Praha 2

Hrob Karel Šrámek

Autor: Vladimír Štrupl, 28.09.2015
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad
Nápis:
ARCH. KAREL ŠRÁMEK
*22.II.1904 +7.V.1945
PADL V BOJI ZA OSVOBOZENÍ VLASTI.
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: *22.2.1904, architekt, bydliště: Praha XIV Nusle, Lumírova 1/525, padl 7. (jinde 6.) 5. 1945 na Pankráci


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Jan Tischer

Autor: Vladimír Štrupl, 28.09.2015
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad
Nápis:
GENERÁL JUST. SL. V. V.
JAN TISCHER
EM. VICEPRESIDENT NEJV. VOJ. SOUDU V PRAZE
*14.6.1870 + 25.8.1939.
Poznámka:

Více informací na: https://forum.valka.cz/topic/view/108474#384927


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Eduard Ureš

Autor: Vladimír Štrupl, 28.09.2015
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad
Nápis:
GENERÁLMAJOR
ING. EDUARD UREŠ
ZEMSKÝ NÁČELNÍK JUNÁKA NA MORAVĚ
*9.10.1904 +2.1.1992
Poznámka:

Eduard Ureš – Ulbricht (skautskou přezdívkou Ataman nebo Matalufa, později označován i jako Studánkový dědeček; 9. října 1904 Brno – 2. ledna 1992) byl český důstojník a skaut, který se též proslavil hledáním a obnovováním studánek a pramenů.
Již od útlého věku se věnoval cvičení v Sokole. Vystudoval reálné gymnázium, kde také odmaturoval, a následně v letech 1923-1925 (či 1926) studoval na Vojenské akademii v Hranicích. Dále pokračoval v letech 1935–1938 na Vysoké škole válečné v Praze. Vojensky činný byl až do roku 1960, 1. dubna 1954 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Během života vedl různé sokolské i skautské oddíly a tábory, vedení se věnoval až do roku 1970. Během poválečné obnovy Junáka byl až do opětovného zákazu skautingu v roce 1949 moravským zemským náčelníkem. Za komunistického režimu pokračoval v práci s mládeží i jako vedoucí pionýrských táborů.
1. března 1968 poslal generálmajor Ureš poslal Alexandru Dubčekovi oficiální žádost o obnovení skautské organizace, k čemuž následně opravdu došlo. V letech 1968–1970 zastával funkci III. místonáčelníka Junáka a byl vyznamenán Řádem stříbrného vlka. V této době také působil také jako instruktor Jesenické lesní školy[ a byl předsedou skupiny branné výchovy Junáka. V roce 1970 patřil k ustavujícím členům Svojsíkova oddílu.
Po třetím zákazu skautingu intenzivně navázal na svůj dosavadní koníček – hledání pramenů a studánek. Hledal je zejména v okolí Brna, následně i ve Slezsku, na severní Moravě a ve středních Čechách a Praze. Celkem se mu podařilo vypátrat přes tisíc studánek. Sepsal množství rukopisů – ať se skautskou, tělovýchovnou či vojenskou tematikou, zkušenosti z hledání a obnovy studánek shromáždil v rukopise Studánky, kniha však nesměla kvůli jeho skautským aktivitám vyjít tiskem. Na jeho počest je pojmenována Urešova studánka v Kunratickém lese a ulice Urešova v pražských Kunraticích.
(zdroj: Wikipedia.org )


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob František a Rudolf Voráček

Autor: Vladimír Štrupl, 28.09.2015
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad
Nápis:
Synové
FRANTIŠEK
*18 17./11.1 91 +19 14./3. 18.
RUDOLF
*18 12./12. 92 +19 8./9. 15.
Padli na italském bojišti a zde pohřbeni 25./5.1925.

Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob František Křečan

Autor: Petr Kudláček, archiv
Umístění: Praha 2, Štulcova, Vyšehradský hřbitov, oddělení 9, hrob č. 10
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Pilot npor. František Křečan a pozorovatel por. Jaroslav Vondrášek zahynuli dne 18.7.1924 při letecké nehodě u Hrdějovic. Havarovali při nouzovém přistání pro poruchu nebo požár motoru a vše shořelo. Pomník na místě je na https://www.vets.cz/vpm/22535-pomnik-frantisek-krecan-a-jaroslav-vondrasek/#22535-pomnik-frantisek-krecan-a-jaroslav-vondrasek
František Křečan byl 22.7.1924 pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově do hrobu č. 10 v oddělení 9. Jeho náhrobek však byl již zrušen, a do téhož hrobu byl v roce 1946 pohřben spisovatel Eduard Bass.

Více o nehodě na stránkách Letecké badatelny: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/588/
další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Miloslav Lintner

Autor: Jiří Porteš, 22.02.2020
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad
Nápis:
MILOSLAV LINTNER
PODPORUČÍK ČSL. ARMÁDY
1917 - 1945
PADL V BOJI ZA VLAST
Poznámka:

Miloslav Lintner
*29.1.1917
+10.5.1945
technický úředník
Praha XVI., Jarolímova č.p. 391
smrtelně zraněn 5.5. 1945 v Praze
(zdroj: MAREK, Jindřich, Ivo PEJČOCH, Jiří PLACHÝ a Tomáš JAKL. Padli na barikádách: padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2015. ISBN 978-80-7278-652-7.)


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Porteš

Hrob Jitka Lengsfeldová

Autor: Vladimír Jouda, 15.02.2019
Umístění: Praha 2, Štulcova, hrob 13-22
Nápis:
JITKA LENGSFELDOVÁ
8/9 1922 – 7/5 1945
Poznámka:

uveden v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito doplňujícími údaji:

soukromá úřednice, bydliště Praha XIII Vršovice 782, Ruská 110, raněna 5. 5. v Praze, zemřela na následky zranění ve Vinohradské nemocnici.


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Jouda
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Oto Mádr

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
Mons. ThDr. OTO MÁDR
NAR. DNE 15. ÚNORA 1917
ZEMŘ. DNE 27. ÚNORA 2011
APOŠTOLSKÝ PROTONOTÁŘ,
VYŠEHRADSKÝ KANOVNÍK, ČESKÝ TEOLOG
Poznámka:

Kněz a teolog Oto Mádr byl po vykonstruovaném politickém procesu od roku 1951 do roku 1966 vězněn v komunistických koncentračních táborech a věznicích. V 70. a 80. letech byl aktivním přispěvatelem samizdatu a odpůrcem komunistického režimu.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Oto_M%C3%A1dr )


Souřadnice: N50°3'53.27'' E14°25'4.45''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hroby příslušníků Jezuitského řádu

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
P. VOJTĚCH PEŠEK + 22.7.1994
P. BOHUMIL PLAČEK + 21.1.2001

P. JOSEPHUS ŠPATNÝ + 12.2.1941 I.M.

P. FRANCISCUS VLK + 10.3.1945
P. THEOPHILUS SPÁČIL + 5.12.1950
P. ADOLPHUS KAJPR + 17.9.1959
Poznámka:

Vojtěch Pešek byl v letech 1944 a 1945 vězněn v Praze na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín. Od roku 1950 do roku 1964 byl internován a poté vězněn komunistickým režimem.
Bohumil Plaček byl komunistickým režimem internován a vězněn od roku 1950 do roku 1962.
Josef Špatný působil jako vojenský kaplan během první světové války.
František Vlk byl v roce 1944 zatčen Gestapem a v roce 1945 zemřel ve věznici Praha Pankrác.
Bohumil Spáčil byl v roce 1950 internován komunistickým režimem v internačním klášteře v Oseku, kde zemřel v témže roce.
Adolf Kajpr byl od roku 1941 do roku 1945 vězněn v nacistických koncentračních táborech, nejdéle v Dachau. V roce 1950 byl zatčen a vězněn v komunistických kriminálech, kde v roce 1959 zemřel.
(zdroj: http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=232 , http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=215 , http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=242 , http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=253 , https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Sp%C3%A1%C4%8Dil , https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Kajpr )


Souřadnice: N50°3'53.27'' E14°25'4.45'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Emil František Burian

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
EMIL FRANTIŠEK BURIAN
1904 - 1959
Poznámka:

Divadelník a režisér Emil František Burian byl v roce 1941 zatčen Gestapem a do konce okupace vězněn v nacistických koncentračních táborech. V květnu 1945 přežil potopení vězeňské lodi Cap Arcona a vrátil se do vlasti. V padesátých letech se připojil ke štvavým kampaním proti osobám, souzeným ve zmanipulovaných politických procesech a napsal na toto téma divadelní hru Pařeniště. v letech 1951 až 1955 byl vedoucím Armádního uměleckého divadla.
(zdroj: http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/2389/ , https://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_Franti%C5%A1ek_Burian , https://www.divadlo.cz/?clanky=pareniste-e-f-buriana-se-po-vice-nez-57-letech-vraci-na-scenu )


Souřadnice: N50°3'53.27'' E14°25'4.45'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět