Vráž

Květnová, Pražská, nezařazeno

Hrob Voják Nouzecký

Autor: Vladimír Štrupl, 17.07.2011
Umístění: Vráž, hřbitov
Nápis:
RODINA
NOUZECKÝCH
Poznámka:

foto vojáka v uniformě ČSLA


Souřadnice: N49°59'0.02'' E14°7'44.08'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 30.10.2006
Umístění: Vráž, Květnová
Nápis:
1914 – 1918

Za činy živých i mrtvých nám spravedlivosť vrací vlast

Alb. Truneček * 1888 + 1918, Jar. Čtrnáctý * 1897 + 1917, Vác. Červený * 1880 + 1915, Fr. Novák * 1880 + 1914, Fr. Šmíd * 1894 + 1919, Vác. Vondruška * 1875 + 1915, St. Polívka * 1884 + 1915, Jos. Zárybnický * 1875 + 1916, Pav. Truneček * 1885 + 1915, Vác. Landa * 1886 + 1914, Vác. Rýva * 1886 + 1914, Jar. Bubla * 1886 + 1914, Vác. Bubla * 1882 + 1916, Fr. Vondra * 1887 + 1918, Jos. Horák * 1888 + 1914, Ant. Truneček * 1891 + 1917, Boh. Bejlek * 1886 + 1914, Ant. Čtrnáctý * 1894 + 1915

Soběslav Bělonožník * 1906 + 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2102-02991
Souřadnice: N49°58'56.7'' E14°7'34.3''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Kříž Obětem 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 01.09.2017
Umístění: Vráž, Pražská, u silnice č.605, od sjezdu z D5 č.14, Beroun-východ, asi 300 metrů směrem na Vráž
Nápis:
(na desce nalevo od kříže)
DNE 8. KVĚTNA 1945
NA TOMTO MÍSTĚ VYHASL ŽIVOT
OSMNÁCTI LODĚNICKÝCH OBČANŮ
NĚMECKÉ NÁRODNOSTI
A JEDNOHO ČESKÉHO OBČANA,
ZABITÝCH BĚHEM PĚŠÍHO TRANSPORTU
DO SBĚRNÉHO TÁBORA V BEROUNĚ.
VÝŠE JMENOVANÍ
TU BYLI NEMILOSRDNĚ ZMASAKROVÁNI
Z PODNĚTU LODĚNICKÝCH UDAVAČŮ,
KTEŘÍ SE OBÁVALI,
ŽE KDYBY DOŠLO K VÝSLECHU OBĚTÍ,
VYŠLA BY NAJEVO KOLABORACE
INICIÁTORŮ MASAKRU
S NACISTICKÝMI OKUPANTY.

(na desce na kříži)
SEZNAM OBĚTÍ:/LISTE DER NAMEN:

ALFRED RUDOLF (1897)
BĚLOHOUBEK RUDOLF (ČECH 1903)
BĚLOHOUBKOVÁ RŮŽENA (1902)
FERTNER (PFÖRTNER)
FLORIKOVÁ ANNA (1902)
HOHL RUDOLF (1902)
LANGE ADOLF (1895)
LANGEOVÁ ELFRIEDA (1901)
PÖHLAND MAX (1884)
RECKNAGEL WILLIBALD (1912)
REITER HANS (1903)
REIZNER ANTONÍN (1884)
REMBERG WILLIBALD (1910)
SÄUBERLICH PAUL (1883)
SCHULZ (SCHULZE)
ŠINÁGLOVÁ ADÉLA (1926)
ŠINÁGLOVÁ MARKÉTA (1902)
ING. VAŠÍČEK JAN (1893)
VAŠÍČKOVÁ TEREZIE (1896)

ČEST JEJICH PAMÁTCE!
IN EHRENVOLLEM GEDENKEN!

(na desce napravo od kříže)
AM 8. MAI 1945
ERLOSCH AN DIESER STELLE
DAS LEBEN EINES TSCHECHEN
UND ACHTZEHN EINWOHNER DEUTSCHER NATIONALITÄT
SIE STAMMTEN AUS LODENICE
UND BEFANDEN SICH AUF EINEM FUSSMARSCH
INS SAMMELLAGER IN BEROUN.
DIE OBEN AUFGEFÜHRTEN WURDEN HIER
AUF BETREIBEN LODENICER DENUNZIANTEN
BRUTAL ERSCHLAGEN.
DIESE WOLLTEN VERHINDERN
DASS DIE OPFER AUSSAGEN
ÜBER DERREN ZUSAMMENARBEIT
MIT DEN NAZI OKKUPANTEN MACHEN.
Poznámka:

Kříž byl vztyčen 28.6.2008.
Osmého května je den vítězství nad nacisty. Bohužel taky den, kdy lůza, zhusta kolaborační, dostala volnou ruku k vyčištění kádrových profilů.
Takže: Loděnice u Berouna
19 umlácených lidi.
1 nácek
2 němečtí strážníci z tamnich fabrik
Zbytek dlouholetí loděničtí rodáci německé národnosti, mj. předsedkyně Červeného kříže v obci, či zakladatel a člen výboru tamního fotbalového mužstva.
Jádro pudla spočívalo v tom, že ze dvou z nich udělali okupanti správce tamních fabrik. A zatímco na jedné straně dokázali desítky loděnických občanů účelově zaměstnáním zachránit od totaleinsatz v říši, tak na druhé straně stopili desítky udání Čechů na své české sousedy.
A proto ti dva museli zemřít a aby to nebylo nápadné, tak s nimi všichni ostatní Němci z obce, kteří byli pěšky transportováni do sběrného tábora v Berouně. Umláceni byli cestou, pod Vráží u Berouna, v místě, kde se od těch dob říká "U zabitého". Do Berouna totiž nesměli dojít, tam by byli vyslícháni a mohli by jmenovat udavače.
Ještě byl navíc zabit pan Bělohoubek, který doprovázel skupinu Němců, protože v ní vedli a mučili (násady od lopat, plaňky od plotu pobité hřebíky, lopatky na uhlí, pohrabáče, ap.) jeho německou manželku.
Z jedné vody načisto....
Z celé vesnice přežil jeden občan německé národnosti. Moje babička. Tu totiž krátce před lynčem propustili z loděnické školy, kde byli Němci internováni, domů, protože jedno z jejich dětí dostalo ledvinnou koliku a tak se o něj měla postarat a pak se vrátit.
Mezi tím, ale "vlastenci" zařídili to, co potřebovali.
Po válce většina tehdejších bijců vstoupila do KSČ a tím si zajistili, že už se jich nikdo na 8.května 1945 nikdy nebude ptát...
(zdroj: Karel Paták)
Další informace např. zde: http://www.rozhlas.cz/plus/pribehy/_zprava/1377754


Souřadnice: N49°59'13.56'' E14°8'10.28'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Doplnění informací: Karel Paták
Příprava dat: Vladimír Štrupl