Praha 6

8. listopadu, Alej Českých exulantů, Antonína Čermáka, Bachmačské náměstí, Bělohorská, Březovského, Bubenečská, Buzulucká, Cukrovarnická, Čínská, Čs. armády, Dělostřelecká, Diskařská, Divoká Šárka, Drnovská, Eliášova, Evropská, Fetrovská, Flemingovo náměstí, Generála Píky, Goetheho, Hládkov, Horoměřická, Huberova, Charlese de Gaulla, Jaselská, Jednořadá, Jenečská, Jugoslávských partyzánů, K cíli, K Červenému vrchu, K Letišti, K Tuchoměřicům, Kafkova, Kamýcká, Keplerova, Kladenská, Korunovační, Krupkovo náměstí, Kyjevská, Libocká, Lišanská, Litovická, Lotyšská, Lysolajské údolí, Macharovo náměstí, Mařákova, Milady Horákové, Mládeže, Moravanů, Morávkův park, Muchova, Myslbekova, Na Babě, Na Hanspaulce, Na hutích, Na Kocínce, Na luzích, Na Malovance, Na Míčánce, Na Ořechovce, Na Pískách, Na Valech, Na Zátorce, Nad Kajetánkou, Nad lávkou, náměstí Českého povstání, náměstí Interbrigády, náměstí Padlých, náměstí Svobody, Nebušická, Neherovská, Norbertov, Papírenská, Park Generála Lázaro Cárdenase, Paťanka, Patočkova, Pelléova, Pilotů, Pod Baštami, Pod Hřbitovem, Pod kaštany, Pod Paťankou, Podbabská, Rooseveltova, Řečického, Říčanova, Sibeliova, Sportovců, Studentská, Suchdolská, Sukova, Šárecká, Šlikova, Technická, Tejnka, Terronská, Thákurova, Tuchoměřická, Tychonova, U laboratoře, U Matěje, U páté baterie, U Vizerky, U Vojenské nemocnice, U Vojtěšky, Uralská, V Sedlci, V Šáreckém údolí, V. P. Čkalova, Václavkova, Vaníčkova, Ve Struhách, Velflíkova, Verdunská, Vítězné náměstí, Vodňanského, Wuchterlova, Za Pohořelcem, Za Strahovem, Západní, Zelená, Zikova, nezařazeno

Pamětní deska Obětem komunismu

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Vítězné náměstí 1500/5, Dejvice, budova Generálního štábu Armády ČR, nalevo od vchodu
Nápis:
PAMÁTCE VYNIKAJÍCÍCHO VOJÁKA,
DIPLOMATA A VLASTENCE, DIVIZNÍHO
GENERÁLA HELIODORA PÍKY
NEZÁKONNĚ POPRAVENÉHO 21.6.1949

V TOMTO KRUTÉM OSUDU BYL NÁSLEDOVÁN
DALŠÍMI ČESKÝMI VOJÁKY Z POVOLÁNÍ
pplk.gšt. JOSEF GONIC 18.7.1949
pplk. VILÉM SOK 18.7.1949
kpt. KAREL SABELA 18.7.1949
mjr. KVĚTOSLAV PROKEŠ 5.11.1949
škpt. VRATISLAV JANDA 5.11.1949
mjr.gšt. RENÉ ČERNÝ 23.5.1950
mjr.gšt. JOSEF POHL 25.5.1950
mjr. gšt. MIROSLAV PLEŠMÍD 25.5.1950
mjr. gšt. JAROMÍR NECHANSKÝ 16.6.1950
mjr. KLAUDIUS ŠATANA 7.10.1950
pplk. FRANTIŠEK SKOKAN 7.10.1950
ppor. FRANTIŠEK BOHÁČ 14.6.1951
škpt. MILOŠ MORÁVEK 1.8.1951
pplk.gšt. JOSEF ROBOTKA 12.11.1952
plk. LADISLAV SVOBODA 13.11.1952
kpt. VÁCLAV ŽENÍŠEK 13.11.1952
škpt. JOSEF KUČERA 14.11.1952
por. BOHUMIL GRUBER 21.4.1953
čet. DSL. ALOIS JEŘÁBEK 5.12.1953
mjr. CTIBOR NOVÁK 2.5.1955
staršina VLADISLAV HADAŠ 30.10.1953
ČEST JEJICH PAMÁTCE I PAMÁTCE VŠECH DALŠÍCH
PŘÍSLUŠNÍKŮ ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY,
KTEŘÍ SE STALI OBĚTÍ KOMUNISTICKÉ ZVŮLE

VOJENSKÁ SEKCE KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ
MINISTERSTVO OBRANY ČR
GENERÁLNÍ ŠTÁB ARMÁDY ČR
Poznámka:

24. prosince 1911 se ve Vídni narodil Miloš Morávek, československý voják, člen protinacistického a protikomunistického odboje.
V roce 1934 nastupuje na vojnu a rozhoduje se pro vojenskou kariéru. Vystudoval důstojnickou školu, poté slouží v Čáslavi a následně studuje vojenskou akademii v Hranicích. Po absolvování vojenské akademie nastupuje u 19. hraničářskému pluku v Žamberku. Během mobilizace roku 1938 velel pevnosti v Orlických horách. Po podepsání Mnichovské dohody byl převelen do Prešova k zajištění armádního zásobování.
Po okupaci zatčen a odsouzen k odnětí svobody a nuceným pracem. Po vypuknutí Květnového povstání se v Praze aktivně podílí na stavbách barikád a osvobození Karlova náměstí.
Po válce zůstává v armádě a je převelen do Frýdku. Posléze je osloven svým kamarádem v odboji, aby se připojil k plánovanému puči. Morávek odmítá, jelikož se mu zdá jejich plán nereálný, nicméně s odbojem sympatizuje.
Během akce Beskyd je 26. října 1949 zatčen a obviněn z velezrady. Jako příslušník armády je jako odstrašující případ odsouzen k trestu smrti a 1. srpna 1951 popraven.
(zdroj: skupina FB - Války, bitvy a šarvátky v datech - https://www.facebook.com/1754177628178708/photos/a.1754188138177657/2403142813282183/?type=3&theater )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Ladislav Slezák

Autor: Vladimír Štrupl, 02.04.2005
Umístění: Praha 6, Vodňanského 708/3, Břevnov
Nápis:
LADISLAV SLEZÁK
ČLEN ODBOJOVÉ SKUPINY
„KAPITÁN NEMO“
BOJEM NÁRODA
K LEPŠÍMU MÍRU LIDSTVA
1919-1918
1939-1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20928
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 27.02.2006
Umístění: Praha 6, Wuchterlova 523/5, Dejvice, napravo v kostele
Nápis:
„BUĎTE UDATNÉHO SRDCE…“ (Z ŽALMU XXXI)

V MODLITBÁCH
VZPOMÍNÁME NA MRTVÉ Z BOJIŠŤ DRUHÉ SVĚTOVÉ
VÁLKY A Z PROTIFAŠISTICKÉHO ODBOJE –
VZPOMÍNÁME NA VŠECHNY ŽIVOTY NÁSILNĚ ZMAŘENÉ
V TOM ČASE ZAHYNULY TISÍCE VĚŘÍCÍCH NAŠÍ CÍRKVE
MEZI NIMI I JEJÍ LAIČTÍ PRACOVNÍCI A TITO DUCHOVNÍ:

RUDOLF BABULA
JAROSLAV BENDL
VÁCLAV FALTA
LINHART HODÍK
JANKŮ FRANTIŠEK
PARKÁN JAN
SCHÜCK VOJTĚCH
TUHÁČEK ALOIS

TATO DESKA BYLA ZASAZENA PŘI DRUHÉM ZASEDÁNÍ
VI. SNĚMU CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ
L.P. MCMLXXXI

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21924
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 27.02.2006
Umístění: Praha 6, Wuchterlova 523/5, Dejvice, nalevo v kostele
Nápis:
1914 1918
POD TOUTO DESKOU
ULOŽENA BYLA
DNE 21. ŘÍJNA 1928
PRSŤ Z BOJIŠTĚ
ZBOROVSKÉHO

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-18913
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Urna Jaromír Habr

Autor: Vladimír Štrupl, 22.05.2019
Umístění: Praha 6, Wuchterlova 523/5, kolumbárium Husova sboru Církve československé
Nápis:
PLK. JAROMÍR HABR
*21./9.1894 +12./8.1970

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Urna František Hamata

Autor: Vladimír Štrupl, 28.03.2019
Umístění: Praha 6, Wuchterlova 523/5, kolumbárium Husova sboru Církve československé
Nápis:
FRANTIŠEK
HAMATA
10.X.1887 - 17.V.1941
Poznámka:

František Hamata, *11.10.1887, Lštění okr. Horšovský Týn. První hodnost v legiích: vojín. Poslední hodnost v legiích: šikovatel. Datum zařazení do čs. legie v Rusku: 24.8.1914. Konec v legiích: 14.4.1920. První útvar v legiích: čs. družina. Poslední útvar v legiích: dopr. rota.
(zdroj: VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Urna Josef Ježek

Autor: Vladimír Štrupl, 22.05.2019
Umístění: Praha 6, Wuchterlova 523/5, kolumbárium Husova sboru Církve československé
Nápis:
Gen. JOSEF JEŽEK
*2./8.1884 +5./3.1969
Poznámka:

Josef Ježek, * 2. srpna 1884 v Žamberku, + 10. května 1969 v Praze. Český generálmajor četnictva a politik. V letech 1939–1942 byl ministrem vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše.
Narodil se jako prostřední ze tří sourozenců. Jeho otec byl ředitelem a zakladatelem české měšťanské školy v Žamberku. Josef absolvoval obecnou školu a pokračoval na gymnázium, které však nedokončil. Místo toho se zapsal na zeměbraneckou kadetní školu ve Vídni. Po jejím dokončení byl přiřazen k 22. zeměbraneckému pěšímu pluku v Černovicích v Bukovině.
V roce 1909 odešel v hodnosti poručík od armády a vstoupil do řad četnictva, kde sloužil na Zemském četnickém velitelství č. 13 v Černovicích. Následující rok složil odborné zkoušky a stal se velitelem četnického oddělení ve Vyžnyjcy. O několik měsíců později byl jmenován pobočníkem velitele v Černovicích. V roce 1913 byl povýšen do hodnosti rytmistra a o dva roky později (1915) převelen na četnické velitelství ve Vídni, kde byl přiřazen jako velitel na oddělení v Sankt Pölten. Od června 1917 působil na ministerstvu zeměbrany.
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nastoupil na místo velitele četnického oddělení v Jindřichově Hradci. V roce 1919 byl odeslán do Bratislavy na Slovensko, kde působil jako pobočník zemského velitele četnictva. Měl zde pomoci s budováním slovenského četnictva. Postupně se přes různé funkce vypracoval až funkci generálního velitele četnictva.
V roce 1931 stál Ježek u zrodu časopisu Bezpečnostní služba.1. července 1939 ho Alois Eliáš jmenoval ministrem vnitra ve své vládě. V lednu 1942 odmítl složit slib loajality a v ministerské funkci skončil a od 1. března byl poslán do výslužby. Do konce války pak pracoval jako referent Západočeské kaolinky. Po válce v roce 1945 byl zatčen a v roce 1947 postaven před Národní soud, který však od potrestání upustil. V roce 1954 byl komunistickým režimem znovu zatčen a tentokrát již odsouzen za špionáž a velezradu na 25 let. Propuštěn byl po amnestii v roce 1960.
(zdroj: Wikipedia )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Urna Jaroslav Maixner

Autor: Vladimír Štrupl, 28.03.2019
Umístění: Praha 6, Wuchterlova 523/5, kolumbárium Husova sboru Církve československé
Nápis:
Ing. JAROSLAV
MAIXNER, plk.
*30.6.1926
+20.7.1998

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska František Běhounek

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Za Pohořelcem 936/17, Střešovice
Nápis:
FRANTIŠEK BĚHOUNEK
41 ROKŮ
PADL PŘI PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
R. 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21757
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Lenka Šimčíková

Pamětní deska Josef Justych

Autor: Vladimír Štrupl, 02.04.2005
Umístění: Praha 6, Za Strahovem 431/19, Břevnov
Nápis:
JOSEF JUSTYCH
30.12.1914
PADL PŘI PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
R. 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20929
Pomník přidal: Vladimír Štrupl