Praha 1

17. listopadu, Alšovo nábřeží, Anenské náměstí, Anežská, Bartolomějská, Betlémská, Bílkova, Biskupská, Břehová, Celetná, Diskařská, Dlouhá, Dušní, Elišky Krásnohorské, Haštalská, Havlíčkova, Hellichova, Hradčanské náměstí, Hroznová, Husova, Hybernská, Chotkova, Jáchymova, Jánský Vršek, Jilská, Jindřišská, Jiřská, Josefská, Jungmannova, Kaprova, Kapucínská, Karlova, Karmelitská, Karoliny Světlé, Keplerova, Klárov, Klimentská, Konviktská, Kozí, Kožná, Králodvorská, Křemencova, Křížovnická, Křížovnické náměstí, Letenská, Loretánské náměstí, Maiselova, Malostranské náměsti, Maltézské náměstí, Mariánské Hradby, Mariánské náměstí, Masarykovo nábřeží, Masarykovo nádraží, Melantrichova, Mezibranská, Michalská, Mikulandská, Míšeňská, Na baště svatého Tomáše, Na Františku, Na Můstku, Na Perštýně, Na Poříčí, Na Příkopě, Na Rejišti, náměstí Curieových, náměstí Franze Kafky, náměstí Jana Palacha, náměstí Republiky, Národní, Navrátilova, Nerudova, Opletalova, Ovocný trh, Panská, Pařížská, Petrská, Petřínské sady, Platnéřská, Politických vězňů, Pražský hrad, Pštrossova, Revoluční, Růžová, Rybná, Řásnovka, Říční, Senovážná, Senovážné náměstí, Smetanovo nábřeží, Sněmovní, Spálená, Staré zámecké schody, Stárkova, Staroměstské náměstí, Strahovská, Šeříková, Široká, Školská, Štěpánská, Těšnov, Thunovská, Týnská, U Bruských kasáren, U Lanové dráhy, U Lužického semináře, U Nemocenské pojišťovny, U Obecního dvora, U Prašného mostu, U Půjčovny, U Radnice, U starého hřbitova, U Železné lávky, Újezd, Úvoz, Václavské náměstí, Valdštejnská, Valdštejnské náměstí, Valentinská, Vinohradská, Vítězná, Vodičkova, Vojtěšská, Vrchlického sady, Všehrdova, Washingtonova, Zlatnická, Železná, Žitná, nezařazeno

Pamětní deska manželů Jana a Marie Sigmundových

Autor: Vladimír Štrupl, 21.07.2004
Umístění: Praha 1, U Nemocenské pojišťovny 4
Nápis:
ZDE PADLI V BOJI O PRAHU
MANŽELÉ JAN A MARIE
SIGMUNDOVI
5.V.1945
ČEST JEJICH PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20465
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Otto Majzr

Autor: Vladimír Štrupl, 17.04.2006
Umístění: Praha 1, U Obecního dvora 796/1
Nápis:
ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
OTTO MAJZR
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 20.05.2007
Umístění: Praha 1, U Prašného mostu, Jelení příkop
Nápis:
NA VĚČNOU PAMĚŤ JEDENADVACETI BOJOVNÍKŮM
7.-8.V. MCMXLV
JIŘÍ DUŠEK, BOHUMIL WOLMUT, HEŘMAN SCHILLING, MIROSLAV SOMMER, FERDINAND VESELÝ, KAREL MÜNDL, JOSEF STRAŠÍK, JINDŘICH PALENÍČEK, FRANTIŠEK KUS, RUDOLF DVOŘÁK, OLDŘICH ZEMEK
Poznámka:

Sloup ze sliveneckého mramoru zakončený dlouhým bronzovým jehlancem podle návrhu Otto Rothmayera stojí v Jelením příkopě v blízkosti Prašného mostu, nedaleko Stájového dvora.
V Jelením příkopě bylo v souvislosti s pražským povstáním popraveno 21 (převážně) mladých lidí, kteří byli zatčeni skupinou SS v okolí Míčovny v Královské zahradě.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'30.22'' E14°23'56.36''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 20.09.2013
Umístění: Praha 1, U Prašného mostu, u vchodu do Královské zahrady
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
KAREL MÜNDEL, MIROSLAV SOMMER, FERDINAND VESELÝ, JIŘÍ DUŠEK, RUDOLF DVOŘÁK, FRANTIŠEK KÚS, JINDŘICH PÁLENÍČEK, HEŘMAN SCHILLING, JOSEF STRAŠÍK, BOHUMIL WOLMUT ,OLDŘICH ZEMEK,
A 10 DALŠÍCH NEZNÁMÝCH
PADLI 7.-8. KVĚTNA 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20488
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Petr Hroník, 30.04.2012
Umístění: Praha 1, U Prašného mostu, Hradčany, na 11. sloupu (směrem od Pražského hradu) oplocení objektu Ministerstva obrany ČR
Nápis:
ZDE PADL ZA VLAST
5. 5. 1945
NEZNÁMÝ HRDINA

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21710
Pomník přidal: Petr Hroník

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 16.05.2011
Umístění: Praha 1, U Půjčovny 4/953, Nové Město
Nápis:
ZDE PADLI 5.V.1945
ZA KVĚTNOVÉ IDEÁLY
KAREL MILEC
FRANT. CIKÁN
ČEST JEJICH PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20449
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Jaroslav Hlaváček

Autor: Vladimír Štrupl, 03.04.2006
Umístění: Praha 1, U Radnice 2/1, v budově Magistrátu HMP
Nápis:
ZDE PADL V BOJI O RODNÉ
MĚSTO PRAHU
JAROSLAV HLAVÁČEK
* 16.VII.1903 + 6.V.1945
ČEST JEHO PAMÁTCE.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20478
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Pavel Tigrid

Autor: Vladimír Štrupl, 16.01.2016
Umístění: Praha 1, U starého hřbitova 3/248, na rohu zdi kolem domu
Nápis:
V TÉTO ULICI V DOMĚ č. 3
ŽIL V LETECH 1993-2003
NOVINÁŘ A POLITIK
PAVEL TIGRID
(1917-2003)
VYDAVATEL EXILOVÉHO
ČASOPISU SVĚDECTVÍ.
VÝZNAMNĚ PŘISPĚL
K PÁDU KOMUNISMU
A OBNOVĚ DEMOKRACIE
V NAŠÍ ZEMI.
Poznámka:

Pavel Tigrid (rozený Pavel Schönfeld; 27. října 1917 Praha – 31. srpna 2003 Héricy, Seine-et-Marne, Francie) byl významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Svůj pseudonym „Tigrid“ odvodil od řeky Tigridu, jako vzpomínku na hodiny zeměpisu a dějepisu na základní škole v Semilech.
Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za druhé světové války působil v Londýně. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBC [3] a úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgre. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem konvertoval ke katolické víře.[zdroj?]
Bezprostředně po konci války se v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací Kopeckého, který ho chtěl umístit do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem.[zdroj?] Po návratu do ČSR se také poznává s Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla Terezie Brzková, známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s Československou stranou lidovou. Byl šéfredaktorem časopisu Obzory, který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti krutému zacházení s Němci.[zdroj?] Díky možnosti zřídit pro lidovce druhé periodikum, založil časopis Vývoj.
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v Berlíně, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O únorovém převratu se dozvěděl v Mnichově, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice. Po odchodu do mnichovské emigrace byl v roce 1951 pověřen vedením rozhlasu Svobodná Evropa (SE). Rozhlas měl vysílat pro všechny komunistické země, avšak Československé vysílání bylo první, jakožto zkušební. Roku 1952 odešel s manželkou do USA, kde se živil jako číšník, stejně jako za války v Londýně. V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník Svědectví, s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil roku 1960 do Paříže. V Paříži se stýkal s člověkem z prostředí KSČ, který do Paříže vyvážel důležité interní informace. V Paříži se také poprvé setkává s Václavem Havlem. Až do konce svého života byl spolupracovníkem SE, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a sarkasmem. Představiteli KSČ byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.
Ve vysílání Svobodné Evropy se věnoval různým publicistickým žánrům, projevům, komentářům k dobovému tisku a k dobovým událostem (například k procesu s Rudolfem Slánským a k procesu s Miladou Horákovou).
Po Sametové revoluci působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla, na jehož pozvání se vrátil do Československa 28. prosince, a od roku 1992 jako ministr kultury první Klausovy vlády, jmenovaný za KDU-ČSL.
V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát životně důležité léky.
Deska byla odhalena 25.10.2007.
(Zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska generál Karel Janoušek

Autor: Vladimír Štrupl, 28.05.2005
Umístění: Praha 1, U Železné lávky 127/4
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1945-1948 A OD ROKU 1964 DO SVÉ SMRTI ARM. GEN. IN MEMORIAM A AIR MARSHAL RAF
RNDr. KAREL JANOUŠEK
* 1893 + 1971
NOSITEL BRITSKÉHO ŘÁDU KCB INSPEKTOR ČS. ZAHRANIČNÍHO LETECTVA V LETECH 1948-1960 NEZÁKONNĚ VĚZNĚN
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. , 2. a 3. odboje

Autor: Vladimír Štrupl, 23.02.2006
Umístění: Praha 1, Újezd 450/40
Nápis:
NEZAPOMEŇME OBĚTÍ
SOKOLSKÝCH BRATŘÍ A SESTER
1. ODBOJ
2. ODBOJ
3. ODBOJ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl