Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Václav Palát

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 18.10.2023

Mohlo by se jednat o ruského legionáře V. Paláta. http://legie100.com/krev-legionare/85743/

Hrob Vasil Danov

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 18.10.2023

Na náhrobku je fotografie muže v uniformě

Hrob Božena Reisingerová

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 18.10.2023

Tragickým dnem se pro Satalice stal 25. březen 1945, tehdy to byla právě Květná neděle, kdy kolem 12 h začal nálet amerických bombardérů v sedmi vlnách na kbelské, čakovické a letňanské letiště a průmyslovou část Vysočan. Byly shazovány tříštivé a zápalné bomby svázané po šesti. Bomby byly shazovány na háj, kde byla ukryta německá letadla, dále na letadla ukrytá u železničního valu v tzv. Borovičkách a tímto rozsahem vlastně došlo ke kobercovému bombardování. Po zkušenostech při náletu na střed Prahy v únoru 1945 značná část obyvatel Satalic nedůvěřovala ukrytí v domě a uchýlila se schovat do polí v okolí Satalic, což se ukázalo jako trigický omyl. Zde našla smrt většina obětí náletu. Největší tragédie se odehrála v domě rodiny Musilů v ul. U Řempa č. 76, kde se schovalo 13 lidí do krytu ve sklepě. Tragickou shodou zasáhla jedna z pum barel s petrolejem, který den předtím přivezli do obchodu p. Musila. Barel stál nedaleko vchodu do sklepa. Výbuch zatarasil vstup do sklepa a dým z hořícího petroleje udusil všechny schované.
Nálet, který se odehrál toho dne, poničil více než 90 % domů v obci, hořela továrna Barvy a laky firmy Vaníček, hořela továrna Arbor, bylo silně poškozeno nádraží a jeho okolí. Ztráty na obyvatelstvu byly tragické. Bylo 62 mrtvých, 60 těžce zraněných a asi 40 lehce. Připočteme-li k tomu i 8 spoluobčanů, kteří se nevrátili z koncentračních táborů, byla bilance obětí 2. světové války z řad satalických občanů značně vysoká.
(zdroj: https://www.satalice.cz/aktualita/4800-25-3-2021-ucteni-pamatky-obeti-naletu-na-kvetnou-nedeli-25-3-1945)

Hrob Jan Kačírek

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 18.10.2023

Hrob Jan Zikl

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 18.10.2023

Dne 10.11.1970 došlo jižně od obce Proseč na Chrudimsku k letecké katastrofě, při které zahynul pilot 1. třídy kpt. Jan Zikl / 33let / .
Velitel 34. sbold se svým štábem prováděli toho dne prověrku bojové pohotovosti 20. stíhacího bombardovacího pluku spojenou s létáním na taktický námět. Za tímto účelem prováděly roje letounů SU-7 tohoto pluku průzkum po stanovené trati a následně střelbu raketami S-5 na střelnici Bělečko. Poté, co měl odtříleno se roj letounů SU-7BM vedený mjr. Koporcem se vracel do Náměšti. Ve výšce 300m nad terénem za obcí Luže vlétl do přeháňkové oblasti a poté do oblačnosti. Velitel roje nevydal příkaz ke stoupání nad oblačnost a každý pilot řešil nastalou situaci " na vlastní pěst". Tři piloti samostatně nastoupali nad oblačnost a vrátili se na domovskou základnu. Pilot čtvrtého stroje, tedy vedený pilot druhé dvojice, kpt. Zikl však stoupání nezahájil a v nízkém letu zachytil v rychlosti 650- 700 km/hod o vrcholky stromů ve stoupajícím terénu. Robustní stroj "suchar" s trupovým číslem 5601 na přídi vytvořil v lese dlouhý průsek a roztříštil se o zem. Kpt. Zikl byl i se sedačkou vymrštěn z kabiny a dopadl před trosky letounu mrtev.
Za bezprostřední příčinu katastrofy bylo označeno vlétnutí nepřipraveného roje do nízké oblačnosti. Na nehodě se podepsala i absence jasných příkazů velitele roje v nastalé situaci. Hlavní příčinou byla nesprávná organizace a příprava letu v rámci prověrky ze strany divize a jí podřízených svazků. Návrh k potrestání šel odspodu, od velitele roje, velitele letky, zástupce velitele pluku / velitel nebyl v tu dobu přítomen/ a končil velitelem 34. letecké divize plk. L. Sochorem a jeho štábem. Kritiku si vysloužil i ŘL, který nereagoval na hlášení předchozích rojů o zhoršování povětrnostní situace i meteorolog 20. sbolp.
(zdroj: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/781/)

Hrob Petr Kořínek

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 18.10.2023

Hrob Josef Valach

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 18.10.2023

Na náhrobku je fotografie muže v uniformě
Pravděpodobně se jedná o ruského legionáře viz: http://legie100.com/krev-legionare/116336/

Hrob Ludvík Teplík

Autor: František Nový, 18.10.2023

Teplík Ludvík: vojenský duchovní. Odsouzený v Akci “48”. Viz: https://www.abscr.cz/data/pdf/sbornik/sbornik9-2011/kap04.pdf

Hrob Růžena Cibulková

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 06.03.2024

ošetřovatelka v nemocnici na Bulovce
(zdroj: Marek, J. et al: Padli na barikádách, VHU Praha 2015, on- line https://digitalnistudovna.army.cz)

Hrob František Čech

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 06.03.2024