Praha 3
Kenotaf Paul Weltsch a Elisabeth Riedel
- + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
Praha 3, Izraelská 1.
Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
Zdroj: Wikipedia
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
IN MEMORIAM
PAUL WELTSCH
ELISABETH RIEDL
AUSCHWITZ 1944
Weltsch Paul: *11.03.1891. Transport Cv Praha – Terezín 06.03.1943. Transport Dl Terezín - Auschwitz Birkenau, Vernichtungslager, Polsko, 06.09.1943.
Riedl Elisabeth: * 11.08.1888. Transport Au 1 Praha, Praha – Terezín 15.05.1942. Transport Dl Terezín - Auschwitz Birkenau, Vernichtungslager, Polsko, 06.09.1943.
(zdroj: http://db.yadvashem.org/)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'49.6'' E14°28'36.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser
Kenotaf Obětí Holokaustu
- + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
Praha 3, Izraelská 1.
Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
Zdroj: Wikipedia
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
NA PAMÁTKU
JULIE WERNEROVÁ
roz. LEKNEROVÁ
27.5.1871 - 1942 TREBLINKA
JOSEF KRAUS
26.3.1883 - 1944 OSVĚTIM
MARKÉTA KRAUSOVÁ
roz. LÖWYOVÁ
20.12.1886 - 1944 OSVĚTIM
EMANUEL KLEINER
28.3.1891 - 1942 MAJDANEK
MARIANNE KLEINEROVÁ
roz. WERNEROVÁ
10.6.1899 - 1942 RAASIKA
A DALŠÍCH ČLENŮ RODINY ZAVRAŽDĚNÝCH
V
TEREZÍNĚ, DACHAU, LODŽI,, LUBLINU, MALÉM TROSTINCI A RIZE.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'49.6'' E14°28'36.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka
Kenotaf rodina Lebenhart
- + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
Praha 3, Izraelská 1.
Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
Zdroj: Wikipedia
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
IN MEMORIAM
OSKAR LEBENHART *18.I.1888
EMIL LEBENHART *19.III.1889
MARIE
ROZ. WEINEROVÁ *28.II.1888
BEDŘIŠKA
ROZ. NOVÁKOVÁ *22.VIII.1894
RUDOLF *26.VII.1916
JIŘÍ *13.XII.1923
JAN MIRKO *9.4.1939
ZEMŘELI V ROCE 1944 V KONC. TÁBOŘE V OSWIEČÍMĚ - BIRKENAU
NAZAPOMENEME NA VÁS DRAZÍ!
ZEMŘELI - ABYCHOM MY ŽILI.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'49.6'' E14°28'36.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka
Kenotaf rodina Kleinova a Hermanova
- + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
Praha 3, Izraelská 1.
Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
Zdroj: Wikipedia
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
*
IN MEMORIAM
MATHILDA KLEINOVÁ roz. ZEISLOVÁ 24.II.1865 - BŘEZEN 1944 TEREZÍN
MUDr. OTTO HERMAN 26.XI.1883-1.II.1943 OSVĚTIM
MARKÉTA HERMANOVÁ roz. KLEINOVÁ 18.X.1888 - 1.II.1943 OSVĚTIM
MARKÉTA HERMANOVÁ roz. HANDELOVÁ 10.XI.1908 - 24.X.1944 OSVĚTIM
RUTH HERMANOVÁ 7.IX.1942 - 24.X.1944 OSVĚTIM
RODINA KLEINOVA OSVĚTIM
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'49.6'' E14°28'36.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka
Kenotaf Emil Benda
- + o skupině VPM (P-03, Nový Židovský hřbitov)
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
Praha 3, Izraelská 1.
Hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek pod č. 1-1330, zřízen byl roku 1891. Obřadní síň v novorenesančním stylu byla vybudována podle plánů architekta Münzbergra.
Zejména o umělecké hodnotě nejzajímavějších náhrobků napsal knihu Nový židovský hřbitov (1991) spisovatel František Kafka. V ní mj. napsal, že hřbitov „nebude nikdy zcela naplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout“.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
Zdroj: Wikipedia
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 3, Izraelská, souřadnice středu hřbitova: 50°4'49.6"N, 14°28'36.1"E; Nový židovský hřbitov na Žižkově
PAMÁTCE JEDINÉHO NAŠEHO
MILOVANÉHO SYNA
EMILA BENDY
PORUČÍKA
NAROZ. 17.BŘEZNA 1889
PADLÉHO V BOJI NA MONTE DI VAL BELLO
28.LEDNA 1918
Emil Benda se narodil v Křínci, okres Nymburk, 17.3.1889 Josefu Bendovi a Caroline Mautnerové
(zdroj: http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=1231&reproId=187437 )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Martin Václavík
Památník hrobu v dáli
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
I. sv. válka
- šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
- čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
- čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
- hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
- hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
- ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
- hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
- čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
II. sv. válka
- válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
- čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
- pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
- pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
- pomník čs. západním letcům
- pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
PAMÁTNÍK HROBU V DÁLI
Hrobe v dáli!
Jak ocel tvrdá, krví rudá,
slzami skropená stezka jest
po níž putuje, duše má k tobě,
hrobe v dáli, neznámý, den co den.
srdce zlaté v sobě skrýváš,
jádro slunce žití mého.
V mém srdci místo jeho,
ne v tobě, hrobe chladný.
Mlád, milý, zdatný
odcházel z domova…
Nyní mrtev on, já žiji. - -
Stvořiteli! Tvůrce světů.
Uslyš, pane. Prosbu mou!
Srdce vadne, duch můj slábne
hledí s touhou smrti vstříc.
Bože věčný! Skonči muka,
vdechni jemu duši mou!
Nech jej žíti, šťastným býti!
Amen, budiž vůlí tvou.
Hrobe v ďalekosti!
Jako oceľ tvrdá, krvou rudá
slzami poliaty chodník je,
po ktorom putuje duša moje k tebe,
hrobe v ďalekosti, neznámy deň čo deň.
Srdce zlaté v sebe skrývaš,
jadro slnka žitia môjho.
V mojom srdci miesto jeho
nie v tebe hrobe chladný;
Mladý, milý, statný
odchádzač z domova - -
teraz mrtvý on,
ja žijem. - -
Stvoriteľu! Tvorca svetou,
uslyš, Pane, prosbu moju!
Srdce vadne, duch môj slábne,
hľadí s túhou pred smrťou.
Bože večný! Skonči muka,
vdychni jemu dušu moju!
Nechaj ho žiť, štastným byť!
Amen, nech je vôľa tvoja.
Symbolické hroby Pražanů padlých na bojištích I. sv. války, jejichž ostatky nebyly do vlasti převezeny. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde který voják padl. Celkem je zde 1 105 plechových smaltovaných tabulek, z toho 1 065 věnováno padlým. Zbytek (40) tvoří tabulky s názvy spolků.
Ve středu Památníku, je na zdi kříž, po stranách s dvěmi deskami s verši v češtině a slovenštině. Nalevo od středu číslované oddíly 2-26 (II-XXVI) sudé, napravo č. 1-27 (I-XXVII) liché.
zdroj - Petr Kovařík - KLÍČ K PRAŽSKÝM HŘBITOVŮM (NLN, 2000)
Všechny tabulky jsou tvarem shodné jako zde uveřejněné foto, vždy pro jeden oddíl jedno foto.
Celkové počty
Oddíl I - 25 tabulek
Oddíl II - 25 tabulek
Oddíl III - 42 tabulek
Oddíl IV - 42 tabulek
Oddíl V - 42 tabulek
Oddíl VI - 42 tabulek
Oddíl VII - 42 tabulek
Oddíl VIII - 42 tabulek
Oddíl IX - 43 tabulek
Oddíl X - 42 tabulek
Oddíl XI - 43 tabulek
Oddíl XII - 42 tabulek
Oddíl XIII - 43 tabulek
Oddíl XIV - 42 tabulek
Oddíl XV - 43 tabulek
Oddíl XVI - 42 tabulek
Oddíl XVII - 43 tabulek
Oddíl XVIII - 42 tabulek
Oddíl XIX - 42 tabulek
Oddíl XX - 35 tabulek
Oddíl XXI - 49 tabulek
Oddíl XXII - 42 tabulek
Oddíl XXIII - 49 tabulek
Oddíl XXIV - 40 tabulek ( názvy organizací - nejsou VPM )
Oddíl XXV - 49 tabulek
Oddíl XXVI - 42 tabulek
Oddíl XXVII - 30 tabulek
Památník nemá samostatné číslo v databázi CEVH
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem 1. světové války
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
I. sv. válka
- šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
- čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
- čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
- hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
- hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
- ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
- hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
- čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
II. sv. válka
- válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
- čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
- pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
- pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
- pomník čs. západním letcům
- pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
1914-1918
SMEDEREVO KARPATY RUSKO
RUMUNSKO FRANCIE ITALIE
PADLÝM DRUHŮM!
HROB V DÁLI…
KOLIK ON VZPOMÍNEK NESE V SVĚT TEN ŠIRÝ NA TY,
KDOŽ PRO SVOBODU SVÉ VLASTI S NÁMI ŠLI,
VŠAK DO OSVOBOZENÍ - JIŽ SE NEVRÁTILI.
VĚNUJE SDRUŽENÍ DOMOBRÁNCŮ II. VÝZVY PRAŽSKÉHO KRAJE.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. Stanislav Mundl
Pomník nezvěstným vojákům Bílé armády
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
I. sv. válka
- šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
- čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
- čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
- hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
- hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
- ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
- hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
- čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
II. sv. válka
- válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
- čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
- pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
- pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
- pomník čs. západním letcům
- pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
Братская могила
неизвестных воинов Белой армии
покинувших Россию
в начале 20-ых годов ХХ века
и скончавшихся в Чехии
от болезней и ранений
полученных в Гражданской войне
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'54.2'' E14°28'30.77''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem války 1848
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
I. sv. válka
- šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
- čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
- čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
- hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
- hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
- ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
- hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
- čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
II. sv. válka
- válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
- čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
- pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
- pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
- pomník čs. západním letcům
- pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
DEN BRAVEN
IM DEN
JUNI TAGEN
1848
GEFALLENEN
SOLDATEN
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'51.05'' E14°28'12.84''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pomník Ukrajinským vojákům
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
I. sv. válka
- šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
- čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
- čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
- hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
- hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
- ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
- hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
- čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
II. sv. válka
- válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
- čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
- pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
- pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
- pomník čs. západním letcům
- pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
Модїм вірним дітям
героям і жертвам терорів
мати
Україна
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný