Praha 2

Albertov, Americká, Anglická, Anny Letenské, Apolinářská, Balbínova, Bělehradská, Belgická, Benátská, Blanická, Botičská, Boženy Němcové, Budečská, Čelakovského sady, Čiklova, Dudova, Francouzská, Fügnerovo náměstí, Gorazdova, Hlavova, Horská, Chodská, Chopinova, Italská, Jana Masaryka, Ječná, Jenštejnská, Jugoslávská, Karlovo náměstí, Kateřinská, Ke Karlovu, Koperníkova, Korunní, Krkonošská, Lazarská, Legerova, Libušina, Lípová, Londýnská, Lumírova, Lužická, Lužická 1701/38, Malá Štěpánská, Mánesova, Mikovcova, Moravská, Myslíkova, Na Bojišti, Na Folimance, Na Slovanech, Na Slupi, Na Smetance, Na Švihance, Na Výtoni, Na Zderaze, náměstí Jiřího z Poděbrad, náměstí Míru, náměstí Pod Emauzy, Oldřichova, Palackého náměstí, Plavecká, Pod Zvonařkou, Podskalská, Polská, Rašínovo nábřeží, Rejskova, Resslova, Rumunská, Římská, Sekaninova, Slavíkova, Slezská, Slovenská, Sokolská, Šafaříkova, Škrétova, Štulcova, Šumavská, Trojanova, Trojická, Tyršova, U Kanálky, U nemocnice, Uruguayská, Václavská, Viničná, Vinohradská, Vratislavova, Wenzigova, Wilsonova, Záhřebská, Žitná

Hrob Jiří Ješ

Autor: Jiří Padevět, 17.12.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, Vyšehradský hřbitov
Nápis:
...hovořil
JIŘÍ JEŠ
19.6.1926
20.7.2011
Poznámka:

Novinář Jiří Ješ byl v únoru 1948 jako studentský funkcionář odpůrcem komunistického převratu a členem delegace, vyslané k Edvardu Benešovi. Na základě těchto aktivit byl vyloučen ze studia na všech vysokých školách v Československu a zatčen. V roce 1951 byl zatčen znovu a po odsouzení devět a půl roku vězněn v komunistických věznicích.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Je%C5%A1 )


Souřadnice: N50°3'52.98'' E14°25'4.86'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Karel Ančerl

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/59
Nápis:
DIRIGENT ČESKÉ FILHARMONIE
KAREL ANČERL
*1908 +1973
Poznámka:

Dne 12. listopadu 1942 byl i s manželkou i rodiči deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde se podílel na hudebních aktivitách, založil zde improvizovaný smyčcový orchestr. Jeho manželka zde v roce 1943 porodila syna Jana. O rok později byla celá rodina včetně rodičů zařazena do transportů do Osvětimi, kde byli všichni kromě Karla zplynováni.
V lednu 1945 musel před příchodem Rudé armády do Osvětimi nastoupit na pochod smrti do pracovního tábora Friedland v Dolním Slezsku (po válce Mieroszów), který byl pobočným táborem koncentračního tábora Gross-Rosen
V roce 1968 se rozhodl emigrovat. V dalších letech se na jeho zdraví projevily útrapy z války. Dne 3. července 1973 v Torontu zemřel. Po letech byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy na Vyšehradském hřbitově
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N5°3'52.7'' E14°10'45.71'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Břetislav Benda

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 3/8
Nápis:
NÁRODNÍ UMĚLEC
BŘETISLAV BENDA
SOCHAŘ
*28.3.1897 +19.8.1983
Poznámka:

Stal se žákem Josefa Václava Myslbeka, jeho studia však přerušila první světová válka a v roce 1916 musel narukovat. Pod těžkou palbou v Itálii utrpěl v roce 1917 vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění mu v další tvorbě nebylo překážkou
Během nacistické okupace Československa vytvořil soubor alegorických plastik, které vyjadřovaly utrpení českého národa a odhodlání bojovat za svobodu (Lidé bez domova, Spoutaná, Naše země, Odboj, Vítězství Stalingradu). Po válce pak vzniklo několik pomníků připomínajících statečnost lidí v boji proti okupantům.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.6'' E14°25'6.29'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Zdenka Bergerová

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 5/74
Nápis:
Zdenka Bergerová
básnířka
a překladatelka
10.3.1923 – 22.5.2008
Poznámka:

Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND.
V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla změnit názor na Vladimira Galaktionoviče Korolenka,rehabilitační doktorát získala 1990.


