Rozvadov

Pomník Pavol Juhás

Autor: Jan Šrotýř, 01.08.2012
Umístění: Rozvadov, asi 100m od hranice, pár set mětrů od bývalé celnice na D5, v místě zaniklé vesnice Střeble
Nápis:
P. JUHAS
2.IV.1955
NEPROJDOU!
Poznámka:

- autor pomníku Granitwerk J. Lugner Plan. (dle této signatury, se zřejmě jedná o využití nějakého jiného pomníku z období před koncem roku 1945, v roce 1955 firma Granitwerk J. Lugner Plan na území republiky už neexistovala)
- vedle pomníku je cache (Geocaching) - GC412ZP

Osoba na pomníku byl 22letý slovenský mladík, otec malé dcerky Pavol Juhás. V roce 2012 by mu bylo 80 let. Na místě mu kamarádi postavili tento pomníček. Na jeho výrobu použili kámen ze starého německého hrobu (zůstal tam nápis Granitwerk J. Lugner Plan).

Pavol Juhás se narodil 30. srpna 1932 v obci Kolha, v okrese Nové Zámky do rodiny zemědělce. Po vychození osmi tříd obecné školy pracoval v zemědělství, před vojnou se živil jako povozník a traktorista. Než narukoval, stihnul se oženit a s manželkou Katarínou měli malou dceru.

Osudného 2. dubna 1955 byl vyslán na pozorovací hlídku s vojínem Janem Fojtíkem. Ten pocházel z Nedašova, v okrese Valašské Klobouky, kde se narodil 12. května 1935 do zemědělské rodiny. Absolvoval sedm tříd základní a dvě odborné školy, potom se podle některých zdrojů živil jako zedník, podle většiny jiných dokumentů pracoval jako horník. Před nástupem vojenské služby bydlel v Ostravě.

Ve čtyři ráno opustili Juhás s Fojtíkem bránu posádky a vydali se na určené stanoviště v prostoru Střebelský vrch, ležící nedaleko státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Hlídka měla dojít na svůj úsek po stanovené cestě a na základnu se vrátit hodinu před polednem. Hlavním úkolem bylo sledovat dění za státní hranicí, především zaznamenat pohyb vozidel nebo příslušníků americké armády či německé Grenzschutz.

V 9.00 vyšla další hlídka, jež měla za úkol provést kontrolu Juháse s Fojtíkem. Byla složena z desátníka, v doprovodu vojína prvního ročníku. Když se hlídka blížila k pozorovacímu stanovišti, spatřil její velitel vojáka, sedícího na zemi a opřeného o strom. V tu chvíli mu nepřipadalo nic podezřelé, opatrně se přiblížil, ovšem z menší vzdálenosti si všiml, že se muž nehýbá a má na sobě tmavé skvrny. Rozběhl se k němu a zjistil, že vojín je mrtev, příčinou bylo střelné poranění hlavy. V mrtvém muži rozpoznali velitele pozorovací hlídky, vojína Pavola Juháse, druhý člen hlídky vojín Jan Fojtík však nebyl nikde k nalezení.

Jak záhy prokázalo vyšetřování, Jan Fojtík svého kolegu zastřelil zepředu zblízka puškou do hlavy a potom překročil nedalekou hranici do Bavorska. Podle svědka, který z dálky útěk pozoroval, jel nedaleko hranice americký vojenský džíp, zřejmě na hlídce. Náhle se k němu rozběhl mladík v československém vojenském stejnokroji, s puškou v ruce. Američané zastavili, nechali ho nastoupit a zmizeli s ním v německém vnitrozemí. Při vyšetřování se zjistilo, že poznávací značku amerického vozidla si začal Juhás zapisovat do notýsku, než ale dopsal, usmrtila jej kulka.

Pohraniční stráž se obrátila na svůj protějšek, úřadovnu německé Grenzschutz ve Weidenu, jejíž přednosta komisař Hájek si domluvil s důstojníky PS schůzku na hranici. Pohraničníci nabídli Hájkovi úplatek, za vydání Fojtíka mu měl důstojník slíbit 1500 marek a pokud by to bylo málo, až 2000. Západoněmecký úředník úplatek zdvořile, leč kategoricky odmítl.

Československé orgány požádaly o Fojtíkovu extradici, v atmosféře studené války však k jeho vydání nedošlo. Podle německých zákonů ostatně nebylo možné předat justici jiného státu osobu, jíž by tam hrozil trest smrti.

Vzhledem k tomu, že zběh nebyl vyslechnut, skutečný motiv vraždy zůstával dlouho veřejnosti neodhalen. Výpověď učinil Jan Fojtík v rozhovoru s redaktorem Svobodné Evropy krátce po svém krvavém útěku. Bez váhání přiznal, že Pavola Juháse opravdu zastřelil na základě chladnokrevné úvahy a předchozího plánu. Zběh však vysvětlil, co jej k takto krutému postupu přimělo. Před vojnou u sebe ukrýval aktivního účastníka třetího odboje, svého bratrance Ladislava Fojtíka, důstojníka z Vojenské akademie v Hranicích. Když se kolem Ladislava začala stahovat smyčka tajné policie, podařilo se mu zmizet a ukrýt s pomocí bratrance Jana. Ten mu do skrýše nosil potraviny a posléze Ladislavu Fojtíkovi umožnil útěk za hranice. Když potom sám narukoval na vojnu k Pohraniční stráži, začal přemýšlet o tom, že jej do exilu následuje. K dezerci jej pak přímo vedly informace, že se mu Státní bezpečnost během vyšetřování činnosti Ladislavovy skupiny dostala na stopu a odhalení a zatčení je jen otázkou času.

Neboť Fojtík opravdu nešťastného Juháse chladnokrevně zastřelil, je na místě si položit otázku, zda nesklízel dračí setbu. Pohraničníkům bylo v podstatě dáno na vědomí, že pokud zradí, režim nebude váhat porušit mezinárodní zákony a hon na ně bude pokračovat i v Rakousku nebo SRN. Zůstává tak otázkou, zda Fojtík a další zběhové, kteří použili proti příslušníkům Pohraniční stráže zcela krajních prostředků, nejednali právě pod dojmem tohoto a podobných případů. Nezákonnost tak vyvolala jen další lavinu nezákonností. Další osud Jana Fojtíka není znám.
Zdroj: Ivo Pejčoch: Vojáci na železné oponě, 2012.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°38'46.03'' E12°31'12.83''
Pomník přidal: Jan Šrotýř
Příprava dat: Jiří Porteš

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Karl W. Schubsky, 04.08.2015
Umístění: Rozvadov, před č.p. 142
Nápis:
In Gedenken
an die Gefallenen
und Vermißten
des 1. Weltkrieges
der Gemeinde
Roßhaupt
Poznámka:

Seznam padlých obce Rozvadov:
Eduard Dengelmann *1892 Rozvadov +27.12.1914 Ilidža, Slavonie
Jan Dörfler *1877 Rozvadov +21.9.1914 Grk, Slavonie
Franz Hestner *1888 Rozvadov +20.10.1914 Brška, Srbsko
Jan Holuba *1895 Rozvadov +3.9.1915 Sokal, Halič
Karl Hüttl *1887 Rozvadov +4.12.1914 Bijeljina, Srbsko
Karl Lampl *1883 Rozvadov +14.6.1915 Piskorzowice, Rusko
Wenzel Schmidt *1891 Rozvadov +17.7.1915 Miskolc, Maďarsko
Lang Franz: Inft., Techn.MGKurs, 1866 - 17.8.1917
Dobner Josef: ResZugsf., IR.Nr.73 1889 - 24.6.1918
Höfner Josef: ResGefr., IR.Nr.73 1897 - 16.6.1917
Kohn Emil: Korp., k.k.SchR.Nr.6 1897 - 14.12.1917
Bühl karl: Gefr., IR.Nr.73 1895 - 25.2.1916 Zaj.tábor,Rusko.
Lampl Josef: Inft., IR.Nr.73 1895 - 5.4.1915 Nemocnice Čuprija, Srbsko.
(oö landesbibliothek, VHA)

Roßhaupt = Rozvadov


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3215-36457
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Karl Pschibl

Autor: Steffen Großpietsch, 19.09.2016
Umístění: Rozvadov, hřbitov východně od obce u cyklostezky 2238
Nápis:
Hier ruhet
Karl Pschibl
Korp. u. Feldgendarm
k.u.k.Inf.Reg.Nr.102
geb. 1. Juni 1890
gefallen 2. Nov. 1915
zu Cholm in in Russland.
Poznámka:

z textu "Hier ruhet" - Zde odpočívá, lze usuzovat, že se jedná skutečně o hrob, nikoli kenotaf


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°40'15.17'' E12°33'53.44''
Pomník přidal: Steffen Großpietsch
Příprava dat: Milan Lašťovka