Praha 1

17. listopadu, Alšovo nábřeží, Anenské náměstí, Anežská, Bartolomějská, Benediktská, Betlémská, Betlémské náměstí, Bílkova, Biskupská, Bolzanova, Břehová, Celetná, Diskařská, Dlouhá, Dušní, Elišky Krásnohorské, Haštalská, Havlíčkova, Hellichova, Hrad III. nádvoří, Hradčanské náměstí, Hroznová, Husova, Hybernská, Chotkova, Jáchymova, Jánský Vršek, Jilská, Jindřišská, Jiřská, Josefská, Jungmannova, Kanovnická, Kaprova, Kapucínská, Karlova, Karlův most, Karmelitská, Karoliny Světlé, Keplerova, Klárov, Klimentská, Konviktská, Kozí, Kožná, Králodvorská, Křemencova, Křížovnická, Křížovnické náměstí, Letenská, Lodecká, Loretánská, Loretánské náměstí, Maiselova, Malé náměstí, Malostranské náměsti, Maltézské náměstí, Mariánské Hradby, Mariánské náměstí, Masarykovo nábřeží, Melantrichova, Mezibranská, Michalská, Mikulandská, Míšeňská, Na baště svatého Tomáše, Na Františku, Na Můstku, Na Perštýně, Na Poříčí, Na Příkopě, Na Rejišti, nábřeží Edvarda Beneše, náměstí Curieových, náměstí Franze Kafky, náměstí Jana Palacha, náměstí Miloše Formana, náměstí Republiky, náměstí U svatého Jiří, náměstí Václava Havla, Náprstkova, Národní, Navrátilova, Nekázanka, Nerudova, Novotného lávka, Opletalova, Ostrovní, Ovocný trh, Panská, Pařížská, Petrská, Petřínské sady, Platnéřská, Pohořelec, Politických vězňů, Pražský hrad, promenáda Raoula Wallenberga, Pštrossova, Revoluční, Růžová, Rybná, Rytířská, Řásnovka, Řeznická, Říční, Salvátorská, Senovážná, Senovážné náměstí, Skořepka, Smetanovo nábřeží, Sněmovní, Soukenická, Spálená, Staré zámecké schody, Stárkova, Staroměstské náměstí, Strahovská, Šeříková, Široká, Školská, Štefánikův most, Štěpánská, Štupartská, Těšnov, Thunovská, Týnská, U Bruských kasáren, U Kasáren, U Lanové dráhy, U Lužického semináře, U Nemocenské pojišťovny, U Obecního dvora, U Prašného mostu, U Půjčovny, U Radnice, U Sovových mlýnů, U starého hřbitova, U Železné lávky, Újezd, Úvoz, V Kolkovně, Václavské náměstí, Valdštejnská, Valdštejnské náměstí, Valentinská, Ve Smečkách, Velkopřevorské náměstí, Vinohradská, Vítězná, Vladislavova, Vodičkova, Vojtěšská, Voršilská, Vrchlického sady, Všehrdova, Washingtonova, Wilsonova, Zlatnická, Železná, Žitná, nezařazeno

Kameny zmizelých - Elsa Wotrubová

Autor: František Nový, 12.07.2022
Umístění: Praha 1, Klimentská 1214/40, chodník
Nápis:
ZDE ŽILA
ELSA WOTRUBOVÁ
ROZ. KATZOVÁ
NAR. 1910
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
Poznámka:

Elsa Wotrubová, narozena 13.4.1910. Poslední bydliště před deportací Praha XII.
Transport Ca, č. 194 (24.10.1942, Praha-Terezín). Transport By, č. 1442 (26.10.1942, Terezín-Osvětim). Zahynula.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/ )


Souřadnice: N50°5'31.52'' E14°25'49.48'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Doplnění informací: Marek Lanzendorf
Příprava dat: Marek Lanzendorf

Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský

Autor: Jiří Padevět, 19.05.2017
Umístění: Praha 1, Konviktská, budova Střední průmyslové školy Strojní
Nápis:
V TÉTO ULICI
V OBJEKTU ČP. 263
BYL 12. KVĚTNA 1945 ZATČEN
SOVĚTSKÝMI ORGÁNY
LEGIONÁŘ
A ZEMSKÝ VELITEL V PRAZE
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ NIKOLAJEVIČ
VOJCECHOVSKÝ
(28. ŘÍJNA 1883 - 7. DUBNA 1951)

PO ODVLEČENÍ
DO SOVĚTSKÉHO SVAZU
ZEMŘEL V GULAGU
NA NÁSLEDKY VĚZNĚNÍ
Poznámka:

Deska měla být původně umístěna na budovu bývalého zemského vojenského velitelství v Praze (místě spjatým s působením gen. Vojcechovského) v Konviktské ulici 5, dnes hotel Residence Bologna. Italský majitel s tím nesouhlasil, obával se, že by mu to odrazovalo hosty.


Souřadnice: N50°4'59.74'' E14°24'56.95'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Padevět
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Mural a pamětní deska manželů Sonnevendových

Autor: Pavel Šmejkal, 06.09.2022
Umístění: Praha 1, Konviktská 290/17, Mural a pamětní deska Marie a Jana Sonnevendových
Nápis:
V domě č. 15 žili do svého zatčení hrdinové druhého odboje, manželé
Marie SONNEVENDOVÁ (*4.3.1888)
a Jan SONNEVEND (*25.12.1880)
Podíleli se na ukrývání výsadkářů, vč. výsadku ANTHROPOID,
v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Svoji odvahu zaplatili životem.
Jan SONNEVEND na popravišti v Kobylisích 4.9.1942
Marie Sonnevendová v KT Mauthausen 24.10.1942

Souřadnice: N50°4'59.74'' E14°24'56.95'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavel Šmejkal

Pamětní deska František Janoušek

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 1, Kozí 918/1
Nápis:
ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
FRANTIŠEK JANOUŠEK
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20556
Souřadnice: N50°5'23.17'' E14°25'20.5'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - Sophie Lieben

Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2010
Umístění: Praha 1, Kozí 916/5, v chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE BYDLELA
SOPHIE LIEBEN
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Jeden z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.


Souřadnice: N50°5'23.17'' E14°25'20.5'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - rodina Wotických

Autor: Jiří Padevět, 25.10.2021
Umístění: Praha 1, Kozí 918/1, v chodníku vpravo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽIL
GUSTAV WOTICKÝ
NAR. 1879
ZATČEN 18.12.1941
VĚZNĚN
NA MALÉ PEVNOSTI
DEPORTOVÁN
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 12.5.1942

ZDE ŽILA
TEREZIE WOTICKÁ
ROZ. HAMMERMANNOVÁ
NAR. 1880
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO MALÉHO TROSTINCE
ZAVRAŽDĚNA
Poznámka:

Terezie Wotická byla do Ghetta Terezín deportována 30.7.1942 transportem AAv, č. 334 a do Malého Trostince 4.8.1942 transportem AAz, č. 995.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/131273-terezie-woticka/ )


Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°5'23.17'' E14°25'20.51''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Egon Erwin Kisch

Autor: Vladimír Štrupl, 01.04.2006
Umístění: Praha 1, Kožná 475/1
Nápis:
ZDE SE NARODIL A ŽIL
EGON ERWIN KISCH
SPISOVATEL A REPORTÉR
*29.IV.1885
+31.III.1948
Poznámka:

Pražský německy píšící reportér a spisovatel židovského původu (narodil se a zemřel v Praze, pohřben na Vinohradském hřbitově), velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér (der rasende Reporter). Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla.
Studoval techniku, germanistiku a později žurnalistiku. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. V roce 1914 byl odveden na frontu, odkud se po necelém roce po vážném zranění na čas vrátil do Prahy. Pak byl odvelen do Temešváru a od května 1917 do konce války sloužil ve Vídni. V roce 1918 se aktivně zúčastnil vídeňské revoluce. Byl velitelem vídeňských Rudých gard, stal se členem rakouské komunistické strany. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni.
Z Vídně do Prahy se pak vrátil až v roce 1920, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Už v roce 1922 ale Prahu opět opouští a stěhuje se do Berlína. Zde se věnoval jednak dopisování pro Lidové noviny a další tiskoviny, ale především cestování. Z těchto cest pochází díla jako Caři, popi, bolševici, Americký ráj a Tajná Čína. Jeho domovský pobyt v Německu však skončil v roce 1933. V souvislosti s požárem budovy Říšského sněmu se stal obětí první vlny masového zatýkání. Byl však na zásah československých úřadů jako československý občan propuštěn a z Německa vyhoštěn. Za španělské občanské války působil v letech s přestávkami ve Španělsku mezi interbrigadisty.
V prosinci 1939 musel kvůli svému původu uprchnout z Evropy, odchází tedy nejprve do USA a poté do Mexika. V březnu 1946 se již těžce nemocný vrátil do Prahy, ale plánovanou knihu o poválečném Československu už nestihl dokončit.
Egonův otec Hermann Kisch (syn Jonase Kische a jeho manželky Marie, rozené Östreicher) se narodil v roce 1838 v Praze, kde i 19. ledna 1901 zemřel. Hermannova první manželka Regina, rozená Zuckermannová (*1858), zemřela 18. července 1880 ve 22 letech. V roce 1882 se podruhé oženil s Ernestinou, rozenou Kuhovou (1862-1937), s níž měl pět synů: PhDr. Pavel Kisch (19. listopadu 1883 – 12. října 1944 v Osvětimi, novinář), Egon (1885-1948), Wolfgang Kisch (1887-1914, padl v 1. světové válce), JUDr. Arnold Kisch (15. června 1889 – 17. července 1942, bankovní úředník, zahynul v koncentračním táboře v Lodži). Nejmladší syn MUDr. Bedřich Kisch se narodil 18. dubna 1894 a byl chirurg. S Egonem byl ve Španělské občanské válce, později v Číně. V roce 1968 emigroval do Německa kde 13. září 1968 zemřel.
(Zdroj: Wikipedia a http://pamatky.praha.eu )


Souřadnice: N50°5'9.78'' E14°25'15.67'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Artur Görgey

Autor: Jiří Suchomel, 16.05.2016
Umístění: Praha 1, Kožná 499 / 8, na domě
Nápis:
ARTUR GÖRGEY 1818-1916 V TOMTO DOMĚ BYDLEL VÝZNAČNÝ VOJEVŮDCE MAĎARSKÉHO BOJE ZA SVOBODU 1848-49.
JAKO VÝZNAMNÝ CHEMIK PŮSOBIL
V LETECH 1845-48 NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ.
GÖRGEY ARTÚR 1818 -1916
E HÁZBAN LAKOTT AZ 1848-49-ES MAGYAR
SZABADSÁGHARC KIEMELKDÖ HADVEZÉRE.
1845-48 KOZOTT NEVES VEGYÉSZKÉNT
A KÁROLY EGYETEMEN TEVÉKENYKEDETT.
GAT 2012
Poznámka:

Více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Art%C3%BAr_G%C3%B6rgey


Souřadnice: N50°5'9.79'' E14°25'16.36''
Pomník přidal: Jiří Suchomel

Pamětní deska Vladimír Kruba a František Kohout

Autor: Vladimír Štrupl, 23.09.2019
Umístění: Praha 1, Králodvorská 652/4, na budově Grand Hotelu Bohemia, napravo od vedlejšího vchodu
Nápis:
Vladimír Kruba
František Kohout
byli v těchto místech 20. srpna 1969
zastřeleni příslušníky komunistických
Lidových milicí během potlačování prostestů
proti sovětské okupaci Československa

were shot dead by members odf the Communist
security forces during the suppression
of protests against teh Soviet occupation
of Czechoslovakia on August 20th, 1969
Poznámka:

Pamětní desku dvěma ze tří pražských obětí potlačování masových protiokupačních protestů v srpnu 1969 odhalili 21. srpna 2019 na fasádě Grand Hotelu Bohemia starosta Prahy 1 Pavel Čižinský a iniciátoři občanské iniciativy Pomníky obětem bezpráví historik Lukáš Cvrček a sochař Jakub Grec, autor připomínky. Kovovou desku s nápisem doplňuje plastický reliéf dlažby, který chybějícími dvěma kostkami symbolizuje zmařené lidské životy.
František Kohout (1951–1969), zednický učeň a Vladimír Kruba (1950–1969), elektrikář, byli smrtelně zraněni 20. srpna 1969 po 22. hodině v Královodvorské ulici před hotelem Praha. Stali se obětí střelby příslušníků Lidových milicí proti demonstrantům: odražená kulka zasáhla Františka Kohouta do hlavy, jiná odražená kulka prošla šikmo hrudníkem Vladimíra Kruby a zasáhla životně důležité orgány. Oba byli převezeni do nemocnice Na Františku, tam už lékaři jen konstatovali jejich smrt. Pozdě odpoledne a večer 20. srpna, po vytlačení demonstrantů z Václavského náměstí, probíhaly v ulicích na pomezí Nového a Starého Města intenzivní střety mezi demonstranty a pořádkovými silami. Policisté, ale především příslušníci Lidových milicí, ve více případech zahájili střelbu ostrou municí, přičemž několik lidí utrpělo střelná poranění. Konkrétní viníci smrti obou mladíků nebyli nikdy vypátráni, za jejich usmrcení nebyl nikdo potrestán.
(http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-1-pametni-deska-vladimiru-krubovi-a-frantisku-kohoutovi/ )


Souřadnice: N50°5'19.28'' E14°25'39.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Kameny zmizelých - Markéta Auerbachová

Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2010
Umístění: Praha 1, Králodvorská 1086/14, v chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE BYDLELA
MARKÉTA AUERBACHOVÁ
NAR. 1907
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA
Poznámka:

Jeden z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.


Souřadnice: N50°5'19.28'' E14°25'39.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl