Praha 2

Albertov, Americká, Anglická, Anny Letenské, Apolinářská, Balbínova, Bělehradská, Belgická, Benátská, Blanická, Botičská, Boženy Němcové, Budečská, Čelakovského sady, Čiklova, Dudova, Francouzská, Fügnerovo náměstí, Gorazdova, Hlavova, Horská, Chodská, Chopinova, Italská, Jana Masaryka, Ječná, Jenštejnská, Jugoslávská, Karlovo náměstí, Kateřinská, Ke Karlovu, Koperníkova, Korunní, Krkonošská, Lazarská, Legerova, Libušina, Lípová, Londýnská, Lumírova, Lužická, Lužická 1701/38, Malá Štěpánská, Mánesova, Mikovcova, Moravská, Myslíkova, Na Bojišti, Na Folimance, Na Slovanech, Na Slupi, Na Smetance, Na Švihance, Na Výtoni, Na Zderaze, náměstí Jiřího z Poděbrad, náměstí Míru, náměstí Pod Emauzy, Oldřichova, Palackého náměstí, Plavecká, Pod Zvonařkou, Podskalská, Polská, Rašínovo nábřeží, Rejskova, Resslova, Rumunská, Římská, Sekaninova, Slavíkova, Slezská, Slovenská, Sokolská, Šafaříkova, Škrétova, Štulcova, Šumavská, Trojanova, Trojická, Tyršova, U Kanálky, U nemocnice, Uruguayská, Václavská, Viničná, Vinohradská, Vratislavova, Wenzigova, Wilsonova, Záhřebská, Žitná

Hrob Václav Kaplický

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/109
Nápis:
NÁRODNÍ UMĚLEC
VÁCLAV KAPLICKÝ
SPISOVATEL
28.8.1895 +4.10.1982
Poznámka:

Roku 1914 odmaturoval a hned roku následujícího byl odveden do 75. pěšího pluku. a dostal se na haličskou frontu. Zde byl 10.8.1916 zajat, a 1.9. téhož roku vstoupil do československých legií a stal se členem 1. střeleckého pluku čs. legií v Rusku Roku 1918 byl delegátem (zapisovatelem) zakázaného II. vojenského sjezdu legií, po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku.
(zdroj: https://legie100.com/krev-legionare/41852/ a Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.38'' E14°25'4.81'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Otakar Motejl

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 2/4
Nápis:
JUDr. OTAKAR MOTEJL
OBHÁJCE
*10/IX.1932 +9/V.2010
Poznámka:

V letech 1966 až 1968 působil v Právnickém ústavu Ministerstva spravedlnosti, v letech 1968 až 1970 byl soudcem Nejvyššího soudu, v té době se významně podílel na probíhajících rehabilitacích. Jako advokát hájil lidi nespravedlivě pronásledované komunistickým režimem, v 50. letech i v době normalizace – např. Hanu Marvanovou, Jiřinu Šiklovou nebo členy skupiny The Plastic People of the Universe. 17. listopadu 1989 svážel svým autem zraněné studenty vracející se z demonstrace na Národní třídě do nemocnice


Souřadnice: N50°3'51.45'' E14°25'6.47'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Zdenka Nedvědová-Nejedlá a kenotaf Vít Nejedlý

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, Hrob Zdenka Nedvědová-Nejedlá a kenotaf Vít Nejedlý
Nápis:
1908 MUDR. ZDENA NEDVĚDOVÁ-NEJEDLÁ 1998

K POPELU MATKY VLOŽENA
PRSŤ Z HROBU NA PAMÁTNÉ
DUKLE V NĚMŽ SPOČINUL
VÍT NEJEDLÝ
11.VI.1912 * 1.I.1945
HUDEBNÍ SKLADATEL, TVŮRCE
ARMÁDNÍHO UMĚLECKÉHO
SOUBORU ÚČASTNÍK
VELKÉ VLASTENECKÉ VÁLKY
Poznámka:

Zdenka Nedvědová-Nejedlá byla dcerou komunistického politika Zdeňka Nejedlého a manželka v Osvětimi zemřelého lékaře Miloše Nedvěda. Vlivem otce byla levicově smýšlející, po obsazení republiky začala rodina pociťovat politické perzekuce a zároveň byla v kontaktu s lidmi z formujícího se druhého československého odboje, do kterého se záhy aktivně zapojila. V dubnu 1942 byli oba manzželé zatčeni gestapem, odsouzeni za odbojovou činnost a odesláni do Malé pevnosti v koncentračním táboře Terezín. Dcera Hana byla svěřena k výchově příbuzným. Následně byli v lednu 1943 deportováni do tábora Osvětim-Březinka, kde se oba nakazili skvrnitým tyfem, jemuž Miloš Nedvěd podlehl. Zdenka do ženského tábora Ravensbrück.
Po roce 1945
Nedvědová-Nejedlá se pak v 60. letech připojila k domácímu reformnímu komunistickému proudu vedoucího k začátku procesu tzv. Pražského jara. Po jeho násilném ukončení invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 pak vpád veřejně zkritizovala a stranu opustila.
(zdroj: Wikipedie)

Vít Nejedlý po německé okupaci emigroval do Sovětského svazu a okamžitě se zapojil do hudebního, ale i politického života Moskvy. 19. května 1943 se stal velitelem Hudební čety 1. československé samostatné brigády, která se stala počátkem Armádního uměleckého souboru (AUS). S tímto souborem pak doprovázel vojska při jejich postupu na západ. Zemřel při osvobozování Československa v lednu 1945 na následky onemocnění břišním tyfem v době bojů o Dukelský průsmyk. Armádní umělecký soubor pak přijal do svého názvu jeho jméno, přejmenoval se na Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.67'' E14°25'5.9'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Josef Pelnář

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 15/4
Nápis:
ZDE LEŽÍ ČESKÝ LÉKAŘ
PROF. DR. JOSEF PELNÁŘ
U DOMAŽLIC
Poznámka:

Za 1. světové války jako štábní lékař pracoval v Srbsku, poté vedl vojenské nemocnice v Celje a italském Terstu
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.67'' E14°25'5.9'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Ferdinand Peroutka

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/152
Nápis:
Ferdinand
Peroutka
PRAHA 1895 NEW YOURK 1978
Poznámka:

Po okupaci v březnu 1939 byl na něj z oficiálních okupačních míst vyvíjen tlak, aby psal v duchu protektorátních potřeb. V dubnu 1939 pod Peroutkovým jménem sice vyšel v Přítomnosti článek Dynamický život k 50. narozeninám Adolfa Hitlera, kde autor uznal jeho moc, zároveň však razantně odmítl, že by Češi měli s Hitlerem jít. Podle Peroutkova vyjádření byl tento článek hlavním důvodem jeho pozdějšího uvěznění v koncentračním táboře. K Peroutkovu prvnímu zatčení došlo už v prvních dnech okupace, po několika dnech byl propuštěn ale začátkem září 1939 zatčen znovu.
Byl nejprve vězněn v koncentračním táboře Dachau, dlouhodobě pak v táboře Buchenwald, kde se v roce 1945 dočkal osvobození americkou armádou. V letech 1942/1943–1944 byl dočasně umístěn v pražské věznici na Pankráci Němci mu nabídli vyměnit ostnatý drát koncentračního tábora za psací stůl protektorátního novináře. On tyto nabídky odmítl, byl proto deportován zpět do koncentračního tábora.
Po komunistickém únorovém převratu roku 1948 odešel do exilu, nejprve do Anglie, později do USA. Od roku 1951 do roku 1961 vedl československé oddělení rádia Svobodná Evropa
Peroutka byl jedním z významných představitelů protikomunistického odboje, který byl za totality v železnou oponou uzavřeném Československu méně známý než mimo něj. Čtení a šíření jeho politických rozborů a komentářů bylo v Československu pronásledováno.
Zemřel roku 1978 v exilu. Po změně politických poměrů byly jeho ostatky v roce 1991 pohřbeny na Vyšehradě.
(zdroj: Wikipedie)
Na domě v Praze 5, Matoušova 5 je pamětní deska


Souřadnice: N50°3'52.38'' E14°25'5.22'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Vladimír Šmeral

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 11/15
Nápis:
NÁRODNÍ UMĚLEC
VLADIMÍR ŠMERAL
ČESKÝ HEREC
Poznámka:

Za války byl v ohrožení z důvodu smíšeného manželství, neboť jeho manželka Marianne, bývalá tanečnice u E. F. Buriana, byla podle tzv. norimberských zákonů židovkou. Odmítl se rozvést a v roce 1944 byl deportován do koncentračního tábora Kletendorf. Na konci války, když se Šmeralovi podařilo uniknout z koncentračního tábora a vrátil se do Prahy, byl po dobu šesti týdnů v úkrytu u Adiny Mandlové.
Po válce byl politicky aktivní a společensky plně konformní, pro socialistický režim coby člen KSČ vykonával řadu veřejných funkcí. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat


Souřadnice: N50°3'53.59'' E14°25'4.14'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Jiřina Štěpničková

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, Hrob Jiřina Štěpničková
Nápis:
Bez nápisu
Poznámka:

Po válce žila nějakou dobu v zahraničí, její syn Jiří se narodil v Londýně. V únoru 1948 podepsala výzvu kulturních pracovníků Kupředu, zpátky ni krok na podporu nově vznikající Národní fronty. Později se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a byla zadržena při pokusu o překročení hranice a následně byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti letům vězení. Řada „kolegů“ vyžadovala trest smrti, jiní se naopak obrátili na prezidenta a požadovali milost. Nakonec jí byl trest snížen z 15 let na 10 let. Mohla se pak vrátit ke své profesi a po osmi letech, dne 5. května 1968, byla oceněna titulem zasloužilá umělkyně.[6] V roce 1985 zemřela na rakovinu. Původně pohřbena na Olšanech a v roce 2022 uložena na Vyšehradě.
(zdroj: Wikipedie a film V. Plesného Past z roku 2020)


Souřadnice: N50°3'52.3'' E14°25'7.1'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Bedřich Vaníček

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 7/96
Nápis:
MALÍŘ
BEDŘICH VANÍČEK
*30.5.1885 +31.7.1955
Poznámka:

Během první světové války byl Vaníček povolán do běženeckého tábora Moosbierbaum nedaleko Vídně, kde mezi lety 1915 a 1918 sloužil jako velitel. V této době začal kreslit motivy zajatců a běženců, kterými se pak zabýval i nadále.
Během druhé světové války se stal členem skupiny Vladislava Vančury, nebyl však zatčen a po skončení války se věnoval organizování umělecké činnost
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.97'' E14°25'5.41'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Václav Voskovec

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 14-akády/16
Nápis:
Bez nápisu
Poznámka:

Václav Voskovec, rodným jménem Vilém Wachsmann, (5.1.1864.– 24.4.1945) byl český vojenský kapelník a legionář, otec herce herec Jiřího Voskovce.
V roce 1883 nastoupil dobrovolně k hudbě 28. pěšího pluku v Praze, ale tuto službu však ukončil v roce 1889, následně odjel do Ruska, kde přijal místo vojenského kapelníka u 108. pěšího pluku ve Vilně. V Rusku přijal pravoslaví a stal se kapelníkem kyrysnického pluku carevny Marie Fjodorovny v Gatčině u Petrohradu.
V roce 1915 si podal přihlášku do československé legie a do jejího vyřízení působil u různých vojenských institucí petrohradského vojenského okruhu. V roce 1917 nastoupil u 6. československého střeleckého pluku, kde působil jako kapelník
V roce 1920 se vrátil do vlasti a následně byl přidělen do inspektorátu hudeb jako zástupce inspektora při Ministerstvu národní obrany, kde v letech 1921–1925 vedl hudební referát. V letech 1929–1934 na přechodnou dobu nastoupil zpět do vojenské služby na Ministerstvo národní obrany, aby působil v kanceláři Československých legií. Zemřel v Praze koncem dubna roku 1945. Byl nositelem řady vyznamenání.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.81'' E14°25'5.38'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Jan Zahradníček

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/1
Nápis:
PROFESOR MUDR JAN ZAHRADNÍČEK
PŘEDNOSTA I. ORTOPEDICKÉ KLINIKY
*13.VI.1882 +12.X.1958
IN MEMORIAM – REHABILITOVÁN
ČSAV R. 1991 ZLATOU PLAKETOU
ZA ZÁSLUHY O VĚDU A LIDSTVO
Poznámka:

Za války narukoval do armády a působil v Bělehradě, Sofii a mezi lety 1914 a 1919 pracoval jako šéfchirurg na frontě ve skupině profesora Kukuly.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.42'' E14°25'4.59'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový