Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Bohuslav Našinec

Autor: Vladimír a Jan Štruplovi, 21.02.2008

Hrob Jan Patočka

Autor: Marek Lanzendorf, 23.09.2018

Jan Patočka (1907-1977) - filozof, univerzitní profesor. Stal se jedním z první trojice mluvčích Charty 77, zemřel na následky policejních výslechů. Jeho pohřeb byl tehdejším režimem rušen hlukem ze sousedního stadionu ploché dráhy a hlukem helikoptéry. Jeho účastníky natáčela Státní bezpečnost.

Hrob Juraj Strauss

Autor: Milan Lastovka, 17.06.2019

Major v. v., doc. MUDr. Juraj Strauss, Csc., se narodil 18. ledna 1917 v Košicích na Slovensku v židovské rodině. Po absolvování základní školy a reálného gymnázia v Liptovském Mikuláši odešel studovat medicínu do Prahy. 1939 byly vysoké školy uzavřeny a Juraj Strauss se vrátil na Slovensko a 1.9.1939 byl odveden do pracovního oddílu slovenské armády, který opravoval mosty a silnice pro postupující německou armádu v Polsku. Po propuštění z pracovního oddílu a návratu do Liptovského Mikuláše se živil se jako dělník. Nakonec se odhodlal k cestě do Palestiny. Přes Maďarsko a Jugoslávii, tzv. balkánskou cestou, se dostal do své nové domoviny, kde nejprve pracoval v zemědělství a v přístavu Haifa. Juraj Strauss měl ovšem za sebou již deset semestrů medicíny a tak se rozhodl pokračovat ve studiích. Přihlásil se na jeruzalémskou univerzitu a byl přijat na obor bakteriologie a hygiena. Po zdárně ukončených studiích a získání titulu Master of Science se přihlásil do československých vojenských jednotek na Středním východě a dne 27. 4. 1943 byl do armády přijat. Sloužil ve výcvikové rotě a v naloďovací četě. V roce 1943 odjel lodí Mauretania ze Středního východu do Anglie. V letech 1944-1945 sloužil u Dunkerque v motopraporu a vykonával i službu sanitáře, zraněn byl pouze odpadlou střepinou. Po válce pracoval v nemocnicích a poté se dostal do pražského Státního zdravotního ústavu, kde se věnoval výzkumu. V letech 1975-1976 pracoval v Keni, kde místním dětem pod záštitou Světové zdravotnické organizace podával očkování proti spalničkám. V roce 1983 dostal státní cenu za eliminaci spalniček v Československu. Byl významným vědcem v oboru aplikované bakteriologie a virologie.
Odvod: 11.05.1942 Střední východ. Osobní číslo: Z; Z-10.501.957.
(zdroj: https://www.pametnaroda.cz/cs/strauss-juraj-1917 , VÚA)

Hrob Josef Čtvrtník

Autor: Milan Lastovka, 17.06.2019

Čtvrtník Josef: *5.12.1896 České Budějovice. Bydliště: České Budějovice. Zaměstnání: student. RU armáda: Gefr., k. k. LIR. Nr. 29. Zajetí:11.9.1915 Tarnopol. Přihlášení do legií: 1.5.1916 Lavra, Kyjev. Zařazení do legie: 7.5.1916. Legie: Čs. legie v Rusku. První útvar v legiích: 1.stř.pl. Poslední útvar v legiích: arm.intendant. První hodnost v legiích: vojín, poslední: major. Konec v legiích: 1.9.1920. Dále služba v ČSA.
(zdroj: Legie 100, VÚA)

Hrob Ambros Siegert

Autor: Milan Lastovka, 17.06.2019

Hrob Josef Černohorský

Autor: Milan Lastovka, 17.06.2019

Hrob Jiří Lastiwka

Autor: Vladimír Štrupl, 21.12.2019

- praktický lékař
- závodní lékař německé firmy Lufthansa v Praze.
- zapojen do odboje - odbojové organizace „Bílá hora“ a skupina Kapitán Nemo
- podpora odbojářů a partyzánů (vydával potvrzení o nemoci, zajišťoval odboji léky a zdravotnický materiál)
- přechovával v ordinaci ilegální tiskoviny
- pomoc skupině Tři králové, skrýval škpt. Václava Morávka
- začátkem roku 1945 jmenován Revolučním národním výborem vedoucím pobočné nemocnice se sídlem v Malém Břevnově, nemocnice byla v provozu při Pražském květnovém povstání 1945
- Pražského květnového povstání 1945 se účastnil povstání se zbraní v ruce
- při ošetřování zraněných v terénu byl při výkonu služby lékaře dne 7. května 1945 zraněn střepinou v obličeji, i přes toto zranění pokračoval až do 12. května 1945 v léčení raněných a ošetřování nemocných, než byl převezen do Motolské nemocnice v Praze, kde byl týden léčen až do 19. května 1945, kdy se jej nepodařilo zachránit a zemřel na otravu tetanem.
Za svoji odbojovou činnost byl MUDr. Jiří Lastiwka po 2. sv. válce vyznamenán (in memoriam) Čs. válečným křížem 1939.
(zdroj: Wikipedia)

Hrob Josef Klaban

Autor: Vladimír Jouda, 07.08.2019

Uveden v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito doplňujícími údaji:

obchodní příručí, bydliště Praha XVIII Břevnov 314, Tejnka 6, padl v Břevnově ve dvoře domu č. p. 314

Hrob Marie Merglová

Autor: Vladimír Jouda, 07.08.2019

Uvedena v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito doplňujícími údaji:

obchodnice, bydliště Praha XVIII Břevnov 307, Šlikova 51, u obchodu

Hrob Bohumil Wolmuth

Autor: Vladimír Jouda, 07.08.2019

Uveden v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito doplňujícími údaji:

*19.1.1925 +8.5.1945, hodinář (učeň), bydliště Praha XVIII Břevnov 309, Šlikova 55, ubit v Jelením příkopu u Pražského hradu. Vyznamenán Čs. vál. křížem 1939 in memoriam.