Planá

Hrob Catrinescu Stephan

Autor: Pavel Konrád, 12.11.2012
Umístění: Planá, zaniklá osada Karlín, hřbitov bývalého zajateckého tábora
Nápis:
1. Rum. Inft. Rgmt. 7. Campagnia
24 Jahre alt
gest. 18./10. 1917
Ruhe Sankt
Gewidmet von den Kgt. rum. Offizieren.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Pavel Konrád

Hrob Paul Choruk

Autor: Pavel Konrád, 19.11.2012
Umístění: Planá, zaniklá osada Karlín, hřbitov bývalého zajateckého tábora
Nápis:
PAUL
CHORUK
17.1.1921
28.7.1944

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Pavel Konrád

Hřbitov zajateckého tábora Karolinenhof

Autor: Pavel Konrád, 12.11.2012
Umístění: Planá, zaniklá osada Karlín, hřbitov bývalého zajateckého tábora
Nápis:
text na informační tabuli:
Ruský hřbitov
Zde na tomto pietním místě je pochováno 287 vojáků různých národností, kteří bojovali na frontách první světové války a kteří zemřeli ve zdejším zajateckém táboře v letech 19-16-1918. Dle dostupných informací je zde pochováno 190 Poláků, 59 Rusů, 22 Italů, 8 Lotyšů, 2 Rumuni, 1 Srb, 1 Čech ze strážní jednotky a 4 zajatci neznámé národnosti.
Důvod k pojmenování místa na Ruský hřbitov (které bylo mezi zdejšími občany zažito již po první světové válce), vycházel z faktu, že jsou zde pohřbeni převážně vojáci ruské carské armády (součástí tehdejšího Ruska byla mimo jiné velká část Polska, Lotyšsko, atd.).
Mimo tyto oběti první světové války je zde též pohřben minimálně jeden další člověk, viz. dochovaný náhrobní kámen s daty Paul Choruk.
Hřbitov byl vzhledem ke své odlehlosti (a později i nepřístupnosti – byl obklopen poli) a dalším nepříznivým okolnostem velmi dlouho bez jakékoli péče a údržby. Část hřbitova byla, možná z neznalosti situace zasažena zemními pracemi při budování plynovodu.
„Díky“ všem těmto okolnostem je toto místo a jeho historie pro mnohé obyvatele Plané velkou neznámou.
Zajatecký tábor Planá – Karlín
Zdejší zajatecký tábor se začal budovat v březnu 1915 a byl vybudován na polích za Karlínem. Tento velmi rozsáhlý lágr byl oplocený kolem dokola ostnatým drátem. Bylo postaveno na 400 baráků a 4vysoké strážní věže, odkud byla střežena síť hlavních ulic. Vzniklo poměrně velké město až pro 16 000 zajatců (Planá měla v roce 1910 3956 obyvatel a 492 domů). Tábor měl vlastní kostel, vodárnu, velkopekárnu, moderní prádelnu, táborovou nemocnici a hřbitov…. Stavba tábora stála 6,5 milionu rakouských korun.
Po válce byla většina baráků rozprodána a demontována. Poslední zbytky zajateckého tábora byly zlikvidovány v 60. letech 20. století, byly vyhloubeny jámy a do nich byly zahrnuty kamenné podezdívky baráků. Plocha se potom srovnala tak, aby se dala využívat k zemědělským účelům – pole. Železniční vlečka v těsné blízkosti odbočky z hlavní trati Plzeň na Tachov je jedinou zachovalou technickou památkou – pozůstatkem připomínajícím existenci zajateckého tábora. U bývalého Červeného mlýna, tj. těsně vedle mostu přes Hamerský potok na cestě Planá – Tachov, lze při pozorném pohledu najít zbytky vodárenských nádrží.
Tímto skromným připomenutím historie tohoto pietního místa vzdáváme poctu zde pochovaným obětem 1. Světové války.
27.října 2002 Hornicko-historický spolek
Poznámka:

Tzv. Ruský hřbitov. Jedná se poslední zbytek zajateckého tábora z období 1. světové války.
Dějiny tohoto zapomenutého místa se prakticky shodují se začátkem světové války. Tehdy zde bylo započato budování zajateckého tábora pro 16000 lidí. Sousední město Planá čítalo tehdy necelé 4000 obyvatel a 492 domu. Rozměry lágru byly z tohoto hlediska vpravdě mamutí. Tábor měl kromě 400 baráku svojí vodárnu, železniční vlečku, nemocnici, kostel, velkoprodejnu, velkopekárnu a samozřejmě také hřbitov. Tábor spolu s jeho zařízením byl rozebrán těsně po skončení války. Ještě v 50. letech byly však podle pamětníků na polích znatelné obrysy baráku, náměstí a ulic lágru, V 60, letech byly všechny tyto stopy, tehdy už jen podezdívky baráku, zahrnuty do jámy a pole důkladné rozorána a upravena k zemědělskému použití.
Další takovýto tábor vznikl například v Jindřichovicích na Sokolovsku.
Novodobá historie hřbitova se začíná psát v roce 1985. Tehdy na základe svědectví pamětníků zde začíná pátrat pan Švandrlík. V roce 2000 začíná pár nadšenců z Hornicko-historického spolku v Plané dávat hřbitov do přijatelného stavu. Tato práce je v roce 2002 o dušičkách korunována vztyčením nového kříže, pietním rituálem a znovuvysvěcením hřbitova za účasti clenu Svazu bojovníku za svobodu. Vzpomínková pietní akce se zde od této doby koná každoročně ve stejnou dobu.
V současné době se na místě hřbitova nacházejí již jen dva náhrobky první je kříž vojáka rumunské infanterie, Catrinescu Stephana, + 17.10.1917, 24 let, voják rumunské infanterie, regimentu 7.kompanie. Druhý pomník je zatím záhadou. Jednoznačně pochází z pozdější doby, kdy, podle všech zpráv, hřbitov již nebyl využíván. Ten nese označení Paul Choruk.
Další informace:
http://www.hamelika.cz/ostatni/zajtabpla/zajtabpla.htm
http://hamelika.wz.cz/h01-09.htm


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3215-22160
Souřadnice: N49°51'12.36'' E12°42'29.94''
Pomník přidal: Pavel Konrád