Praha 2

Albertov, Anglická, Anny Letenské, Apolinářská, Balbínova, Bělehradská, Belgická, Benátská, Blanická, Budečská, Čiklova, Francouzská, Hlavova, Horská, Chodská, Italská, Jana Masaryka, Ječná, Jenštejnská, Karlovo náměstí, Ke Karlovu, Korunní, Krkonošská, Legerova, Londýnská, Lumírova, Lužická, Mánesova, Mikovcova, Moravská, Myslíkova, Na Bojišti, Na Folimance, Na Slovanech, Na Slupi, Na Smetance, Na Švihance, Na Zderaze, náměstí Jiřího z Poděbrad, náměstí Míru, náměstí Pod Emauzy, Oldřichova, Palackého náměstí, Pod Zvonařkou, Podskalská, Polská, Rašínovo nábřeží, Resslova, Rumunská, Římská, Slavíkova, Slezská, Slovenská, Sokolská, Škrétova, Štulcova, Trojická, U nemocnice, Uruguayská, Václavská, Viničná, Vinohradská, Wenzigova, Wilsonova, Záhřebská, Žitná

Hrob vojáka Rudé armády - místo je zrušené

Autor: Vladimír Štrupl, 26.04.2007
Umístění: Praha 2, náměstí Míru
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Podle dochovaného archivního snímku (který nemáme k dispozici) byl přesně v místě, kde dnes stojí plastika dívky, v květnu 1945 pohřben padlý sovětský voják.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'30.44'' E14°26'14.03''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Vzpomínková lavička válečných veteránů č. 19

Autor: Diana Štruplová, 02.07.2019
Umístění: Praha 2, náměstí Míru 600/20, v budově ÚMČ Prahy 2
Nápis:
KDYBYS BYL JEDINÝ, KDO MŮŽE ČI UMÍ UDĚLAT, CO JE TŘEBA, MUSÍŠ TO UDĚLAT…

11. LISTOPAD – DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ – DĚKUJEME – NEZAPOMENEME

WWW.MILITARYMUZEUM.CZ – 019
Poznámka:

Horní citát užíval Jiří REGI Schams (nadpraporčík Jiří Schams, * 22. září 1972 v Praze, + 7. ledna 2015 v Praze), přezdívaný Regi, byl příslušníkem Útvaru speciálních operací Vojenské policie Armády České republiky, válečný veterán.
Vlčí mák je celosvětový symbol Dne Válečných veteránů, pět je jich na připomínku tragického dne 8. července 2014, kdy v Afghánistánu zahynuli po sebevražedném útoku čtyři naši vojáci a pátý podlehl následkům těžkých poranění v ČR.
Poslední nápis 11. listopad je Den válečných veteránů, který se uctívá po celém světě.
Každá lavička má svoje evidenční číslo a dekret majitele, dále bude uvedena v seznamu míst laviček.
(zdroj: www.militarymuzeum.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Busta Alois Rašín

Autor: Diana Štruplová, 02.07.2019
Umístění: Praha 2, náměstí Míru 600/20, v budově ÚMČ Prahy 2
Nápis:
ALOIS RAŠÍN
18.10.1867 - 18.2.1923
Poznámka:

Alois Rašín (*18. října 1867 v Nechanicích, +18. února 1923 v Praze), byl český a československý politik a ekonom, jeden z odsouzených v procesu s Omladinou, účastník 1. odboje, jeden z mužů 28. října, první československý ministr financí a funkcionář Československé národní demokracie. Při atentátu v roce 1923 byl smrtelně zraněn.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Ra%C5%A1%C3%ADn )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 01.03.2006
Umístění: Praha 2, náměstí Pod Emauzy
Nápis:
PRAHA SVÝM VÍTĚZNÝM SYNŮM
OPUSTÍŠ-LI MNE, NEZAHYNU,
OPUSTÍŠ-LI MNE, ZAHYNEŠ.
TERRON, VOUZIERS, CHAMPAGNE
ZBOROV, BACHMAČ, VOLHA
1914-1918
DOSS ALTO, PIAVE, DOBRUDŽA
Poznámka:

v CEVH veden s poznámkou, že se nejedná o VH


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-36959
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - Věra Lebenhartová a Edith Ehrlichová

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Josef Kareš, 12.11.2011
Umístění: Praha 2, Oldřichova 52/172, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
VĚRA LEBENHARTOVÁ
NAR. 1928
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V IZBICII

ZDE ŽILA
EDITH EHRLICHOVÁ
NAR. 1928
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V SOBIBORU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 01.03.2006
Umístění: Praha 2, Palackého náměstí 375/4
Nápis:
PRACOVALI S NÁMI A PADLI V BOJI
ZA SVOBODU A JAKO OBĚTI VÁLKY:
DR KAREL BEDNÁŘ + ZÁŘÍ 1939
DR VÁCLAV HOLÝ + 3. ZÁŘÍ 1941
ALOIS SOLNAŘ + 1941
DR OTAKAR SULÍK + LEDEN 1942
KAREL KARBAN + 29. ZÁŘÍ 1942
DR RUDOLF TELTŠÍK + 7. LISTOPADU 1942
DR BEDŘICH OPPENHEIMER + PROSINEC 1943
DR OTTO ALTENSTEIN + ŘÍJEN 1944
ING. JAROMÍR NEČAS + 31. LEDNA 1945
JAN ŘEPA + 14. ÚNORA 1945
RŮŽENA ŘEPOVÁ + 14. ÚNORA 1945
EMIL BŘEZINA + 14. ÚNORA 1945
PAVEL ZRŮST + 15. ÚNORA 1945
DR RUDOLF GIACOMELLI + DUBEN 1945
RUDOLF ERNEST + 3. KVĚTNA 1945
RUDOLF ŠESTÁK + 8. KVĚTNA 1945
VÁCLAV VLČEK + 10. KVĚTNA 1945
DR RUDOLF PETRŽÍLA + 30. KVĚTNA 1945
ČEST JEJICH PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18107
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Karel Holler

Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 05.04.2008
Umístění: Praha 2, Pod Zvonařkou 2203/10
Nápis:
ZDE ILLEGÁLNĚ PRACOVAL
A BYL 27.1.1945 ZASTŘELEN
KAREL HOLLER
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18119
Souřadnice: N50°04'07.95'' E14°26'06.24''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Joy Kadečková

Autor: Miloš Doležal, 20.01.2017
Umístění: Praha 2, Podskalská 3
Nápis:
V tomto domě žila
PLK. JOY KADEČKOVÁ TURNER
bývalá příslušnice WAAF,
odborná poradkyně filmu Nebeští jezdci
a čestná občanka MČ Praha 2
*6.12.1921, Bury St. Edmunds
+20.4.2006, Praha

K nedožitému 95. výročí narození věnuje

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 2
Poznámka:

Joy Turner - Kadečková se narodila 6. prosince 1921 v Londýně.
V roce 1941 vstoupila do WAAF. Po šestitýdenním výcviku se stala radarovou operátorkou.
Seznámila se československým pilotem Aloisem Mžourkem ze středočeské obce Hospozín, pilotem 311. bombardovací perutě, následně pilotem dopravní letky.
Vzali se a v květnu 1944 se jim narodil syn, ale o pět měsíců později Alois Mžourek zahynul. Protože Joy svému manželovi slíbila, že se spolu po válce vrátí do Československa, svůj slib splnila i přes jeho smrt.
Po nějaké době se podruhé vdala, ale podobně, jako byly perzekuovány rodiny československých příslušníků RAF, byla komunisty postižena i její rodina. Ona sama byla vyhozena z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde pracovala, její manžel ze studií. Podobně musela opustit i časopis Czechoslovak Life, a to za svůj postoj k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Byla dobrovolnou cvičitelkou ve Slavoji Vyšehrad a spoluzakladatelkou ženského pozemního hokeje v Československu. Podílela se nejen na filmu Nebeští jezdci a překladu stejnojmenné knihy, přeložila také desítky dalších knih. Pracovala také jako dobrovolnice v Armádě spásy, Nadace Sue Ryder a v dobročinné organizaci Air Bridge Association.
Dne 22. března 2005 jí bylo uděleno čestné občanství městské části Praha 2, kde žila. Zemřela nečekaně 20. dubna 2006.
(zdroj: http://www.armyweb.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Miloš Doležal
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 21.09.2011
Umístění: Praha 2, Polská 1533/1, Vinohrady, Reigrovy sady, sokolovna Sokola Královské Vinohrady, vstupní hala
Nápis:
ČLENŮM SOKOLA KRÁLOVSKÉ VYNOHRADY,
KTEŘÍ OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY V BOJI
PROTI NACISMU

DIV. GEN. HUGO VOJTA (1885 – 1941),
VEDOUCÍ ČINITEL OBRANY NÁRODA
A VELITEL JEJÍHO ZEMSKÉHO VELITELSTVÍ
V ČECHÁCH

L. BARTL, J. BRABEC, R. CÝREK, J. ČAPEK, F. DUCHÁČEK, J. DUŠKA, J. DVOŘÁK, V. FELBER, S. FRIŠ, K. HELMICH, V. HORA, D. CHARVÁT, V. CHOCHOLÍN, B. JOKL, K. KABELKA, O. KOLBABA, A. LEDERER, K. MANSFELD, A. MATĚJÍČEK, J. MITLÖHNER, J. NEBESKÝ, B. PICK, V. PRAŽÁK, V. ROZMARA, J. SOJKA, A. SOJKA-SOKOLOVIČ, A. SUDÍK, V. ŠESTÁK, J. ŠKALDA, . F. ŠMEJKAL,

8.5.2005

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Miroslav Vohrna

Autor: Ing. Mojmír Churavý, 01.10.2019
Umístění: Praha 2, Polská 2400/1a, v budově Sokola Královské Vinohrady, na odpočívadle na hlavním schodišti mezi 1. a 2. patrem
Nápis:
5. 5. 1945 ZDE PADL
V BOJI O SOKOLOVNU
dorostenec
MIROSLAV VOHRNA
Poznámka:

V publikaci: SOKOL KRÁLOVSKÉ VINOHRADY (Památné historické období 1887 - 1948) z dochovaných pramenů zpracoval Luděk Jirsák (Příspěvek k 115. výročí vzniku Sokola Královské Vinohrady), Tělocvičná jednota Sokol Praha - Královské Vinohrady; 2001; PŘÍSPĚVEK K 115. VÝROČÍ VZNIKU SOKOLA KRÁLOVSKÉ VINOHRADY se v této souvislosti v kapitole (strany 229, 230): „Osvobození a vstup do nové sokolovny“ – ZÁCHRANA SOKOLOVNY píše:
"Když vypuklo v Praze 5.května 1945 povstání, bylo prvou starostí odvážných bratří obsadit sokolovnu, zbavit ji od nezvaných hostů a zabránit příp. úmyslným či nahodilým škodám. .... V sokolovně byl tehdy německý vojenský lazaret s ozbrojenou ostrahou, která byla rozhodnuta hájit své dočasné sídlo do posledního dechu a pálit po každém, kdo se odváží k budově jen trochu přiblížit. .... Bratr Jan Komár, cvičitel a pozdější místonáčelník, přispěchal k sokolovně na rozhlasovou výzvu. Stál pod schodištěm na rohu Budečské a tehdejší Nerudovy (dnes Polské) ulice. Jedinou jeho zbraní, kterou narychlo vzal z domova bylo kladivo. Ostřelovač pálil na něj z okna ve 2. patře sokolovny pokaždé, když se snažil postoupit k budově. Když střelba na okamžik utichla, Komár se rozhodl k svrchovaně riskantnímu útoku. Vyběhl po schodišti, kladivem rozbil sklo ve vstupních dveřích, proklestil si cestu ke schodišti, když přemohl v rozhodujícím okamžiku kdo z koho překvapenou stráž ve vestibulu. Jeho jedinou myšlenkou v té chvíli bylo zneškodnit nebezpečného ostřelovače ve 2. patře. Rozběhl se po hlavním schodišti vzhůru a k němu se připojil další bojovník mladičký Miroslav Vohrna, který krátce po Komárovi vnikl do budovy rozbitými dveřmi. Oba se dostali až na podestu bezprostředně pod druhým patrem a před střelbou ostřelovače se snažili krýt zalehnutím na schodišti. Bohužel ani v této poloze nebyli dostatečně před střelbou chráněni a pro Vohrnu se stal tento okamžik posledním v jeho kratičkém životě. Komár stačil ustoupit a rozhodl se zaútočit na ostřelovače z opačné strany. Cestou u stráže vestibulu vzal ruční granát a přes tehdejší šatny a po zadním schodišti se dostal k severovýchodnímu vstupu do velkého sálu. Spolu s ním doběhl ke vstupu další odvážlivec Ivan Podhorský, který se stal svědkem neuvěřitelné události. Ostřelovač postřehl nebezpečí, které mu hrozilo, a střelbou bránil oběma útočníkům vstoupit do sálu. Marně. Jakmile výstřely na okamžik ustaly, Komár neohroženě vběhl do sálu a vrhl granát úhlopříčně přes celý sál na ostřelovače stojícího u vchodu na galerii, zasáhl jej a granát byl neúprosný. (Nutno podotknout, že Komár vyhrál v třicátých letech dvacátého století vojenský divizní závod ve vrhu granátem hodem přes 80 m.)"


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. Mojmír Churavý