Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Anton Künstler

Autor: Ivo Šťastný, 28.11.2010

Hrob Ignaz Braunauer

Autor: Ivo Šťastný, 28.11.2010

Hrob Anton Urner

Autor: Ivo Šťastný, 28.11.2010

Hrob Josef Seiche, Eduard Merten

Autor: Ivo Šťastný, 28.11.2010

Hrob Wenzel Schipka z Blumenfeldu

Autor: Ivo Šťastný, 28.11.2010

Jedná se o hrob rytíře Wenzela Schipky z Blumenfeldu, který zahynul 27. února 1832. Do dnešní doby se celý náhrobek nezachoval. Jeho erb byl vytesaný obráceně, protože byl poslední z rodu. Tento hrob je nesmírně cenná lokalita, protože v něm za 2. světové války zřídil škpt. Václav Morávek mrtvou schránku, přes kterou byl ve spojení se svým zpravodajským kontaktem, Paulem Thümmelem, agentem čs. vojenské zpravodajské služby A-54. Ten bydlel nedaleko odtud, v ulici Na třetí baterii, a mohl ji tedy nenápadně navštěvovat.

Hrob vojáků Pruské armády

Autor: Jiří Suchomel, 22.06.2019

Roku 1866 byl zřízen společný šachtový hrob pruských dělostřelců zemřelých společně dne 25. srpna 1866 při náhodném výbuchu střeliva (v době okupace Prahy po prohrané bitvě u Hradce Králové).
Náhrobek byl obnoven 2018.

Hřbitov pražské vojenské posádky - místo je zrušené

Autor: Ivo Šťastný, 28.11.2010

Starý vojenský hřbitov je položen do suchého příkopu pražského barokního opevnění mezi bastionem X.–sv. Františka Borgii a bastionem XI.–Kamenným, mezi ulicemi Patočkova, Keplerova a Nad Vojenským hřbitovem.
Již v době vzniku hradeb sloužilo místo jako pohřebiště. V roce 1786 byl hřbitov obnoven nařízením císaře Josefa II., že padlí vojáci se musí pohřbívat za branami města. Vojáci dělostřeleckého pluku padlí 25. srpna 1866 jsou pohřbeni do hrobu označeného velkou kamenou hvězdicí. Dále jsou zde pohřbeni i generálové ze sedmileté války. Je zde pohřben slavný český matematik, jenž se zapletl do válečné vřavy: Josef Jüttorer (v roce 1816 vytvořil přesný plán Prahy v měřítku 1:4320 pomocí trigonometrické sítě se zaměřením na chrám sv. Štěpána ve Vídni).
V roce 1906 hřbitov zrušen a odsvěcen, přesto byl i po roce 1918 dlouhou dobu udržován rodinnými příslušníky padlých vojáků. Ve třicátých letech 20. století byla provedena parková úprava se sportovním využitím (např. střelnice). Po 2. světové válce začal zarůstat a byl devastován. Ve velké části hřbitova vznikla zahrádkářská kolonie, ta však ustoupila postupující stavbě tunelu Blanka. V současné době zde probíhá oprava hradeb a všechny pomníky jsou ukryty pod bedněním. V hradbách jsou patrny vstupy do hradeb, jedná se o zazděné protiletecké kryty z 2. světové války. I dnes hradbami protéká potok Brusnice (pramenící v Břevnovském klášteře), na kterém byly v době aktivního obranného systému Mariánských hradeb stavědla. Ta regulovala vodní příkop u Písecké brány, kdy se v době nebezpečí otevřela a zatopila obranný příkop.
(zdroj kniha Květy Závorkové "Průvodce Hradčanami, Střešovicem a Veleslavínem", vydáno Spolkem břevnovských živnostníků v roce 2009, upravil Jan Kincl)
Svého času byl na podstavci umístěný kamenný kvádr s deskou a kamenným křížem, s obrubníkem ve tvaru osmicípé hvězdy, z nichž čtyři protilehlé cípy byly delší. Z původního pomníku se dochovaly jen ruiny obrubníku a zbytek zmíněné základní desky.
Zbytky hřbitova pražské posádky, založeného roku 1786, se nacházejí pod baštou sv. Františka pražského barokního opevnění ve Střešovicích. Od roku 1906 se zde nepohřbívá. Kromě ruin šachtového hrobu pruských dělostřelců připomíná někdejší existenci hřbitova již jen několik nedávno obnovených desek se jmény zemřelých, zasazených do zdi bastionu.
(zdroj portál CEVH MO ČR)

Pamětní deska Vojtěch Hanzlík

Autor: Vladimír Štrupl, 13.11.2005

Pamětní deska František Burda a Vojtěch Vodička

Autor: Vladimír Štrupl, 13.11.2005

Pamětní deska František Batelka

Autor: Vladimír Štrupl, 15.10.2005