Praha 8
Hrob Vladimír Ježek
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
Pplk. ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA
VLADIMÍR JEŽEK
* 19. 7. 1934 + 6. 1. 2018
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Hrob Jiří Moťka
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
VE VÝKONU SLUŽBY
TRAGICKY ZAHYNUL
MAJOR Č.S. LETECTVA
PILOT – STIHAČ
JIŘÍ MOŤKA
10. 11. 1932 – 15. 10. 1977
K letecké nehodě došlo při plnění úkolu vyšší pilotáže. Letoun řízený majorem Moťkou narazil ve 14. minutě po vzletu do země 1,5 km západně obce Želeč. K nárazu došlo pod úhlem 30° rychlostí 1400-1500 km/h v levém náklonu 70-90°. Motor letounu pracoval v režimi FORSÁŽ. Letoun nejméně v posledních 10 vteřinách před nárazem do země nebyl řízen. Pilot neprovedl katapultáž, nevyslal o situaci žádnou zprávu. S řídícím létání korespondoval naposledy ve třetí minutě letu. Automatický registrátor parametrů byl při nárazu zničen, včetně jeho údajů
---
Vyšetřovací komise se přiklání k závěru, že s největší pravděpodobností došlo pod vlivem velkého zatížení k selhání pilota ze zdravotních příčin. Opírá se o fakt, že pilot v poslední fázi letu nesnížil tah motoru vypnutím forsáže, což byl v dané situaci prvotní a nejjednodušší žádoucí úkon, že nevybíral letoun z klesání , neprovedl katapultáž, ani nepodal zprávu.
(zdroj: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/568/)
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Hrob Oldřich Branda
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
bez nápisu
* 17. 11. 1911, padl v boji 6. 5. 1945 v Holicích. Původně pohřben na hřbitově v Holicích. Po exhumaci ostatky zpopelněny a urna uložena do soukromého hrobu na Ďáblickém hřbitově.
(zdroj: CEVH MO)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0008-56342
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Hrob Ctibor Novák
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
CTIBOR NOVÁK
1902 – 1955 POPRAVEN
Na náhrobku je fotografie vojáka v uniformě
Ctibor Novák (25. října 1902 Praha[3] – 2. května 1955 Praha) byl za první republiky voják z povolání. Po Mnichovu se nechal zaměstnat v Berlíně jako překladatel na Hlavním říšském bezpečnostním úřadě, aby odtud získával pro domácí odboj zpravodajsky cenné informace. Jako švagr Josefa Mašína spolupracoval s ilegální skupinou Tři králové, kde se podílel zejména na diverzních akcích proti strategickým cílům v Berlíně. [p 1] Při pokusu o opuštění protektorátu v září 1939 byl zadržen, obviněn ze špionáže a až do konce druhé světové války vězněn v německých káznicích. Po válce působil krátký čas jako komunistický kádr a velitel internačních táborů pro Němce na Jesenicku. V roce 1945 nechal zastřelit nezletilé bratry Hauekovy (14 a 16 let) za údajný útěk z pracoviště. Armádní kariéru byl nucen definitivně vzdát v roce 1950 ze zdravotních důvodů (i z důvodů kádrových čistek, jimiž by neprošel). Když se bratrům Mašínovým podařilo koncem října 1953 uprchnout do západního Berlína, stal se Ctibor Novák obětí komunisty vykonstruovaného procesu, ve kterém byl označen za ústřední postavu, inspirátora a podněcovatele mladistvých ke špionáži. Byl obžalován z velezrady a odsouzen k trestu smrti. Poprava byla vykonána 2. května 1955 v Praze na Pankráci. Po Sametové revoluci byl v roce 1990 rehabilitován a v březnu 1991 povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ctibor_Novák, kde jsou podrobnější informace)
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Hrob Emil Jíša
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
PLK. ING. EMIL JÍŠA
* 14. 3. 1928 + 2. 4. 2002
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Hrob Václav Voříšek
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
PLK. ING. VOŘÍŠEK VÁCLAV
* 1. 2. 1937 + 5. 3. 2000
1972 – 1980 náčelník štábu 2. divize protivzdušné obrany
(zdroj: https://www.valka.cz/2-divize-protivzdusne-obrany-statu-1969-1991-t48262
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Hrob Václav Palát
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
VÁCLAV PALÁT
??? KAPITÁN ARMÁDY
2?. ?? 1890 +10. 4. 1946
Mohlo by se jednat o ruského legionáře V. Paláta. http://legie100.com/krev-legionare/85743/
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Doplnění informací: A. Glaser
Hrob Vasil Danov
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
VASIL
* 15. 10. 1908 + 25. 8. 1986
Na náhrobku je fotografie muže v uniformě
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Hrob Božena Reisingerová
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
BOŽENA PROVD. REISINGEROVÁ
* 17. 6. 1909 + 25. 3. 1945
PŘI NÁLETU V SATALICÍCH
Tragickým dnem se pro Satalice stal 25. březen 1945, tehdy to byla právě Květná neděle, kdy kolem 12 h začal nálet amerických bombardérů v sedmi vlnách na kbelské, čakovické a letňanské letiště a průmyslovou část Vysočan. Byly shazovány tříštivé a zápalné bomby svázané po šesti. Bomby byly shazovány na háj, kde byla ukryta německá letadla, dále na letadla ukrytá u železničního valu v tzv. Borovičkách a tímto rozsahem vlastně došlo ke kobercovému bombardování. Po zkušenostech při náletu na střed Prahy v únoru 1945 značná část obyvatel Satalic nedůvěřovala ukrytí v domě a uchýlila se schovat do polí v okolí Satalic, což se ukázalo jako trigický omyl. Zde našla smrt většina obětí náletu. Největší tragédie se odehrála v domě rodiny Musilů v ul. U Řempa č. 76, kde se schovalo 13 lidí do krytu ve sklepě. Tragickou shodou zasáhla jedna z pum barel s petrolejem, který den předtím přivezli do obchodu p. Musila. Barel stál nedaleko vchodu do sklepa. Výbuch zatarasil vstup do sklepa a dým z hořícího petroleje udusil všechny schované.
Nálet, který se odehrál toho dne, poničil více než 90 % domů v obci, hořela továrna Barvy a laky firmy Vaníček, hořela továrna Arbor, bylo silně poškozeno nádraží a jeho okolí. Ztráty na obyvatelstvu byly tragické. Bylo 62 mrtvých, 60 těžce zraněných a asi 40 lehce. Připočteme-li k tomu i 8 spoluobčanů, kteří se nevrátili z koncentračních táborů, byla bilance obětí 2. světové války z řad satalických občanů značně vysoká.
(zdroj: https://www.satalice.cz/aktualita/4800-25-3-2021-ucteni-pamatky-obeti-naletu-na-kvetnou-nedeli-25-3-1945)
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Hrob Jan Kačírek
- + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
JAN KAČÍREK
MAJOR V. V.
* 5. 2. 1882 + 22. 4. 1945
Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový