
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006

Pomník Ukrajinským vojákům

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    
    Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
    V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
    Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
    
    Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
    I. sv. válka
    - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
    - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
    - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
    - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
    - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
    - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
    - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
    - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
    
    
    II. sv. válka
    - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
    - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
    - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
    - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
    - pomník čs. západním letcům
    - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
    Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
    
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006