Cerhovice

Ackermanova, Na Blížce, Na Drážkách, náměstí Kapitána Kučery, Pražská, nezařazeno

Hrob Václav Palek - místo je zrušené

Autor: Petr Kudláček, 09.10.2020
Umístění: Cerhovice, hřbitov, stará část, dvojřada 26, hrob č. 14
Nápis:
není znám
Poznámka:

Pilot čet. Václav Palek od LP2 zahynul dne 28.8.1926 při srážce letadel v blízkosti letiště Olomouc – Neředín. Ve druhém letadle zemřel pilot František Touš.
Václav Palek se narodil 3.11.1902 v Drozdově (dle římskokatolické Knihy narozených 1867 - 1903 „Cerhovice 34“ str.174/snímek 190 na stránkách Státního oblastního archivu v Praze). Pohřben je v Cerhovicích, ale hrob byl již zrušen. Jeho jméno bývá nesprávně uvedeno jako Pálek, Pálka, správné jméno Palek je v Knize narozených, hrobové místo identifikoval správce hřbitova.
V Lidových novinách vyšel odpoledne 28.8.1926 článek: Srážka dvou letadel. Oba piloti mrtvi, letadla zničena. Olomouc 28. srpna. Dnes ráno startovala 35. letka leteckého pluku č. 2 v Olomouci, vedená rotmistrem Merhautem a skládající se z pilotů četaře Tichého, svobodníka Touše, četaře Murcka a četaře Václava Pálka. Letka měla nařízeno cvičit evoluce. V 8.30, když letka byla nad velkým letištěm, prováděli renversement, tj. obrat po křídle. Když byl letoun řízený svobodníkem Toušem na mrtvém bodě, srazil se s letounem četaře Pálka, jenž si o něco pospíšil a dostal se do prostoru, ve kterém měl provésti Touš obrat. Oba stíhací letouny typu Š – 20 zaklestily se do sebe křídly a počaly mírnou vývrtkou padati k zemi. To se stalo asi ve výši 1000 metrů, a bylo pozorováno, jak letci z letiště tak i kapitánem Topičem, jenž tudy právě ve svém stroji letěl. Před očima všech těch zřítily se letouny k zemi a zabořily se vrtulemi i motory hluboko do země. Přiběhnuvší vojáci vytáhli z trosek úplně deformovaná těla obou nešťastných letců. Stroje jsou rozbity na padrť. Mrtví jsou: svobodník – pilot František Touš, 20letý, délesloužící, původem z Červené Pečky u Kolína, a četař – pilot Václav Pálek, 24letý z Drozdova č. 63 u Hořovic v Čechách.
V novinách Pozor dne 29.8.1926 vyšel článek: Srážka dvou letadel ve výši 1200 m nad zemí. Letadle se zřítila. – Piloti zabiti. O včerejším leteckém neštěstí v Olomouci, o němž se ve večerním vydání „Pozora“ obšírněji rozepisujeme, vydána byla tato úřední zpráva: V sobotu v 8’35 hod. srazili se letouni Š-20.34 a Š-20.31 s posádkami, svobodník pilot Touš František a četař pilot Pálek Václav ve výši 1200 metrů při provádění akrobacie nedaleko letiště. Letadle vrazila do sebe jedno pravou a druhé levou nosnou plochou. Takto do sebe zakleštěná padala k zemi. Při dopadu na zemi byli oba letci v bezvědomí a těžce zraněni. Po převozu do nemocnice zjištěno bylo jejich úmrtí. Letouni se roztříštili. Četař Pálek při provádění evoluce renversement upjal pravděpodobně pozornost na řízení stroje a zapomněl pozorovati okolí, následkem čehož vrazil do letounu svobodníka Touše, který letěl nad ním. Četař Pálek pochází z Drozdova u Hořovic a svobodník Touš z Červené Pečky u Kolína.