Souřadnice: N50°3'52.52'' E14°25'6.5'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Ema Blažková

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 12/8
Nápis:
EMA BLAŽKOVÁ
AKAD. MALÍŘKA
*31.8.1924 +31.8.2003
Poznámka:

Studovala na gymnáziu v Roudnici nad Labem, 20. června 1942 bylo gymnázium obsazeno gestapem a 85 studentů, včetně Emy Blažkové, bylo zatčeno. Záminkou akce byla údajná příprava atentátu na jednoho z učitelů německé obecné školy. Mezi zatčenými studenty bylo celkem 16 dívek, septimánek. Všichni zatčení studenti byli převezeni do Terezína, uvězněni a vyslýcháni v Malé pevnosti. Po pětiměsíčním pobytu byla zařazena do pracovního tábora
17. listopadu 1944 byla opět zatčena gestapem. V tu dobu byla nasazena v rámci „ročníku darovaného Říši“ jako pomocná dělnice v závodě leteckých demontáží „Deutsche Lufthansa“ v městečku Babí u Náchoda. Deset dní strávila v samovazbě a pak do květnové revoluce 1945 pracovala v gumárenském závodě Kudrnáč v Náchodě a následně na stavbě Štěchovické přehrady.
Na konci roku 1974 byla zatčena pro urážku veřejného činitele a 14 měsíců vězněna v pražské věznici v Ruzyni. O svém věznění v Ruzyni psala v letech 1993–4 do Necenzurovaných novin.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.46'' E14°25'6.04'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Jan Dostálek

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 7/44
Nápis:
ING. JAN DOSTÁLEK
*28.4.1883 +21.3.1955
Poznámka:

První světovou válku prožil coby písař na vojenském velitelství v Praze.
Po válce se krátce angažoval v ČSL, ale nesouhlasil s jejím sbližováním s KSČ. Po únoru 1948 byl vyloučen ze strany. V červenci 1954 byl zatčen příslušníky StB v rámci příprav vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“. Zemřel v roce 1955 v pankrácké věznici, kam byl uvržen komunistickým režimem.
V Kostelci nad Orlicí v Mánesově ulici je pamětní tabulka Janu Dostálkovi v rámci projektu Poslední adresa, který připomíná památku obětí komunistického režimu.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.6'' E14°25'6.29'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Josef Drachovský

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 15/44
Nápis:
UNIVERSITNÍ PROFESOR JUDR. JOSEF DRACHOVSKÝ
REKTOR KARLOVY UNIVERSITY NAROZEN 31.3.1876 ZEMŘEL 14.2.1961
Poznámka:

Během německé okupace patřil mezi aktivistické Čechy, mj. se stal předsedou České ligy proti bolševismu. Zároveň ale pracoval pro odboj, takže jej v říjnu 1944 zatklo gestapo a věznilo až do konce války. Přesto byl po osvobození obviněn z kolaborace a Národním soudem odsouzen k symbolickému trestu osmi měsíců vězení.
(zdoj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.22'' E14°25'1.76'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Božena Fričová

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 3/24
Nápis:
BOŽENA FRIČOVÁ *3.3.19´863 +12.2.1925
Poznámka:

Po vypuknutí první světové války roku 1914 se zapojila do aktivit protirakouské odbojové skupiny Maffie sestávající z domácích členů a také exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazující se o vznik samostatného Československa. Spolupracovala např. s Přemyslem Šámalem či Václavem Klofáčem, zejména ve věci shromažďování informací a předávání kurýrních zpráv. Byť ženy vzbuzovaly obecně menší podezření z nepřátelské špionáže, Fričová nicméně pracovala spolu s ostatními zapojenými pod neustálou hrozbou obvinění z vlastizrady. Po vzniku Československa roku 1918 byla její činnost v souvislosti s Mafií hojně připomínána.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.75'' E14°25'7.5'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Vilém Julius Josef a Edgar Stanislav Haunerovi

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/14
Nápis:
PHDR. VILÉM J. HAUNER *20.4.1877 +31.10.1941
JUDr. EDGAR ST. HAUNER *10.9.1906 +8.6.1942
Poznámka:

Vilém Julius Josef Hauner byl český matematik a astronom, později proslulý jako vojenský historik, publicista a překladatel. V letech 1911–1920 byl hospodářem Mensy akademické, za což byl osvobozen od vojenské služby, Od roku 1919 byl stálým členem komise pro vojenské názvosloví. Od roku 1920 byl členem správní rady Vojenského ústavu věd, v roce 1925 se stal jeho místopředsedou. Zabýval se dějinami novověkého válečnictví, napsal mnoho článků z vojenské historie, stal redaktorem vojenské části Masarykova slovníku naučného.
Za druhé světové války mu byl zkonfiskován majetek, později zemřel v koncentračním táboře Mauthausenu. Jméno je uvedeno na pamětní desce na Budějovické 5 v Praze 4. Dne 20. října 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

Mladší syn, právník JUDr. Edgar Stanislav Hauner byl zastřelen nacisty během heydrichiády 8. června 1942
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.44'' E14°25'3.53'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový

Hrob Rudolf Jedlička

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 14-arkády/46
Nápis:
PROFESOR
MUDR RUDOLF JEDLIČKA
ZAKLADATEL ÚSTAVU PRO TĚLESNĚ VADNÉ DĚTI
*20.2.1869 +26.10.1926
Poznámka:

V říjnu 1912 začala první balkánská válka, Český pomocný lékařský komitét plánoval vyslání lékařů a zdravotnického materiálu. Nejrychleji zareagoval Rudolf Jedlička, který vypravil vlastní expedici, a také na vlastní náklady. Již 24. října 1912 s dalšími odcestovali do Bělehradu, o dva dny později zde převzali vojenský lazaret s 800 lůžky a večer přijímali první raněné z bitvy u Kumanova. Prof. Jedlička operoval až 40 pacientů denně, organizoval i odbornou spolupráci zahraničních expedic. V Bělehradě jej navštívil Tomáš Garrigue Masaryk. Celkem provedlo 19 Čechů téměř 1800 operací. Srbské království mu udělilo Řád svatého Sávy a král Petr I. mu věnoval svou fotografii s podpisem.
Dne 23. srpna 1914 byl povolán k Páté armádě do bosenské Bijeljiny.] Paradoxem jeho nasazení byla skutečnost, že zatímco před dvěma lety pracoval jako lékař pomáhající Srbům, nyní se ocitl na straně Rakouska-Uherska-
Situace u polního lazaretu byla v mnoha ohledech zoufalá. Jedličkovi přátelé v Čechách se proto ze všech sil snažili přesvědčit vojenské úřady, že je nutné, aby se profesor vrátil ke své práci v Praze. Mohl se vrátit po měsíci, 27. září 1914. Pokračoval nicméně ve vojenské službě – byl jmenován velitelem Třetí záložní vojenské nemocnice u sv. Bartoloměje na Vyšehradě. Do podzimu 1916 navíc musel jednou týdně dojíždět do nemocnice Červeného kříže do Českých Budějovic, kde zastával funkci hlavního chirurga.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.84'' E14°25'1.03'' (hrob)
Pomník přidal: František Nový