Brno

Absolonova, Adamovská, Antonínská, Arne Nováka, Balbínova, Barvičova, Bednářova, Beethovenova, Bosonožské náměstí, Botanická, Božetěchova, Bratislavská, Bubeníčkova, Burešova, Burianovo náměstí, Cejl, Čápkova, Denisovy sady, Dominikánské náměstí, Evropská, Fryčajova, Gajdošová, Gellnerova, Gorazdova, Grhova, Grohova, Hanácká, Havelkova, Hlavní, Horova, Hrázní, Húskova, Hviezdoslavova, Hybešova, Ivanovické náměstí, Jakubské náměstí, Jamborova, Jánská, Jiráskova, Joštova, Kapucínské náměstí, Kladivova, Klimešova, Kníničská, Komenského náměstí, Konečného, Kostelní zmola, Kotlářská, Kounicova, Králova, Kristenova, Křenová, Křivánkovo náměstí, Lány, Lazaretní, Lesnická, Lidická, Mácova, Malinovského náměstí, Mášova, Matlachova, Mendlovo náměstí, Merhautova, Mikuláškovo náměstí, Milady Horákové, Minská, Mokrohorská, Moravské náměstí, Myslínova, Na návsi, Nádražní, náměstí Karla IV, náměstí 28. dubna, náměstí 28. října, náměstí 3. května, náměstí SNP, Nezamyslova, Nopova, Obřanská, Ondrova, Orlí, Ostrovačická, Palackého náměstí, Palackého třída, Petrská, Pisárecká, Pohankova, Poříčí, Pratecká, Rašínova, Rebešovická, Rebešovská, Revoluční, Rooseveltova, Rosická, Rybkova, Řipská, Sedláčkova, Sedlákova, Slovanské náměstí, Smetanova, Sokolova, Staré náměstí, Stejskalova, Stromovka, Svatoplukova, Šilingrovo náměstí, Šimáčkova, Štěpánská, Štolcova, Šumavská, Táborská, Tolstého, Trnkova, třída Kapitána Jaroše, Tumaňanova, Tuřanské náměstí, U Hájovny, Údolní, Úlehle, Uzavřená, V Pískách, Vančurova, Veleckého, Veveří, Vídeňská, Vítězná, Vlhká, Výpravní, Výspa, Weissova, Zámecká, Zeiberlichova, Zelný trh, Zemědělská, Zoubkova, Žampachova, Žilkova, Žižkova, nezařazeno

Pomník Čs. legionářů a vojáků zahraničních armád

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 18.07.2004
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Brno město, Ústřední hřbitov - čestné pohřebiště
Nápis:
PAMÁTCE
ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIONÁŘŮ
A VOJÁKŮ ZAHRANIČNÍCH ARMÁD
V 1. A 2. SVĚTOVÉ VÁLCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-38646
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý

Pomník Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 08.09.2013
Umístění: Brno, Vídeňská 96, čestné pohřebiště
Nápis:
1939 - 1945

.... I MY JSME ZEMŘELI,
JAK LÁSKA K VLASTI KÁZALA NÁM.
NEZAPOMEŇTE, BDĚTE!

AMBROZ KAREL, BALCAR KAREL, GARGULÁK FRANT., CHARBULOVÁ VLASTA, CHARBULA JAN, CHARBULA RUDOLF, CHURÝ JAN, KNESL KAREL, KRAUS FRANT., HLOBIL KAREL
MACHÁČEK JOSEF, ŘEHOŘ LADISLAV, SLÁMA BOHUMIL, STRAKA ONDŘEJ, SVOBODA JOSEF, ŠTICKÝ JOSEF, ŠTOLZ KAREL, UHROVÁ ELA, WAINER KAREL
Poznámka:

Karel Ambrož, +9.2.1945 Buchenwald, Karel Balcar, *28.9.1920 Vratimov, +28.4.1945 Dachau, František Gargulák, *9.6.1889 Brno, +20.5.1942 Osvětim, Karel Hlobil, *6.9.1912 Krakov (Polsko), +27.4.1944 Vratislav, Jan Charbula, *14.6.1876 Lubno, +2.6.1942 Brno, Rudolf Charbula, *25.12.1910 Prostějov+30.5.1942 Olomouc, Vlasta Charbulová, *22.10.1905 Praha, +2.6.1942 Brno, Jan Churý, *25.11.1901 Morkovice, +4.5.1943 Frankfurt nad Mohanem, Karel Knesl, vrchní strážmistr, *28.6.1910 Heršpice u Slavkova, +30.4.1945 Gusen (?), František Kraus, 18.8.1906 Třebíč, +3.5.1945 Baltské moře, Josef Macháček, *25.11.1906 Velké Janovice, +20.3.1945 Zwickau, Ladislav Řehoř, *22.4.1903 Dobrá Voda, +1.5.1942 Osvětim, Bohumil Sláma, *4.12.1915 Česká Třebová, +10.8.1944 Vratislav, Ondřej Straka, *10.5.1907 Rozvadze, +8.9.1943 Berlín, Josef Svoboda, *21.10.1902 Brno, +3.10.1941 Brno, Josef Štický, *6.11.1889, +30.12.1942 Osvětim, Karel Štolz, *10.4.1916 Kralupy nad Vltavou, +7.8.1942 Berlín, Ela Uhrová, *13.1.1910 Přerov, +26.12.1942(?) Osvětim, Karel Wainer, *3.6.1898, +20.4.1943 Brno
(zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-38641
Souřadnice: N49°10'07.08'' E16°35'49.84''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník obětem Bosenského tažení v roce 1878 z řad Špilberského pluku.

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 49
Nápis:
DEM ANDENKEN
DER WÄHREND des FELDZUGES in BOSNIEN im JAHRE 1878 GEFALLENEN
DES K. K. INFT. REGMT. FREIHERR v. ABELE Nr. 8

OFFICIERE:
OBERLT. FRANZ KLEIN, LIEUT. JOHANN SCHMIDT, LIEUT. RUDOLF MEISTER, LIEUT. I. D. R. MATHIAS SCHIMATSCHEK.
UNTEROFFICIERE:
G. SCHINDLER, J. KÜHN, J. PLECHATY, P. SUPPARITSCH, A. PROCHAZKA, J. BŘENEK, E. WIESNER, J. PAHR, F. JUDEX, H. GRUBER.
MANNSCHAFT:
K. BALDRICK, J. BLATNY, A. BREKALTISCH, J. BRINDA, A. CZEJKA, J. CZEKAL, A. CZERNY, P. DĚDEK, M. DOBROWOLNY, A. DOUBESCH, K. FLIKL, F. HANUSCH, M. HEMALA, J. HORNIK, J. HUDEČEK, J. JANALE, A. JELINEK, J. JEŘABEK, A. JNGERLE, J. KEJKLIŘ, J. KŘÍŽ, A. KOTAČKA, J. KLUJER, M. KLEIN, J. KIESLIG, G. KOWAŘ, F. KROTKY, J. KUBAL, L. LOQUENS, F. MIKISKA, J. NECHIBA, J. OPRŠAL, F. OŠIČKA, M. PASCHER, J. ZWEŘINA, J. PASSEKA, J. PEKAREK, J. PISCHEK, J. PLATEK, J. PODSEDNIK, J. PÖFFEL, J. REILER, N. ROUBLIK, F. ROUPER, W. SPLINAR, A. STŘÍŽ, M. VIEH, A. WALEK, J. WAŠIČEK, J. WEIDENSKY, E. WILLIMEK, C. WÜNSCH.

ERRICHTET VON DER GEMEINDE BRÜN
IM SEPTEMBER DES JAHRES 1903
Poznámka:

Seznam obětí:
K. Baldrick, Soldat, J. M. Blatný, Soldat, A. Brekaltisch, Soldat, J. Brinda, Soldat, J .M. Břenek, Unteroffizier, A. Czejka, Soldat, J. Czekal, Soldat, A. Czerny, Soldat, P. Dědek, Soldat, M. Dobrowolny, Soldat, A. Doubesch, Soldat, K. Flikl, Soldat, H. Gruber, Unteroffizier, F. Hannusch, Soldat, M. Hemala, Soldat, J. Hornik, Soldat, J. Hudeček, Soldat, J. Janale, Soldat, A. Jelinek, Soldat, J. Jeřabek, Soldat, A. Jngerle, Soldat, F. Judex, Unteroffizier, J. Kejklíř, Soldat, J. Kiesling, Soldat, Franz Klein, Oberleutnant, M. Klein, Soldat, J. Klujer, Soldat, A. Kotačka, Soldat, G. Kowař, Soldat, F. Krotky, Soldat, J. Kříž, Soldat, J. Kubal, Soldat, J. Kuhn, Unteroffizier, L. Loquens, Soldat, Rudolf Meister, Leutnant, F. Mikiska, Soldat, J. Nechyba, Soldat, J. Opršal, Soldat, F. Ošička, Soldat, J. Pahr, Unteroffizier, M. Pascher, Soldat, J. Passeka, Soldat, J. Pekarek, Soldat, J. Pischek, Soldat, J. Platek, Soldat, J. Plechaty, Unteroffizier, J. Podsedník, Soldat, J. Poffel, Soldat, A. Prochazka, Unteroffizier, J. Reiler, Soldat, N. Roublik, Soldat, F. Rouper, Soldat, Mathias Schimatshek, Leutnant, G. Schindler, Unteroffizier, Johann Schmidt, Leutnant, W. Spiinar, Soldat, A. Stříž, Soldat, P. Supparitsch, Unteroffizier, M. Vieh, Soldat, A. Walek, Soldat, J. Wašíček, Soldat, J. Weidenský, Soldat, E. Wiesner, Unteroffizier, E. Willimek, Soldat, C. Wunsch, Soldat, J. Zwěřina, Soldat
(zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-28469
Souřadnice: N49°10'08.27'' E16°35'29.18''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Eduard Tomášek

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská, Brno, centrální hřbitov, Slavín
Nápis:
EDUARD TOMÁŠEK

1900 – 1945

TRPĚL JSI A ZEMŘEL
PRO IDEU KOMUNISMU
ZVÍTĚZIL JSI A ŽIJEŠ DÁLE
V SRDCÍCH SOUDRUHŮ
STARÉHO BRNA.
Poznámka:

Brněnský dělnický čelný funkcionář a organizátor, spolupracovník a pokračovatel díla Josefa Hybeše; čestný hrob, sk. 25e/17; náhrobek je zařazen do Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Brno-město a je památkově chráněn (zdroj Encyklopedie dějin města Brna)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'15.07'' E16°35'39.28''
Pomník přidal: Ing. František Jedlička
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Josef Keprt

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Brno, centrální hřbitov
Nápis:
JOSEF KEPRT plk. let.
přísl. 312. stíhací perutě
zasloužilý voj. letec ČSSR
1910 – 1976
Poznámka:

Keprt Josef, osobní číslo Z; L-56; RAF/68138, nar. 28.6.1910, Brno. Odveden 2.10.1939, Paříž, Francie, rotmistr letectva z pov. čs. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Oldřich Dvořák

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Brno, vojenský hřbitov
Nápis:
OLDŘICH
DVOŘÁK
POR. PAR. ZAHR. ARMÁDY
*13.11.1923 +10.7.1942

VZPOMÍNÁME
Poznámka:

Dvořák Oldřich, svobodník, osobní číslo Z; F-2778, nar. 13.11.1923, Trenčín, nár. česká, příslušník MNO-VB, Zvláštní skupina, výsadek Steel. Odveden 3.4.1940, Marseille, Francie. Padl 9.7.1942, Slovensko, Radošovice, sebevražda v obklíčení. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Arnošt Steiner a kenotaf Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Brno
Nápis:
ARNOŠT STEINER
*12.1.1915 +9.10.1982
DŮSTOJNÍK 1. ARMÁDNÍHO ČS. SBORU V SSSR

V NĚMECKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH ZAHYNULI:
ŽOFIE STEINEROVÁ, ALŽBĚTA STEINEROVÁ, ING. JULIUS PIESEN, HUBERT PIESEN
Poznámka:

Steiner Arnošt desátník, kmenové číslo 0.482/M a 0.484/D, nar. 12.1.1915, Třinec. Odveden 6.3.1942, Buzuluk. (zdroj databáze VÚA Praha)
Arnošt Steiner, *12.1.1915 v Třinci; 1.4.1938 – nastoupil vojenskou presenční službu u p. p. 27 v U. Hradišti; IX. 1938 – hran.pl. 18 v Náchodě, po návratu do zabraného Třince byl i s otcem uvržen z rasových důvodů do koncentračního tábora v Nisku,odkud uprchli do SSSR, kde se jim dostalo „zasloužené odměny“ – trest 10 let vězení. 6.3.1942 – po putování pracovními lágry, kdy Arnošt Steiner několikrát zachránil život svého otce, byli oba prezentováni u čs. vojenské jednotky v Buzuluku. Zde absolvoval důstojnickou školu a byl zařazen u kulometné roty. Bojoval u Sokolova, Kyjeva, Bílé Cerekve, v Karpatech, na Dukle, u Prešova a Liptovského Mikuláše. Přezdívaný „Nezranitelný“, „Železný“ Arnošt. Jediný nositel 7 Válečných křížů 1939 – 1945 v naší historii. Navržen na vyznamenání Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR. Pro jeho odpor ke vstupu do komunistické strany nerealizováno. Po válce působil krátce na OBZ a pak jako přednosta oddělení OBZ 13. divize v M. Boleslavi. 1.1.1946 – povýšen na štábního kapitána, po konfliktu s B. Reicinem ruší svůj záměr zůstat v armádě a 31.12.1946 odchází do civilu. Dle mínění historiků ho to zachránilo před perzekucí, která postihla v příštích letech široké spektrum bojovníků za svobodu. Zemřel 9.10.1982 v Brně (zdroj http://www.sweb.cz/pavelkuthan/Clanky/Arnost_Steiner.html)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedličkai

Hrob Štěpán Beneš

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská, rodinný hrob č. 50, skupina 13
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME

Č. SL. OBEC LEGIONÁŘSKÁ

ČS. PARTYZÁN
1. ČS. BRIG. JANA ŽIŽKY

JE ČESTNÉ BOJOVAT
I
ZEMŘÍT ZA SVOU VLAST

ŠTĚPÁN BENEŠ
*20.12.1894 - +4.5.1969
Poznámka:

Za 1. světové války odjel jako vojín 5. hulánského pluku na frontu, kde byl zajat 27.9.1915 v Karpatech. Poté trávil čas v lágrech a posléze pracoval na velkostatku u Lvova. Do legií se přihlásil 28.1.1917, Alexejevka, Novgorod. Do čs. legie v Rusku zařazen 5.10.1917, 2. střelecký pluk, vojín. Bojoval v bitvě u Bachmače a na dalších bojištích transsibiřské magistrály až do Vladivostoku, kam se legionáři probíjeli ve srážkách s bolševiky až do roku 1920. Odtud se potom dostal americkou lodí přes Kanadu, Atlantský oceán a Německo domů. Konec v legiích 6.5.1921, poslední útvar 1. jízdní pluk, poslední hodnost vojín. Demobilizován. Poté odešel do Bratislavy, kde působil ve státní službě jako člen finanční stráže. V roce 1938 zde bránil v jednotkách Stráže obrany státu hranice republiky, po vytvoření Slovenského štátu se vrátil do Brna. Za německé okupace přechovával ve svém bytě zbraně, účastnil se aktivního odboje při 1. československé partyzánské brigádě Jana Žižky. Po válce pracoval ještě na Finančním úřadě v Brně, po únoru 1948 byl předčasně penzionován. Z jeho podnětu byly např. 6.7.1934 v Husově sboru na Botanické ulici uloženy prstě ze čtyř legionářských bojišť. (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13035)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'05.19'' E16°35'31.28''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Otto Horák

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská
Nápis:
OTTO HORÁK
*20.5.1927 +24.7.1999
ČLEN KONFEDERACE
POLITICKÝCH VĚZŇŮ ČR

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'10.02'' E16°35'38.55''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Ladislav Lehkoživ

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, vojenská část hřbitova
Nápis:
ppor. LADISLAV
LEHKOŽIV
Ing. in memoriam
22.2.1936 - 6.4.1959

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'04.33'' E16°35'30.36''
Pomník přidal: Ivo Šťastný