V kronice LP2 je napsáno: Dne 28. srpna 1926 ráno byli jsme svědky strašného leteckého neštěstí, jež se odehrálo před očima všech, kdož touž dobou byli na letišti. Dva letouny Š-20, řízené svob. Toušem a čet. Pálkou, se srazily ve výši 1000m při provádění akrobacie. Oba letouny po srážce, již bylo slyšet až na letiště se zřítily, zakleštěny do sebe, k zemi a z jediné hromady příšerných trosek byli vyproštěni oba piloti hrozně zohaveni a mrtvi. Tato katastrofa svou nezvyklostí a hrůzou způsobila nejen u pluku, ale hlavně u olomouckého obyvatelstva značné vzrušení. Oba piloti byli známí svou dovedností a krajní odvahou. Příčinu srážky nutno hledati v tom, že jeden z obou pilotů nepozoroval své okolí a nalétl svému druhu na kormidla. Pohřeb obou zahynulých konal se dne 31. srpna 1926 z kasáren Štefánikových na hlavní nádraží, odkudž byli převezeni do svých rodišť, Pálka do Drozdova u Hořovic, a Touš do Brandýsa n. L., kam byly ku pohřbům vyslány od pluku deputace.
V novinách Pozor dne 1.9.1926 vyšel článek: Pohřeb svob. Touše a četaře Pálka konal se včera odpoledne za obrovské účasti z řad vojenských i občanských. Ze Štefánikových kasáren vyjela dvě auta, ztrácející se v záplavě květin a věnců a táhnoucí trupy letadel, na nichž byly uloženy poslední pozůstatky obětí tragické katastrofy. Dlouhá řada pohřebního průvodu táhla se velebně za zvuků smutečního pochodu ulicemi, sestávajíc z důstojnictva celé posádky, mužstva pilotní školy a leteckého pluku č. 2. Po obou stranách hrnuly se pak proudy obecenstva. Ve vzduchu kroužila tři letadla a doprovázela na poslední cestě naše tragicky zahynuvší piloty. Byli to rotm. Merhaut, čet. Novotný a des. Murcek, kteří onoho tragického rána se zřítivšími se druhy letěli. Na nádraží promluvil velitel letky npor. Bayer, kdy mnohé oko zaslzelo žalem nad osudem nadějných pilotů, načež za zvuků státních hymen zmizely rakve ve vagonech.
Osoby zmíněné v článcích jsou: Vilém Murcek (na vets.cz v JzP) byl budoucí známý učitel létání, npor. Otto Baier (v článku i Bayer) byl dle Kroniky LP2 velitelem 37. letky, rtm. František Merhaut byl dle Kroniky LP2 pilotem rovněž u 37. letky. Kpt. Jaroslav Topič byl dle Kroniky LP2 velitelem 35. letky. František Touš je pohřben v Praze (hrob na vets.cz). V novinách je sice uvedena příslušnost obou letců k 35. letce, ale roj letadel vedl pilot 37. letky a na pohřbu mluvil velitel 37. letky – takže příslušnost k 35. letce je sporná.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°50'53.25'' E13°50'9.84'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Pepa Kalina

Autor: Ivo Šťastný, 22.03.2007
Umístění: Cerhovice, Ackermanova, hřbitov
Nápis:
Pepa Kalina

přísl. Pohr. stráže
1934 1956
Padl jsi za vlast, tvoje oběť nebyla marná, padl jsi za vlast, by jiní mohli žít, co tys udělal pro nás obětí, tolik našich slz hrob tvůj posvětí.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°50'53'' E13°50'11.8''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Karel Vrňata

Autor: Ivo Šťastný, 22.03.2007
Umístění: Cerhovice, Ackermanova, hřbitov
Nápis:
Karel Vrňata

* 18. 8. 1887
+ 16. 1. 1933
Poznámka:

- pod jménem vysekaný text, pravděpodobně "legionář"
- veden v databázi legionářů VÚA Praha (vstup do ruských legií 1917, občanským povoláním řezník)
Vrňata Karel, nar. 4.8.1887, Cerhovice okr. Hořovice. V čs legiích v Rusku zařazen k 6. střeleckému pluku od 3.7.1917. Další data chybí.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°50'54.7'' E13°50'10.2''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Kenotaf Karel Šilhavý

Autor: Ivo Šťastný, 22.03.2007
Umístění: Cerhovice, Ackermanova, hřbitov
Nápis:
In memoriam

Karel Šilhavý

* 9. 5. 1899
+ 8. 12. 1941 v Mauthausenu.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°50'53.5'' E13°50'9.2''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Kenotaf Václav Macháček

Autor: Ivo Šťastný, 22.03.2007
Umístění: Cerhovice, Ackermanova, hřbitov
Nápis:
Václav Macháček

podplukovník pěchoty, zemřel v boji za svobodu vlasti 11. 9. 1941 v Malé pevnosti v Terezíně ve věku 46 let.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2108-37895
Souřadnice: N49°50'53.1'' E13°50'11.3''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pomník Čeněk a Bohdana Šillingerovi

Autor: PhDr. Ladislava Tahovská, 02.03.2019
Umístění: Cerhovice, Na Blížce, poblíž autobus. zastávky Cerhovice, Kovodružstvo
Nápis:
ZDE ŽILI A ZA SVOBODU VLASTI
PADLI
ČENĚK ŠILLINGER
BOHDANA ŠILLINGEROVÁ
30. ČERVNA 1942
Poznámka:

*29.12.1896 v Mirovicích. Během 1. sv. války sloužil na východní frontě, avšak brzy po příjezdu na frontu upadl do zajetí a poté vstoupil do čs. legií. Zpočátku působil v Rusku a později sloužil u 21. pluku ve Francii. Po návratu z války se přestěhoval do Cerhovic, kde zdědil po otci pivovar. V letech 1927-1936 starostou obce. Po založení organizace Obrana národa se stal jejím členem a postupem času se tak stal velmi důležitou součástí odboje na Berounsku. V rámci Obrany národa sloužil jako spojka pro další odbojové skupiny, zvláště důležité bylo jeho napojení na komunistický odboj. V pivovaru ukrýval ilegální radiostanici, kterou obsluhoval bývalý telegrafista legendárních Tří králů František Peltán, ukrývající se zde od jara 1942 pod krycím jménem Karel Zeman. 30. června 1942 přepadlo pivovar gestapo. Při pronásledování došlo k přestřelce, Čeněk Šilinger byl raněn a aby se nedostal do spárů gestapa, zvolil smrt vlastní zbraní. Manželka byla zatčena a o tři dny později popravena.
(zdroje: https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0350438-silinger-cenek-18961942/
https://zpravy.tiscali.cz/oldrich-dvorak-cenek-sillinger-a-ti-druzi-odbojari-kteri-mohli-byt-valecnymi-veterany-305295 )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2108-31400
Pomník přidal: PhDr. Ladislava Tahovská
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 22.03.2007
Umístění: Cerhovice, Na Drážkách, parčík před budovou ZŠ
Nápis:
Obětem světové války

Altman Frant., Burda Jarosl., Cizler Josef, Čejka Alois, Drábek Jan, Fišer Alois, Fryauf Václ., Hanzlík Kar., Hubna Frant., Hofman Jan, Julák Václav, Kasal Jarosl., Krátký Jan, Křesadlo Jan, Kubrycht Ant., Lukeš Ant., Lukeš Kar., Matoušek Jos., Mottl Karel, Pánek Frant., Pánek Václav, Raif Čeněk, Ryba Karel, Salivar Václ., Srp Antonín, Sudík Josef, Šaufl Jan, Šaufl Frant., Šaufl Josef, Špott Frant., Špott Jan, Šubrt Václ., Tejček Jan, Tejček Jos., Veselý Jos., Zíma Václav, Žihla Karel

Obětem nacismu 1939 – 1945
Šillinger Čeněk, Šilingerová Bohdana, Matoušek Rudolf, Lukeš Josef, Basl Jaroslav

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2108-02910
Souřadnice: N49°51'4'' E13°49'46.8''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pomník Obětem železničního neštěstí

Autor: PhDr. Ladislava Tahovská, 28.04.2020
Umístění: Cerhovice, Na Dražkách, v parku
Nápis:
OBĚTEM
ŽELEZNIČNÍHO
NEŠTĚSTÍ
1868

OPRAVENO OBCÍ
1999
Poznámka:

Neogotický pomník z roku 1868 je situován uprostřed parčíku upraveného na místě starého zrušeného hřbitova. Je vztyčen nad společným hrobem 22 vojáků, kteří zemřeli při srážce vlaků u Újezda u Cerhovic. Neštěstí se stalo dne 10. listopadu 1868 na tehdejší České západní dráze, kdy z Plzně jel do Prahy smíšený nákladní a osobní vlak s vojáky Rakousko-uherské armády maďarské a slovenské národnosti. Vojáci, kteří se vrátili z italského tažení, jeli na dovolenou do uherské části monarchie. Vlak za špatného počasí uvázl v závěji za Újezdem. Pomocný vlak vypravený z Rokycan do něho zezadu prudce narazil. V roztříštěných vagónech na místě zemřelo sedmnáct mužů, dalších dvanáct zranění nepřežilo.
Původně na něm byly osazeny nápisové desky se jmény pohřbených vojáků a pamětním latinským nápisem. V současné době jsou zde osazeny dvě bílé mramorové desky z roku 1999 se zlacenými nápisy.
(zdroj: www.pamatkovykatalog.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: PhDr. Ladislava Tahovská
Doplnění informací: Vladimír Štrupl
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Lípy vděku

Autor: Ivo Šťastný, 22.03.2007
Umístění: Cerhovice, Na Drážkách, parčík před budovou ZŠ
Nápis:
LÍPY VDĚKU

VYSAZENÉ 4.5.1947 NA PAMÁTKU CERHOVICKÝCH OBČANŮ
MANŽELŮ ŠILLINGEROVÝCH A RUDOLFA MATOUŠKA,
KTEŘÍ ZAHYNULI V LETECH OKUPACE.

ODHALENO V KVĚTNU 2005

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°51'3.8'' E13°49'46.5''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Lípa svobody

Autor: Marek Lanzendorf, 16.01.2020
Umístění: Cerhovice, náměstí Kapitána Kučery, před Kostelem sv. Martina
Nápis:
LÍPA SVOBODY
1918

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf