Brno
Absolonova, Adamovská, Antonínská, Arne Nováka, Balbínova, Barvičova, Bednářova, Beethovenova, Bosonožské náměstí, Botanická, Božetěchova, Bratislavská, Bubeníčkova, Burešova, Burianovo náměstí, Cejl, Čápkova, Denisovy sady, Dominikánské náměstí, Evropská, Fryčajova, Gajdošová, Gellnerova, Gorazdova, Grhova, Grohova, Hanácká, Havelkova, Hlavní, Horova, Hrázní, Húskova, Hviezdoslavova, Hybešova, Ivanovické náměstí, Jakubské náměstí, Jamborova, Jánská, Jiráskova, Joštova, Kapucínské náměstí, Kladivova, Klimešova, Kníničská, Komenského náměstí, Konečného, Kostelní zmola, Kotlářská, Kounicova, Králova, Kristenova, Křenová, Křivánkovo náměstí, Lány, Lazaretní, Lesnická, Lidická, Mácova, Malinovského náměstí, Mášova, Matlachova, Mendlovo náměstí, Merhautova, Mikuláškovo náměstí, Milady Horákové, Minská, Mokrohorská, Moravské náměstí, Myslínova, Na návsi, Nádražní, náměstí Karla IV, náměstí 28. dubna, náměstí 28. října, náměstí 3. května, náměstí SNP, Nezamyslova, Nopova, Obřanská, Ondrova, Orlí, Ostrovačická, Palackého náměstí, Palackého třída, Petrská, Pisárecká, Pohankova, Poříčí, Pratecká, Rašínova, Rebešovická, Rebešovská, Revoluční, Rooseveltova, Rosická, Rybkova, Řipská, Sedláčkova, Sedlákova, Slovanské náměstí, Smetanova, Sokolova, Staré náměstí, Stejskalova, Stromovka, Svatoplukova, Šilingrovo náměstí, Šimáčkova, Štěpánská, Štolcova, Šumavská, Táborská, Tolstého, Trnkova, třída Kapitána Jaroše, Tumaňanova, Tuřanské náměstí, U Hájovny, Údolní, Úlehle, Uzavřená, V Pískách, Vančurova, Veleckého, Veveří, Vídeňská, Vítězná, Vlhká, Výpravní, Výspa, Weissova, Zámecká, Zeiberlichova, Zelný trh, Zemědělská, Zoubkova, Žampachova, Žilkova, Žižkova, nezařazeno
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 73
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Petr Kudláček
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 73
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 73
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 49
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-28483
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 49
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-28458
Souřadnice: N49°10'08.47'' E16°35'29.34''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 49
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-28465
Souřadnice: N49°10'08.01'' E16°35'26.75''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Poznámka:
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Michael Doležal
Umístění: Brno, Vídeňská 96, skupina 27, hrob 43-44
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'11.0'' E16°35'37.7''
Pomník přidal: Vojtěch Stráník
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-31604
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Jiří Černý
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Ivo Šťastný,
25.09.2005
Nápis:
KAPITÁN PILOT JIŘÍ ČERNÝ
*13.4.1930
USMRCEN PŘI VÝKONU SLUŽBY
13.7.1956
Poznámka: KAPITÁN PILOT JIŘÍ ČERNÝ
*13.4.1930
USMRCEN PŘI VÝKONU SLUŽBY
13.7.1956
Piloti kpt. Jiří Černý a npor. Chaloupka zahynuli dne 13.7.1956 při srážce letadel na letišti v Brně.
V knize "Stříbrný tryskáč MiG-15, Proudové začátky čs. letectva 1950 - 1957" od Libora Režňáka je na str. 484 popis nehody: Na letišti Brno – Tuřany zahynul velitel 4. letky kpt. Jiří Černý (1930) a ZVP letky npor. František Chaloupka (1933). Zkušená osádka nepochopitelně selhala. Po nočním přistání ve 21.20 hod, patrně po prudkém stažení plynu motor M-42 letounu CB-33-3828 vysadil. Piloti Černý a Chaloupka tuto skutečnost nehlásili a situaci řešili urychlenou snahou o spuštění umlklého agregátu. Nepoužili červenou raketu, aby o své poloze na konci dráhy směnu řízení a ostatní letouny informovali, vypnuli rádio a dokonce i polohové osvětlení. O stojícím letounu s trupovou značkou BM-85 nikdo nevěděl. Řídící létání přehlédl absenci hlášení o uvolnění dráhy, tuto skutečnost mu nepřipomenuli ani startér, ani dozorčí létání. Nic zlého netuše, povolil vzlet jiné „spárky“. Startující piloti kpt. A. Růžička a por. R. Kozel ve tmě stojící letoun neviděli. Provedli normální odpoutání, kde ve výdrži, 360 m od konce VPD pravým podvozkem zachytili o kýl, kabinu a vrtuli stojícího letounu. Velitel a ZVP 4. letky byli na místě usmrceni, druhý letoun (CB-33-3823) musel přivést nouzové přistání na letiště bez podvozku. Noční manévr rozechvělá posádka zvládla jen částečně, značně poškozený letoun „trupovky“ BM-84 musel být zrušen. První stroj, CB-33-3828, po menší technické opravě v provozu pokračoval. Hrozný pocit, usedat do kdysi krví zalité kabiny.
Popis nehody je i v knize „Osudy letců“ od Dušana Schneidera na str. 99, druhý letec se zde jmenuje Ota Chaloupka.
Další na stránkách Wikipedie, v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Petr Kudláček
Hrob Josef Černý
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Ivo Šťastný,
25.09.2005
Nápis:
VOJÍN
ČERNÝ
JOSEF
*1895 +1919
VOJÍN
ČERNÝ
JOSEF
*1895 +1919
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Eduard Šváb
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Ivo Šťastný,
25.09.2005
Nápis:
ČETAŘ
ŠVÁB
EDUARD
*1873 +1919
ČETAŘ
ŠVÁB
EDUARD
*1873 +1919
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Clemens von Petzholdt
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Ivo Šťastný,
25.09.2005
Nápis:
CLEMENS VON
PETZHOLDT
k. k. Major des Generalstabs Corps
erlag – in treuer aufopfernder Pflichterfullung
den Kriegsstrapazen zu
TRAVNIK IN BOSNIEN
am 13. März und überfuhrt am 4. November
1879.
CLEMENS VON
PETZHOLDT
k. k. Major des Generalstabs Corps
erlag – in treuer aufopfernder Pflichterfullung
den Kriegsstrapazen zu
TRAVNIK IN BOSNIEN
am 13. März und überfuhrt am 4. November
1879.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-28483
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Obětí války 1866
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Ivo Šťastný,
25.09.2005
Nápis:
HIER RUHEN IN GOTT
1388 KÖNIGL. PREUSSISCHE SOLDATEN
welche im Jahre 1866 in Brünn verschieden
im Jahre 1902 hieher überführt Arden
UND DIE KÖNIGL. PREUSS. OFFICIERE
Hauptmann von NOIZ, Lieutenant WOLFGANG Freiherr von
WERTHERN, Lieutenant KURT von FROHREICH, Fähnrich KARL
v. SCHMUDI, Assistenarzt Dr. AUGUST
ZUGE, Baumeister HEINRICH GROSSE.
Es wird gesäet verweslich und wird auferstehen unverweslich. Es wird gesäet in Unehre und wird auferstehen in Herrklichkeit. Es wird gesäet in Schwachheit und auferstehen in Kraft.
Ach Vater deck alle meine Sünden
Mit dem Verdienste Christi zu
Drein ich mich fest und gläubig winde
Das giebt mir recht erwünschte Ruh –
Mein Gott ich bitt mit Christi Blut
Machts nur mit meinem Ende gut!
Poznámka: HIER RUHEN IN GOTT
1388 KÖNIGL. PREUSSISCHE SOLDATEN
welche im Jahre 1866 in Brünn verschieden
im Jahre 1902 hieher überführt Arden
UND DIE KÖNIGL. PREUSS. OFFICIERE
Hauptmann von NOIZ, Lieutenant WOLFGANG Freiherr von
WERTHERN, Lieutenant KURT von FROHREICH, Fähnrich KARL
v. SCHMUDI, Assistenarzt Dr. AUGUST
ZUGE, Baumeister HEINRICH GROSSE.
Es wird gesäet verweslich und wird auferstehen unverweslich. Es wird gesäet in Unehre und wird auferstehen in Herrklichkeit. Es wird gesäet in Schwachheit und auferstehen in Kraft.
Ach Vater deck alle meine Sünden
Mit dem Verdienste Christi zu
Drein ich mich fest und gläubig winde
Das giebt mir recht erwünschte Ruh –
Mein Gott ich bitt mit Christi Blut
Machts nur mit meinem Ende gut!
Hromadný hrob Pruských vojáků, kteří zemřeli na následky zranění a válečných útrap v Brněnských nemocnicích. (zdroj databáze CEVH MO ČR)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-28458
Souřadnice: N49°10'08.47'' E16°35'29.34''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Hrob Obětí války 1866
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Ivo Šťastný,
25.09.2005
Nápis:
(ústřední pylon)
1866
Treuer
Pflichterfüllung
treues
Gedenken.
Gewidmet von den Truppen und
Ansfalten der hier Ruhenden.
Errichtet von der K. u K. Infanterie –
Cadettenschule Königsfeld.
1900.
Infanterie.
Hauptmann d. R. Letauche, Fldn. Schürch J. R. 77, Fahnrich Staneowiczich I. R. 61, Fhr. Leider I. R. 55, Korp. Hrabowsky I. R. 55, Korp. Prostak I. R. 56, Gfr. Slawik I. R. 1, Gfr. Pürda I. R. 23, Gfr. Bognar I. R. 32.
Infanteristen.
Rieger I. R. 1, ??iger I. R. 1, Holau I. R. 3, Wschoun I. R. 3, Jenihg I. R. 4, Waldhauser I. R. 11, Bischan I. R. 13, Wakaresko I. R. 13, Kohl I. R. 18, Jibos I. R. 23, Andruw I. R. 24, Farkas I. R. 32, Gierozelski I. R. 37, Gyndor I. R. 40, Wadiuk I. R. 41, Sawl I. R. 44, Barna I. R. 46, Misfek I. R. 46, Frank I. R. 49, Jurassek I. R. 54, Urban I. R. 57, Kansa I. R. 58, Schniemski I. R. 58, Samko I. R. 58, Ballosch I. R. 61, Strejan I. R. 61, Hegyi I. R. 62, Stefko I. R. 67, Berger I. R. 69.
Jäger:
Kdülm. Kovacs J. B. 16, Ptrihn. Roscher J. B. 16, Jäg. Tellenz J. B. 1, Jäg. Streiczek J. B. 5, Jäg. Naranek J. B. 12, Jäg. Wimmer J. B. 15, Jäg. Erinrt J. B. 16, Jäg. Czerny J. B. 18, Jäg. Wierdack J. B. 24, Offd. Chadt J. B. 18.
Cavallerie:
Kür. Retter K. R. 4, Kür, Schrattenken K. R. 4, Kür Mali K. R. 6, Kür Schiroky K. R. 8, Unc. Miotes U. R. 5.
Artillerie:
Vrmsl. Dressler A. R. 4, Obkan. Kalan A. R. 5, Kan. Kleknef A. R. 6.
Hengst. Dep. 4 : Korp. i Zgsf. Kubeschka
Marine:
Infst. Wurgner
Garn. Spital Brünn:
Unun. Pfeiffer
Invalidenh. Prag:
P. Inv. Intst. Vincenc Kloska
(levý pylon)
Hier Ruhen
die Soldaten da verwundeten königl.
Sächsischen Armee
Feldwebel Heller d. 9. Jagerbaone
Soldat Herrmann d. 9. Jagerbaone
Soldat Hlady d. 3. Jagerbaone
Soldat Petzoll d. 4. Inffregiments
Soldat Pohlo d. 2. Inffregiments
welche im Jahre 1866 im Feldspitals
zu Karlhaus
ihren Wunden erlegen sind.
Von der k. u k.
Jnfanteriekadettenschule
in Königsfeld
1905.
(pravý pylon)
IHREN
LIEBEN KAMERADEN
DI ZÖGLINGE
DER K. u K. INFANTERIE
KADETTENSCHULE
KÖNIGSFELD
1. NOVEMBER 1910
Poznámka: (ústřední pylon)
1866
Treuer
Pflichterfüllung
treues
Gedenken.
Gewidmet von den Truppen und
Ansfalten der hier Ruhenden.
Errichtet von der K. u K. Infanterie –
Cadettenschule Königsfeld.
1900.
Infanterie.
Hauptmann d. R. Letauche, Fldn. Schürch J. R. 77, Fahnrich Staneowiczich I. R. 61, Fhr. Leider I. R. 55, Korp. Hrabowsky I. R. 55, Korp. Prostak I. R. 56, Gfr. Slawik I. R. 1, Gfr. Pürda I. R. 23, Gfr. Bognar I. R. 32.
Infanteristen.
Rieger I. R. 1, ??iger I. R. 1, Holau I. R. 3, Wschoun I. R. 3, Jenihg I. R. 4, Waldhauser I. R. 11, Bischan I. R. 13, Wakaresko I. R. 13, Kohl I. R. 18, Jibos I. R. 23, Andruw I. R. 24, Farkas I. R. 32, Gierozelski I. R. 37, Gyndor I. R. 40, Wadiuk I. R. 41, Sawl I. R. 44, Barna I. R. 46, Misfek I. R. 46, Frank I. R. 49, Jurassek I. R. 54, Urban I. R. 57, Kansa I. R. 58, Schniemski I. R. 58, Samko I. R. 58, Ballosch I. R. 61, Strejan I. R. 61, Hegyi I. R. 62, Stefko I. R. 67, Berger I. R. 69.
Jäger:
Kdülm. Kovacs J. B. 16, Ptrihn. Roscher J. B. 16, Jäg. Tellenz J. B. 1, Jäg. Streiczek J. B. 5, Jäg. Naranek J. B. 12, Jäg. Wimmer J. B. 15, Jäg. Erinrt J. B. 16, Jäg. Czerny J. B. 18, Jäg. Wierdack J. B. 24, Offd. Chadt J. B. 18.
Cavallerie:
Kür. Retter K. R. 4, Kür, Schrattenken K. R. 4, Kür Mali K. R. 6, Kür Schiroky K. R. 8, Unc. Miotes U. R. 5.
Artillerie:
Vrmsl. Dressler A. R. 4, Obkan. Kalan A. R. 5, Kan. Kleknef A. R. 6.
Hengst. Dep. 4 : Korp. i Zgsf. Kubeschka
Marine:
Infst. Wurgner
Garn. Spital Brünn:
Unun. Pfeiffer
Invalidenh. Prag:
P. Inv. Intst. Vincenc Kloska
(levý pylon)
Hier Ruhen
die Soldaten da verwundeten königl.
Sächsischen Armee
Feldwebel Heller d. 9. Jagerbaone
Soldat Herrmann d. 9. Jagerbaone
Soldat Hlady d. 3. Jagerbaone
Soldat Petzoll d. 4. Inffregiments
Soldat Pohlo d. 2. Inffregiments
welche im Jahre 1866 im Feldspitals
zu Karlhaus
ihren Wunden erlegen sind.
Von der k. u k.
Jnfanteriekadettenschule
in Königsfeld
1905.
(pravý pylon)
IHREN
LIEBEN KAMERADEN
DI ZÖGLINGE
DER K. u K. INFANTERIE
KADETTENSCHULE
KÖNIGSFELD
1. NOVEMBER 1910
Hrob s vojáky Saské královské armády, kteří podlehli na svá zranění v nemocnicích v Brně. (zdroj databáze CEVH MO ČR)
V databázi CEVH MO ČR chybí jména obětí z ústředního pylonu výše uvedená.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-28465
Souřadnice: N49°10'08.01'' E16°35'26.75''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Hrob Josef Šindelář
Autor: Michael Doležal,
27.04.2014
Poznámka:
Josef (Vladimír) Šindelář 28/2/1894 - 11/8/1987. Kladenský rodák, který po absolvování 2. semestrů lékařské fakulty v Praze nastoupil jako jednoroční dobrovolník - medik u 87. pěšího pluku, absolvoval zdravotní kurzy v Ljubljani a Celji. Na podzim 1914 těžce raněn v bojích u Haliče, následně zajat. Po vyléčení se v roce 1916 přihlásil do čs. vojska. V roce 1919 vyznamenán za účast v bojích s 3. střeleckým plukem čs. válečným křížem a povýšen na poručíka zdravotní služby. Do vlasti se vrátil v roce 1920, do roku 1927 působil v armádě, dosáhl hodnosti štábního kapitána, pak odešel na vlastní žádost. Účastník 3. odboje; ve vykonstruovaném procesu 9. – 13. prosince 1957 odsouzen Krajským soudem v Praze za trestný čin vyzvědačství dle § 86 tr. z., kterého se měl dopustit během let 1948 – 1950, kdy na Kladensku sbíral informace vojenského, politického, hospodářského a jiného charakteru a jejich předávání do zahraničí. Za tuto činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 12 let v rámci protistátní špionážní skupiny „Jaroslav Jungr a spol.“. Amnestován v roce 1960. V roce 1987 zemřel v Brně.
Více informací na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C5%A0indel%C3%A1%C5%99
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Michael Doležal
Hrob Vladimír Fros
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Vojtěch Stráník,
17.05.2014
Nápis:
PLK. LET. ING. VLADIMÍR FROS
*23.2.1924 †30.1.2007
PŘÍSLUŠNÍK ZAHRANIČNÍHO ODBOJE
ZASLOUŽILÝ VOJENSKÝ LETEC ČSSR
PLK. LET. ING. VLADIMÍR FROS
*23.2.1924 †30.1.2007
PŘÍSLUŠNÍK ZAHRANIČNÍHO ODBOJE
ZASLOUŽILÝ VOJENSKÝ LETEC ČSSR
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'11.0'' E16°35'37.7''
Pomník přidal: Vojtěch Stráník
Hrob Josef Berger
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Tomáš Klokočník,
16.07.2014
Nápis:
Hier ruhet
mein unvergesslichen Gatte
JOSEF
BERGER
k.u.k. Hauptmann,
Rechnungsführer d.R.
+17.april 1907,
im 84. Lebensjahre
Friede seiner Asche!
Hier ruhet
mein unvergesslichen Gatte
JOSEF
BERGER
k.u.k. Hauptmann,
Rechnungsführer d.R.
+17.april 1907,
im 84. Lebensjahre
Friede seiner Asche!
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Hrob Karel Boublík
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Autor: Tomáš Klokočník,
16.05.2015
Nápis:
KAREL
BOUBLÍK
ÚŘEDNÍK
ŽIVNOSTENSKÉ BANKY
VE LWOVĚ
?? PRAPORČÍK
?? PĚŠ PLUKU
1891 - 1914
Poznámka: KAREL
BOUBLÍK
ÚŘEDNÍK
ŽIVNOSTENSKÉ BANKY
VE LWOVĚ
?? PRAPORČÍK
?? PĚŠ PLUKU
1891 - 1914
nápis špatně čitelný
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-31604
Pomník přidal: Milan Lašťovka