Litomyšl

Pamětní deska František Ambrož Stříteský

Autor: David Kosina, 21.06.2018
Umístění: Litomyšl, Jiráskova, Piaristická kolej
Nápis:
P. FRANTIŠEK AMBROŽ STŘÍTESKÝ
9.12.1912 16.12.1989

NA PAMĚŤ VZÁCNÉHO ČLOVĚKA, KTERÝ BYL
POSLEDNÍM REKTOREM PIARISTICKÉ KOLEJE
V LITOMYŠLI. V INSCENOVANÉM PROCESU
V ROCE 1950 BYL SPOLU S 23 OBVINĚNÝMI,
PŘEVÁŽNĚ STUDENTY, ODSOUZEN NA 25 LET
VĚZENÍ, KDE STRÁVIL 10 LET.
Poznámka:

František Ambrož Stříteský
*9.12.1912 - Horní Újezd, †16.12.1989 - Litomyšl

Byl český katolický klerik a teolog, poslední rektor piaristické koleje v Litomyšli. Dne 1. dubna 1950 byl zatčen Stb, odvezen do Pardubic a po podpisu zatýkací listiny převezen do Chrudimi. Ve dnech 9. až 11. října se před Státním soudem v litomyšlském Smetanově domě konal vykonstruovaný proces se skupinou Stříteský a spol., kterou tehdejší tisk označil za „teroristickou skupinu Ata ve službách Vatikánu“. Cílem bylo rozvrácení skautské organizace poukazem na jejich údajné rozkazy z Vatikánu. Během procesu se nahlas předčítaly petice požadující příkladné potrestání obviněných a zfanatizovaná veřejnost hrubě urážela obviněné. Celkem 24 lidí, studentů reálného gymnázia v Litomyšli, vysokoškoláků a průmyslováků, bylo odsouzeno za údajnou odbojovou činnost k celkem 220 letům vězení. Nejmladšímu obviněnému bylo teprve 16 let. Většině odsouzených byl zkonfiskován majetek a jejich občanská práva byla na několik let odebrána. Vedení gymnázia vyloučilo obviněné studenty ze všech vysokých škol a znemožnilo jim tak dokončit formální vzdělání.
Stříteský si měl odsedět 25 let, ve vězení nakonec strávil celkem 10 let a 2 měsíce, z toho rok a půl v naprosté izolaci. Internován byl postupně v Chrudimi, v Písku, na Borech, v Pardubicích, na Pankráci, v Kartouzích, na Mírově, v Pardubicích, ve Tmavém dole u Rtyně, v Pardubicích, v Ruzyni, v Olomouci a na Mírově. Propuštěn byl na amnestii prezidenta Novotného v roce 1960.
Po propuštění pracoval jako zahradník. Jelikož ovládal několik světových jazyků, překládal pro vedení podniku odbornou literaturu. V letech 1968 až 1972 působil jako dokumentační pracovník Výzkumného a vývojového ústavu technického skla v Praze. V roce 1969 byl jmenován provinciálem českomoravské provincie, kterým zůstal až do smrti. Po ukončení pracovního poměru odešel do penze a téhož roku byl jmenován osobním tajemníkem kapitulního vikáře královéhradecké diecéze.
(zdroj: Wikipedie)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina